Prishtinë — Republika Kosovo je stát v jihovýchodní Evropě nacházející se v nitru Balkánského poloostrova. Zároveň je i nejmladším evropským státem, kdy 17. února 2008 jako poslední země bývalé Jugoslávie vyhlásila jednostrannou nezávislost na Srbsku. Srbsko však již od roku 1999 nemá nad Kosovem žádnou kontrolu poté, co oblast byla předána do správy OSN po kruté válce. Ta byla živena nenávistí a nacionalismem, která se neobešla bez válečných zločinů jak na straně Srbů, tak kosovských Albánců, a kterou zastavilo až bombardování Srbska leteckými silami NATO. Podle srbské ústavy však území Kosova je stále součástí Srbska. Tento cestopis však nemá za úkol popisovat historii a politické dění v této zemi. Přijměte prosím pozvání na krátkou exkurzi po zdejší železnici.

Pokračování

Indické vlaky jsou pomalé, mají často zpoždění a způsobují pěkný kulturní šok. Přes to všechno jsou však tím nejlepším dopravním prostředkem pro cestování po této zemi. Nic nepřekoná úžasné výhledy na vyprahlou Thárskou poušť nebo nekonečné planiny Uttarpradéše z koženkové pryčny „sleeperu“. Nakonec si zvyknete i na zkoumavé pohledy zvědavých spolucestujících, kteří rádi vyplní pár hodin jízdy přátelským rozhovorem. Je to úžasný chaotický svět nesmyslných zážitků. Kde jinde můžete pozorovat krávy spící na nástupišti nebo tak velké šváby, které nemají ani v zoo?

Pokračování

Černou Horu jsem si vybral jako cíl dovolené z několika důvodů – jde o zemi, kde lze najít snad vše: četné památky, krásnou a neporušenou přírodu a, v neposlední řadě, mořské pobřeží. Oblasti, které jsem navštívil, snad s výjimkou Kotoru, nejsou turisticky nikterak frekventované. Pro hovoří také minimální jazyková bariéra a dobrá dostupnost vlakem z ČR a SR – v letním období přímo, jinak s jedním přestupem.

Pokračování

Tokio, Japonsko — Usedám na pohodlné sedadlo a zapojuji notebook do zásuvky. Vtom už se z reproduktorů ozývá: „Dovolujeme si informovat vážené cestující, že se chystají použít vlak Nozomi č. 37 ve směru Hakata. Zastavíme ve stanicích Šinagawa, Šin-Jokohama, Nagoja, Kjóto, Šin-Ósaka… Za 5 minut budeme odjíždět. Budete-li se vzdalovat od svého sedadla, dejte, prosím, pozor na své cennosti.“ – toto upozornění je v Japonsku pouhou formalitou. Japonské železnice, to ale není jenom šinkansen. Tamní železniční tratě můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií – nové páteřní vysokorychlostní tratě – šinkansen (???) – a stávající, většinou úzkorozchodné tratě – zairaisen (???). Vlakům jezdícím po tratích šinkansen by se sice správně mělo říkat superexpresy – čó tokkjú (???) – pro zjednodušení se ale i tyto nazývají šinkansen. Představa, že se běžný Japonec každodenně projíždí šinkansenem je ovšem poněkud mylná. Vzhledem k cenám jízdenek je tento způsob dopravy vyhrazen především pro businessmany (japonsko-anglicky salary man) nebo pro cesty na delší vzdálenosti.

Pokračování

Po velké výpravě do Ruska a Číny jsme si pod vánoční stromeček připravili další cestu, ovšem tentokrát na úplně jiný kontinent i za jinou kulturou. Během této cesty jsme se Afriky pouze dotkli a udělali si obrázek, která oblast by nás lákala v budoucnu při detailnějším prozkoumávání tohoto kontinentu. Velkým rádcem byla stránka Seat61 s praktickými informacemi nejen pro přípravu cesty vlakem Jambo Kenya Deluxe z Nairobi do Mombasy, ale i nákup jízdenek a rezervací. V článku Vám přinášíme nejen zážitky z cestování tímto koloniálním vlakem, ale i dojmy z celé cesty po Egyptě a Keni.

Pokračování

V minulém dílu jsme poslední čtyři dny trávili ve Lhase a připravovali se na cestu vlakem po nové vysokohorské železnici do Golmudu a dále do Chongqingu. Cestu jsme zakončli v Hongkongu a Macau. Projeďte se s námi ve výšce nad 5000 m n.m.

Pokračování

V minulém díle jsme Vás seznámili s průběhem cesty po Transsibiřské magistrále z Moskvy do Irkutsku a naším pobytem u jezera Bajkal. Nyní se přesunujeme z Irkutsku přes Zabajkalsk a Manzhouli do Pekingu a dále do tibetské Lhasy. Nastupte si s námi do vlaku R 20 Vostok ve směru Ulan-Ude, Čita, Zabajkalsk, Manzhouli, Charbin, Šen´jan a Peking.

Pokračování

Myšlenka na uspořádání náročné cesty vlakem po Rusku a Číně se zrodila již před pěti lety. Navnadily nás nejen různé publikace a cestopisy na téma Transsibiřská magistrála, ale v průběhu času i dostavba nové tratě z tibetské Lhasy do čínského Golmudu. Proto nám přišlo škoda, podívat se jen do Vladivostoku, když je možné zajet vlakem až na střechu světa. Cestu jsme začali aktivně připravovat na podzim loňského roku a v dubnu letošního roku jsme měli finální podobu. Přinášíme Vám cestopis z putování Transsibiřskou a Transmandžuskou magistrálou a návštěvy Irkutsku s jezerem Bajkal, Pekingu, Tibetu, Chongqingu, Hong Kongu a Macaa.

Pokračování

Železnica hrdosti a chudoby — Eritrea - Po dokumente, ktorý sme pred časom zverejnili na stránkach VLAKY.NET som sa rozhodol napísať viac o zážitkoch a konkrétnych skúsenostiach z mojej cesty za železnicami východoafrickej Eritrey. V tomto článku by som chcel popísať organizáciu a logistiku expedície cesty. Bez nárčcnej a drahej prípravy totiž cestujúcí sotva môže očakávať dobré výsledky, a už vôbec nie toľko pekných a cenných záberov, s akymi sa vrátili členovia našej expedície. Vďaka dvom organizátorom, ktorí zabezpečili celú akciu, a ich pomocníkom, ktori už mesiace pred odchodom plánovali hladký priebeh cesty, sme toho všetci za osem dní mohli vidieť dostatok na všeobecnú spokojnosť. Vďaka tomu môžeme informovať o našej expedicii priateľov železníc na celom svete vo viacerých jazykoch a formátoch. Budem len rád, ak sa čitateľom ŽelPage bude článok páčiť a prípadný pozitívny ohlas podporí moje snahy priniesť aj v budúcnosti články z prostredia pre nás exotických a neznámych železníc.

Pokračování

Blízký Východ - Během této cesty jsme vlak využili pouze v Turecku, nicméně i tak Vám v tomto cestopisu přinášíme informace a zajímavosti o železniční dopravě ve zbývajících dvou zemích, tedy Sýrii a Jordánsku. Na cestě jsme strávili 9 dní, během kterých jsme navštívili Ankaru v Turecku, Aleppo, Hamu, Palmyru a Damašek v Sýrii a v Jordánsku Amman a vykoupali se v Mrtvém moři. Zátěží na této cestě kupodivu nebyly vysoké teploty (ty se vyšplhaly nad 40°C), ale možnost někde se najíst. Během svátku Ramadán není skoro možné nalézt otevřenou restauraci a člověk je odkázán pouze na místní tržiště.

Pokračování

Během minulého víkendu jste měli možnost přečíst si první část z dvoudílného cestopisu po Kavkaze. Dnes se v pokračování vrátíme na ázerbájdžánsko-gruzínskou hranici, kde náš příběh skončil a posuneme se odtud dále do vnitrozemí Gruzie, státu v pohoří Kavkaz.

Minulý díl zakončil pobyt na hraničním přechodu, kde jsme byli nuceni podstoupit důkladnou kontrolu a odpovídat na otázky vojáků s policisty. Nakonec vše vyřešil až velitel pohraniční jednotky, který jako jediný mluvil naštěstí anglicky...

Pokračování

Není to tak dlouho, co Vám ŽelPage přinesla miniseriál o cestě železničního fandy a skupiny jeho přátel na sever Evropy, do Norska. Čas od té doby uběhl a Vy máte jedinečnou možnost podniknout s námi další výlet do tajemných dálek. Tentokrát Vás prostřednictvím reportáže Petra Vondrlíka a jeho kamaráda pozveme na cestu do oblasti Středního Východu, na břehy Černého a Kaspického moře. Cílem jejich cesty se stala Gruzie a Ázerbájdžán.

Pokračování

Luxor - Rád bych se s Vámi podělil o několik postřehů, které jsem nasbíral při své nedávné cestě do Egypta. Ačkoli jsem absolvoval klasický poznávací zájezd s cestovní kanceláří, který nebyl nijak zaměřen na železnici, i tak jsme se s vlaky potkávaly celkem často. Železnice je ovšem v Egyptě strategickým objektem, takže získat nějaké obecné informace je celkem obtížné a fotografování čehokoli souvisejícího s vlaky je bohužel přísně zakázáno. U osobních vlaků je v prvním voze ozbrojená vojenská posádka.

Pokračování

Sydney - Síť Australských železnic je velmi řídká, a velmi zřídka používaná na dálkovou přepravu osob. Hlavní páteří australských železnic je trať Sydney – Perth spojující východní pobřeží se západním. Dále ze Sydney vybíhají tratě na sever do Cairns a na jih do Melbourne. Australské železnice mají spoustu handicapů. Například několik rozchodů od 1067mm přes nám známých 1435mm až po rozchod který má kolem 2 metrů, který je v západní Austrálii. v Queenslandu převládá rozchod 1067mm a pouze 93 Km o rozchodu 1435mm koridoru spojujícího Brisbane a Sydney (jedná se o vzdálenost z Brisbane na hranice s Nový Jižním Walesem). Můj pobyt v Austrálii byl směřován do oblasti Queenslandu a tato reportáž je o zdejší železnici. Zdejší operátor QSR – Queensland State Railways operuje na většinou na rozchodu 1067mm. QSR operuje na celkem 9440Km tratí, z nichž je 1877 km elektrizováno střídavým proudem 25Kv/50Hz stejně jako u nás. Na příměstských tratích obstarávají vozbu elektrické jednotky na způsob našich pantografů a jejich provoz spíše připomíná metro. Jednotky zastavují ve stanici a jejich vypravení obstarávají samy posádky. Pobyt ve stanici je max. 1 minutu. Výpravčího jsem tam neviděl.

Pokračování

Cestování - Během právě uplynulého měsíce nám přišlo několik příspěvků s podtitulem fotografie z cest. Přišlo nám více či méně snímků z Japonska, Indie, Nového Zélandu, Ukrajiny, Lotyšska, Litvy, Estonska, Francie, Holandska a Německa. Fotografie nyní uveřejňujeme i s komentáři, které autoři dodali...
Fotky z cest najdete tady. Na snímku z Nového Zélandu je parní lokomotiva, která se nedávno před zachycením dočkala opravy a nyní slouží jako turistická atrakce. Snímek pořídil Martin Hladík.

Pokračování