Před nedávnem autor Aleš Petrovský prezentoval na zdejších stránkách výborný srovnávací test železničních dopravců na trati Praha – Ostrava – Bohumín v běžném provozu. Já bych si dovolil v mém příspěvku uvést pár postřehů, jak to vypadá, když se „nedaří“.

Folytatás

Český Těšín/Havířov – Někdy na počátku ledna se v mé e–mailové schránce objevila zpráva od Martina Ostruszky. Obsahovala pozvánku na V. setkání příznivců a milovníků železnice v Havířově. Odepsal jsem, že se akce s radostí zúčastním a kontaktoval jsem své přátele z Těšína, aby jeli také. V polovině ledna pak vyšel zde na ŽelPage Martinův článek Komu čest, tomu čest! s krátkým exkurzem do historie setkávání železničních fandů na Slezsku a s dalšími podrobnostmi ohledně jubilejního V. ročníku.

Dovolte tedy krátké ohlédnutí za jedním vydařeným dnem.

Folytatás

Český Těšín / Skalité / Czechowice-Dziedzice — Po kolejích nám toho jezdí hodně – ponejvíce vlaky osobní a nákladní, občas pracovní a údržbářské a ještě méně historické či speciální. Právě vlaky ze třetí skupiny přitahují nejvíce pozornosti. Dovolte nyní krátkou reportáž o mém setkání s vlakem, který je označován právě přídomky historický, speciální či luxusní a exkluzivní. Ano, dámy a pánové, přijíždí sám Aristokrat na kolejích – Venice Simplon–Orient-Express. A co kromě oněch honosných přídomků napadne vás, když uslyšíte toto jméno? Vybaví se vám, stejně jako naprosté většině lidí, onen legendární vlak, který vozí bohaté turisty křížem krážem Evropou? Nebo snad intelektuálně doplníte jména Agatha Christie, Hercule Poirot a detektivní román Vražda v Orient–Expressu? Ať tak či tak, pojďme se nyní s tímto mohykánem vypravit na krátkou projížďku po Slovensku a Polsku.

Folytatás

Patnáct dní strávených na cestách po Norsku se blíží ke konci. Ani zpáteční cesta českého gumokolu směrem na jih ale nebyla nezajímavá - pravý železniční nadšenec vždy nalezne vhodné příležitosti pro objevování místních zajímavostí, a mezi ty rozhodně patří i trať s rekordním převýšením, vedoucí poblíž největšího norského fjordu. Pátý díl uzavírá příběh neobvyklé dovolené, při niž se hlavním dopravním prostředkem stalo silniční vozidlo, které ovšem umožnilo cestovatelům dostat se blíže k železnici. Závěr cestopisu po dalekém severu bude jistě i cenným zdrojem informací a doporučení pro ty, kdo chtějí Norsko a norský život na kolejích vidět na vlastní oči.

Folytatás

Letní výprava po krásách severní Evropy a jejich železničních zajímavostech se dostala do své druhé poloviny, ale také dosáhla svého nejsevernějšího bodu - po návštěvě Lillehammeru se posádka Fordu nyní přesouvá k přístavu Narvik. Kromě severské přírody je tato oblast unikátní výskytem největších a nejvýkonnějších strojů, jaké se na evropských kolejích dají potkat. Čtvrtý díl víkendového seriálu vás zavede na nejsevernější nádraží v Norsku i k obřímu nákladnímu terminálu, jenž oblast spojuje se sousedním Švédskem.

Folytatás

O víkendu vám ŽelPage přináší krátký seriál o letní cestě skupiny turistů a jednoho čistokrevného železničního fandy po zajímavostech Norska. Hlavní roli zde hraje, jak jinak, železnice všech forem a velikostí, a to i přesto, že hlavní dopravní prostředek výpravy je vozidlem výsostně neželezničním. Jak ale ukazuje pokračování, tyto dvě věci nemusí být nutně v protikladu. Den po návštěvě hlavního města Oslo se posádka českého Fordu Transit vydává na sever do Hamaru - cílem bylo největší norské jezero, a pochopitelně, největší norské železniční muzeum.

Folytatás

Cesta českého "gumokolu" po zajímavých zákoutích Norska a norských železnic pokračuje třetím dnem pobytu: po návštěvě největšího norského železničního muzea v Hamaru pokračuje výprava dále na sever až k polárnímu kruhu. Významnou zastávkou tohoto úseku se stává někdejší dějiště zimních olympijských her — Lillehammer, ležící na hlavní trati do Trondheimu, ale i městečko Mo i Rana. Počasí i teď přálo, a tak lze porovnávat průjezd nákladního vlaku severním polárním kruhem s obligátními záběry z Bezpráví.

Folytatás

Český Těšín - Ačkoli to za oknem ještě na léto zdaleka nevypadá, plánování letních dovolených už je v plném proudu. Nebude proto na škodu trocha inspirace. Co třeba Norsko? V létě roku 2007 jsem dovolenou strávil společně s přáteli dvoutýdenním cestováním právě po této skandinávské zemi. V následujícím pětidílném seriálu se s vámi podělím o zážitky a zkušenosti, které nějakým způsobem souvisejí se železnicí. Po půlročních přípravách jsme vyrazili 3. srpna 2007 v osmi lidech (tři ženy a pět mužů) z Českého Těšína v minibusu Ford Transit směr Norsko. Před námi byly dva týdny, které jsme hodlali strávit cestováním a poznáváním této nádherné země. Dovolenou jsme pojali v trampském stylu – stany, stravování z vlastních zásob, ubytování „nadivoko“ a pokaždé jinde. Já se těšil zejména na to, že Norsko poznám také z pohledu železničního fanouška a fotografa. Nejvzdálenějším místem naší cesty se měl stát daleký Narvik. Ale nepředbíhejme...

Folytatás