Moskva/Pečora/Murmansk — Ruský státní železniční dopravce RŽD nenápadně poodhaluje své investiční plány do budoucna. V současné době probíhají jednání se zahraničními partnery ze skandinávských zemí. Do roku 2018 až 2020 by se mohl ruský Murmansk propojit železnicí s Norskem a Finskem, zejména s jejich přístavy. Na to by mohlo navázat napojení ruské republiky Komi, ležící západně od Uralu. Dále by mohly být napojeny regiony Archangelský a Permský. Projekt označený Belkomur, který vznikl již v závěru minulého století a dosud nebyl realizován, by se mohl dočkat realizace, neboť zájem finančně se na něm podílet projevila i státem vlastněná China Civil Engineering Construction Company (CCECC). Projekt s předběžně kalkulovanými náklady okolo 15 miliard amerických dolarů by pomohl výrazně zkrátit spojení mezi Uralem a severozápadem Ruska.

Folytatás

Moskva — Evropská unie v současnosti bojuje s krizí, klesá poptávka, snižuje se objem přepravy – a to i na železnici. Už i ruská ekonomika tento stav začíná pociťovat, protože trasy z Moskvy na západ nejsou zdaleka tak vytíženy, jak byly dříve. Zhruba polovina ruského exportu směruje do Evropy, asi jedna čtvrtina pak do asijských zemí. Při posilující se ekonomické situaci v Číně a výhledu rozvoje Indie v průběhu příštích desetiletí začíná Rusko hledat nová odbytiště pro své výrobky, vytvářet nové obchodní vazby. Někteří ekonomové předpokládají, že se těžiště ekonomiky v 21. století postupně přesune z Evropy do Asie. Má-li být funkční výměna zboží, musí být k tomu odpovídající dopravní cesty. Pozornost se proto v současné době v Rusku znovu upírá ke dvěma stěžejním železničním trasám – Transsibiřské magistrále a k Bajkalsko-amurské magistrále.

Folytatás

Kdo by neznal „císařův tunel“, jímž ve Slavíči musela vést „Ferdinandova“ dráha mezi Lipníkem a Hranicemi, aby prý dětinská tužba mocnářova byla naplněna! Chudák nevinný Ferdinand ovšem není zdaleka jedinou „železniční“ celebritou, jíž dějiny přiřkly ducha poněkud mdlého. Podobně dopadl například ruský car Nikolaj (po česku Mikuláš) I., který prý, nemoha již nadále poslouchat učené a plané diskuze o stavbě železné dráhy z Petrohradu do Moskvy, popadl pravítko, přiložil jej k mapě a tužkou rezolutně obtáhl nejen hranu, ale nedopatřením i přečuhující přídržný prst. A loajální úředníci prý stavitelům přikázali u zapadlé vísky Verebji (???????; je to ženského rodu a strašného skloňování) zcela přímou trať vyboulit přesně tak, jak tužka vznešený prst imperátorův okopírovala. Inu – úředníci.

Folytatás

Kerdem — V sobotu 25. září byla v Kerdemu, na břehu řeky Leny, uložena stříbrná kolej na oslavu dosažení tohoto města Jakutskou železnicí. Tento technicky i finančně náročný projekt (zvaný také Amursko–Jakutská magistrála), spojující Transsibirškou magistrálu a město Jakutsk (hlavní město Republiky Sacha), tak dosáhl délky 1 136 km a po mnoha letech budování se přiblížil dokončení. Právě řeka Lena však bude velkou překážkou. Celá stavba probíhá v extrémních teplotách a na věčně zmrzlé půdě. Na ruské poměry je také zajímavé také to, že projekt staví a železnici provozují soukromé Jakutské železnice, nikoliv dominantní státní RŽD.

Folytatás

Moskva - Více než sto let stará vize podnikatelů a inženýrů propojit východní a západní polokouli tunelem pod Beringovou úžinou opět po letech nabrala určitějších obrysů. Na konferenci "Megaprojekty ruského východu" v Moskvě představili ruští a američtí zastánci staronový plán, v minulosti zmařený revolucí, válkou a politikou. Plán stavby silničního a železničního tunelu pod úžinou mezi Aljaškou a Čukotkou by měl přijít na 65 miliard dolarů, uvedla agentura AP.

Folytatás

Moskva – Ruské železnice, největší dopravce na světě, jenž zaměstnává 1,3 miliónů zaměstnanců, potřebuje na svoji modernizaci téměř 300 miliard €. Podle ředitele RŽD Vladimíra Jakunina nejde s ohledem na rozlohu státu o gigantickou, ale o adekvátní sumu. Podle deníku Vědomosti je Jakunín blízkým přítelem ruského prezidenta Putina z doby KGB. Oba mají zájem reformovat RŽD k nepoznání. Na financování modernizace by se mimo státní pokladny měli podílet soukromí investoři, představující západní banky, dopravní firmy a ruští magnáti.

Folytatás

Moskva - Během návštěvy Japonska oznámil prezident Ruských železnic (RŽD) Vladimír Jakunin, že vysokorychlostní vlaky mezi Moskvou a Petrohradem začnou jezdit v roce 2012. Trať mezi oběma městy bude projektována na rychlost 250 - 300 km/h. Další trasa by měla vést mezi Moskvou a Soči, kde by se měly v roce 2014 konat zimní olympijské hry.

zdroj: Tisková zpráva RŽD

Moskva - V roce 2007 chtějí RŽD investovat do výstavby vysokorychlostní tratě mezi Moskvou a Petrohradem 6,2 miliardy rublů. V současné době urazí vlaky trasu mezi oběma městy za 4:30 hod. a spojení zajišťují 4 vlaky denně. V roce 2009 by se doba jízdy měla redukovat na 3:45 hod. V květnu 2006 byla již podepsána smlouva na dodání 8 vysokorychlostních jednotek Velaro RUS v celkové hodnotě 276 milionů €. Vlaky budou mít 10 vozů, budou dlouhé 250 m a pojmou 600 cestujících. První jednotky by měly být dodány v prosinci 2007 a uvedení všech do běžného provozu je plánováno na rok 2010, právě na trati mezi Moskvou a Petrohradem.

zdroj: RŽD

Helsinki – Dne 23.11.2006 stvrdili podpisem Vladimír Jakunin (RŽD) a Henri Kuitunen (VR) založení společnosti Oy Karelian Trains. Tato nově vzniknuvší společnost by měla zajišťovat provoz mezinárodních rychlovlaků mezi Petrohradem a Helsinkami. Výjezd prvního vlaku je plánován na 4. čtvrtletí roku 2008. RŽD a VR vložily jako vstupní kapitál po 500.000 €.

zdroj: RŽD

Moskva - Ruské želežnice (RŽD) a Finské železnice (VR) se chystají založit novou společnost pod názvem Oy Karelian Trains Ltd. Se základním kapitálem 1 milion €. Společnost bude zajišťovat vysokorychlostní dopravu mezi Petrohradem a Helsinkami. Očekává se, že by vlaky této nové společnosti měly začít jezdit ve 4 kvartálu roku 2009 a měly by zkrátit jízdní dobu ze současných 5,5 hodin na 3,5 hodiny. Vlaky by měly dosahovat rychlostí 220 km/h, složeny by měly být ze 7 vozů (5 vozů 2. třída, 1 vůz třídy business a 1 restaurační vůz s odděleným prosotorem pro kuřáky) a pojmout 300 pasažérů. Očekávaná cena jízdenky pro třídu business činí 110,00 € a pro 2. třídu 69,40 €. V současnosti operují mezi Petrohradem a Helsinkami 2 rychlíky (Repin a Sibelius), jejichž ceny se pohybují v realcích 89,10 € v 1. třídě a 50,80 € ve 2. třídě.

zdroj: RŽD

Petrohrad – DB a Siemens se budou podílet na výstavbě plánované vysokorychlostní tratě z Moskvy do Petrohradu. Odpovídající ujednání bylo podepsáno v úterý v Petrohradu. Smluvní partneři chtějí spolupracovat v oblastech infrastruktury, výstavby tratě, signálních a komunikačních technologií a konstrukce vozidel. Dále také chtějí v tomto projektu rozvinout tzv. Model PPP (Private-Public-Partnership). Základem ovšem je vyškolení odborníků pro vývoj a provoz vysokorychlostní tratě v Rusku.

zdroj: Bahnnews

Moskva - Ruská vláda uvažuje výstavbě mostu z pevniny na ostrov Sachalin. Mimo výstavby 8 km dlouhého mostu přes moře patří k projektu také zřízení 450 km dlouhé spojky k Bajkalsko-Amurské magistrále a také dalších 130 km k železniční síti na ostrově. Vizionáři sní také o výstavbě podmořského tunelu ze Sachalinu na japonský ostrov Hokkaido, který by měl sloužit pro nákladní dopravu mezi Evropou a Japonskem.

Folytatás

Moskva - První etapa smělého projektu byla zakončena již v červenci 2004. Tehdy vyjel první osobní vlak na modernizovanou, 33 kilometrů dlouhou trať, spojující moskevské Kyjevské nádraží s letištěm Vnukovo. Trať do té doby sloužila pouze pro nákladní dopravu. Spojení však mělo pro cestující veřejnost jednu nepříjemnost v podobě 1,5 kilometru nedobudované trati mezi provizorní konečnou železniční stanicí a letištním terminálem. Lidé jedoucí vlakem na letiště proto museli přestupovat do autobusů, které zajišťovaly kyvadlovou dopravu na zbývajícím nedokončeném úseku trasy.

Folytatás

Moskva - Na začátku srpna se v Moskvě konalo slavnostní otevření nádraží podzemní příměstské dráhy na letišti Vnukovo. Modernizované vlaky již dnes spojují Kyjevské nádraží v Moskvě s letištěm v 30 minutovém taktu. V hodinovém taktu jezdí mezi 12. a 16. hodinou, kdy je letiště nejméně vytížené. Vedle této trati byla také vystavěna „rychlodráha“ na moskevské předměstí Ramenskoje. Tento systém rychlodráhy byl pojmenován Sputnik. Vlaky jezdí od rána do večera v taktu 15 minut. Důvod, proč byl projekt slavnostně dokončen v srpnu, je výročí ruských železnic (7. srpna). Krátce po slavnostním otevření ovšem musely být provedeny první opravy.

Ruské železnice (RŽD) zadaly k vypracování studii pro proveditelnost stavby tratě severní Sibiří. Podle údajů RŽD nestojí výstavbě žádné velké technické překážky. Do začátku 50. let již jednou byla železnice severosibiřskou tundrou stavěna. Na stavbě se podílely tisíce vězňů z gulagů. Po Stalinově smrti byl projekt ukončen. Dosavadní traťové úseky ovšem již nejsou použitelné.