Berlín — Německý správce železniční infrastruktury DB Netz, člen koncernu Deutsche Bahn, chystá pro cestující ve 120 nejfrekventovanějších železničních stanicích nové odjezdové informační tabule na nástupištích. Prvními třemi stanicemi, kde byly již nové systémy instalovány, jsou nádraží Leipzig Hbf, Leipzig/Halle Flughafen a Karlsruhe Hbf v západní části Německa. Již do konce letošního dubna má být novou generací tabulí vybaveno 60 stanic, do konce roku pak ještě dalších 60. Kromě toho se chtějí u Deutsche Bahn více zaměřit také na kvalitu úklidu na nástupištích a nádražních budovách, a to konkrétně v 53 městech, na která poukázali sami cestující.

Pokračování

Drážďany — Trať spojující Lipsko s Chemnitz přes Bad Lausick k byla v letech 2004 až 2006 nákladem 100 milionů eur modernizována na rychlost 160 km/h. Přesto na ní zůstaly i jednokolejné úseky. DB se dohodly se Svobodným státem Sasko na dalších úpravách – dosud jednokolejné úseky budou zdvojkolejněny a 81kilometrová trať bude elektrizována. Na zpracování prvních fází projektové dokumentace včetně cenové kalkulace je vyhrazeno 2,5 milionu eur. Výstup by měl být k dispozici ve druhé polovině roku 2014. Termín vlastní realizace není dosud stanoven.

Pokračování

Laufach — Trať Main-Spessart-Bahn spojující Hanau, Aschaffenburg a Würzburg tvoří jednu z nejdůležitějších dopravních tepen v Německu, potažmo v celé Evropě. V rámci celého dne projede v relaci Frankfurt (Main) Hbf – Würzburg Hbf, do jejíhož kontextu tato trať zapadá, celkem 26 vlaků ICE, 17 vlaků RE, 1 vlak EN a do toho nemalé množství nákladní dopravy. Tyto vlaky spojují v širším kontextu Porúří s Mnichovem a Rakouskem. Toto spojení má víceméně dobré rychlostní poměry, v převážné většině délky umožňuje rychlost 140 až 160 km/h. Vlaky ICE používají v pK 46,8 tzv. Natenbacher Kurve, tedy 10,7 km dlouhou spojku, kterou rychle vystoupají po mostě přes řeku Main skrze sérii tunelů, které přivedou na náhorní plošinu poblíž nádraží Rohrbach, kde se v pK 301,9 připojí na SFS Hannover - Würzburg odkud pokračují zpravidla rychlostí 220 až 250 km/h do Würzburgu.

Pokračování

Berlín — Celostátní německá média v tomto týdnu informovala – s odkazem na zprávy DB a informace ze zdrojů blízkých BKA (Bundeskriminalamt) – o úspěšných dopadech společných opatření a postupu proti zlodějům kabelů, resp. barevných kovů. Informaci předal tisku začátkem týdne Prof. Gerd Neubeck, vedoucí koncernové bezpečnosti DB. Dráhy, Policie (BKA), energetici, telefonní společnosti a Svazu obchodníků s kovy proti krádežím kabelů postupují společně. O problematice jsme na stránkách ŽelPage již podrobněji informovali.

Pokračování

Nedávno jsme přinesli autorský článek dávající pohled na berlínské Hlavní nádraží (Hauptbahnhof / Lehrter Bahnhof) očima architekta. Nyní, jako doplněk, přinášíme několik pohledů očima vláčkaře. Po seznámení se s pohledem architekta jsem překonal vrozenou lenost a zajel jsem se na ono nádraží podívat, zda a co je nového, co mně zajímá víc, než uložené kubíky betonu a tuny ocelových konstrukcí. A dozajista zda a jak se obměňuje vozový park na Regiu.

Pokračování

Na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof vzniklo největší železniční nádraží v Evropě: protínají se zde severojižní a východozápadní dráhy InterCityExpress ve spojení s příměstskou a podzemní železniční dopravou. Severojižní dráha probíhá v podzemním tunelu 15 metrů pod Sprévou a Tiergarten. Východozápadní dráha je zvýšena 10 metrů nad zemí. Hlavní myšlenkou projektu nového nádraží Lehrter Bahnhof bylo zdůraznit výjimečné situování stávajících tratí v městském prostředí.

Pokračování

Berlín — Nové letiště Berlin Brandenburg často a rádo plní stránky místního tisku i vysílací čas televizních zpráv veřejnoprávních i komerčních kanálů. Vloni bylo letiště slavnostně pojmenováno po zesnulém bývalém starostovi (západního) Berlina a posléze kancléři Willy Brandtovi, ale mezitím prošly již tři vyhlášené termíny uvedení do provozu a tisk zpochybňuje, zda provoz bude možno zahájit v tomto roce. Příčinami a souvislostmi postupu výstavby se zabývat nehodláme, je v tom příliš mnoho politiky, sporů i vášní.

Pokračování

Trossinger Eisenbahn — aneb byla Bechyňka, uvedená do provozu roku 1903, opravdu první normálně rozchodnou elektrifikovanou tratí ve střední Evropě? Zdá se že nikoliv.

Když v srpnu 1869 Královské Württembergské dráhy slavnostně uvedly do provozu trať Villingen – Rottweil, (lokálně též „Alemannenbahn“) vyhla se tato dráha městu Trossingen a nádraží bylo vzdáleno dobré čtyři kilometry. To nenechalo dlouho osvícené městské radní v klidu. Význam měla i očekávaná přeprava zboží, v neposlední řadě hudební nástroje zde sídlící firmy Hohner. Po založení městské elektrizační a drážní společnosti roku 1896 (AG Elektrizitätswerk und Verbindungsbahn Trossingen), byla této společnosti již v následujícím roce udělena licence ke stavbě normálně rozchodné spojovací dráhy mezi stávajícím nádražím a městem. Nejen budovaná městská elektrárna, ale i značné stoupání tratě – nutnost překonat převýšení 66 metrů – předurčily elektrický provoz.

Pokračování

Villingen / Berlín — V rámci elektrifikace Schwarzwaldbahn v roce 1972 byla na nádražích osazena řídící technika pro dálkové ovládání spínacích prvků trakčního vedení (TV) v té době vysoce moderní – od firmy Brown Boveri & Cie (BBC – od 1988 integrována do ABB). Po 40 letech provozu dosáhla tato analogová technika hranic své životnosti a je nahrazována technikou digitální. Četnost poruch analogového zařízení počala stoupat a náhradní díly již nejsou dostupné. Poruchy si vynucovaly manuální zásahy u silových spínacích prvků – odpojovače v takovém případě musely být ovládány ručně z místa.

Původní reléový rozvaděč BBC měl rozměry 200 x 85 x 60 cm a vnější komunikace byla mimo jiné zajišťována telefonním vedením. Nová digitální technika je dodána firmou Siemens a je umístěna v rozvaděči o rozměrech 100 x 60 x 30 cm. Vnější komunikace je prostřednictvím DSL. Vyšší bezpečnost je zajištěna, mimo jiné, dvojitou zábranou přístupu – po otevření dveří jsou přístupné pouze prvky pro provozní obsluhu, servisní obsluha musí otevřít samostatným klíčem dveře druhé.

Pokračování

Berlín — 13. prosince 2012 došlo ve stanici Berlin-Friedrichstrasse k pádu velkého kusu betonu do přízemní nákupní zóny nádraží. Po analýze zjištění příčin a stavu byly započaty stavební práce vedoucí sanaci a nápravě. V důsledku stavební nekázně při rekonstrukci celé stavby v letech 1995 až 1999 došlo k rozlomení části betonové konstrukce nástupiště a pádu betonového bloku do přízemního podlaží. Příčinou bylo zabetonování některých styčných spár mezi svislou a vodorovnou částí konstrukce nástupišť v části "Fernbahn" v příkrém rozporu s projektovou dokumentací. Spáry měly být pružné. Příčníky se začaly chovat jako pevná, nikoliv kloubová konstrukce. Tím byly do betonu nekontrolovaně přenášeny přirozené vibrace od projíždějících souprav, které jej narušily a došlo k jeho prasknutí. Stabilita samotné haly naštěstí narušena nebyla a provoz vlaků nemusel být omezen. Při opravě bude všech 442 styčných míst překontrolováno a chybně užitý beton bude odstraněn. Aby byla oprava dokončena co nejdříve, budou práce probíhat ve vícesměnném režimu.

Pokračování

Berlín — Trend a snahy snižovat hluk od projíždějících vlaků se řeší už od nepaměti v řadě států, nejen v Česku. Občas kritizované protihlukové stěny jsou však mnohdy jedinou, či hojně rozšířenou variantou. Nejinak tomu bylo i v loňském roce, kdy DB Netz pokročila při opatřeních ke snižování jízdního hluku na svých trasách a vynaložila téměř 100 milionů eur na příslušná opatření podél stávajících tratí. Vybudováno tak bylo zhruba 55 km protihlukových stěn a zároveň 2200 bytů přilehlých k tratím vybaveno patřičnými hluk tlumícími prostředky. Otázka snižování hluku je pro DB ústřední téma. Cílem je integrovaným celkovým konceptem snížit hluk kolejového provozu v období mezi roky 2000 až 2020 na polovinu. Jde však o dlouhodobou koncepci a z plánovaných 3700 km bylo dosud sanováno 1200 km tratí a postaveno celkem 442 km protihlukových stěn.

Zdroj: Aktuelle Bahnberichte

Stuttgart — O projektu Stuttgart 21 se v České republice média zmiňují víceméně pouze v souvislosti s protesty, které stavba vyvolává v části obyvatel hlavního města Bádenska–Würtenberska, Stuttgartu. Všeobecně známá fakta jsou, že stavba bude součástí projektu č. 17 z Paříže do Bratislavy/Budapešti transevropské sítě TEN–T a mezi částí obyvatel Stuttgartu vzbuzuje poměrně velkou dávku nevole. V pátek 1. října 2010 jsem na hlavním nádraží v Heidelbergu dostal do ruky papír, ve kterém bylo poukazováno na brutalitu policejní razie proti protestujícím proti projektu Stuttgart 21. Jak to tedy je, co projekt v případě výstavby obyvatelům dotčeného území přinese a v čem je naopak poškodí?

Pokračování

Zittau — (Aktualizováno 5. 2. 2010 – doplněny fotografie) Jednotlivými státy v oblasti tzv. česko-polsko-německého trojmezí prochází i trať 089 (Liberec — Rybniště). Dlouhodobým zanedbávám údržby je však 2,7 km dlouhý traťový úsek na polské straně ve špatném stavu a Polsko nemá ani zájem o jeho rekonstrukci. Vlaky tak tento úsek musí projíždět sníženou rychlostí 30 km/h, což je velice zpomaluje, neboť jinak na této trati mohou jezdit rychlostí až 100 km/h. Tento stav ale brání dalšímu rozvoji, který plánuje KORID LK a ZVON v rámci projektu LUISE. Ten by měl zatraktivnit železniční dopravu právě v česko–německém pohraničí.

Pokračování

Berlín — Myslíte si, že máte zajímavé nápady, jak zlepšit cestování vlakem? Diskutujete rádi o svých nápadech pod zdejšími články nebo o nich raději mlčíte, ale myslíte si o nich, že nejsou k zahození? Ať tak či tak, nyní nastává unikátní možnosti pro vaši realizaci, která vám mimo jiné může přinést 10 tisíc eur. Přední výrobce dopravních prostředků Bombardier Transportation vyzývá kreativní cestující z celého světa, aby mu pomohli navrhnout interiér vlaku budoucnosti. Společnost tak chce sledovat potřeby cestujících a trendy v železniční dopravě. Proč se tedy, raději místo lamentování nad stavem vozového parku našeho národního dopravce Českých drah či sousedního slovenského dopravce Železničné spoločnosti Slovensko, nezúčastnit této soutěže a nezkusit si tak zrealizovat svoji vizi – interiér vlaku snů?

Pokračování

Remagen / Erpel / Davle — Málokdo ještě nikdy neslyšel o "Mostu u Remagenu". Takto zní jméno slavného amerického filmu, který vcelku pravdivě zachytil jednu z epizod druhé světové války, a jehož exteriéry byly v roce 1968 z velké části natáčeny na našem území. Původní most přes Rýn i jeho filmový kolega v Davli jsou ze železničního hlediska docela zajímavé. Historií obou mostů, jejich současností, reálným i filmovým děním, tím vším se zabývají následující řádky.

Pokračování