Havířov — Delší dobu se vedou diskuze jak dál s havířovským nádražím. Zda stavbu projektovanou v letech 1964-1969 architektem Josefem Hrejsemnou ve výrazné spolupráci se sochařem Václavem Urubou zachránit a nebo zda ji nahradit novým dopravním terminálem. O jeho záchranu bojovalo i občanské sdružení Důl architektury. Snaha o prohlášení stavby kulturní památkou ale vyzněla do ztracena, Ministerstvo kultury žádosti nevyhovělo. „Je velká škoda, že si zastupitelé města si neváží toho, co v Havířově mají. Cenných staveb tu není mnoho a nádražní hala si přes svou zchátralost z posledních let zachovává své hodnoty,“ míní Adam Guzdek z občanského sdružení. Investorovi tedy již téměř nic nebrání uskutečnit jeho plány – zbourat nyní neútulnou nádražní budovu.

Pokračování

Praha/Havířov — Předchozí článek z pera (nebo spíše klávesnice) historika výtvarného umění vám představil historii havířovského nádraží, připomněl dobu, kdy vznikal projekt nádražní budovy, osvěžil v paměti, co to je bruselský styl. Zazněl v něm zásadní nesouhlas s demolicí nádražní budovy, kterou chystají České dráhy a byla vám nabídnuta možnost připojit svůj podpis k petici za záchranu stávajícího havířovského nádraží. Protože ŽelPage se snaží o vyrovnaný a vyvážený pohled, pojďte se podívat, co by, v případě, že bude stávající nádražní budova zbourána, mělo stávající objekt nahradit. Záměr „udělat něco“ s havířovským nádražím není nový – České dráhy se na havířovskou radnici obrátily už asi před deseti lety s vizí vybudovat u nádraží komplexní dopravní terminál. To by odstranilo stávající problém, kdy do Havířova přijedete vlakem a potřebujete pokračovat do blízkého okolí autobusem. Ale autobusové nádraží je v Havířově na opačném konci města a zdaleka ne všechny spoje zajíždějí k nádraží ČD. Bez místní dopravy se zpravidla neobejdete. A naopak – ti, kdo přijedou z blízkého okolí do Havířova autobusem, tak pak už raději dají přednost tomu jet dál opět autobusem, než se kodrcat na vlak přes celé město. Konečně se začíná něco dít.

Pokračování

Ostrava — Marketingové akce Českých drah týkající se realit vyvolávají zejména v poslední době ohlasy – tu větší, jako třeba v případě prodeje pozemků v bezprostředním okolí pražského Masarykova nádraží – tu menší, jako v případě ohlášení prodeje nepotřebného nemovitého majetku. Před časem Českými drahami halasně propagovaný projekt „Živá nádraží“ v tichosti zapadl, byly vyzobány jen rozinky. Nechceme klást otázky, proč ministerstvo dopravy konečně nedotáhlo rozdělení Českých drah do zdárného konce a nepřevedlo veškerou infrastrukturu potřebnou k provozu železnice, tedy i nádražní budovy, do majetku Správy železniční dopravní cesty, která by logicky měla s tímto majetkem nakládat a pokud by nebyl dostatečně využíván jak jí samotnou, tak dalšími dopravci, pak teprve by mohla nepotřebné nemovitosti nabízet k prodeji – a výnos z prodeje znovu vracet do údržby dopravní cesty. Majetek nyní prodávají České dráhy, bez ohledu na možné využití jinými dopravci, a vylepšují si tak své hospodaření. Chceme vám představit jedno nádraží, které si můžete od Českých drah koupit: nádraží Ostrava-Vítkovice.

Pokračování

Mosty u Jablunkova — Během neděle 15. 11. 2009 jsme informovali o mimořádnosti na mezinárodní trati 320 (Bohumín – Čadca), která v současnosti prochází rozsáhlou modernizací. Několikahodinové přerušení provozu zde způsobil dva sesuvy zeminy do právě rekonstruovaného železničního tunelu. Stalo se tak v době, kdy jeden z nejzajímavějších úseků historické Košicko–bohumínské dráhy prochází sérií úprav, na jejichž konci dva typické tunely zcela změní svou podobu. Oba přitom mají za sebou dlouhou historii, která může přinášet otázky technické bezpečnosti a možných dalších rizik při výstavbě podobných dopravních staveb. Podívejme se tedy stručně na historii jablunkovských tunelů i na faktory a problémy, které konstrukci tunelů obecně ovlivňují.

Pokračování