Brno - Výstavba podjezdu pod železniční tratí v brněnské čtvrti Horní Heršpice, patřící do projektu nového odstavného nádraží, se může protáhnout až o půl roku. Nový podjezd totiž nevede v místě původního úrovňového přejezdu, ale směrem od Heršpic se nová trasa odklání severním směrem a zpět do své trasy se vrátí dvěma protisměrnými oblouky až západně od kolejiště. V místě plánovaného vyústění podjezdu ale dosud sídlí firma Solid Brno, která se se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) sice dohodla na odprodeji areálu, ovšem za podmínky, že bude mít dost času na výstavbu nového sídla.

Pokračování

Vysočina - Stará trať míří do šrotu. Pohřební hostinu již uspořádaly okolní obce více než stoleté železniční trati z Přibyslavi do Sázavy. Na vykoupení historické železnice totiž radnice nemají peníze, a majitel ji rozřeže do šrotu. Je rozhodnuto. Na starou vlečku mezi Přibyslaví a Sázavou už nikdy žádný vlak nevyjede. Svršek malebné trati bude ještě během léta vytrhán a odvezen do sběru.

Pokračování

Pelhřimov - Cestující po železnici na Pelhřimovsku se musí od počátku tohoto týdne potýkat s několika výlukami. Všechny mají jediný důvod, automatizaci zabezpečovacího zařízení. Z nejmenších zastávek totiž během několika týdnů zmizí obsluha. Výhybky, světelnou signalizaci a další úkony už budou provádět zaměstnanci přímo z pelhřimovské stanice.

Pokračování

Jihlava - Železniční trať mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem bude během jednoho roku bezpečnější. Za modernizaci zabezpečovacích zařízení Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vydá skoro 400 milionů korun. „Cestujícím během přestavby nehrozí dlouhodobé výluky, protože se rekonstrukce netýká kolejí,“ informoval Jiří Šťastný ze SŽDC. Po dokončení prací bude provoz plynulejší; úsek bude patřit k nejmodernějším v kraji. Trať byla postavena už před 136 lety. Spojuje krajské město Jihlavu s Havlíčkovým Brodem, který je nejdůležitějším železničním uzlem kraje.

„Staniční zabezpečovací zařízení je zastaralé, elektromechanické. Traťové zabezpečovací zařízení zde není vůbec,“ uvedl Šťastný. Provoz je řízen výpravčím telefonicky. Moderní technologie zastanou práci asi 47 železničářů. „Velká část z nich dostane nabídku pracovat ve stejné kvalifikaci, ale v jiném místě,“ řekl jihlavský vrchní přednosta Miroslav Novotný. Nové zařízení umístěné ve stanici Jihlava se postará také o provoz dalších dvou stanic na trati. Nahradí pracovníky, kteří nyní přestavují výhybky v Jihlavě, Dobroníně a ve Šlapanově. V těchto dvou menších stanicích nebudou po dokončení modernizace ani výpravčí. V Kamenné skončí zaměstnanec, který stahuje závory. Podobná modernizace se již realizuje na Pelhřimovsku, a to mezi Horní Cerekví a Táborem. Systémy řízené počítačem na trati nahrazují i 100 let stará zařízení. Podle starších údajů SŽDC se náklady na přestavbu pohybují kolem 230 milionů korun.

Výhledově SŽDC v kraji plánuje vybudování nové zastávky u masokombinátu Kostelecké uzeniny v Kostelci u Jihlavy. Na této trati, která vede z jihočeských Slavonic a Telče, by také měla být u Kostelce vybudována krátká kolejová spojka, která umožní přímé spojení do Jihlavy. Investice by se měly týkat i železničních nádraží v Jihlavě.

zdroj: Mladá fronta DNES, Českomoravská vrchovina

Pokračování

Slavonice - Váznoucí projekt obnovy jednokolejné neelektrifikované železnice mezi příhraniční dolnorakouskou obcí Fratres a jihomoravskými Slavonicemi zatím nemá dořešeno financování. Sdělil to Mario Brunnmayr z tiskového oddělení Rakouských spolkových drah (ÖBB).

„V současné době se vyjasňuje financování mezi spolkovou zemí Dolní Rakousy, vládou a spolkovými drahami,“ uvedl Brunnmayr.

Na rakouský úsek tratě má navazovat rekonstruovaná železnice mezi obcí Fratres, Slavonicemi a Kostelcem u Jihlavy. Její obnova se ale odkládá, údajně kvůli Rakousku, které na trať musí vydat podstatně více peněz.

Podle dřívějších prohlášení politiků a Správy železniční dopravní cesty, investora projektu na české straně, měl první vlak přejet hranice již letos. Ministerstvo dopravy ve středu informovalo, že se zahájení prací opět posunulo, a to z letošního podzimu na příští rok. Podle ministerstva je zprůjezdnění trati závislé na postupu prací na rakouské straně. Samotný postup prací k dokončení zbývajících úseků příslušné tratě z dolnorakouského Waldkirchenu však byl podle Brunnmayra projednán spolu s příslušnými českými subjekty.

Hraniční úsek železnice je mimo provoz od roku 1945. Obce u trati požadují jeho obnovení od první poloviny devadesátých let; slibují si od toho i další rozvoj turistického ruchu.

zdroj: Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina

Pokračování

Kraj Vysočina - Příprava územního plánu kraje Vysočina stále vázne kvůli záměru na stavbu vysokorychlostní železniční trati. O vymezení jejího koridoru v regionu se krajská samospráva s ministerstvem dopravy nemůže dohodnout již asi dva roky. Krajští politici chtěli schválit koncept rozvojového dokumentu letos, protože od ledna začne platit nový stavební zákon a některé přípravné práce se pak budou muset opakovat. Hejtman Miloš Vystrčil dnes novinářům řekl, že se územní plán možná nepodaří dokončit ani v příštím roce. „Všechna jednání se dostala do bodu nula, protože se mění parametry, na něž má být trať konstruována,“ vysvětlil hejtman.

Podle něj ministerstvo nyní zvažuje stavbu trati pro vlaky s podstatně nižší rychlostí, než původně předpokládaných více než tři sta kilometrů v hodině. Ochranný koridor kolem trati by se pak namísto dosud požadovaných šesti set metrů mohl snížit třeba na desetinu. „Co bude dál, lze těžko předjímat. Stát nám situaci nijak neusnadňuje,“ konstatoval Vystrčil. K vybudování moderní dráhy, která by měla urychlit mezinárodní dopravu v Evropě, se vláda zavázala koncem devadesátých let. Obě z dosud navrhovaných tras na Vysočině vedou přes Havlíčkobrodsko, Jihlavsko a Žďársko. Se zastávkami v kraji se nepočítalo.

Podle původního požadavku měl kraj pro trať zablokovat šedesát kilometrů čtverečních, tedy asi sto kilometrů dlouhý pás. Tím by se podle krajských politiků zastavil rozvoj tohoto území, aniž by bylo jasné, kdy by se trať mohla skutečně stavět. Při předloňském projednávání konceptu územního plánu se proti dráze vyslovilo i pětapadesát obcí Vysočiny, kterých se záměr dotýká. Přes tyto rozpory se kraj nyní s ministerstvem dopravy, Českými dráhami a Správou železniční dopravní cesty dohodl na společném memorandu o spolupráci v železniční dopravě na Vysočině. Podle hejtmana spolupráce pomůže zajistit lepší dopravní obslužnost pro občany. Na ztráty v osobní dopravě letos České dráhy z krajské pokladny dostaly 240 milionů korun; v příštím roce se má příspěvek zvýšit o šest milionů.

zdroj: Mladá fronta DNES - Českomoravská vrchovina

Pokračování