..: Jdeme do finále! Aneb kde bude v Brně hlavní nádraží. :..

380 + 380, Brno hlavní nádraží, foto: Šepli Komentář — Úterý 27. února 2018 se nezadržitelně blíží a zastupitelé města Brna už posilují paže k hlasování o tom, jakou polohu hlavního nádraží doporučí ministerstvu dopravy. Krajští zastupitelé už mají tuto proceduru za sebou. A 53 z 55 jich hlasovalo pro odsun hlavního nádraží do Komárova, tedy podle politicky korektní terminologie: hlasovali pro variantu „A řeka“.

Tím vzniknul pro městské radní precedens, na který se mohou odvolávat s tvrzením, že rozhodnutí kraje bude pro město v podstatě závazné. Takže se dá tušit, že zájmová skupina „odsunovačů“ nádraží je již blízko vítězného konce svého dvě desítky let trvajícího boje provázeného tu mravenčí prací, tu brutální propagandou. A změnit se na tom dá cokoli už opravdu jen stěží.

Menší záhadou je, jak se krajští zastupitelé vlastně dověděli, že Jihomoravané, tedy jejich voliči a nejčastější uživatelé toho brněnského hl. n. v centru (kterých tudy denně za prací, do škol, na úřady atd. projde až 70 000), trvají na odsunu nádraží do Komárova, když se jich na to nikdy nikdo nezeptal.

Brněnští zastupitelé byli donuceni aspoň k tomu, že uspořádali dvě referenda, která byla sice (pro malý zájem Brňanů – inu, Brňáci asi jezdí víc auty, než vlakem…) neplatná, ale vždy asi 80 až 85 % účastníků se v obou případech vyjádřilo pro zachování hl. n. v centru. Takže pokud brněnští radní ten odsun odhlasují, budou to těm až 85 % aktivní brněnské cestující veřejnosti vysvětlovat opravdu dost těžko.

Poněkud jednodušší vysvětlení se však dá najít v katastru nemovitostí. Pokud se podíváme na pozemky (vyznačené barevně v prvním obrázku obrazové přílohy) a zjistíme si, kdo jsou vlastníci pozemků pod stávajícím hlavním nádražím, v jeho bezprostřední blízkosti, kdo jsou vlastníci pozemků nejen v budoucím jižním centru, ale např. která (městská) firma je vlastníkem pozemků kolem odsunutého nádraží, jakým procesem sloučení k nim přišla a kteří brněnští radní jsou členy představenstva této firmy, tak alespoň já (ale možná jsem jen příliš zaujatý…) se nemohu zbavit vtíravého dojmu, že všechny ty řeči o dopravě 21. století, nejlepší možnosti napojení na VRT a trasy TENT, nejvýhodnější dopravní spojení a nejvýhodnější využití městského prostoru jsou jen propagandistická hesla na uchlácholení nezasvěcené veřejnosti a místo nejlepší dopravní obslužnosti tu jde třeba o něco úplně jiného. Tedy o maximální zhodnocení extrémně lukrativních pozemků jednak vzniklých zrušením stávajícího hl. n., jednak přiléhajících k budoucímu (odsunutému) dopravnímu „centru“ města. Ale třeba se zcela a zásadně mýlím. Inu, nejsem odborník (ba dokonce ani Brňák!).

Vlastníci pozemků pod hl n v centru a v okolí odsun hl n, foto: archiv IR Nádraží v centru Porovnání stávajícího prosotur nástupišť a prostoru po rekonstrukci, foto: archiv IR Nádraží v centru Varianta s bus terminálem v úrovni pod kolejištěm, foto: archiv IR Soutezní varianta nádraží v centru 000351-2, foto: archiv IR

Jen mi nejde do hlavy, proč je proti té variantě odsunu většina dopravních odborníků a proč většina z nich nejen doporučuje variantu v centru (tedy korektně variantu „B Petrov“), ale dokonce k tomu vypracovali nejeden posudek, studii, ba dokonce i veřejnou výzvu…

Ale k věci:
Pokud bychom chtěli učinit ještě poslední pokus o ovlivnění rozhodovacího procesu na brněnské radnici, lze například využít tohoto „apelu“ na webu brněnského hnutí Nesehnutí:

Odešlete apel a vyzvěte k zaslání apelu i ostatní.

Nebo Přijďte na zastupitelstvo města Brna v úterý 27. února ve 14 hodin sdělit svůj názor. Zastupitelský sál najdete na nové radnici – Dominikánské náměstí 196/1.

Pokud naopak zastáváte názor, že nejlepší variantou pro Brno je varianta „řeka“, nemusíte dělat vlastně vůbec nic. Ony to ekonomické zájmové skupiny vyřeší za vás; nejspíš kladně…

Na závěr bych ale ještě rád ke známým argumentům pro odsun i proti zdůraznil dva méně často zmiňované pohledy:

1) Pokud zvítězí varianta „A řeka“, budou oba dnešní železniční koridory vedoucí Brnem (severní osobní a jižní nákladní) sloučeny do jednoho (v trase dnešního nákladního koridoru). Na tom je na výjezdu z nádraží Brno – dolní traťová rychlost (tuším) 70 km/h a od „trianglu“ v Černovicích po nádraží Brno – Židenice je 60 km/h. Tento koridor se jednak bude muset rozšířit ze 2 na 4 koleje a bude-li třeba zvýšit traťovou rychlost alespoň na „ubohých“ 80 km/h (tedy zvětšení poloměru oblouků), padnou tomu v Židenicích za oběť řady rodinných a bytových domů kolem trati, což – kupodivu – doposud obyvatelům Židenic nikdo jaksi ani nenaznačil.

Naopak v tom osobním koridoru lze traťovou rychlost až po severní zhlaví hl.n. zvýšit z dnešních 85 na 100 až 110 km/h pro klasické soupravy v původním trasování a koridor rozšířit na 4 koleje, aniž by bylo nutné cokoli bourat!.

2) Sloučením obou železničních koridorů do jediného Brno přijde o jedinečnou situaci, kdy v případě velkých oprav, havárií či z jiných důvodů je možné takové místo prostě objet druhým koridorem. Využívá se toho poměrně často; v posledních letech např. při rekonstrukci severního zhlaví stávajícího hl. n. Naopak po sloučení tratí do toho „sdruženého“ koridoru vznikne nebezpečná situace, kdy poškození jediného mostu na té nové trase, či „vhodné“ vykolejení soupravy třeba v onom černovickém „trianglu“ zcela zablokuje železniční dopravu přes Brno. V důsledku toho, že všechny tratě z Brna vybíhají hvězdicovitě, tedy že kolem Brna není žádný železniční okruh (jako třeba kolem Berlína), tak se v podstatě zastaví veškerá železniční doprava téměř na celé jižní Moravě, a to s dramatickými důsledky pro celou železniční síť. Objízdné trasy jsou totiž extrémně dlouhé (Česká Třebová, Olomouc, Přerov, Břeclav), nebo s velmi malou kapacitou (Jihlava, Znojmo, Břeclav, tj. jednokolejná, neelektrifikovaná trať). Udivuje mě tedy, že se k tomuto tématu ještě nikdy nevyjádřili vojáci, protože z pohledu vojensko-strategického je ten „sdružený“ koridor přes Brno řešením ohrožujícím bezpečnost státu v době jakékoli krize. Takže si lze i představit, že ti zastupitelé, kteří pro tuto variantu budou hlasovat, by v budoucnu třeba mohli být i obviněni z úmyslného ohrožení bezpečnosti státu…

Takže uvidíme po 27. únoru 2018, zda se Brno stane světovým unikátem, kde se hlavní nádraží „odklidí“ z centra města, nebo zda půjde moderní cestou, tak typickou pro okolní i největší světové metropole. Nemusíme chodit daleko; stačí se podívat do Prahy a na její Nové spojení, do Bratislavy, Vídně, Berlína, Varšavy… Ale taky třeba do New Yorku atd., atd., atd…

556.0506, Brno hlavní nádraží, foto: BBvK 681.005-5, Brno, foto: Miloš 350.019-6, Brno hlavní nádraží - Brno-Horní Heršpice, foto: Puly 742.452-6 + 263.002-8, Brno hlavní nádraží, foto: Miloš 1216.235-2, Brno hlavní nádraží (Šalingrad), foto: Martin Grill glajsy se špilasem; Brno hlavní nádraží, foto: zirecek 1216.210-5, Brno hlavní nádraží, foto: Tomáš Krajcar 

Komentář nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.


IR Poslat mail autorovi | 26.2.2018 (7:10)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Stavby a projekty

Ďalšie z regiónu ČR Jihomoravský


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný užívateľ Klika 
28.02.2018 (22:19)  
Petr Lešek:
Napsal jsem: "variantu nádraží v centru (Petrov) preferují i občané Brna ... po odečtení nerozhodných odpovědí celkem 73 % dotázaných", protože 66 % zjistila agentura Focus (tj. po uvedeném přepočtu 73 %) s tím, že jsou v tom sečteny hlasy pro obě polohy v centru, tedy pro stávající nádraží i nádraží v poloze Petrov. Sčítat je to možné, protože nádraží Petrov bude přístupné i ze stávající tram. zastávky Hlavní nádraží.
Nemusíte to jakkoli zlehčovat, berte to jako fakt.
dopisovateľ alebo člen ŽP Zlámalík  mail  
28.02.2018 (21:41)  
Coby Brňák jsem nad tím dávno zlomil hůl. Nemá cenu něco někam psát, pozemky rozhodují. Utěšuje mne jediné: na to všechno prachy nebudou a než se to postaví, stoupne potřeba dopravy natolik, že se stávající hlavák nakonec nechá jako zastávka S-bahnu (protože tunelový diametr nikdy nevznikne) a bude to. Příměstské vlaky budou jezdit na na starý, "écéčka" na nový. Přestup (pro těch pár lidí, co potřebují z Kuřimi a Újezda do Prahy) nikoli pěšky ani tramvají, ale hrana-hrana v Židenicích, kde écéčka můžou stavět stejně jako dnes při výlukách. Spokojení budou všichni.
28.02.2018 (19:29)  
"Po odečtení nerozhodnutých podporuje variantu Petrov 75 % dotázaných." No stejně můžu napsat třeba "Po odečtení ateistů se většina občanů ČR hlásí k římskokatolickému vyznání."
Mmch situaci, kdy se tratě ze všech směrů stýkají na jednom mostě nad frekventovanou ulicí již v Brně máme, schválně zkuste přijít na to kde. Nemyslím, že by to bylo nějaké zvláštní riziko.
registrovaný užívateľ Klika 
28.02.2018 (16:55)  
trupman:
Je pravda, že nádraží A-Řeka s Komárovem většinou jen sousedí a do Komárova zasahuje jenom u Široké ulice. Takže lépe je napsat, že je to odsun "ke Komárovu".
28.02.2018 (15:10)  
Můžu se zeptat, kde autor dospěl k té demagogii o Komárově? Katastrálně leží budoucí hlavní nádraží na k.ú. Trnitá v MČ Brno-střed.
IR  Poslať autorovi e-mail
28.02.2018 (18:09)  


Odpověď viz níže u diskutéra "Rodneyho".
27.02.2018 (20:56)  
No Brňáci, když já 5 let studoval u vás na vysoké škole a každý víkend dojížděl z Vysočiny, tak jsem se dobral k tomu, že celý hlavák je naprosto zbytečný. Váš uzel v Králově Poli naprosto dostačoval mým potřebám a než rychlík obkroužil tu Vaši metropoli, tak jsem byl dříve na Čáře tou vaší vysokorychlostní šalinou;-). Ale s ohledem na ostatni turisty bych raději jezdil někam poblíž stávajícímu nádraží, než se hrabat odněkud od řeky, že? :-):-)
27.02.2018 (19:51)  
Dovolím si malou poznámku - v době, kdy se jezdilo na dolní nádraží, jsem jel do Brna asi 3x, pokaždé jinam, a vžzdycky bylo výhodnější vystoupit/nastoupit v Židenicích. Takže je klidně možné, že budeme mít krásné nové nádraží u řeky, ale lidi vystoupí raději jinde.
27.02.2018 (16:22)  
Můžete se trochu rozepsat, co přesně si představujete pod tou strategicky vojenskou rolí kolejí přes Brno v moderní válce nebo jekékoliv jiné krizi ohrožující bezpečnost státu?
IR  Poslať autorovi e-mail
27.02.2018 (18:35)  


Kdybyste četl pozorněji, tak byste si všimnul, že vůbec nepíšu primárně o válečném stavu. Ono totiž stačí po sloučení těch tratí do jediného koridoru poškodit jediný most (třeba velkým bagrem přepravovaným na nevhodném podvalníku (a není to nic mimořádného, viz nedávné vyšinutí mostu kamionem u Klatov)), třeba přes Dornych a ... máte problém na železnici téměř na celé Moravě.
A když tedy mluvíte o té "moderní válce", tak v hybridní válce musíte počítat především s teroristickými útoky a záškodnickými akcemi. A jestli si myslíte, že v "moderní válce" se bojová technika (ale i mužstvo) nepřesunuje po železnici, tak jste na dost zásadním omylu. Proč myslíte, že se i mechanizované jednotky u nás přesunují třeba na Libavou po železnici? Jen aby ušetřily palivo? To jistě taky, samozřejmě, ale též aby měli vojáci to "vagónování" nacvičené. Protože máte-li bojové jednotky dislokované ve 2 až 4 posádkách v republice, tak je do prostoru nasazení musíte nějak dopravit, a to co nejrychleji a co nejlevněji. A to určitě není vlastní silou (ostatně, ani naše strategické zásoby paliv nejsou zrovna nijak enormní). A dojde-li k přezbrojení na německé Leopardy II, tak to bude o to akutnější: Nejen že je jejich provoz trošku dražší, ale hlavně jsou to těžké tanky (do 60 t) a u nás je vše dimenzované na střední tanky (do 50 t). Takže hlavně na silnicích nižších tříd by takový přesun po vlastní ose byl docela problém... Stačí toto vysvětlení...?
27.02.2018 (9:13)  
Pěkná agitka, pěkně děkuji.
27.02.2018 (7:33)  
Nechápu proč se do toho tahají ty pozemky, to by nemělo vůbec hrát roli. Pokud se někdo obohatil, tak ho měla policie obvinit.
Každá varianta má svoje výhody a nevýhody a na základě těch by se mělo rozhodnout. Žádná varinata nemá nevýhody natolik silné, aby ji to diskvalifikovalo (i když si to hodně lidí nehodlá připustit), takže mě osobně je jedno,jaká varianta zvítězí. A to vlakem jezdím často.
Ať se vybere jakákoliv, mělo by se to respektovat. Pokud je někdo připravensi si na odmítání nahrabat své osobní politické body, je to smutný příběh.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2024 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko