..: Jdeme do finále! Aneb kde bude v Brně hlavní nádraží. :..

380 + 380, Brno hlavní nádraží, foto: Šepli Komentář — Úterý 27. února 2018 se nezadržitelně blíží a zastupitelé města Brna už posilují paže k hlasování o tom, jakou polohu hlavního nádraží doporučí ministerstvu dopravy. Krajští zastupitelé už mají tuto proceduru za sebou. A 53 z 55 jich hlasovalo pro odsun hlavního nádraží do Komárova, tedy podle politicky korektní terminologie: hlasovali pro variantu „A řeka“.

Tím vzniknul pro městské radní precedens, na který se mohou odvolávat s tvrzením, že rozhodnutí kraje bude pro město v podstatě závazné. Takže se dá tušit, že zájmová skupina „odsunovačů“ nádraží je již blízko vítězného konce svého dvě desítky let trvajícího boje provázeného tu mravenčí prací, tu brutální propagandou. A změnit se na tom dá cokoli už opravdu jen stěží.

Menší záhadou je, jak se krajští zastupitelé vlastně dověděli, že Jihomoravané, tedy jejich voliči a nejčastější uživatelé toho brněnského hl. n. v centru (kterých tudy denně za prací, do škol, na úřady atd. projde až 70 000), trvají na odsunu nádraží do Komárova, když se jich na to nikdy nikdo nezeptal.

Brněnští zastupitelé byli donuceni aspoň k tomu, že uspořádali dvě referenda, která byla sice (pro malý zájem Brňanů – inu, Brňáci asi jezdí víc auty, než vlakem…) neplatná, ale vždy asi 80 až 85 % účastníků se v obou případech vyjádřilo pro zachování hl. n. v centru. Takže pokud brněnští radní ten odsun odhlasují, budou to těm až 85 % aktivní brněnské cestující veřejnosti vysvětlovat opravdu dost těžko.

Poněkud jednodušší vysvětlení se však dá najít v katastru nemovitostí. Pokud se podíváme na pozemky (vyznačené barevně v prvním obrázku obrazové přílohy) a zjistíme si, kdo jsou vlastníci pozemků pod stávajícím hlavním nádražím, v jeho bezprostřední blízkosti, kdo jsou vlastníci pozemků nejen v budoucím jižním centru, ale např. která (městská) firma je vlastníkem pozemků kolem odsunutého nádraží, jakým procesem sloučení k nim přišla a kteří brněnští radní jsou členy představenstva této firmy, tak alespoň já (ale možná jsem jen příliš zaujatý…) se nemohu zbavit vtíravého dojmu, že všechny ty řeči o dopravě 21. století, nejlepší možnosti napojení na VRT a trasy TENT, nejvýhodnější dopravní spojení a nejvýhodnější využití městského prostoru jsou jen propagandistická hesla na uchlácholení nezasvěcené veřejnosti a místo nejlepší dopravní obslužnosti tu jde třeba o něco úplně jiného. Tedy o maximální zhodnocení extrémně lukrativních pozemků jednak vzniklých zrušením stávajícího hl. n., jednak přiléhajících k budoucímu (odsunutému) dopravnímu „centru“ města. Ale třeba se zcela a zásadně mýlím. Inu, nejsem odborník (ba dokonce ani Brňák!).

Vlastníci pozemků pod hl n v centru a v okolí odsun hl n, foto: archiv IR Nádraží v centru Porovnání stávajícího prosotur nástupišť a prostoru po rekonstrukci, foto: archiv IR Nádraží v centru Varianta s bus terminálem v úrovni pod kolejištěm, foto: archiv IR Soutezní varianta nádraží v centru 000351-2, foto: archiv IR

Jen mi nejde do hlavy, proč je proti té variantě odsunu většina dopravních odborníků a proč většina z nich nejen doporučuje variantu v centru (tedy korektně variantu „B Petrov“), ale dokonce k tomu vypracovali nejeden posudek, studii, ba dokonce i veřejnou výzvu…

Ale k věci:
Pokud bychom chtěli učinit ještě poslední pokus o ovlivnění rozhodovacího procesu na brněnské radnici, lze například využít tohoto „apelu“ na webu brněnského hnutí Nesehnutí:

Odešlete apel a vyzvěte k zaslání apelu i ostatní.

Nebo Přijďte na zastupitelstvo města Brna v úterý 27. února ve 14 hodin sdělit svůj názor. Zastupitelský sál najdete na nové radnici – Dominikánské náměstí 196/1.

Pokud naopak zastáváte názor, že nejlepší variantou pro Brno je varianta „řeka“, nemusíte dělat vlastně vůbec nic. Ony to ekonomické zájmové skupiny vyřeší za vás; nejspíš kladně…

Na závěr bych ale ještě rád ke známým argumentům pro odsun i proti zdůraznil dva méně často zmiňované pohledy:

1) Pokud zvítězí varianta „A řeka“, budou oba dnešní železniční koridory vedoucí Brnem (severní osobní a jižní nákladní) sloučeny do jednoho (v trase dnešního nákladního koridoru). Na tom je na výjezdu z nádraží Brno – dolní traťová rychlost (tuším) 70 km/h a od „trianglu“ v Černovicích po nádraží Brno – Židenice je 60 km/h. Tento koridor se jednak bude muset rozšířit ze 2 na 4 koleje a bude-li třeba zvýšit traťovou rychlost alespoň na „ubohých“ 80 km/h (tedy zvětšení poloměru oblouků), padnou tomu v Židenicích za oběť řady rodinných a bytových domů kolem trati, což – kupodivu – doposud obyvatelům Židenic nikdo jaksi ani nenaznačil.

Naopak v tom osobním koridoru lze traťovou rychlost až po severní zhlaví hl.n. zvýšit z dnešních 85 na 100 až 110 km/h pro klasické soupravy v původním trasování a koridor rozšířit na 4 koleje, aniž by bylo nutné cokoli bourat!.

2) Sloučením obou železničních koridorů do jediného Brno přijde o jedinečnou situaci, kdy v případě velkých oprav, havárií či z jiných důvodů je možné takové místo prostě objet druhým koridorem. Využívá se toho poměrně často; v posledních letech např. při rekonstrukci severního zhlaví stávajícího hl. n. Naopak po sloučení tratí do toho „sdruženého“ koridoru vznikne nebezpečná situace, kdy poškození jediného mostu na té nové trase, či „vhodné“ vykolejení soupravy třeba v onom černovickém „trianglu“ zcela zablokuje železniční dopravu přes Brno. V důsledku toho, že všechny tratě z Brna vybíhají hvězdicovitě, tedy že kolem Brna není žádný železniční okruh (jako třeba kolem Berlína), tak se v podstatě zastaví veškerá železniční doprava téměř na celé jižní Moravě, a to s dramatickými důsledky pro celou železniční síť. Objízdné trasy jsou totiž extrémně dlouhé (Česká Třebová, Olomouc, Přerov, Břeclav), nebo s velmi malou kapacitou (Jihlava, Znojmo, Břeclav, tj. jednokolejná, neelektrifikovaná trať). Udivuje mě tedy, že se k tomuto tématu ještě nikdy nevyjádřili vojáci, protože z pohledu vojensko-strategického je ten „sdružený“ koridor přes Brno řešením ohrožujícím bezpečnost státu v době jakékoli krize. Takže si lze i představit, že ti zastupitelé, kteří pro tuto variantu budou hlasovat, by v budoucnu třeba mohli být i obviněni z úmyslného ohrožení bezpečnosti státu…

Takže uvidíme po 27. únoru 2018, zda se Brno stane světovým unikátem, kde se hlavní nádraží „odklidí“ z centra města, nebo zda půjde moderní cestou, tak typickou pro okolní i největší světové metropole. Nemusíme chodit daleko; stačí se podívat do Prahy a na její Nové spojení, do Bratislavy, Vídně, Berlína, Varšavy… Ale taky třeba do New Yorku atd., atd., atd…

556.0506, Brno hlavní nádraží, foto: BBvK 681.005-5, Brno, foto: Miloš 350.019-6, Brno hlavní nádraží - Brno-Horní Heršpice, foto: Puly 742.452-6 + 263.002-8, Brno hlavní nádraží, foto: Miloš 1216.235-2, Brno hlavní nádraží (Šalingrad), foto: Martin Grill glajsy se špilasem; Brno hlavní nádraží, foto: zirecek 1216.210-5, Brno hlavní nádraží, foto: Tomáš Krajcar 

Komentář nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.


IR Poslat mail autorovi | 26.2.2018 (7:10)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Klika 
26.02.2018 (23:23)  
pro p. IR, autora komentáře:
Váš argument, že pokud by byl vyřazen ve var.A-Řeka ten společný a jediný koridor, došlo ke kolapsu na skoro celé jižní Moravě, je docela silný a jistě se časem objeví. Proto má kolejiště hl.n. ve var. E-Petrov (na rozdíl od var. B-Petrov) navrženu kromě kolejí kolem nástupišť i průběžnou kolej. Ovšem taky proto, že se ve var. A i B počítá s autokušetem, který tu volnou kolej nutně potřebuje (jenom projektant var. B na ni zapomněl).

Já jsem na zdopravy.cz (názory 14.1.) rovnou napsal, že varianta A-Řeka a představa o sloučení osobní a nákladní dopravy je kvůli tomu zásadní omyl od samotného počátku. Ještě že o tom, jestli se zruší stávající trať osobní dopravy nebude rozhodovat JMK ani město Brno.
Jde teď o to, aby resort/vláda? včas řekly, aby město začalo dělat ÚP pro Petrov, aby se ty peníze z EU využily smysluplně.
registrovaný uživatel Klika 
26.02.2018 (21:48)  
otevřený dopis – výzva zastupitelům města Brna

Vážená paní zastupitelko, vážený pane zastupiteli,

před svým vyjádřením k výsledkům Studie proveditelnosti přestavby železničního uzlu Brno a před hlasováním o návrhu stanoviska Rady města Brna k této věci vezměte prosím na vědomí, že

1) studie proveditelnosti (SP) nebyla zaměřena k nalezení optimálního řešení železničního uzlu a hlavního nádraží, její výsledky jsou proto omezené až jednostranné a nemohou tak sloužit pro odpovědné rozhodnutí o variantě přestavby uzlu jen z řešení obsažených v SP,

2) rovněž městský architekt vydal své doporučení jenom na základě SP a neposoudil otázku uzlu a nádraží v širších, i urbanistických souvislostech, jak veřejnost očekává (moderní nádraží Petrov vytvoří důležitý spojovací článek města, v prostoru Trnité nevznikne nějaké další centrum města, ale převážně obytná čtvrť a k řece nepatří obří nádraží dle var. A, ale bydlení a rekreace),

3) přitom SP prokázala, že varianty obsažené v SP jsou ekonomicky proveditelné a mohou tedy získat finanční podporu z fondů EU a že větší dlouhodobé přínosy má varianta Petrov, která je však dosud znehodnocena špatným technickým návrhem v SP a nadměrně složitým a nákladným zapojením budoucích vysokorychlostních tratí (VRT) do uzlu,

4) závěr SP obsahuje požadavek na levnější zaústění VRT, které je dobře řešitelné jinou koncepcí uzlu (jejíž návrh SP dokonce naznačuje) a rovněž samotné nádraží Petrov může mít lepší řešení s dostatečným počtem rovných povrchových nástupišť i pro stav po zaústění VRT, která budou vybudována bez dlouhodobých provozních výluk – z těchto důvodů proto odpadají všechny vážné výhrady proti variantě Petrov obsažené v SP,

5) nové řešení ŽUB a nádraží Petrov – tzv. varianta E-Petrov – nemá podzemní část modernizovaného hl. nádraží a nevyžaduje tak výstavbu předstihových částí hloubených tunelů, a proto bude mít lepší ekonomickou proveditelnost než varianta B a pro uplatnění této varianty tak není třeba dodatečně doplňovat všechna hodnocení v SP,

6) varianta E-Petrov s jednoduchým povrchovým kolejištěm hl. nádraží se vyznačuje postupnou výstavbou nových nástupišť za plného provozu stávajících nástupišť a každá fáze přestavby tak již od počátku přináší zlepšení funkce nádraží, což je při nadcházejícím poklesu finančních dotací z EU významnou výhodou varianty Petrov proti var. A-Řeka, kde špatné parametry stávajícího nádraží přetrvávají po celou dobu přestavby ŽUB,

7) vedle var. A-Řeka je se stejnou platností varianta B-Petrov obsažena v Zásadách územního rozvoje JMK, kterým se podle stavebního zákona musejí přizpůsobit územní plány obcí, tedy i Brna,

8) mezi variantami Petrov je var. B1f, která má ze všech variant obsažených v SP nejmenší investiční nároky a zároveň vyžaduje pro zaústění modernizované trati Brno – Přerov jen úpravy ve stávajících drážních pozemcích, takže je možné její výstavbu zahájit ještě před dokončením nového územního plánu Brna, tj. pravděpodobně dříve než výstavbu pro var. A-Řeka, u které preferovaná var. Ac bez zásahu do budovy býv. masné burzy vyžaduje novou dokumentaci pro územní řízení,

9) variantu Petrov ve velké většině podporují lidé vlakem dojíždějící z okolí Brna, jak potvrzují dopisy starostů na vedení JMK a jak doložil nedávný průzkum Svazu cestujících ve veřejné dopravě,

10) variantu nádraží v centru (Petrov) preferují i občané Brna, jak podrobně doložil nový sociologický průzkum agentury Focus, a to (po odečtení nerozhodných odpovědí) celkem 73 % dotázaných, kdežto variantu Řeka jen 27 % s tím, že hlavní uváděné důvody nepřijatelnosti var. Petrov (vysoké náklady, ohrožení historického centra) odstraňuje méně nákladná varianta E-Petrov, která nemá tunely pod centrem. Jejími významnými přínosy jsou i vymístění koridoru nákladní dopravy z rozvojové oblasti Trnitá a levnější řešení severojižního kolejového diametru.

Z uvedených argumentů vyplývá, že není žádný závažný důvod pro volbu varianty A-Řeka, která by podle SP naopak měla proti variantě B-Petrov následující významná negativa:
ztrátu přímé pěší dostupnosti centra z hlavního nádraží a prodloužení cest cestujícím s možným dopadem na nežádoucí vzrůst využívání individuální automobilové dopravy,
zvýšení investičních i provozních nákladů pro město Brno vlivem většího rozsahu navazující městské infrastruktury a
horší funkci železniční dopravy následkem zrušení stávající trati osobní dopravy H. Heršpice – hlavní nádraží – Židenice a opětovného sloučení osobní a nákladní dopravy do společného koridoru při nemožnosti mimoúrovňového kolejového křížení mezi nádražím Řeka a židenickým trianglem.

Proto vás vyzývám, abyste ve stanovisku k SP rozhodně nedávali preferenci variantě A-Řeka.
Takové rozhodnutí by bylo v rozporu s veřejnými zájmy i s většinovým názorem veřejnosti.

Uvědomte si prosím, že vaše rozhodnutí ovlivní život města na víc než sto let. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem proto považuji za přijatelné, abyste se vyjádřili
buď rovnou pro variantu Petrov
nebo se odmítli k předloženým variantám A a B vyjádřit s odvoláním na uvedené důvody 1), 2).

26. února 2018 Ing. Jan Klika, technický poradce
26.02.2018 (18:23)  
K těm kdo zpochybňuje ty pozemkové spekulace (a pro pana Boučníka): Policie před časem (víc jak 15 let) prověřovala podivné prodeje pozemků ve vlastnictví ČD nebo možná dokonce ještě ČSD na soukromé osoby. Jak to tak bývá vyšetřování vyšumělo...

Jednalo se o pozemky mezi současným a odsunutým nádražím, které asi někdo chce odsunem zhodnotit.

Ano vadí mi že se prosazuje odsun=naprostá blbost s motivací, aby se někomu zhodnotily pozemky (které navíc některé byly kdysi státní)!!! a která zhorší dostupnost města, MHD i nákladku.

Doufám, že se někdy to policejní vyšetřování obnoví, třeba na základě posledních kroků některých státních organizací.
26.02.2018 (15:56)  
Brno? Co to je, to Brno?
26.02.2018 (15:43)  
Zajímavý názor na argumenty Kanceláře architekta města Brna:
https://www.youtube.com/watch?v=NrfNQofBL88
https://www.youtube.com/watch?v=XoO8OWySIdc
IR  Poslat autorovi email
26.02.2018 (20:35)  


Moc zajímavé!
Díky za ty odkazy!
26.02.2018 (15:33)  
Závěry některých odborných posudků vyvěšených na KAM zdůrazňují výhodnost varianty odsunu (A - Řeka) kvůli její stavbě "na zelené louce".
No já nevím. Snad z hlediska stavebních nákladů a dopadů na okolí při realizaci stavby.
Jenže nádraží tu bude stát 100 let, takže přínosy (lepší dostupnost pro více lidí) budou nabíhat dost dlouho!

Všechny externí odborné posudky zase hovoří pro variantu v centru (B - Petrov).

Ono s ekonomickým hodnocením se dá hodně kouzlit - viz další profláklá kauza Brno - Přerov:
"Experti poukazují i na některé nesrovnalosti ve studii, například těžko pochopitelné jízdní doby. U varianty pro 350 kilometrů v hodině a délkou nové trati 62 kilometrů se počítá u expresů s jízdní dobou z Brna do Přerova 31 minut a z Brna do Ostravy 80 minut. U pomalejší preferované varianty pro 200 kilometrů v hodině a délkou trati 68 kilometrů jsou jízdní doby paradoxně kratší . Do Přerova 30 minut a do Ostravy 77 minut. Zpracovatel studie na dotazy serveru E15.cz nereagoval. Do hodnocení variant zasáhla i doba výluk po dobu stavby. U doporučené varianty je to pět let, u vysokorychlostní trati je to 8,5 roku. „Vrtka“ by se přitom měla stavět na zelené louce mimo stávající trať. Nevládní Centrum pro efektivní dopravu, které vysokorychlostní tratě prosazuje, se tak netají podezřením, že studie má vysokorychlostní variantu uměle upozadit. Zajímavá je totiž i cena vrtek, se kterou analýza pracuje. Kilometr má stát více než miliardu. V zahraničí se přitom staví vesměs výrazně levněji."

http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/zacina-hra-o-prvni-ceskou-rychlotrat-studie-doporucuje-200-km-h-1222529

Zdá se, že úředníci, kteří jsou schopni toto schválit, musí mít pro výkon své funkce silný žaludek...
26.02.2018 (14:59)  
Poslal jsem apel s drobnou úpravou textu a ostatní stejně smýšlející prosím o totéž.
Kdo má tituly, ať se nebojí je naplno uvést, na politiky to občas ještě dělá dojem.

Hluboce smekám přede všemi, kteří se angažují v boji s oligarchií o podobu nového nádraží.
Děkuji autorovi za článek, který poukazuje na to, odkud doopravdy vycházejí ty nabubřelé žvásty o moderním uzlu v srdci Evropy.
registrovaný uživatel Rodney 
26.02.2018 (13:04)  
Koukám, že tu někdo zná Brno velice dobře...je opravdu ubohé tvrdit, že var. Řeka se nachází v Komárově, ale to přesně vystihuje postupy lidí, kteří bojují za var. Petrov: strašit lidi a čerpat z jejich nevědomosti.
Nádraží ve var. Řeka se nachází v katastrálním území Trnitá, městská část Brno-střed.
IR  Poslat autorovi email
26.02.2018 (19:58)  


Jak jste asi už pochopil, byla to malá nadsázka, aby si lidé všimli, že se má nádraží stěhovat "kamsi do dáli". Jinak je odsunuté hl.n. opravdu při okraji kat.ú. Trnitá, což je ale kat.ú. vytvořené z čistě administrativních a praktických důvodů, když bylo potřeba větší katastrální celky zmenšit do přehlednější podoby. Proto kat.ú. nese asi i jméno oné ulice (Trnité) a nejmenuje se po žádné městské čtvrti, ani po žádné dřívější obci k Brnu přičleněné.
Jinak v článku píšu, že "nésu Brňák", což je pravda asi 25 let, ale jinak "su rovinové sokol z Olteca" a za našich mladých let tam, kde je nádraží Brno - dolní, vždycky "béval Komec" ;-)
26.02.2018 (12:36)  
Ach ty pozemky - to je brněnské téma. Než by někdo vydělal, tak ať na tom radši tratíme všichni. kompletní vlastníky máte na odkazu níže. Když jsem to zveřejnil a ukázalo se, že všechny potřebné pozemky pro výstavbu nového nádraží Řeka vlastní ČD, SŽDC nebo město Brno, včetně pozemků potřebných pro přivedení MHD, tak mi hned napsal jeden čtenář, a ptal se co majitelé pozemků v Komárově? To je část Brna hned za novým nádražím - i tam se totiž díky novému nádraží zvednou ceny pozemků a "určitě" někdo na tom vydělá. Ach jo. Koho to vážně zajímá, pak: http://www.boucnik.cz/kdo-vlastni-pozemky-pod-nadrazim/
IR  Poslat autorovi email
26.02.2018 (19:52)  


No, měl jsem na mysli i ty pozemky v obrázku označené žlutě (např. u "odsunutého nádraží" apod.). To, že pozemky pod stávajícím hl.n. jsou ve vlastnictví ČD, je zřejmé. Ale tyto pozemky ČD před časem pronajaly jiné společnosti, a to s předkupním právem na ně. Ta smlouva už byla zrušena? Pokud ano, tak to by byla velmi pozitivní zpráva...
26.02.2018 (11:31)  
Pěkně napsaná obhajoba varianty B - Petrov.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko