Rotterdam — Společnost Alstom se dohodla s nizozemským správcem železnice, firmou ProRail, na testování samořiditelného nákladního vlaku. Bude se jednat o vůbec první takové testování v běžném provozu na území Evropy. Pro testování společnosti vybraly vytíženou dvoukolejnou trať mezi nizozemským přístavním městem Rotterdam a Německem o délce 150 kilometrů. Dosud v Evropě jezdily samořiditelně pouze vlaky v rámci uzavřených sítí, například v metru. Trať je zabezpečena systémem ERTMS a lokomotivu pro tyto nákladní vlaky poskytne společnost RRF. Závěrem dodejme, že v rámci zkušebního provozu bude v kabině přítomen strojvedoucí, který bude kontrolovat správnost procesů.
Zdroj: Zdopravy.cz
1 2 | Zpráv na stránku: |
Ale na nehody máme i my lidi dost primitivní heuristiky. Pískals? Brzdils? Pískovals? Ano? Pak je všechno v pořádku a udělals všechno, cos měl a ten přejetej je přijatelná oběť. Občas se stane, že vlak MUSÍ brzdit a je dost možné, že z toho někdo bude mít bouli, to už je riziko jezdění vlakem. A občas se stane, že závěrečná fáze odrychlování je prudší a o ulomenou skálu. Pak jsou i zlomeniny. Máme moc krásný tratě mezi skálama, tak riskujeme moc pěkný gypsový obvazy. Takovej je život.
Automat není morální, automat jede podle programu a program jistě bude minimalizovat škody. Hodně to řešil Isaac Asimov - viz tři zákony robotiky a zejména knížka Já, robot.
Obecně platí: automat je spolehlivější než člověk. Uvidí-li před sebou kamión, určitě začne brzdit, ale určitě si - na rozdíl od strojvedoucího - stihne spočítat a porovnat (podle zadaného algoritmu) škody od prudkého brzdění a škody od prudkého nárazu. Kdybych ten algoritmus psal já, tak bych nejspíš respektoval i obsazenost: prázdný vlak by člověka na trati zachraňoval i za cenu sebezničení, vlak plný by toho nešťastníka nejspíš přejel.
Sofie sem, Sofie tam - ve skutečnosti se nepochybně optimalizuje mezi naprostou bezpečností (vlak nikam nedojede - viz auta s červeným praporkem) a naprostým nezájmem o okolí: https://www.youtube.com/watch?v=mh5TGnBmKs8
Původní tři zákony robotiky jsou:
1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2) Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3) Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Pokud zastavit zbytečně stojí stovku a opravovat fíru a mašinu po střetu s pomníkem milión, tak můžu 9999x zastavit zbytečně a jednou před obelixem v kožichu a jsem na svejch.
Představa, že nezáleží na tom, jak často morální dilema nastane, ale že vůbec může nastat, je pustá teorie. Abys ho mohl vyřešit špatně (a někoho zabít), musíš se do něj nejdřív dostat.
a) buď rozšmelcnout lidi na koncovém nádraží nebo
b) přehodit výhybku, vyhnout se nádraží, ale nabourat v plné rychlosti do skály moc nebude. V takovou chvíli beztak musí vstoupit do hry člověk, stejně jakoby vstoupil, kdyby to nebyl samořiditelný vlak. U auta je situace přeci jen výrazně složitější a naopak železnice je výborné místo, kde automatizaci zavádět (a kde taky už zavedena byla). Nebo se mýlím?
* Co si budem nalhávat, ono to v mnoha případech bude stejně prd platné.
Takže třeba to začne od nějakých koncových úseků regionálních tratí, kde lze ostatní provoz celkem jednoduše vyloučit. Pak se uvidí.
U letadel toto nastane mnohem dříve. Tam budu moci jednoduše vyhlásit, že od určitého data do určitých vzdušných prostorů nesmí nic, co je manuálně řízené, takže tam to bude jednodušší.
https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6775-Nase-tema-Budou-strojvedouci-na-zeleznici-zbytecni/
1 2 | Zpráv na stránku: |
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.