..: Uzbekistán uvedl do provozu trať Buchara – Misken :..

O'ZEL-0204, Nazarbek, Uzbekistán, foto: Semen1966 Taškent — Dne 1. prosince 2017 byla oficiálně dokončeno železniční spojení mezi městy Buchara a Miskin. Trať je dlouhá 355 km, je na ní 5 stanic (Jangiabad, Tuztepa, Učačik, Suzakdor, Dautepa). Objem zemních prací přesáhl 21,2 milionů m³, bylo postaveno 12 mostů a 6 nadjezdů. Stavba začala současně na obou jejich koncích v prosinci 2016. Obě stavební skupiny se spojily 1. září – den 26. výročí nezávislosti země. Od té doby začala být trať využívána pro nákladní dopravu v dieselové trakci. O tři měsíce později byla dokončena elektrifikace trati. Osobní doprava bude zahájena později, protože stavaři stále pracují na dokončení infrastruktury. Nasazeny budou vysokorychlostní vlaky Afrosiyob, které spojí Taškent, Smarkand, Bucharu a Chivu.

Stavba byla realizována v náročných klimatických podmínkách, protože většina trasy vede v Uzbekistánu pouští. Takže zejména v letním období bylo téměř 1500 pracovníků vystaveno extrémním teplotám. Tím se výrazně – o 75 km – zkrátí cesta z Taškentu na turkmenistánské hranice. Trasa bude využívána zejména pro tranzit zboží do Kazachstánu a Ruska. Předpokládá se rovněž intenzívní využívání nákladní dopravou v souvislosti s výstavbou nových dolů a hutí v Centralnych Kyzylkumach.

TEP70BS-140, Karakalpakija, Uzbekistán, foto: Sergej Bolašenko Dosavadní severněji vedená trať Navoi – Učkuduk – Sultanuizdag – Nukus byla postavena v letech 1996 až 2001. Je na ní i nejmodernější kombinovaný železniční a siliční most ve Střední Asii, který svými 681 m překonává řeku Amu Darju.

Komplikovaná byla také stavba elektrifikované trati spojující Angren a Pap. Vyžádala si proražení 19,2 km dlouhého tunelu horou Kamčik v nadmořské výšce 2 200 m, což propojilo železnicí údolí Ferghana s ostatními regiony země. Výstavba tohoto úseku přišla na 1,635 miliardy amerických dolarů.

Uzbekistán od doby svého osamostanění výrazně investuje do své železniční sítě. V nejbližších pěti letech mají v Uzbakistánu v plánu výstavbu nebo rekonstrukci 960 km železničních tratí (včetně té nově otevřené) a elektrizaci 900 km železnic. Mimo jiné tratí Karši – Termez a Pap – Namangan – Andijan – Kokand.

V současné době je více než 60 % veškerého nákladu a více než 75 % cestujících v Uzbekistánu přepravováno po železnici.

Zdroje: EAN, International Railway Journal, Sputnik News, UzDaily, Wikimedia Commons [1], [2]


Vlad Poslat mail autorovi | 25.12.2017 (14:58)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Svět


  1 2      Zpráv na stránku:   
05.01.2018 (17:37)  
To je zajímavé - já celou trať projel už 29. října 2017 (ano je to jednokolejka, ano, jsou okolo ní nové závody, ano, vede pouští a horami). Vypadalo to, že se po ní už nějakou dobu jezdí - takže „oficiálně“ otevřená je až několik měsíců po skutečném zahájení provozu.
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
04.01.2018 (16:51)  
A co se takhle inspirovat v sousedním Turkmenistánu jejich trestním zákoníkem. To by se to pak čistilo :-)
02.01.2018 (13:17)  
Základní problém je, že nemáme žádnou vizi ohledně vývoje dopravy a jeho vlivu na naše společné životní prostředí. Nesnažíme se ani trochu nastavit nějaká pravidla pro efektivnější přemísťování lidí a věcí, naopak propagujeme dopravní konzum. Obviňujeme lidi, kteří nechtějí další růst zejména silniční dopravy, ze škod páchaných primárně tou dopravou. To je docela paradox. Uznávám, že kdo dopravou "plýtvá", nemá nárok křičet proti jejím vlivům, ale to nedělají zdaleka všichni. Někomu holt nejde jen o vlastní "dvorek". Ovšem, chceme-li u nás také poušť a diktátora...
28.12.2017 (13:05)  
Jiří Kocourek: Křeček dálniční: https://ekonom.ihned.cz/c1-65927590-zkouska-kreckem-dalnicnim
Bohužel u nás hledáme jen výmluvy proč něco nejde a nehladáme způsob jak něco řešit. Dobrý příklad je sesuv na dálnici D8.
28.12.2017 (11:38)  
Libor Petr: Jojo, to sčítání křekčů polních na trase R49, které si vybědákali ochránci, za to můžou přece úředníci. A že to stálo 50.000 Kč na jednoho křečka a všech 50 křečků v místě žijících bude nutno přestěhovat.
Pokud do té doby ta kolonie nevymře, což se zcela jistě bude vyšetřovat jako násilný čin, přestože křeček žije většinou jen 4 roky a navíc se dopouští i kanibalismu.

http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=3039.00
27.12.2017 (13:44)  
Ad Keprt: z hlediska mírně poučeného laika se české právo dívá na občana jako na substrát, který nemá na nic nárok. Ti znalí pak zneužívají jiných děr v zákonech, aby se pomstili a blokují jakoukoliv výstavbu (viz Tetčice). Pokud navrhuji liniovou stavbu, průměrně jednou za 50km stavby se v našem území narazí na území, kde je potřeba dohoda, či kompenzace. Obejít takovéto území by znamenalo desítky miliard navíc. Jestli zákon nepřipouští kompenzace o 2-3 řády nižší, nevím, ale prostě se to tak nedělá a z toho důvodu vznikají zpoždění ve výstavbě.
Další jsou pak z důvodu nízké kvalifikace úředníků a jejich spřátelených firem - viz sesuv na D8.
Asi výjimkou byla výstavba D5, kdy se během 5 let postavilo přes 100km. Chyběla jen část kolem Plzně, kde kumpáni z ODS silou změnili léta chráněnou trasu a narazili na odpor místních obyvatel, kteří si tehdy asi poprvé pozvali profíky na boj s úřední mocí a o pár let ten paskvil zdrželi. Dodnes není možné jet od Českých Budějovic na Rozvadov (z I/20 na D5), aniž byste sjeli na místní komunikace do Plzně. Kus křižovatky chybí, protože byl prohlášen krajským dopravním inženýrem PČR jako nebezpečný. Naštěstí to není takový problém, protože kvůli mýtu na dálnici kamiony stejně jezdí jinudy.
27.12.2017 (7:46)  
Na google earth velmi nevidiet novu trat, ale podla vsetkeho je to jednokolajka a mozno, ze su vyhybne, ktore nie su kvalifikovane ako stanice. ( bezna prax v podobnych lokalitach vo svete.)
registrovaný uživatel Bob88 
26.12.2017 (22:24)  
No měl jsem na mysli spíše dopravní důvody, tj. předjíždění pomalejších vlaků, výluky jedné koleje (předpokládám, že se jedná o dvoukolejnou trať) ap., i když k tomu by stačily i občasné propojky... Ale uznávám, že i v tomto vycházím z našich podmínek:)
26.12.2017 (22:05)  
To su neobyvane oblasti v pusti. Naco by tam boli stanice? Aj transsib ked stavali, len kvoli parnym lokomotivam stavali pravidelne (cca 40 km) stanice. Nikto tam vtedy nebyval a nic, okrem stanice, tam nebolo. Ano je to nemyslitelne v Europe.
registrovaný uživatel Bob88 
26.12.2017 (21:59)  
Zaujala mě informace 355 km a pouze 5 stanic. Opravdu? V našich podmínkách mi to přijde nemyslitelné.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko