Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Mnichov / Vancouver — Společnost Siemens uzavřela kontrakt v hodnotě 9 milionů amerických dolarů s kanadským výrobcem Ballard Power Systems na vývoj motoru s vodíkovými palivovými články pro svou řadu vlaků Mireo. V první fázi se jedná o výrobu motorů o výkonu cca 200 kW. První jednotky by se mohly objevit v provozu v roce 2021. Generální ředitelka divize Siemens Mobility paní Sabrina Soussan, mimo jiné, uvedla: „Naše spolupráce s Ballardem je rozhodujícím krokem k nahrazení kolejových vozidel poháněných vznětovými motory vozidly bez emisí v dlouhodobých zájmech udržitelných a klimatických podmínek.“
Modulární platforma Mireo díky lehké hliníkové konstrukci, energeticky účinným komponentům a inteligentnímu řízení snižuje dle společnosti Siemens spotřebu energie až o 25 %. Společnost Ballard reaguje na zvýšenou poptávku na trhu po technologii vodíkových palivových článků o čisté energii v řadě aplikací „těžkých motorů“, včetně vlaků, tramvají, autobusů a nákladních automobilů. V železniční dopravě tak bude možno využívat „čistých energií“ bez nutnosti nákladné infrastruktury trolejového vedení.
Zdroje: Ballard, Global Rail News, Green Car Congress
Vlad 
| 5.12.2017 (6:00)
| 5.12.2017 (6:00)Související zprávy
07.12.2017 (13:15)
Infrastruktura pro přijatelně bezpečnou přepravu stlačených plynů existuje: železnice. Rád bych připomněl, že téměř celá naše současná infrastruktura byla vybudovaná za zcela netržních podmínek a také za velmi tučné dotace. (Tržní) rovnováha patří do mentální výbavy primitivních ekonomů, pokročilejší termín, který se používá v ekologii a taky v kybernetice, je stabilita.
06.12.2017 (17:59)
Celé to má velkou slabinu a tou je logistika ohledně vodíku. Nepezpečná plus náročná a tudíž velmi drahá (a navíc zranitelná) je veškerá manipulace s ním od elektrolýzy, přes jímání a stlačování, transport a především tankování. Navíc téměř neexistuje infrastruktra, ta se teprve za tučné dotace začíná pomalu budovat na zcela jiných než tržních (a tudíž dlouhodobě udržitelných jen za cenu dalších dotací nebo extrémního nárůstu spotřebitelských cen) principech a výpočtech organizací, jejichž deklarovaným cílem není ekonomická, ale environmentální rovnováha. Celé to vyjde hodně draho a vůbec není jisté, zda nejsou výhodnější akumulátory/superkapacitory, jejichž vývoj je v současné době celosvětově tlačen dopředu a které zcela odbourávají zmíněné nevýhody. A to zcela pomíjím aspekt, z čeho se vodík vlastně vyrábí a jak to bude s množstvím vstupní suroviny v budoucnu.
06.12.2017 (17:53)
Siemens asi před dvaceti třiceti lety komplexně zkoumal možnosti zcela obnovitelného vodíkového hospodaření. Fungovalo jim to, větrník fofroval, soláry plexovaly a vodíkový das Auto jezdilo, akorát celý to vyšlo asi desetkrát dráž než na uhlí/ropu/plyn. Ale v situaci, kdy je v Německu občas k dispozici velmi levná elektřina, je vodíkový motorák zajímavý.
06.12.2017 (12:45)
Připojuji se ke Keprtově žádosti: Můžete sem někdo hodit odkaz, kde by se říkalo, že se ukládání energie do vodíku opravdu někde reálně používá?
06.12.2017 (11:37)
Pro Libor Petr
Výstavbu PVE Dlouhé stráne pozehnala i CSAV. Bylo výhodnejsí ulozit peníze do této PVE, nez je poslat kamsi dle pokynu RVHP. :-)
Výstavbu PVE Dlouhé stráne pozehnala i CSAV. Bylo výhodnejsí ulozit peníze do této PVE, nez je poslat kamsi dle pokynu RVHP. :-)
06.12.2017 (11:30)
No a v Nevadě, kde nemají vodu na přečerpávání, zkoušejí "přečerpávat" vlaky: https://interestingengineering.com/concrete-gravity-trains-may-solve-energy-storage-problem
06.12.2017 (11:21)
Pro každou zemi a přírodní podmínky se hodí něco jiného. Tam kde hodně fouká a padá hromada vody z hor jen tak nazdařbůh (např. Norsko), tam se vyplatí klidně přebytečnou energii ukládat do vodíku. Nebo do velkých akumulátorů. U nás to ale postrádá smysl, protože elektřinu musíme vyrobit z nějakých surovin.
Nicméně když se spočítají celkové ztráty, tak uložení do akumulátorů je na tom pořád o hodně lépe než celý proces výroby, přepravy a skladování vodíku.
Mimochodem stavět všude přečerpávací elektrárny taky nelze a není to zrovna nejúčinnější způsob, jak ukládat energii.
Nicméně když se spočítají celkové ztráty, tak uložení do akumulátorů je na tom pořád o hodně lépe než celý proces výroby, přepravy a skladování vodíku.
Mimochodem stavět všude přečerpávací elektrárny taky nelze a není to zrovna nejúčinnější způsob, jak ukládat energii.
06.12.2017 (10:16)
Kíčruj: bylo by možné nějak ozdrojovat to tvrzení, že v severním německu mají nadbytek vodíku? Děkuji.
06.12.2017 (9:49)
V severním Německu mají na skladování přebytečné elektrické energie vodíkové vlaky, my máme v Jeseníkách Dlouhé stráně. Co z toho je horší, lepší, nebo je to nastejno?
06.12.2017 (8:39)
V tuto chvíli mají v severním Německu vodíku nadbytek. Když fouká, větrné elektrárny vyrobí víc, než se v danou chvíli spotřebuje, přebytky elektřiny používají právě na výrobu vodíku. Osobně mi to přijde jako chytré řešení problému, který už v Německu mají. Stejně jako Coradia iLint je toto vlak vhodný pro lokální provoz, a minimálně v krátkodobém horizontu je to rozhodně levnější, než elektrifikace. (ekonomičnost platí pro sever německa)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko