Hook — Caledonian Sleeper je souhrnné označení pro noční vlaky mezi Londýnem a Skotskem (obdobně jako třeba Metropolitan, které zavádí České dráhy pro vlaky mezi Prahou a Budapeští). Je to jedna ze dvou nočních linek, které nabízejí noční jízdy cestujícím po Velké Británii. Tou druhou je linka z Londýna do Penzance. Cestující do Skotska mají k dispozici dva spoje. Ten dřívější – Highland Sleeper – se v Edinburghu rozdělí na tři části a každá z nich pokračuje samostatně do Invernessu, Aberdeenu a města Fort William. O něco později odjíždí z Londýna Lowland Sleeper, který se rozdělí na nádraží Carstairs a jedna jeho část skončí v Glasgow a druhá v Edinburghu. Cestovat osmivozovými soupravami můžete od neděle do pátku.

Caledonian Sleeper má dlouhou historii. První zmínku o tomto spojení najdeme už ve výtisku The Guardian z roku 1873. Omezení provozu se linka dočkala po roce 1994, ale v roce 1996 byla linka Caledonian Sleeper obnovena s vlaky Night Caledonian do Glasgow, Night Scotsman do Edinburghu, Night Aberdonian do Aberdeenu, Royal Highlander do Inverness a West Highlander do Fort Wiliam. V roce 1997 službu jako součást licence ScotRail provozovala společnost National Express, od roku 2004 pak First ScotRail. V roce 2014 získala franšízu na provozování těchto nočních vlaků společnost Serco, která je provozuje od roku 2015. Ta představila svou vizi změn spacích vozů, které by měly být nasazeny do provozu na jaře 2018. Celkové náklady přesáhnou 100 milionů liber, Skotsko se podílí grantem ve výši 60 milionů liber.

Na severu Španělska v továrně CAF ve městě Beasain se staví 75 nových vozů. Vlak bude kromě vozu s klasickým velkoprostorovým uspořádáním s polohovatelnými sedačkami určenými pro dlouhé cesty vybaven i restauračním vozem s boxy a pohodlnými křesílky. Spací vozy nabídnou několik typů ubytovacích služeb: apartmá (double, koupelna se sprchou, WC), klubové pokoje (twin nebo single, koupelna se sprchou, WC), klasické pokoje (twin nebo single). To je výrazný pokrok proti současným vozům, které sprchou nedisponují a toalety jsou společné na konci vozu. Vstup do jednotlivých kupé bude na „hotelovou kartu“, cestující tak nebudou muset pokaždé žádat průvodčího o odemknutí svého kupé. Vozy budou vybaveny interkomem, takže si cestující budou moci objednat jídlo či nápoje, aniž by opustili kupé. Zůstane zachované sezónní menu, které společnost Serco představila při zahájení provozu v roce 2015, zaměří se na skotské potraviny a nápoje pocházející od místních dodavatelů. V celém vlaku bude k dispozici wifi, což současně nasazované vozy neumožňují. Návrhem interiéru byl pověřen Ian Smith, který s „použitím vzorů odrážejících současná témata Skotska“ nahradí hnědé obložení současných vozů. 

Peter Strachan, předseda společnosti Serco, Caledonian Sleeper, představil nové webovské stránky. „Tyto webovské stránky jsou místem, kde může veřejnost vidět nejnovější zprávy o vlacích a objevovat vzrušující věci, které máme v nabídce. Sleeper je již fantastickým způsobem cestování a nové vlaky dramaticky zlepší stávající služby.“

Nové zlepšené služby by měly být konkurencí nízkonákladovým leteckým společnostem. Kromě firemních cestujících se společnost snaží zpřístupnit cestování i rodinám s dětmi. Již dnes mají děti do 12 let jídlo zdarma. Nově je možno si rezervovat jízdenky s předstihem 12 měsíců. Za příklad si společnost bere rakouské ÖBB, které postupně obnovují síť lůžkových vlaků Nightjet do Německa, Švýcarska a Itálie.

Prvních pět vozů z celkem pětasedmdesátikusové série, ještě před cestou do Británie, musí projít dynamickým testováním na okruhu ve Velimi. Po silnici byly vozy převezeny do francouzské stanice Hendaye, odtud pak po železnici až do Velimi. Po skončení testování v Česku se přes Eurotunel přesunou do Skotska, kde je čeká další série testů statických a lokomotivního rozhraní, následovat pak bude dynamické testování. První vozy by měly do Británie dorazit na přelomu listopadu a prosince a budou veřejnosti představeny na nádražích Edinburgh Waverley a Glasgow Central.

Zdroje: Caledonian Sleeper [1], [2], Serco, The Guardian [1], [2], [3], Wikimedia Commons, Wikipedia