..: Jak se fírovalo :..

240.108-1 + 240.044-8, Ostrov nad Oslavou, foto: Valmez.Brno.Tuborg Brno — Když jsem vkládal svůj první komentář, tak mě NIcKON žádal, jestli bych někdy nenapsal, jak se dříve fírovalo. Pár zajímavých zážitků z doby mého působení na dráze bych měl. Dnes bych popsal jeden z doby, kdy jsem začínal jezdit jako kandidát strojvedoucího (a to ve funkci pomocníka strojvedoucího).

Tato příhoda se odehrála přibližně v roce 1982 (přesně si nepamatuji). Tehdy jsem měl službu jako pomocník strojvedoucího na elektrikách. Vezli jsme nákladní vlak (nějakou Pnku) z Havlíčkova Brodu do Brna. Jízda probíhala v nočních hodinách. Mezi stanicemi Kuřim – Brno-Královo Pole nám při jízdě v úseku do mírného stoupání (mašina byla ve výkonu), najednou začal vlak zastavovat. Přitom v průběžném potrubí brzdy byl tlak 5,0 bar a držel a neklesal (v opačném případě by se mohlo jednat o roztržení vlaku). Vůbec jsme se strojvedoucím netušili co se děje. Po zastavení mě fíra poslal podívat po vlaku, abych zjistil co se děje. Tak jsem vzal baterku a vyrazil. Podotýkám, že při slézání z mašiny kolem nás po sousední koleji projížděl panťák a i když to dopadlo dobře, dnes bych ho po té zkušenosti raději zastavil. Když jsem došel přibližně do poloviny vlaku, tak jsem uviděl na jednom voze (dvounápravový uhláček) ukroucený nápravový čep na druhé nápravě ve směru jízdy. Kupodivu to zůstalo na kolejích. Vzápětí jsem zjistil i příčinu zastavení vlaku. Ta druhá polovina vlaku byla zabrzděná. Když jsem se podíval na brzdové spojky mezi tím uhláčkem a dalším vozem, tak bylo vidět, že brzdový kohout na tom uhláku je uzavřený. K tomu uzavření kohoutu muselo dojít při ukroucení nápravového čepu a jak si to tzv. keclo, tak se ten kohout samovolně uzavřel. Při uzavření toho kohoutu pak došlo k poklesu tlaku vzduchu v zadní části vlaku přes odvětrávací otvor, kterým se odvětrávají brzdové spojky při rozpojování (aby nedocházelo k rozpojování pod tlakem) a tím k zastavení vlaku. Vrátil jsem se na mašinu a oznámil to fírovi. Ten to pak oznámil traťovým telefonem výpravčímu (vysílačka tehdy na mašině nebyla). Telefon jsme měli u nosu, protože jsme zastavili přímo u oddílového návěstidla autobloku (u každého je telefon). Poté jsme vyčkali až do příjezdu vyšetřovatele. Na jeho pokyn jsme vlak rozpojili před tím vozem a přední část vlaku jsme odvezli do Brna-Králova Pole a tam odstavili. Pro tu zadní část musel pravděpodobně přijet nějaký nehodový vlak a nějak to dopravit z trati pryč. To už šlo ale mimo nás.

O tuto příhodu jsem se chtěl podělit, protože je svým způsobem velice kuriózní a ani zkušení fírové netušili, když jsem jim to vyprávěl, proč došlo k zastavení vlaku (a ještě nevěděli skutečnou příčinu zastavení). V tomto případě šlo o štěstí v neštěstí, když nedošlo k žádnému vykolejení a např. zasažení do průjezdného profilu sousední koleje a následné pěkné hromadě (jak jsem zmínil projíždějící panťák). Řekl bych, že tehdy šlo o veliké štěstí, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Někdy příště přidám další zajímavost z provozu.


Václav Sedlák Poslat mail autorovi | 22.9.2017 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel (gp) 
26.09.2017 (22:31)  
M474: jó, termistor. A to víš, že počítač někdy termistor změří, pustí do něj na chvilku proud, aby se ohřál, změří ho,pak chvilku počká a změří znovu, jestli vychladl? A celou tuhle procedůru dělá jenom když se mu chce, takže pokud ho nahradíš odporem, vypadá to v tu chvíli OK? Aby sis nemyslel, že Ti vymýšlím naschvály, tak cílem je zjistit, jestli termistor neupadl z tý kovový kostky, jejíž teplotu má měřit, on se ve vzduchu ohřívá mnohem rychleji.

Můžu Tě z vlastní praxe ujistit, že většinu neexistujících závad si nevymýšlí počítač, ale člověk. V každým počítači je program, který je otiskem mysli programátora, v níž byla specifikace, což je otisk mysli specifikátora a dál je to jak na flašce s Myslivcem (pití s lidskou tváří). Když někdo z nich nepochopí, jak to myslel ten před ním, závada je na světě.

Sim: systémy, o nichž se bavíme, chrání něco nebo někoho jiného. I systémy, které slouží skutečně a výhradně k vlastní ochraně, třeba pásy v autě, jsou široce přijímány, jen pokud je jejich neužívání trestáno. Je-li systém otravný, je to chyba návrhu a jeho vyklemování dočasná oprava této chyby.
26.09.2017 (17:16)  
Zatím všechny systémy buzerují a prudí, s ničím nepomůžou, pouze kontrolují práci obsluhy a bonzují. Pokud budou systémy které zjednoduší práci a zvýší bezpečnost, tak ať jsou, a co nejdřív.

Pokud chci vyřadit čidlo, tak si musím zjistit, jaké je, třeba odporové, tak ho nahradím, ale ne propojkou, ale rezistorem takové hodnoty, jakou má čidlo v normálním stavu. Pak musím ovšem sledovanou veličinu sledovat sám, pokud je čím. Žádný systém na světě nepříjde na to, že jsem mu místo termistoru podstrčil rezistor o takové hodnotě,jakou má termistor za normálního stavu.
registrovaný uživatel Sim 
26.09.2017 (15:41)  
M 474 003 > z vlastni praxe mam zkusenost, ze naprosta vetsina "pocitacem vymyslenych" neexistujicich zavad ma puvod ve snaze zamestnance nejak system ojebat. Treba preklemovanim cidla, kdy to autodiagnostika vyhodnoti jako poruchu, i kdyz hlidana funkce je v poradku.
Zcela zasadni v tomhle ohledu je, aby si dany zamestnanec uvedomil, ze ten system je takhle slozity proto, aby ho chranil a zajistil mu bezpecnost - a nikoliv proto, aby mel vic prace.
26.09.2017 (13:16)  
Jednou se toho dočkáme, budou 2 možnosti, buď se zjednoduší údržba a zvýší bezpečnost, to v případě, že bude všechno fungovat tak jak má, nebo si budou počítače vymýšlet různé neexistující závady a nedojede se vůbec nikam. Zatím to vypadá na druhou možnost.
registrovaný uživatel (gp) 
25.09.2017 (16:48)  
M474: vůbec ne, je léty prokázáno, že drážní technika je spolehlivá a není potřeba zastavovat vlak kvůli každý prasklině. Ano, všechny ty elektronický vopičárny, o nichž mluvíš, poskytujou data, na jejichž základě může už počítač na voze usoudit, že to tam musí nasypat hned. Ovšem daleko užitečnější jsou pro údržbu, která z toho na pomocí další počítačový chytrosti uhodne, že je potřeba támhle vyměnit ložisko, támhle desku měniče a tohle že ještě deset tisíc km vydrží.
25.09.2017 (11:43)  
Jak podobným nehodám zabránit do budoucna? Každý vůz bude mít počítač, čidla všeho možného, otáček dvojkolí, teploty ložisek, tlaku v brzdovém válci a průběžném potrubí, otřesu, zátěži na odpružení... Tohle všechno se bude přenášet po kabelu do lokomotivy do počítače a pojede se jenom pokud bude všechno v pořádku.
registrovaný uživatel (gp) 
25.09.2017 (1:59)  
Je to dobrá historka a napsals to moc pěkně. Bylo odjakživa, že učedník dělal s mistrem, aby se práci naučil. To je normální a užitečný zvyk. Kandidát strojvedoucího a funkce pomocníka jsou dobové výrazy, proti jejichž použití ve vzpomínkovém textu nelze nic namítat. Je velice komické, jak soudruzi rychle zapomněli na práci, mysleli jen na funkce a už se ani nesnažili to nějak maskovat.

J. J.: Jenže já mám lehotříkolku! ;--)
23.09.2017 (17:41)  
JB: To, že to zůstalo na kolejích, bylo opravdu velice kuriózní a možná právě proto, že jak píšete, byl vlak natažený (mašina táhla a zadní část vlaku brzdila)
M 474 003: Z toho ložiska se opravdu muselo kouřit, ale při průjezdu Kuřimí výpravčí vůbec nesledoval jízdu vlaku. Bylo to na mojí straně a já jsem z okénka koukal ven. Ale na jeho omluvu musím říct, že snad (vzhledem k vytížení na hlavní trati) byly údajně této povinnosti tady výpravčí zbaveni. Už si to taky moc nepamatuji, ale myslím, že na této trati je i indikátor horkoběžnosti ložisek (myslím, že někde u Křižanova) a ani ten nic nezaregistroval.
(gp): Kandidát strojvedoucího ve funkci pomocníka strojvedoucího bylo naprosto normální (v rámci výcviku tehdy byla předepsaná i nějaká doba právě ve funkci pomocníka strojvedoucího). A z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to bylo velice přínosné. Já jsem taky nějakou dobu jako pomocník jezdil v turnuse na nákladech do Znojma a ten strojvedoucí co jsem s ním jezdil, mě prakticky naučil řídit.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
23.09.2017 (16:32)  
Moc pěkné, děkuji a těším se na pokračování :)
23.09.2017 (15:58)  
(gp): Tak ještě přidáme historky z jízd autem, autobusem a na kole, abys mohl chodit pěšky ;-)
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2017 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko