..: Jak se fírovalo :..

240.108-1 + 240.044-8, Ostrov nad Oslavou, foto: Valmez.Brno.Tuborg Brno — Když jsem vkládal svůj první komentář, tak mě NIcKON žádal, jestli bych někdy nenapsal, jak se dříve fírovalo. Pár zajímavých zážitků z doby mého působení na dráze bych měl. Dnes bych popsal jeden z doby, kdy jsem začínal jezdit jako kandidát strojvedoucího (a to ve funkci pomocníka strojvedoucího).

Tato příhoda se odehrála přibližně v roce 1982 (přesně si nepamatuji). Tehdy jsem měl službu jako pomocník strojvedoucího na elektrikách. Vezli jsme nákladní vlak (nějakou Pnku) z Havlíčkova Brodu do Brna. Jízda probíhala v nočních hodinách. Mezi stanicemi Kuřim – Brno-Královo Pole nám při jízdě v úseku do mírného stoupání (mašina byla ve výkonu), najednou začal vlak zastavovat. Přitom v průběžném potrubí brzdy byl tlak 5,0 bar a držel a neklesal (v opačném případě by se mohlo jednat o roztržení vlaku). Vůbec jsme se strojvedoucím netušili co se děje. Po zastavení mě fíra poslal podívat po vlaku, abych zjistil co se děje. Tak jsem vzal baterku a vyrazil. Podotýkám, že při slézání z mašiny kolem nás po sousední koleji projížděl panťák a i když to dopadlo dobře, dnes bych ho po té zkušenosti raději zastavil. Když jsem došel přibližně do poloviny vlaku, tak jsem uviděl na jednom voze (dvounápravový uhláček) ukroucený nápravový čep na druhé nápravě ve směru jízdy. Kupodivu to zůstalo na kolejích. Vzápětí jsem zjistil i příčinu zastavení vlaku. Ta druhá polovina vlaku byla zabrzděná. Když jsem se podíval na brzdové spojky mezi tím uhláčkem a dalším vozem, tak bylo vidět, že brzdový kohout na tom uhláku je uzavřený. K tomu uzavření kohoutu muselo dojít při ukroucení nápravového čepu a jak si to tzv. keclo, tak se ten kohout samovolně uzavřel. Při uzavření toho kohoutu pak došlo k poklesu tlaku vzduchu v zadní části vlaku přes odvětrávací otvor, kterým se odvětrávají brzdové spojky při rozpojování (aby nedocházelo k rozpojování pod tlakem) a tím k zastavení vlaku. Vrátil jsem se na mašinu a oznámil to fírovi. Ten to pak oznámil traťovým telefonem výpravčímu (vysílačka tehdy na mašině nebyla). Telefon jsme měli u nosu, protože jsme zastavili přímo u oddílového návěstidla autobloku (u každého je telefon). Poté jsme vyčkali až do příjezdu vyšetřovatele. Na jeho pokyn jsme vlak rozpojili před tím vozem a přední část vlaku jsme odvezli do Brna-Králova Pole a tam odstavili. Pro tu zadní část musel pravděpodobně přijet nějaký nehodový vlak a nějak to dopravit z trati pryč. To už šlo ale mimo nás.

O tuto příhodu jsem se chtěl podělit, protože je svým způsobem velice kuriózní a ani zkušení fírové netušili, když jsem jim to vyprávěl, proč došlo k zastavení vlaku (a ještě nevěděli skutečnou příčinu zastavení). V tomto případě šlo o štěstí v neštěstí, když nedošlo k žádnému vykolejení a např. zasažení do průjezdného profilu sousední koleje a následné pěkné hromadě (jak jsem zmínil projíždějící panťák). Řekl bych, že tehdy šlo o veliké štěstí, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Někdy příště přidám další zajímavost z provozu.


Václav Sedlák Poslat mail autorovi | 22.9.2017 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel (gp) 
28.09.2017 (23:53)  
M474: uvědomuješ si, že přesně tenhle způsob uvažování (dokud jezdily šukafóny, vždycky jsem to stihnul a je to jediný způsob, jak dojet včas; jinými slovy proč by to mělo nevyjít zrovna mně a účel světí prostředky) stojí za srážkama na blikajících přejezdech?
28.09.2017 (14:15)  
Jiří Kocourek

1-Činil jsem tak z rozkazu nadřízeného, nebudu zveřejňovat jméno, ten člověk sem přispívá, snad se pozná.

2-Byla to jediná možnost, jak vozy udržet v chodu, dokud jezdily na 1000V~ tak původní pojistka stačila.
registrovaný uživatel (gp) 
28.09.2017 (0:00)  
M474: Čidlo se může pokazit vždycky. A věř tomu, že se spousta lidí chytřejších, než jsme my dva dohromady, zabývá tím, jak poruchu čidla poznat a zvládnout. Programy, které vyhodnocují, jestli údaje z čidel odpovídají fyzikální realitě, se běžně píšou.
jeffer: proto se smí některé věci mazat jenom grafitem nebo silikonovým olejem, aby nezatuhly.
27.09.2017 (18:55)  
M 474 003: A co byste řekl na zákeřnest, že někdo někam narve pojistku s vyšším tavným proudem a vagaon potom zahoří?
A toho, kdo ten požár nahlásí (ať už člověk nebo čidlo), je pak potřeba dát pryč, aby se o tom nikdo nedozvěděl, žejo?
27.09.2017 (15:51)  
Tak pokud měla zkoušecí kohouty a našel se někdo, kdo občas otevře alespoň ten spodní, tak pokračovat mohla, ale jenom do depa a pak se to mělo opravit. Bez kontroly teploty jet lze, samozřejmě počkat, až stroj vychladne, a pak se zmenšeným výkonem pokračovat v jízdě, určitě na to bude 10ti stránkový technologický postup, co se musí sledovat a jaké opatření se musí provést, je to lepší, neš ucpat trať.

Tyhle zákeřnosti fungují asi tek, jako jednoho dne vlak z Kralup, přijížděl do zastávky Holešovice, do nesprávne skupiny, a zrovna když blokoval celé zhlaví, tak si počítač usmyslel, že se dál nepojede a pustil na koleje magnety. Takže to nešlo ani odtáhnout, musel přijet inžinýr s notebookem, aby závadu odblokoval. Vystupovali jsme do kopřiv, a to ještě po velkém řvaní, protože průvodčí odmítl otevřít dveře, ale slíbil že odejde, aby neviděl, jak si je nouzově odblokujeme. Jel jsem zdátky až za 3 hodiny, tipuju, že to tam 2 hodiny stálo.
registrovaný uživatel jeffer 
27.09.2017 (14:15)  
M 474 003 A ako budeš kontrolovať teplotu, keď ten termistor odpadol, alebo si ho nahradil rezistorom, keď to bol hlavný zdroj údaja o teplote? A ešte inak: škoda spôsobená tým, že zostaneš visieť na trati bude v ráde desaťtisícov, max. stotisícov. Ak pôjdeš ďalej bez sledovania teploty, tak sa môže stať, že ti to blafne a škoda bude v desiatkách miliónov. Samozrejme, pokiaľ je to takto kritický údaj, tak sa môže senzor montovať dvakrát, ale väčšinou keď je to kritický údaj, tak sa požaduje, aby obe hodnoty boli v dosť dobrej zhode, inak sa nikam nejde. To je niečo ako vodoznak na parnej lokomotíve – mohla lokomotíva pokračovať v službe so zaneseným vodoznakom? (Najlepšie 555 z Ruska s jedným vodoznakom a skúšacími kohútmi.)

JB a spol.: verím, že podobné mechanické zariadenie môže byť niekedy užitočné, ale IMHO má ďaleko menšiu spoľahlivosť, ako elektronika. Najčastejšie by som čakal, že v mraze mazivo stuhne (alebo sa už dosť dlho nečistilo) a nevypne keď má.
registrovaný uživatel Sim 
27.09.2017 (14:09)  
M 474 003 > zakernost to neni, je to standardni postup - a naopak nejaky ten nouzovy rezim tam zpravidla bude. Jen se vzdy najde hafo takovych, co nadavaji na to, ze ten nouzovy rezim je zbytecne prisny ...
27.09.2017 (12:48)  
Dávno se topilo elektricky a vozy si vystačily s dynamem, jediný spotřebič byla cívka stykače.

Akcelerometr- pak jsou zase 2 možnosti, buď se pojede opravdu po pražcích, nebo se akcelerometr pouze náhodou aktivuje, třeba na nějaké horší výhybce, a pak se zbytečně zastaví.

Termistor- Většina AD převodníků tohle neumí, pokud tohle někde je, tak je to pěkná zákeřnost. Pokud tedy nemůžu nahradit termistor dočasně odporníkem, na dojetí do depa, tak mi řídíci program musí umožnit nějakou jízdu v nouzovém režimu-bez kontroly teploty- třeba pomalu.

Lidský mozek počítače nenahradí, počítače jsou naprosto blbé, fungují jenom podle programu. A ten nevyhodnotí, zda jde o poruchu nebo chybnou funkci čidla.
registrovaný uživatel (gp) 
27.09.2017 (11:29)  
Dokud se elektricky netopilo, tak si osobní vozy taky vystačily s dynamem. Mechanický akcelerometr, který ovládá mechanický ventil je přesně ten druh zařízení, který mám na mysli. Zdroj energie je přímo na voze (to drncání, aby nedošlo k nedorozumění), měří se veličina jejíž neobvyklé hodnoty znamenají problém a v kritické situaci se zastaví vlak.
Pokud chceš takhle vyhodnotit stav důležitých uzlů vozu (ložiska, pružiny, obruče) zapamatovat si je pro další zpracování a v krizi "to tam nasypat", potřebuješ jen velmi hubenou instalaci, která nepřesahuje vůz. Konečně některé cisterny už dneska umějí po GSM hlásit, kde podle GPS jsou a v jakém stavu mají obsah kotle.
registrovaný uživatel JB 
27.09.2017 (9:53)  
V příběhu vystupuje nákladní vůz. Nevím, zda nákladní vozy někdy budou mít elektroinstalace. Ale už teď se používají detektory vykolejení pracující na mechanickém principu - když zrychlení ve svislém směru překročí rozumnou míru, mají za to, že vůz jede po pražcích a otevřou hlavní potrubí. Instalují se především na vozy určené k přepravě nebezpečných látek, jako je chlór apod.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko