Zhodnocení zdejší tvorby dostala pro tyto dva týdny na starost moje maličkost. Je to pro mě poměrně překvapivé, neboť příliš fotek ve zdejší galerii nemám a první zrcadlovku jsem kupoval teprve před necelým rokem. Pomyslnou horkou bramboru mi předal výborný fotograf a jeden ze zdejších správců: topič. Ten dokázal z výběru za, dle jeho názoru, „nezajímavé“ období vytvořit nejdiskutovanější výběr posledních několika měsíců. Mně se zajímavých výtvorů naštěstí sešlo za posledních 14 dnů více. Proto jsem měl nakonec co dělat, abych s radostí vybral následující tři fotky.

757.004-7, autor: metys

Člověk by řekl, že Telgárt a okolí se za ta léta už okouká a nepřekvapí. Vždyť ze 7 kilomerů dlouhého úseku mezi zastávkou Telgárt penzión a bývalou stanicí Vernár je ve zdejší galerii slušných 63 příspěvků. Autor ale přesvědčuje o opaku. Na fotografii se sešla sněhová pokrývka s výbornými světelnými podmínkami a barevně víceméně sladěnou soupravou – to se nepovede každý den. Šťávu fotce dodává i stín „tří šotokrálů“, bohudík nevyretušovaný a ponechaný. Když si toto vše spojíme s okolní krajinou, získáme fotku s nádhernou atmosférou. Přesně takovéto snímky mě a mnoho dalších k fotografování přivedly.

UP 5943 + 4189, autor: Tomáš Kubovec

Ze zasněženého úpatí Nízkých Tater se přesuneme do pouště na rozhraní Wyomingu a Colorada. Snímek pořízený za velkou louží mi příjde jako z úplně jiného světa. To nemá na svědomí jenom zdejší rozdílná krajina, ale hlavně provoz, který je skutečně zcela jinde než ve střední evropě – upřímně by mě zajímalo, jestli by takovýto vlak u nás vůbec pustili na trať. Zatímco předchozí snímek přivádí začínající šotouše k fotografování, snímky jako tento určitě povzbudí pokročilejší jedince k obětování nějakých těch financí a času pro cestu do jiných krajů. Naše malá kotlina je sice nejkrásnější na světě, ale občas si to přece musíme připomenout, a to srovnáním s poměry jinde.

Pavouk pochůzkářem?, autor: ŠimonP

…a zda pavouk vydržel pochůzkařit déle, než do příštího vlaku, se už asi nikdy nedozvíme.

Pro podle mě nejlepší snímek za uplynulé dva týdny se autor nemusel smažit uprostřed americké pouště, ani mrznout na slovenských horách. Stačil mu „pouze“ motiv a na první pohled velmi jednoduchý nápad. Jsem rád, že osud dal tohoto fotografa dohromady zrovna s tímto barevným bezobratlým spoluobčanem. Výborná práce s hloubkou ostrosti a ctění těch „hloupých“ kompozičních pravidel, v tom je celý trik. Jak prosté, a právě proto geniální. A přesně takovéto fotky určitě spoustu lidí inspirují k experimentování. Vždyť je to přece tak snadné, tak proč bych to nezvládl i já?

Toť vše k názorům jednoho špatného fotografa. Děkuji za obětovaný čas a přeji hezké babí léto.