..: Prudký rozvoj spojení Ukrajiny s okolními státy :..

UŽ logo, foto: UŽ Kyjev — Ačkoliv je železnice na Ukrajině provozována na odlišném rozchodu kolejnic, ani to nebrání výraznému a extrémně rychle vzrůstajícímu počtu nově zavedených vlaků, jejímž cílem je jediné – spojit tuto zemi se západními sousedy. Průkopníkem toho všeho se stal vlak InterCity 705/706, který byl ze své pravidelné trasy Kyjev – Lvov prodloužen do nedalekého polského Przemyslu, kde navazuje na vlaky do polského vnitrozemí. Spojení se stalo velice oblíbeným, i přes existující a stále rozšiřovanější letecké spojení Kyjeva (například právě s Wrocławí) a především impulsem pro rozvoj železničního spojení Ukrajiny s okolními státy. V průběhu několika málo měsíců se tak začaly objevovat četné plány na zavádění nových spojů či přípojů a my se v následujícím textu podíváme na jednotlivé novinky v oblasti železničního spojení Ukrajiny s Evropou.

Jak to bylo dříve…

ČS4-155, Kyjev, foto: Strnda Ještě v roce 2010 bylo mezinárodních spojů ze střední a západní Evropy na Ukrajinu velmi mnoho. Kromě běžných přímých vozů z Prahy, Vídně, Bratislavy či Wrocławi a tranzitních vlaků z Budapešti či Sofie a Bukurešti do Moskvy směřovaly na Ukrajinu také tři významné vlaky, Varšava – Kyjev, Berlín – Kyjev a Wrocław – Lvov, které tvořily mnohdy až osmivozové soupravy lůžkových vozů, směřující mimo Kyjev i do Oděsy, Charkova, Doněcku či Simferopolu. Samozřejmé tehdy byly i sezónní spoje, které Ukrajinu spojovaly s Bulharskem, Řeckem, Černou Horou či Chorvatskem. Vlivem několika významných politických událostí a útlumu noční dopravy v rámci střední a západní Evropy však téměř vše výše zmíněné odvál čas – v roce 2012 vyjel rychlík do Berlína naposledy, přímé spojení do Prahy, Bratislavy a Vídně zaniklo o rok později, varšavský rychlík vezl nově pouze čtyři vozy do Kyjeva a definitivní konec většiny mezinárodních spojů pak nastal po roce 2014, po událostech, které vedly k zamrznutí mezinárodních vztahů s Ruskem a tím i zrušením tranzitních vlaků z Bulharska a Maďarska přes Ukrajinu do Ruska.

…a jak je to dnes

Hyundai Rotem UŽ, foto: UŽZa uplynulé dva roky situace nabrala prudký obrat. Přímé spojení s Prahou a Bratislavou bylo obnoveno po historické trase přes Čop a Ukrajina se mnohem více začala otevírat střední a západní Evropě. Revolucí v mezinárodních vztazích znamenalo nedávné zrušení víz pro obyvatele Ukrajiny, nutné k jejich vycestování ze země, které mělo zásadní vliv na poptávku cest z Ukrajiny do Evropy. Bystré oko zájemce o rozvoj mezinárodních spojů z Ukrajiny na západ tak za uplynulý rok téměř každou chvíli zaregistrovalo nové a nové plány ukrajinských politiků o zavádění nových spojů, ať už jde o regionální vlaky pro podporu příhraničních regionů, nebo o vlaky dálkové, sloužící především k cestám do Evropy. Dočíst se tak můžeme o plánech na zavedení vlaků mj. i do Košic, avšak doposud se samotné realizace dočkala jen malá část rozvojových plánů, nicméně s periodicitou, s jakou se různé plány objevují a realizují, je pravděpodobné, že dalších pozitivních změn se budeme moci dočkat i v následujícím jízdním řádu pro rok 2018.

Denní spoje z Polska

620M UŽ, foto: UŽ Již zmíněnou revolucí bylo prodloužení vlaku IC+ Kyjev – Lvov do nedalekého polského hraničního města Przemysl, odkud je zajištěn krátký přestup na vlak do Krakova a Wrocławi či rychlík do Varšavy, který je v letní sezóně veden přes Gdaňsk až do přímořského letoviska Hel. První měsíc provozu využilo tento vlak přes 12 tisíc cestujících, přičemž v období Tří králů, tedy od 7. do 10. ledna, byl vlak obsazen z 97 %. Stal se tak první vlaštovkou denních spojů mezi Polskem a Ukrajinou, které na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco na prvně jmenované trase analyzují ukrajinské železnice možnosti zavedení dalších párů vlaků či zavedení denního spoje Krakov – Lvov, nočnímu páru rychlíku Varšava – Kyjev přibyla od 12. 6. také denní „konkurence“ v podobě spoje Chełm – Kovel s obousměrnými přípoji na Varšavu, Kyjev a Oděsu. Spoj TLK 751/752, jež je veden i po Polsku po širokorozchodné trati, provozují PKP IC, ačkoliv je zajišťován regionální motorovou jednotkou 620M ukrajinských drah, která příliš komfortu na tříhodinovou cestu nenabízí. Aktivity související s rozvojem mezinárodního železničního spojení provádí i dopravce SKPL, konkrétně prezentační jízdou na trase Zagorz – Kroscienko v rámci projektu „Karpacka Kolej Euroregionalna (KKE)“. Po té vlak, vedený motorovým vozem řady 810, jež tento dopravce odkoupil od Českých drah za účelem provozu na opuštěných lokálních tratích v Polsku, projel po celých sedmi letech od zastavení pravidelného provozu a ačkoliv zůstalo prozatím jen u jedné propagační jízdy, v rámci zmíněného projektu Evropské unie lze v nejbližší době očekávat rozvoj železničního spojení mimo jiné i na této karpatské přeshraniční lokálce.

Velké plány s Evropou

ČME3 UŽ, foto: UŽ Mukačevo – Debrecín, Kyjev – Sofia, Kyjev – Tallinn, Kyjev – Vídeň, Užhorod – Košice, nebo regionální vlak z Černovců do Rumunska. Zcela nové relace v různých stádiích zahájení provozu. Zatímco prvně jmenované trase, vedené po normálním rozchodu, chybí pouze úprava stanice v Mukačevu pro možnost zajetí normálněrozchodného vlaku až k nástupišti, zbylé spojení jsou pak prozatím pouze součástí plánů, které jsou prezentovány předsedou představenstva ukrajinských drah, Wojciechem Balchunem. Z Mukačeva do Debrecínu a výhledově až do Budapešti by mohl vyjet první vlak již v září tohoto roku, kdy však dojde k zahájení provozu ostatních spojů jasné není. Za samostatný článek pak stojí rozvoj spojení Oděsa – Kišiněv, ke kterému dojde v následujících týdnech. Velmi zajímavým se pak jevil návrh spoje Kyjev – Minsk – Vilnius – Riga – Tallinn, o kterém však více informací prozatím uvedeno nebylo.

Opět až k moři

Průvodčí UŽ, foto: UŽ Neohlášenou novinkou je obnovení sezónních vlaků k Černému moři, konkrétně do Varny. Jako blesk z čistého nebe se v jízdních řádech objevil rychlík 451/452, spojující Minsk a Varnu. Byť je tento vlak veden pouze několikrát za letní sezónu, svou trasou přes Lvov a Ivano-Frankovsk obsluhuje i část západní Ukrajiny, formou přímého vozu pak spojuje i Kyjev s tímto největším bulharským přímořským letoviskem. Vlak jede přibližně jednou týdně v náhodné dny a navazuje na tradiční spojení Ukrajiny s Bulharskem vlakem Bulgaria, jež denně spojoval Moskvu a Kyjev se Sofií, v létě navíc také s Burgasem a Varnou. Ve vybrané dny pak byl tento vlak doplňován dalšími sezónními vlaky (Minsk – Varna nebo Saratov – Varna) a jeho provoz byl zrušen v prosinci 2014 a s roční pauzou na jeden rok obnoven ve zcela odlišné trase mimo Ukrajinu. Posilový vlak Minsk – Varna byl provozován ještě v sezóně 2015, avšak bez přímých vozů z Kyjeva a s podstatně zkrácenou soupravou. V bývalé trase rychlíku Bulgaria je však stále provozován vlak s jedním lůžkovým vozem řady WLABm v trase Kyjev – Vadul Siret – Suceava – Bukurešť, doplňovaný denním spojem Vadul Siret – Suceava.

Kam dál?

Lvov, foto: UŽOtázkou zůstává kam a jakou formou se bude rozvíjet železniční doprava z Ukrajiny nadále. Zatímco jedny zdroje informují o ukončení provozu lůžkového vozu Kyjev – Praha a Kyjev – Bratislava a jeho zkrácení po Košice z důvodů nedostatku vozů řady WLABm, které mohou být provozovány na trasách do Prahy a Bratislavy, z jiných zdrojů se lze dozvědět, že ukrajinské dráhy jednají o provozování lůžkového vozu „nově“ i do Vídně. Jisté je, že se mezistátní doprava z Ukrajiny do Evropy bude rozvíjet, pravděpodobně i stejným tempem, jako doposud. Už dlouho se v Evropě neobjevilo nové spojení, které by se setkalo s takovou úspěšností, jako denní spojení Kyjeva s Polskem. V Evropě je stále spousta „železničně odříznutých“ zemí, avšak je již velmi nepravděpodobné, že by došlo k natolik výraznému nárůstu poptávky po železničním spojení, jako je v tomto případě.

Zdroje: Rynek Kolejowy, CFTS


Vantju Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 30.7.2017 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu Ukrajina


08.08.2017 (0:38)  
Ty denní spoje Přemyšl – Kyjev budou od 24. 8. podle všeho dokonce dva, jeden ze Lvova spodem, druhý velmi rychle horem. Jen e-shop ho ještě nezná. Viz http://uz.gov.ua/press_center/up_to_date_topic/455695/
registrovaný uživatel CART 
01.08.2017 (10:07)  
Zavést vlak je jedna věc, zavést konkurenceschopný tarif věc druhá. Naštěstí ta obsazenost napovídá, že tentokrát je naděje i na to druhé.
registrovaný uživatel Etienne  mail  
30.07.2017 (9:46)  
Snahy Ukrzaliznice jsou jistě chvályhodné, ale jak se už v minulosti párkrát stalo, byly pohřbeny právě sousedními železnicemi, zejm. tehdejšími ŽSR... viz R386/387
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
30.07.2017 (8:11)  
Kecy nemají cenu. A i remeslníci z Ukrajiny jsou zde lepsí a ucenliví, nez ti z Ruska. Díky za pozitivní informaci.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko