Turnov — Žádat zdejší čtenáře o příspěvek na opravu parního kotle nebývá zrovna obvyklé. Spíše jste zvyklí na aktuality ze současného dění, pozvánky na akce, případně na ohlédnutí za akcemi, kde byly parní lokomotivy v roli těch hlavních účastníků, vzpomínky na minulost či připomenutí, jak vlastně pracuje parní stroj. Jsme ale tým, pro které je lokomotiva 310.0134 naší „láskou“ a jsme schopni udělat pro ni téměř cokoliv. Protože na opravy kotlů parních lokomotiv není vypsána žádná dotace (na rozdíl od zřízení wellness hotelů, výstavby golfových hřišť…) a sami potřebnou částkou nedisponujeme, chceme poprosit vás, zda byste nám pomohli. Ale úvodem se sluší představit naši krasavici (má i svůj web).
S parní lokomotivou 310.0134 je spojena pohnutá stočtyřletá historie. Z výroby v podniku První Českomoravská v Praze roku 1913 putovala společně se strojem 310.0135 do služby na soukromé místní dráze Litovel – Senice na Hané. Tamější trať byla dokončena v roce 1914, slavnostního otevření se ale dočkala až po skončení první světové války. Na trati v rovině Hornomoravského úvalu, kde stoupání nepřesahovalo 10 promile, zajišťovaly parní stroje „třistadesítek“ s výkonem 315 koní veškerý provoz po dobu tří desetiletí. Až s odstupem let po vzniku Československa byla místní dráha zestátněna a lokomotiva 310.0134 přešla pod ČSD – výtopnu Olomouc. Na začátku roku 1947 byla provedena oprava parního kotle v Plzni. O čtyři léta později shledaly ČSD lokomotivu nepotřebnou a stroj byl prodán do cukrovaru v Bedihošti u Prostějova. Během bezmála třiadvacetiletého účinkování v cukrovaru bylo na lokomotivu dosazeno elektrické osvětlení a zejména nový skříňový a válcový kotel v roce 1956. Ten prodělal poslední roční prohlídku v listopadu 1973 a na další již nedošlo.
Ze záměru využití lokomotivy coby statického exponátu v uvažovaném železničním skanzenu v České Třebové sešlo, a tak byla mašinka v roce 1981 převedena pod výtopnu Kořenov. V srpnu 1993 byla dlouhodobě neprovozní lokomotiva převezena do Turnova na výstavu k devadesátiletému výročí trati Turnov – Jičín. Tehdy už byla v hledáčku Klubu přátel železnic Českého ráje (KPŽČR), který na podzim 1993 začal s pracemi na jejím zprovoznění. Úsilí gradovalo s opravou kotle v ZVÚ v Hradci Králové a jeho uložením na stroj v březnu 1999. S přelomem tisíciletí zároveň vrcholilo utlumování provozu turnovského pobočného depa Českých drah. Práce na zprovoznění parní „babičky“ se přesunuly do Lužné u Rakovníka. V červenci 2002 lokomotiva absolvovala technicko-bezpečnostní zkoušku a záhy účinkovala na oslavách 100 let zubačky, kde společně s 310.922 jezdila na zvláštních vlacích mezi Kořenovem a Harrachovem.
Od svého zprovoznění v roce 2003 je lokomotiva trvale majetkem DHV Lužná u Rakovníka, a o její provozuschopnost pečuje KPŽČR. Ročně najezdí okolo 3000 km. Účastní se akcí nejen v rámci ČR, za hranice se například opakovaně podívala na výstavy do saské Lobavy (Löbau). V roce 2014 zavítala se zvláštními vlaky na svoji původní, tehdy stoletou trať Litovel – Senice.
Po letech provozu lokomotivy je nyní nezbytné provést generální opravu kotle. Ten u parní „babičky“ vyvíjí tlak 1,1 MPa a je obvyklé konstrukce ze třech částí – skříňového kotle s topeništěm, válcového kotle se žárovými trubkami a dýmnice. Skříňový kotel je složen ze dvou plášťů zesílených rozpěrkami. Rozpěrky jsou silně namáhanou částí skříňového kotle a během opravy musí být všech přibližně 200 kusů vyměněno. V souproudém válcovém kotli se voda ohřívá vně trubek protékaných spalinami. Po letech provozu kotle dochází k uvolnění trubek z trubkovnice a také k jejich korozi. Předmětem opravy je výměna všech 99 trubek válcového kotle. Oprava kotle je časově, řemeslně i finančně náročná práce, při které musí být dodrženy přísné technologické postupy. Pro kotel „babičky“ 310.0134 ji zajišťuje Výtopna Zlíchov.
Vzhledem k ceně opravy 500.000 Kč se KPŽČR rozhodl požádat veřejnost o přispění na tuto akci, bez které by parní veterán nemohl být dále provozován. Přispět prostřednictvím portálu Hithit tak můžete i Vy. Na oplátku si můžete vybrat některou ze zajímavých odměn, nebo se jen těšit z dobrého pocitu podílení se na zachování jedné z nejstarších parní lokomotiv v Česku mezi provozuschopnými unikáty.
Mnozí z vás znají naši „babičku“ ze zdejší galerie. Někteří z vás se možná v minulosti i svezli některým z vlaků, v jejichž čele stála právě tato lokomotiva.
Fotografové si nenechali ujít ani fotovlaky s čistě nákladními vozy.
Rádi bychom v těchto akcích pokračovali i v budoucnu. Budeme velmi potěšeni, když nám v naší snaze pomůžete. Pokud se dobrá věc podaří, rádi vás pozveme na další pravidelně nepravidelné parní jízdy. A snad během jízdy neuslyšíte toto hlášení. Pokud budete tuto naši žádost či prosbu šířit dál, budeme jen rádi. Děkujeme vám!
Za vedení Klubu přátel železnic Českého ráje Ing. Alexandr Stamenov, Ing. Martin Šritr a Josef Semecký.
Odkaz: Kampaň na serveru Hithit.com
M474: Přiznejme si, že zas taková památka tahle mašinka není a jestli si máme vybrat, tak to ať radši neprší na Kladno, než aby tenhle kafemlejnek jezdil vlastní silou. Dneska se skládáme, abychom v budoucnu vůbec mohli zaplatit za to, že pojedeme, ne na to, že pojedeme.
Nevím, odkud čerpáte své informace, ale Příručka pro strojvedoucí pánů Loudy a Mareše (Dopravní nakladatelství Praha) hovoří na str. 29 výhradně o žárových a kouřových trubkách.
a to je i v Nemcine zavádející, neb obema rourami prostupují kourové plyny. Rozdíl je jen v mozství a teplote. :-)
P.S. V kotli jsou sice spalinové cesty, ale spalinové trubky prostě ne.
Prosim o opravu.
PS: trubky jsou v kotli zarove a kourove. Kourove jde nazvat spalinovymi a zarovymi taky snad odchazi ven z kotle spaliny?
:-(
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.