Se sepsáním svého ohlédnutí jsem dlouho neotálel, dovoluji si v pozměněné formě volně parafrázovat svého předřečníka Johníka, jehož nedávný text mám ještě v živé paměti. Tentokrát ani nebyl čas otálet. Tak trochu narychlo, neplánovaně, nicméně rád, přijímám žádost sestavit druhý letošní výběr šotoklubu. V časové tísni mi nahrává, že ve sledovaném období byly zveřejněny jen tři desítky fotografií, rekapitulace jako taková je tedy otázkou několika málo minut. Přestože se v tom málu sešlo mnoho zajímavých děl a výběr nebyl vůbec jednoduchý, několik záběrů v mých očích nakonec přeci jen trochu vybočuje z pomyslné řady.

Zde je tedy můj subjektivní výběr toho, co mě v galerii za poslední dva týdny nejvíce zaujalo.

ER2 – 510, autor: Tomáš Sluka

Tomášův snímek mě oslovil už několik týdnů před zveřejněním ve zdejší galerii na ušmudlaném displeji jeho iphonu. Promyšlený krajinářský záběr se smyslem pro detail, obohacený místopisem a podtržený kvalitním zpracováním. Doslova na mě dýchá atmosféra začínajícího podzimu a typický kolorit Zakarpatské oblasti vyvolává příjemné vzpomínky na někdejší vydařenou návštěvu slovensko-polsko-ukrajinského pomezí. Pro mě je to fotka se zvláštní příchutí a příběhem, bezpochyby jedna z těch, ke kterým se člověk opakovaně vrací a stále se má na co koukat.

Detail fotografie

810.631-2, autor: Chary

Další fotografií, na kterou jsem během uplynulých 14 dnů se zaujetím klikal opakovaně, je Charyho lokálková klasika se stále vzácnějším červeným motorákem. Autor v tomto případě výborně využil potenciál dlouhého skla, pro svůj záměr vybral vhodné místo a počkal si na správné podmínky pro tento typ záběru. Na mysl se mi vkrádá známé rčení „kdo umí, ten umí“. Přidanou hodnotou, která odlišuje skutečnou fotku od „šotky“, je pro mě v tomto případě opět charakteristický místopis; ve druhém plánu budovy sila a skladiště, ve třetím plánu pak dominanty kuřimského náměstí – kostel sv. Štěpána a věž zvonice.

Detail fotografie

555.0153, autor: Martin Švancar

Volbu posledního záběru jsem dlouho zvažoval a váhal mezi dvěma fotkami parních krasavic. Nakonec jsem do výběru zařadil němku od Martina Švancara, která mě na první pohled zaujala svou atraktivní atmosférou. Krásně prokreslený kouř díky nízkému zimnímu slunci, odlesky na mašině, mechanické návěstidlo, krásná historická souprava, na to zkrátka slyším. K naprosté dokonalosti jsou tam navíc snad jen ta auta na pozadí, možná i vítr mohl být milosrdnější, ale snímku to rozhodně nijak významně neubírá na kráse.

Detail fotografie

Ačkoliv výběr šotoklubu je standardně omezen jen na 3 nejlepší záběry, nedá mi to nezmínit ještě snímky Petra Holuba, Tomáše Burika a topiče, které mě rovněž velice oslovily, a můj výběr by bez nich nebyl úplný.

Teď již předávám pomyslný štafetový kolík a slovo někomu dalšímu a budu se těšit na příští výběr.