Jihlava — Veřejnou dopravu v kraji Vysočina čekají v následujících letech změny. Odbor dopravy krajského úřadu nyní zveřejnil návrhy opatření, která připravil pro železniční tratě v regionu po roce 2019. A nejedná se jen o nějaké kosmetické změny — na některých úsecích se plánují zcela nové dopravní koncepty včetně utlumení méně vytížených úseků a naopak výraznějšího posílení těch perspektivních. Jako příklad uveďme zavedení spěšných vlaků z Havlíčkova Brodu přes Jihlavu a Kostelec u Jihlavy do Telče či Slavonic nebo naopak omezení provozu na trati z Havlíčkova Brodu do Humpolce a mezi Pelhřimovem a Horní Cerekví.
Spěšné vlaky Havlíčkův Brod – Jihlava – Telč
První velkou změnou, která již byla avizována v úvodu, je plánované zavedení rychlých spěšných vlaků z Havlíčkova Brodu přes Jihlavu do Kostelce u Jihlavy, s dalším pokračováním do Telče, Dačic nebo Slavonic. Celotýdenní dvouhodinový takt je plánován v úseku Havlíčkův Brod – Dačice město, se špičkovým posílením na hodinový interval. Navazující jihočeský úsek do Slavonic závisí na jednáních s Jihočeským krajem, zde je v návrhu dvouhodinový takt s omezeními. Plánuje se nasazení moderních motorových vozů řady 841, které mohou využívat tzv. horní rychlostníky na modernizovaných úsecích (jízda v obloucích s nedostatkem převýšení I = 130 mm). Správa železniční dopravní cesty má rovněž v plánu modernizaci (odstranění propadů rychlosti) přímo na trati 227 z Kostelce u Jihlavy do Slavonic.
Rozlomení vozebního ramena JHMD v Černovicích
Ministerstvo dopravy plánuje změnu křižování u rychlíků v relaci Plzeň – Brno, a to v souvislosti se zrychlením mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí. Nově se rychlíky budou křižovat v Jindřichově Hradci, Kostelci u Jihlavy a Krahulově. Tím se nabízí možnost navázat těsně na rychlíky osobní vlaky JHMD z Jindřichova Hradce ve směru na Kamenici nad Lipou. Zároveň s tímto opatřením však nelze stihnout přípoje na druhé straně tratě v Obratani. Je proto hledáno místo na trati 228, kde by šlo vozební rameno rozdělit a zachovat tak přípoje na vlaky ČD na obou stranách. Jako ideální stanice byly vybrány Černovice u Tábora, kde je nejmenší počet tranzitujících cestujících. Pokud tedy tento návrh vejde v platnost, budou jezdit osobní vlaky z Jindřichova Hradce do Černovic a zpět s návazností na rychlíky v Jindřichově Hradci, a naopak osobní vlaky z Černovic do Obrataně s návazností na osobní vlaky v Obratani. Otázkou je, zda by tato změna nevyústila v potřebu další soupravy, kterých v tuto chvíli není u Jindřichohradeckých místních drah zrovna mnoho navíc.
Omezení provozu do Humpolce i na trati 224
Na trati 237 z Havlíčkova Brodu do Humpolce dnes jezdí vlaky přibližně ve dvouhodinovém intervalu, přičemž cesta mezi těmito dvěma městy jim zabere přibližně 42 minut. Autobusy jezdící po souběžné silnici I/34 však trasu zvládnou i za 28 minut. Zastávky na železnici přitom často jsou daleko od středů sídel. Kraj proto plánuje určité utlumení provozu na trati, a to na 5 párů vlaků ve všední dny a 4 páry o víkendech a svátcích. „Především jde o zachování možnosti budoucího opětovného rozvoje, vzniknou-li pro něj podmínky, a v současnosti umožnění rozvoje jiných úseků železniční sítě Vysočiny vzhledem k omezenému objemu finančních prostředků,“ píše se v návrhu.
Zrušení většiny vlaků se plánuje na trati 224 v okrajovém úseku mezi Pelhřimovem a Horní Cerekví. „Koncepčně velmi nevydařená stavba „racionalizace trati“ nepředstavovala skoro žádný přínos pro zrychlení jízdy vlaků nebo dokonce lepší umístění stanic a zastávek. Obsazenost vlaků v tomto úseku velmi srovnatelná s úsekem tratě JHMD na Vysočině, tedy bohužel značně slabá. Pro zajímavost se pohybuje na úrovni asi o třetinu nižší než u tratě 237 a jen o málo vyšší, než v případě jižní části tratě 252. Nově díky posunu linky R11 navíc trať 224 ztratí svou přidanou hodnotu v tranzitní funkci: z Horní Cerekve do Tábora to bude skoro stejně rychlé přestupem mezi rychlíky ve Veselí nad Lužnicí.“ I to jsou důvody, proč Vysočina navrhuje pouze udržovací rozsah provozu zejména ve špičkách pracovních dnů, popř. o víkendech s návazností na rychlíky v Horní Cerekvi.
Osobní vlaky budou zcela zrušeny také na sousední trati 225 mezi stanicemi Počátky-Žirovnice a Horní Cerekev, což je úsek s vůbec nejnižší obsazeností vlaků v kraji. V návazném úseku Horní Cerekev – Kostelec u Jihlavy budou osobní vlaky ponechány ve špičkách pracovních dnů a nahrazeny zastavováním rychlíků. „Vzhledem k tomu, že mezi křižováním rychlíků v Jindřichově Hradci a v Kostelci u Jihlavy existuje rezervní časový prostor, který však nelze využít pro další zrychlení jízdy vlaků vlivem jednokolejné tratě, bylo možné se dohodnout s objednatelem linky R11, Ministerstvem dopravy ČR, o jeho využití pro zastavení v Batelově a Dolní Cerekvi. Tím dojde ke zvýšení využití rychlíků ve frekvenčně slabším úseku a současně tak bude umožněna určitá úspora na straně regionální dopravy,“ vysvětluje kraj.
Přímé vlaky z Havlíčkova Brodu do Ledče nad Sázavou
Na hlavní trati 230 mezi Čáslaví a Havlíčkovým Brodem jsou velké obraty cestujících hlavně v rychlíkových stanicích. V dalších zastávkách jsou jen malé. Proto se navrhuje raději přímé spojení z Havlíčkova Brodu přes Světlou nad Sázavou na trať 212 do Ledče nad Sázavou, na úkor stanic a a zastávek jako je Josefodol, Sázavka, Leština nebo Vlkaneč. Ty budou nadále dostupné v podobném rozsahu provozu, avšak s přestupem ve Světlé ve směru na Havlíčkův Brod. Kraj dále zdůrazňuje nevyhovující situaci na trati 212, kde v 16 kilometrovém úseku mezi Světlou a Ledčí není možnost křižování a do budoucna bude nutné pro dosažení ideálního stavu vybudovat výhybnu například v oblasti dnešní zastávky Smrčná.
Další změny
Mezi další změny by šlo zahrnout například menší omezení provozu na trati číslo 251 v úseku Nové Město na Moravě – Nedvědice, kde již nebudou zaváděny posilové vlaky nad rámec standardního dvouhodinového taktu. Na trati 241 Okříšky – Znojmo se plánuje poměrně výrazné zrychlení osobních vlaků odstraněním dlouhých pobytů v Moravských Budějovicích a přesunutím křižování do Šumné. Kraj také uvažuje o zavedení alespoň jednoho rychlého spěšného vlaku z Havlíčkova Brodu přes Jihlavu do Znojma. Nová koncepce se samozřejmě netýká pouze železnice, ale zahrnuje i návrhy jízdních řádů autobusových linek v kraji. Pro komplexní přehled doporučujeme odkaz na další materiály v závěru článku.
Je to krok správných směrem?
Jsou plánované změny v železniční dopravě, jak jsme je zde nastínili, krokem vpřed? Nutno podotknout, že se zatím jedná ve všech případech pouze o hodně předběžné návrhy, které se mohou měnit po projednání s dalšími dotčenými subjekty, jako jsou obce, sousední kraje či dopravci. Je však pravdou, že v současné podobě je veřejná doprava na Vysočině ve stagnaci a je třeba změnami k lepšímu cestující opět přilákat (nebo minimálně neztratit) a navíc ideálně zefektivnit vynakládání veřejných prostředků, například eliminací souběhů vlaků a autobusů. Finální zhodnocení nechme asi až na rok 2019, je však rozhodně dobře, že se někdo nad dopravou v tomto kraji začal koncepčně zamýšlet.
Odkaz: návrhy jízdních řádů Veřejné dopravy Vysočiny
Zdroj: Kraj Vysočina
A posunuli i ranní příjezdy do Brna, takže např. o víkendu bude v Brně na přestup na rychlíky směr Č. Třebová, Praha jen 5 min. To při chronických zpožděních nepůjde stíhat, tak buď jet do Prahy busem nebo jet osobákem do Brna o hodinu dříve. :-(
Jinak zmíněná linková úspornost, kdy se Os neobjednají, anebo "zespěšní" (viz trať 032 - http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady/k032.pdf) a R třeba někde zastaví navíc, je jediným rozumným řešení pro velkou část úseků mimo aglomerace, kde ale jezdí dálkovka.
Teď jsem jen zvědavý na ten tyátr, co bude následovat. Jako třeba, když onehdy v Křižanově rozhořčení demonstranti zaplnili nádražní halu (http://www.novinyvm.cz/11570-na-nadrazi-u-krizanova-se-konala-demonstrace.html), skandujíce "Rychlík tady musí stavět!". Chápu, že několika cestujících se nezastavování v Křižanově osobně dotklo, ale kdyby denně jezdila rychlíkem do Brna aspoň třetina skandujících, určitě by si MD svůj krok rozmyslelo.
A zůstává tedy otázkou, nakolik se představený provozní koncept bude muset "politicky" přiohnout, a jaký dopad na jeho efektivitu a cestovní rychlost "většího než malého" množství cestujících budou tyto vynucené změny mít.
Např. ta 225-ka, to jsem úplně bez sebe. Už desetiletí pravidelně, cca 2x-3x ročně :-), využívám zst. H. Vilímeč a najednou by měl být konec? To bych si asi něco udělal...udělal bych si ze dřeva kyj a... :-).
-kdyby se za ty peníze raději opravily silnice
-kdyby se raději stavěly dálnice
-kdyby se raději stavěly parkoviště
-kdyby se raději zlevnil benzín
-na co vlaky, vlakem jsem jel naposledy před 10ti lety s dětma na uzkokolejce
-měly by se zrušit zbytečné tratě, vysávají státní rozpočet
-vlaky na přejedech zdržují automobily
-vlaky obtěžují hlukem a houkáním
Svět není jenom Zelpage, rozhlížejte se kolem sebe, a otevřte si občas něco jiného.
A teď nezapomeňte dávat mínusy.
Bylo by záhodno, aby se kraj Vysočina opravdu důsladně snažil dohodnout se Středočeským krajem a změny vedly k opravdovým zlepšením a ne jen polovičatostem. Tedy ideálně žádné přestupy a zajištění krátké návaznosti ráno a dopoledne na R do Prahy a odpoledne a večer na R z Prahy i za cenu jiné polohy taktu v tyto doby.
Argument snahou o výhubnu ve Smrčné je hezký, ale za situace, kdy se něco takového nepřipravuje, je vzhledem k časové náročnosti přípravy nesmyslné zavádět něco, co bez této výhybny bude značně suboptimální, a než se výhybna udělá (pokud vůbec) bude suboptimální dlouhé roky.
Rozhodování o dopravě na krajské úrovni je neštěstí, současné kraje jsou příliš malé na své silné tendence hrát si jen na vlastním písečku.
Jinak ano, současná doprava na Vysočině je tragická, když jsem onehdá potřeboval do Telče, bylo to šílené, jen to chce větší opatrnost při zhošování toho, co nyní jakžtakž funguje.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.