Chomutov — O víkendu se opět veřejně otevře depozitář Národního technického muzea v Chomutově. Areál v rotundě u depa Českých drah nabídne pohled na téměř sto vzácných kolejových vozidel nejrůznějších trakcí, rozchodů i určení. Mezi hlavní atrakce patří donedávna provozní albatros 498.106, držící dodnes platný rychlostní rekord československých parních lokomotiv, či část kolekce salónních vozů. Nechybí poslední vyrobená pětasedma 475.1142 či vůbec první lokomotiva vyrobená pro ČSD po druhé světové válce – 534.0301. Součástí sbírky jsou i starší elektrické lokomotivy na 1500 V, dříve obsluhující pražský uzel. K vidění budou i vozidla donedávna brázdící naše koleje a nově zařazená do sbírek NTM. Spatříte i rotační parní sněhomet či ozubnicovou lokomotivu 404.003.
Akce se koná od pátku 26. do neděle 28. srpna, denně od 10 do 17 hodin. Vstupné zůstává proti loňsku nezměněné a činí 50 korun plné a 30 korun zlevněné. Přístup do nově oploceného areálu je pouze po značené cestě z Černovické ulice od parkoviště přilehlého obchodního centra Globus. To platí i pro ty, kdo přijedou na akci vlakem. Součástí akce je parní vlak z muzea do muzea, sestavený z papouška 477.043 a vozů řady Bam, který vyjede v sobotu v 10.50 z Lužné u Rakovníka, ve 12.10 dorazí do Chomutova a na zpáteční cestu se vydá ve 14.31 (příjezd do Lužné v 15.55). Jednosměrná jízdenka parním vlakem vyjde na 120 Kč, možné je jet pouze z/do Žatce za polovinu. Více o historickém vlaku se dozvíte v našem kalendáři akcí.
Zdroj: Národní technické muzeum
V dobe mých státnic na CVUT se na energetice neintenzifikovalo nic, ale patrilo to do osnov (A proto i ten smích, aneb - na blbou otázku, blbá odpoved).
Ale hned po cinkání klícema to zaclo, ale jinak, nelzi si "soudruzi" predstavovali. A tak CEZ dosáhl jiz v roce 1994 paralelní chod prenosové soustavy, tedy jako první na "východe". A mohla být na veky veku zastavena soustava "Mir". K tomu bylo i plné pochopení vlastníka = vlády CR.
Co se tanku týce, zastávám jiz po mnoho petiletek názor: "Tam, kde koncí lidská blbost, tam zacíná vojenské umení". A ke zdesení lampasáku, o to skutecne Prazáci ani Plzenané nestáli.
Pane (gp), to jste mi dal! Dopn`kovou otázku "intenzifikace" jsem dostal u státnic. Zaskocen, zmohl jsem se jen na "víceji a lépjeji". Celá komise (ba i zrovna prítomný pan rektor) se smáli, az se za bricha popadali. A za "odmenu" jsem dostal z ML dvojku (tehdy povinnost), jinak jen jednicky.(Schválne jsem se ted na diplom podíval). Dnes je to jedno. Diplom z CVUT FEL mi (dokud jsem byl zdráv) bez problému uznali i Nemci, a jako invalidní ho tuplem nepotrebuju.
Jinak potvrzujete, ze stále máme shodné názory, ale s jiným vyhodnocením. Mne drevorubci a polnohospodári nevadili. Ale fabriky bych jim tam nestavel. Nastesí jiz v dobách "perestrojky" Cehúni, kdyz o neco slo, si loziska dovezli od SKF, pruchodky Micafil ze Svýcarska a válcovaný materiál díky Ferromet z Itálie. (I ty csl. automatické pracky byly od firmy Tatramat; radeji jsem v Tuzexu koupili Philco)
Mnohé chápete správne, ale ne vsechno - nebo odlisne vyhodnocujeme. Nejde jen o tanky, nefunkcnost vyrobených lokomotiv a skútry Tatran, ale i napriklad následnou výrobu televizoru v Tesle Orava (vystaveno v obci Nizná), HUKO Kosice. Na bazi "planovitého hospodarení" prosazovaného UV KSC, tam, kde byla v rámci industrializece predána výroba na Slovensko, zároven byla ukoncena výroba v dnesní CR. Ta tzv. "Industrializace" musela nekde brát peníze na investice - a tím vznikla nerovnováha, (moje - ích peniaze), která logicky vyústila v rozpad federácie a vznik dvou státu.
Moudrost předků spočívá hlavně v tom, že bylo dost času jejich chyby poznat.
Z Prahy (i Brna) se "ba`novat na Ostravu" chodilo spíse za trest. A Uran tam nikdy nebyl.
S tanky v ZTS Martin (ale i Dubnica) to bylo trochu jinak. Oni je bratia Slováci meli jako exportní artikl rádi. Jeste v roce 2007 hubovali na pana Havla, ze vývoz (a tím i výrobu) zbraní zastavil.
Vsichni moji predkové byli jaksi nenakloneni industrializaci Slovenska. A já, (dostav dosti pádné argumenty), jsem v tom pokracoval.
Neslo jen o sortimentní problémy s ocelí. Ale nekterí výrobci vyuzili svého vlivu, a vyrábeli radeji "lukrativní" tanky, nez nejisté motory Pielstick (ZTS Martin). To postihlo nejen "Chrochtadlo", ale prispelo následne i k názoru na delení státu pod heslem "nech idú". (Jsem pametník a vím, co písu)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.