..: Depozitář NTM v Chomutově o víkendu otevře brány :..

Pozvánka na otevření depozitáře NTM, foto: Národní technické muzeum Chomutov — O víkendu se opět veřejně otevře depozitář Národního technického muzea v Chomutově. Areál v rotundě u depa Českých drah nabídne pohled na téměř sto vzácných kolejových vozidel nejrůznějších trakcí, rozchodů i určení. Mezi hlavní atrakce patří donedávna provozní albatros 498.106, držící dodnes platný rychlostní rekord československých parních lokomotiv, či část kolekce salónních vozů. Nechybí poslední vyrobená pětasedma 475.1142 či vůbec první lokomotiva vyrobená pro ČSD po druhé světové válce – 534.0301. Součástí sbírky jsou i starší elektrické lokomotivy na 1500 V, dříve obsluhující pražský uzel. K vidění budou i vozidla donedávna brázdící naše koleje a nově zařazená do sbírek NTM. Spatříte i rotační parní sněhomet či ozubnicovou lokomotivu 404.003.

Akce se koná od pátku 26. do neděle 28. srpna, denně od 10 do 17 hodin. Vstupné zůstává proti loňsku nezměněné a činí 50 korun plné a 30 korun zlevněné. Přístup do nově oploceného areálu je pouze po značené cestě z Černovické ulice od parkoviště přilehlého obchodního centra Globus. To platí i pro ty, kdo přijedou na akci vlakem. Součástí akce je parní vlak z muzea do muzea, sestavený z papouška 477.043 a vozů řady Bam, který vyjede v sobotu v 10.50 z Lužné u Rakovníka, ve 12.10 dorazí do Chomutova a na zpáteční cestu se vydá ve 14.31 (příjezd do Lužné v 15.55). Jednosměrná jízdenka parním vlakem vyjde na 120 Kč, možné je jet pouze z/do Žatce za polovinu. Více o historickém vlaku se dozvíte v našem kalendáři akcí.

Zdroj: Národní technické muzeum


NIcKON Poslat mail autorovi | 23.8.2016 (19:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Pozvánky

Další z regionu ČR Ústecký


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
01.09.2016 (16:31)  
a opet odpoved pro (gp):

V dobe mých státnic na CVUT se na energetice neintenzifikovalo nic, ale patrilo to do osnov (A proto i ten smích, aneb - na blbou otázku, blbá odpoved).
Ale hned po cinkání klícema to zaclo, ale jinak, nelzi si "soudruzi" predstavovali. A tak CEZ dosáhl jiz v roce 1994 paralelní chod prenosové soustavy, tedy jako první na "východe". A mohla být na veky veku zastavena soustava "Mir". K tomu bylo i plné pochopení vlastníka = vlády CR.

Co se tanku týce, zastávám jiz po mnoho petiletek názor: "Tam, kde koncí lidská blbost, tam zacíná vojenské umení". A ke zdesení lampasáku, o to skutecne Prazáci ani Plzenané nestáli.
registrovaný uživatel (gp) 
01.09.2016 (14:35)  
Netuším, co se intenzifikovalo na elektřině a čím jste komis tak pobavil, ale fakt je, že po válce produkce zemědělství díky zetorům, dusíkatým hnojivům a pesticidům vzrostla. Jestli tomu budeme říkat intenzifikace nebo jinak, to není podstatné. Podstatné je, že ty lidi tam najednou byli,museli dostat práci a pást další ovce ani kácet další stromy už nebylo kde. Na druhou stranu, ty tanky, když už jsme je tak nutně potřebovali, někdo vyrábět musel. V Plzni ani v Praze o to nestáli, tam si ještě americké bombardéry pamatovali dobře a krom toho, u lokomotiv a tramvají dost vadí, když zůstanou pro poruchu stát po sto kilometrech. Že Vy byste bačům továrny nestavěl, je Vaše osobní preference, ale v Československu nebyla jiná možnost, než Slovensko industrializovat, ani před válkou, ani po ní.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
31.08.2016 (15:48)  
a znova pro (gp):

Pane (gp), to jste mi dal! Dopn`kovou otázku "intenzifikace" jsem dostal u státnic. Zaskocen, zmohl jsem se jen na "víceji a lépjeji". Celá komise (ba i zrovna prítomný pan rektor) se smáli, az se za bricha popadali. A za "odmenu" jsem dostal z ML dvojku (tehdy povinnost), jinak jen jednicky.(Schválne jsem se ted na diplom podíval). Dnes je to jedno. Diplom z CVUT FEL mi (dokud jsem byl zdráv) bez problému uznali i Nemci, a jako invalidní ho tuplem nepotrebuju.

Jinak potvrzujete, ze stále máme shodné názory, ale s jiným vyhodnocením. Mne drevorubci a polnohospodári nevadili. Ale fabriky bych jim tam nestavel. Nastesí jiz v dobách "perestrojky" Cehúni, kdyz o neco slo, si loziska dovezli od SKF, pruchodky Micafil ze Svýcarska a válcovaný materiál díky Ferromet z Itálie. (I ty csl. automatické pracky byly od firmy Tatramat; radeji jsem v Tuzexu koupili Philco)
registrovaný uživatel (gp) 
31.08.2016 (12:46)  
HUKO byl velký průser, bezpochyby. Ale ve všech státech, ať už jsou unitární nebo federativní, vláda peníze vybrané v bohatých oblastech investuje v těch chudých, v souladu se svými zájmy. V Československu byl jednoznačně zájem umístit vojenskou výrobu co nejdál od nepřítele, zaměstnat zemědělce uvolněné intenzifikací zemědělské výroby. Představa, že Slováci bohatli na úkor Čechů je s prominutím kokotina, voni by Češi výrobou těch Pionýrů, dvanáctsettrojek, kuličkovejch ložisek s poloviční životností a čsl. automatickejch praček fakt nezbohatli. O výrobě vojenské techniky nemluvě.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
30.08.2016 (12:57)  
A jeste znova pro (gp):

Mnohé chápete správne, ale ne vsechno - nebo odlisne vyhodnocujeme. Nejde jen o tanky, nefunkcnost vyrobených lokomotiv a skútry Tatran, ale i napriklad následnou výrobu televizoru v Tesle Orava (vystaveno v obci Nizná), HUKO Kosice. Na bazi "planovitého hospodarení" prosazovaného UV KSC, tam, kde byla v rámci industrializece predána výroba na Slovensko, zároven byla ukoncena výroba v dnesní CR. Ta tzv. "Industrializace" musela nekde brát peníze na investice - a tím vznikla nerovnováha, (moje - ích peniaze), která logicky vyústila v rozpad federácie a vznik dvou státu.
registrovaný uživatel (gp) 
30.08.2016 (11:53)  
Jistěže uran pod Ostravou nebyl. Taky na Slovensku nebyly lokomotivky, tedy hlavně lidé, kteří by měli zkušenosti s výrobou lokomotiv, rozumíme si? A Československo nebylo Sovětský svaz, aby postavilo a osídlilo nové fungující průmyslové město. Industrializace Slovenska byla nevyhnutelná, jak z hlediska vojenského, tak z hlediska sociálního. Ponechat všechna průmyslová, tedy dobře placená místa v Česku, by mělo za následek vnitřní migraci, asimilaci a de facto postupný zánik slovenského národa, v tom smyslu, jak národ chápeme. Za to je jeden skútr a bábovka docela dobrá cena. Některé nepříjemné důsledky, které se připisují industrializaci Slovenska, jsou spíš důsledkem obecně špatného fungování socialistického hospodářství. V Praze, Příboře, Plzni, Strakonicích nebo Týnci by to dopadlo dost podobně.

Moudrost předků spočívá hlavně v tom, že bylo dost času jejich chyby poznat.
29.08.2016 (17:12)  
(gp) Představte si to tak, že výroba osobních vozů a lehkých užitových vozů byla v Kopřivnici zastavena. A nejen tam. Výroba skůtrů byla z Jawy převedena do Povážských strojíren (Tatran 125, dnes by se řeklo Tamagoči - furt se něco kazí). A takové všelijaké veletoče byly nařízeny shora, na základě rozhodnutí Strany a vlády.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
29.08.2016 (16:18)  
Znovu pro (gp):

Z Prahy (i Brna) se "ba`novat na Ostravu" chodilo spíse za trest. A Uran tam nikdy nebyl.

S tanky v ZTS Martin (ale i Dubnica) to bylo trochu jinak. Oni je bratia Slováci meli jako exportní artikl rádi. Jeste v roce 2007 hubovali na pana Havla, ze vývoz (a tím i výrobu) zbraní zastavil.

Vsichni moji predkové byli jaksi nenakloneni industrializaci Slovenska. A já, (dostav dosti pádné argumenty), jsem v tom pokracoval.
registrovaný uživatel (gp) 
29.08.2016 (14:51)  
Že v Martině raději než lokomotivy dělali tanky, si mám představit jako že ostravští havíři raději těžili uhlí, než uran?
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
29.08.2016 (1:29)  
pro (gp):

Neslo jen o sortimentní problémy s ocelí. Ale nekterí výrobci vyuzili svého vlivu, a vyrábeli radeji "lukrativní" tanky, nez nejisté motory Pielstick (ZTS Martin). To postihlo nejen "Chrochtadlo", ale prispelo následne i k názoru na delení státu pod heslem "nech idú". (Jsem pametník a vím, co písu)
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko