..: Léto na Bechyňce :..

M 400.001 pod siluetou města Tábor, foto: Václav ŠimandlTábor, Bechyně — Již od soboty 4. června až do 28. srpna připravily České dráhy letní nostalgické jízdy s historickými lokomotivami po nejstarší elektrifikované trati ve střední Evropě. Po všechny víkendy v tomto období bude na denní vlaky nasazována tzv. bobinka, lokomotiva řady E 422.0, s dvojicí červených kořistních vozů DR. U příležitosti doprovodných akcí v Táboře a v Bechyni pak o vybraných sobotách vyjede i motorový vůz M 400.001, který se dochoval z dob počátků této dráhy.

Trať 202 z Tábora do Bechyně je spojena se jménem českého Edisona, významného technika, průmyslníka a vynálezce Františka Křižíka. Jeho nejznámějším vynálezem je oblouková lampa se samočinnou regulací. Sestrojil mj. i světelnou Křižíkovu fontánu v Praze. Trať Tábor – Bechyně prosadil jako ryze elektrickou, lehkou dráhu, s až tramvajovým vedením trati s minimem zemních prací a úsporou oceli. Do provozu byla slavnostně uvedena 21. 6. 1903 po pouhém roce stavby. Původně vedla trať v Bechyni na dnešní nákladiště na nově zapojené odbočce před mostem, do města se docházelo přes dolní most. Až v roce 1929 byla prodloužena na druhý břeh Lužnice, která byla překlenuta nově postaveným železobetonovým mostem. Ten je unikátní svou mostovkou společnou pro železniční a silniční dopravu. Nazván byl pro svou konstrukci zcela příznačně – Bechyňská duha.

Elinka

Motorový vůz M 400.001 je pamětníkem začátků provozu dráhy. V roce 2003 byl z iniciativy místního Klubu přátel elektrické dráhy Tábor – Bechyně rekonstruován a je dlouhodobě zapůjčen Českým drahám. Klub zde pak každoročně pořádá několik jízd, má však v průběhu let stále větší potíže zajistit financování rostoucích nákladů sponzory. Jak redakci sdělil Mgr. Michal Novotný, Ph.D., ředitel Železničního muzea NTM, muzeum jako vlastník vítá iniciativu Českých drah jako příležitost umožnit více návštěvníkům zažít tuto unikátní možnost svezení se tímto více než stoletým vozidlem. Oproti dřívějším zvyklostem bude Křižík jezdit samostatně, bez přípojných vozů, a omezené kapacita míst je prodávána za globální ceny s místenkou – viz níže.

  • Jede v soboty 4. a 18. června, 2., 16. a 30. července, 13. a 27. srpna 2016
Tam Stanice Zpět
28460 28462 čísla vlaků 28461 28463
9:39 13:39 Tábor 12:16 16:16
9:52 13:52 Slapy 12:05 16:05
10:00 14:00 Malšice 11:57 15:57
10:20 14:20 Sudoměřice u Bechyně 11:43 15:43
10:33 14:33 Bechyně 11:24 15:24

Elinka

Čtyřnápravový elektrický vůz řady M 400.0 (zvaný též Křižík). Pochází z roku 1903 a byl přímo určený pro osobní dopravu na trati Tábor – Bechyně. Má dvě stanoviště, zavazadlový oddíl a dva oddíly pro cestující. Se změnou napájecího systému (1931 z 2x700 V na 1500 V =) byla provedena rekonstrukce vozu. Po rekonstrukci je hlavní kontrolér umístěný pod podlahou vozu, má 6 sériových, 11 paralelních a 7 brzdových stupňů. Vůz je vybavený tlakovou brzdou. Jediným dochovaným vozem je M 400.001, který je provozuschopným exponátem a je majetkem Národního technického muzea, které tyto výjimečné jízdy umožňuje.

Globální cena jízdného s rezervací:

  • dospělí jednosměrné 1. třída 200 Kč,
  • dospělí jednosměrné 2. třída 180 Kč,
  • děti jednosměrné 1. třída (6–15 let) 100 Kč,
  • děti jednosměrné 2. třída (6–15 let) 90 Kč,
  • děti do 6 let bez nároku na místo k sezení zdarma,
  • jízdní kola se nepřepravují.

Rezervace:

  • z důvodu omezené kapacity je povinná pouze pro vlaky vedené Elinkou, místo lze rezervovat v kterékoliv pokladně ČD,
  • jízdenky s místenkou lze zakoupit od 9. května,
  • pro vlaky vedené bobinkou se rezervace neprovádějí.

Bobinka

Malá bobina, řečená bobinka, elektrická lokomotiva řady E 422.0, je menší sestrou typické řady lokomotiv z hlavních tratí z let 1956-57. K dispozici je nově nalakovaná lokomotiva 100.003, v záloze je k dispozici i 100.001. Bude nasazována na 3 páry denních osobních vlaků o všech víkendech v uvedeném období. Jak nám sdělil Ing. Marek Plochý z Českých drah, tyto vlaky objednává Jihočeský kraj, proto byla souprava k Bechyňce již tradičně patřících červených kořistních vozů DR nově Českými drahami doplněna o vlakový rozhlas a hlásič zastávek, držáky na kola a dokonce i bufetový oddíl. Samotné nasazení historických vozidel však zůstává v režii ČD Nostalgie. V těchto vlacích platí v plném rozsahu běžný tarif Českých drah.

  • soboty a neděle od 4. června do 28. srpna  (změny vyhrazeny)
Tam Stanice Zpět
28406 28408 28410 28412 čísla vlaků 28409 28411 28413 28415
víkendy víkendy soboty neděle dny jízdy víkendy víkendy soboty neděle
9:07 11:07 13:07 15:07 Tábor 10:52 12:52 14:52 16:52
9:16 11:16 13:16 15:16 Horky u Tábora 10:43 12:43 14:43 16:43
9:20 11:20 13:20 15:20 Slapy 10:40 12:40 14:40 16:40
9:22 11:22 13:22 15:22 Libějice 10:38 12:38 14:38 16:38
9:28 11:28 13:28 15:28 Malšice 10:33 12:33 14:33 16:33
9:30 11:30 13:30 15:30 Čenkov u Malšic 10:30 12:30 14:30 16:30
9:32 11:32 13:32 15:32 Třebelice 10:27 12:27 14:27 16:27
9:34 11:34 13:34 15:34 Všechlapy 10:25 12:25 14:25 16:25
9:37 11:37 13:37 15:37 Bechyňská Smoleč 10:22 12:22 14:22 16:22
9:42 11:42 13:42 15:42 Sudoměřice u Bechyně 10:18 12:18 14:18 16:18
9:47 11:47 13:47 15:47 Bežerovice 10:12 12:12 14:12 16:12
9:51 11:51 13:51 15:51 Bechyně zastávka 10:08 12:08 14:08 16:08
9:55 11:55 13:55 15:55 Bechyně 10:04 12:04 14:04 16:04

Bobinka

Elektrická lokomotiva řady E 422.0 (dnes 100) určená pro přepravu osobních a nákladních vlaků na tratích Tábor – Bechyně a Rybník – Lipno nad Vltavou. Lokomotiva je skříňového provedení se dvěma stanovišti strojvedoucího, jednou strojovnou a zavazadlovým oddílem. Regulace výkonu je odporová, stykače hlavního kontroléru jsou ovládány řídícím kontrolérem. Lokomotiva má elektrodynamickou brzdu.

Součástí vlaku bude bufetový vůz.

Jízdné:

  • pravidelné vlaky s historickými vozy – platí běžný tarif ČD,
  • jízdní kola – dle tarifu ČD.

Termíny kulturních, sportovních a dalších doprovodných akcí v Táboře a Bechyni

  • 4. června – slavnostní zahájení Léta na Bechyňce v Táboře a v Bechyni,
  • 18. června – výročí 113. let trati Tábor – Bechyně, DUHAFEST – Bechyně,
  • 2. a 3. července – víkend s Toulavkou (turistická oblast Toulava),
  • 9. července – Divadlo v trávě – Bechyně,
  • 16. července – BOHEMIA JAZZ FEST – Tábor,
  • 30. července – koloběžková GRAND PRIX – Bechyně,
  • 5. až 7. srpna – Komedianti v ulicích – Tábor,
  • 6. a 7. srpna – Bechyňský festival dechových hudeb,
  • 13. srpna – Bechyňské doteky,
  • 28. srpna – slavnostní ukončení Léta na Bechyňce.

Ke stažení

Pořadatel si vyhrazuje právo změn. Sledujte aktuální informace. Přejeme příjemné svezení a věříme, že ať už si pro cestu do Bechyně vyberete kteroukoliv z variant, užijete si cestu po první elektrifikované trati u nás lépe než v jindy běžně nasazované dieselové regionově.

Zdroj: České dráhy, a.s.


Filip Novotný Poslat mail autorovi , Zdeněk Michl Poslat mail autorovi | 2.6.2016 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Pozvánky

Další z regionu ČR Jihočeský


  1 2      Zpráv na stránku:   
07.06.2016 (9:11)  
Hezký počin. Jen je smutné, že hned na další víkend je na trati výluka. Tohle by se snad dalo lépe naplánovat. Hrkat se autobusem, namísto svezení se v historickém vlaku bude asi docela zklamání.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
04.06.2016 (22:19)  
pro petr.284:

OT - blby bylo, ze navigacni zarizeni pro startujici MiG 21 bylo "tajne" primo ve vezi zamku... To snad je pryc naporad .. :-)
04.06.2016 (21:19)  
Stoupa - taky jsem v roce 1980,tušim v červeneci trávil odborářskou dovolenou v Bechyni.Co opravdu si pamatuji přesně,tak to jsou startujicí Migy 21 ve dvojicích,čtveřicích(roje)celý den až do noci.Přes léto, bohužel se létalo nejvíc z důvodu využití pěkného počasí.
registrovaný uživatel TTtrain  mail  
02.06.2016 (22:02)  
V souvislosti s "Létem na Bechyňce" si vás dovoluji pozvat
http://kptrain.blog.cz/galerie/foto-2016#102996353
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
02.06.2016 (19:11)  
stoupo, napsals: "most v Bechyni postavil pan ing. Bechyne"

Postupně Ti dokazuji, že ho ani neprojektoval (to byl Ing. dr. Ed. Viktora), ani nestavěl (stavební firma Hlava a dr. Kratochvíl). Nakonec jsi skončil u toho že byl: "ideovy otec i onoho mostu" Opravdu si myslíš, že kdyby s tímto mostem měl co dočinění, že by v historických materálech zůstal opomenut?

Kdyby Tvá první vzpomínka byla datována do let 1924 - 26, kde by ses osobně setkal při projednávání či realizaci stavby mostu s panem prof. Bechyněm, asi bych mlčel.

Pokud se podíváš na významné realizace jeho mostů:
* most Hořepník - jeden z prvních železobetonových mostů v Česku (obloukový most se zavěšenou mostovkou a táhlem)
* Stránovský viadukt – železniční most u Mladé Boleslavi (1924)
* most přes řeku Chrudimku v Pardubicích (1935)
* dálniční most Senohraby (1944)
* most přes řeku Váh v Komárně – plochý oblouk s rozpětím 112,5 m a vzepětím pouze 8,5 m, výška průřezu ve vrcholu pouze 1,12 m

Zkus, prosím, nezaměňovat diskuzi na ŽP s diskuzí na novinkách.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
02.06.2016 (15:58)  
Vzpominky na Bechynku

K Jižním Čechám a Bechyňske dráze zvlášť, mám velmi specifický vztah. Nikdy jsem tam nebydlel. Ale po léta jsem tam jezdil na dovolenou, byl jsem tam na vojně (ZVS v ČK 1978 - 1980) a zamestnan jsem byl kratce i na JE Temelin, v době výstavby. Ať dělám, co dělám, JČ pro mne byly a jsou "Jihočeské válčiště".



Setkaní první: V roce 1965 jsem byl na dovolené v Vlkově. Trať Veselí - Třeboň - (Č. Velenice) pevně držela v ruce M 131.1 (2x), s Balm uprostřed. Z Veselí n.L. do Jindřichova Hradce vládla mnou předtím, ani potom neviděná majestátní řada 356.0 s Rybáky. Vrcholem byl 2x denně průjezd Vindobony, vedené tehdy jednotkou Ganz (v barvách CSD). Odával jsem se dětským zábavám, tj, především koupaní; už tehdy jsem ale vlaky bedlivě sledoval...


Setkaní druhé : V letech 1973 - 1983 jsem v různe konstelaci travil dovolenou na zámku v Bechyni, tehdy rekreačce ČSAV. Na zámku bylo hezky, stín a chladno. Klid rušily jen časté starty MiG 21, ktere si ve spárkách hrály na válku. Rachot byl hrozný, okna se třásla, ba vysoká zvěř v přilehlé oboře doslova plakala. Negativní vliv Studené války.

4x denně jsem ze Zámku podjížděl na cestách na koupaliště v Lužnici Bechyňský most. A ten byl důvodem k průzkumu nádraží i dráhy. Dopravu osobní ovládly již novotou vonící E 426.0, spolu se dvěma Balmy. Mn vlaky se dřevem jezdily do starého nádraží na levem břehu, lokálně byly přistavovány vozy do továrny Sanitární Techniky. Snížené napětí a atypické Křižíkovy stožáry (tehdy ještě k vidění i v Praze) podnítily mou zvědavost a další samostudium. Nic méně, až coby plnoletý, jsem se odhodlal k jízdě vlakem do Tábora. Navštívlil jsem depo - a tam byla zaparkována E 422.0 = další klenot. Pokračoval jsem do rotundy a tam byly lokomotivy 556.0 (lokálně zvané Bugatka). Pohrdl jsem nabídkou svezení směr Obrataň a sledoval "detektivku" výměna a lití ložisek, s demontáží tyčoví = zivě v depu Tábor - a pro mne zážitek největší - vše v provozní přestávce, bez zhasnutí ohně. Nevěděl jsem , kam skočit dříve - na Bechyňku = nebo na páry. Zpátky mne vzal fíra na stroji E 426.0 = a já se vezl pod dojmy jako ve snách. A studoval historii i dostupnou literaturu.

Setkání třetí: 1978 -1980: To už jsem dělal na dráze, když jsem coby průmylovák dostal povolávací rozkaz na vojnu v Českém Krumlově. Až ve druhém ročniku jsme se "probojovali" do celostatního kola ASUT - a to se konalo v Bechyni. Jistě jsem se na nádraží (doslova za rohem kulturáku) šel podívat - avšak nic nového pod sluncem. Do Tábor jeme nesměli - armáda to zakázala. Vojáci tehdy byli opravdu všude. Ja byl v ČK, v Písku 4. armáda, v Taboře velitelství ZVO = a odtud ono "Jihočeské válčiště".

Poslední, čtvrté setkání:
V letech 1992 až 1993 jsem pracoval v JE Temelin. Z piety jsem přes spoustu práce zajel i do Bechyně, snad za vzpominkami. Na nádraží nic nového, pozitivního. To jsem ale znal JČ energetické, vč. elektrarny Lipno a vláčku tam.

Milý čtenáři, povidat o Bechyni a JČ bych mohl celé hodiny, ba dny. Neudělám to. O to více si vážím aktuality autora, pana Zd. Michla a výstavy v Bechyni. Ku podivu mne nejvice hypoteticky láká mašina z Adamova, co jezdila na 1,5 kV na Pražských spojkách.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
02.06.2016 (15:44)  
Pro Vlad:

Snad nemam pominuti smyslu. Nevim,kdo u toho "hejbal rukama", prof. Bechyne byl ze sve vseruzne pozice ideovy otec i onoho mostu. :-)
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
02.06.2016 (14:03)  
(OT) stoupo, stoupo, ty jsi nepoučitelný...

15. listopadu 1925 začala stavební firma Hlava a dr. Kratochvíl se stavbou. Na stavbě pracovalo na 400 osob, z toho 14 montérů a strojníků, 17 kovářů a zámečníků, 56 tesařů a kolářů, 30 betonářů a zedníků, zbytek tvořili ostatní dělníci různých oborů. Most byl hotov v létě roku 1928, slavnostní zahájení provozu připadlo na desáté výročí vzniku naší republiky, 28. října.

Opravdu si myslíš, že by svou firmu pan profesor Bechyně pojmenoval: Hlava a dr. Kratochvíl?
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
02.06.2016 (11:50)  
Pro Keprt:

Ale to by bylo velke nedorozumeni! Prof. Bechyne, postavil nejen Lucernu a opevneni (Ropiky), ale i onen most v Bechyni stavel on, nebo jeho Firma. O statni a obecni zpravu jsem se nikdy moc nezajimal (promin, Vlade) Nevylucuji, ze nektere ukoly sveril svym podrizenym. Byl i profesorem CVUT a vsechny jmenovane pany znal, ucil. Obratme se, prosim, na pameti pana akademika, prof, Ing. Bechyne :-)

Pro Vlad: A tam dole v Zareci, byla na brehu Luznice prima hospoda. Nejednou jsem tam 1973 - 1983 sedel!
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
02.06.2016 (11:23)  
(OT) Když něco nevím, tak se zaptám strýčka nebo tetičky, ne?

V letech 1902–1903 byla zbudována mezi Táborem a Bechyní první elektrifikovaná trať, kterou projektoval Ing. František Křižík. Konečná stanice v Bechyni však byla tehdy zbudována před městem, na levém břehu Lužnice (město Bechyně leží na pravém). A tak cestující podstupovali od nádraží nebo naopak asi 2 až 3 km drožkou nebo pěšky cestu dolů do místní části Zářečí a tam přes jen dva metry široký most s nosností 3 tuny opět cestu nahoru. Během ani ne dvaceti let se zde projevila naléhavá potřeba jiného propojení břehů Lužnice – novým mostem pro železnici a také silniční provoz.

V roce 1924 začala jednání o případné stavbě a přípravy detailního projektu a 15. listopadu 1925 Ministerstvo veřejných prací zadalo stavbu mostu podle projektu Ing. dr. Ed. Viktory firmě Hlava a dr. Kratochvíl. Stavebníkem byla Okresní správní komise, hlavní dozor měl ministerský rada Ing. K. Šiška.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko