Berlín/Praha — Jenom a pouze z osobních a rodinných důvodů jsem poprvé od roku 2012, v sobotu 16. dubna 2016, vyrazil vlakem EC z Berlína do Prahy. Mým cílem bylo navštívit mámu v pražské Thomayerově nemocnici a přitom všecho stihnout za jeden den, tam i zpět do Berlína. K tomu mám omezení zdravotní – jsem chodící, leč pomalý invalida. K tomu patří i to, že v relativním dosahu potřebuji mít prostorné WC, bezbariérový nástup a výstup do vozu a pokud možno výtah. Cesty jsem se nebál, znám tu trasu dobře, poprvé jsem zde jel v roce 1967 jako desetiletý a pak stále a pořád až dosud. Konstatuji – lze to stihnout za jeden den.
Zakoupení jízdenky a místenky v prodejním místě DB v Berlíně je hračka, čtyři a více dnů předem lze dostat i významnou slevu. Platil jsem za zpáteční jízdenku 78 eur. Obdobně jsem ve směnarně na Alexu vyměnil snadno a bez čekaní i peníze, za několik eurových bankovek jsem dostal českých korun jak se říká „peněz jako želez“ – abych mohl v Praze zaplatit MHD, taxi a dát si pořádné bramboráky, jaké v Berlíně neumějí.
V Berlíně problém nebyl. Bydlím kousek od U-Bahn, tou, v kombinaci s S-Bahn, jsem včas dojel na Hauptbahnhof (Tief), nastoupil a dle rezervace jsem usedl. Byl-li problém, pak jen a pouze z „vlastní vyplašenosti“, nic objektivního.
Vlak EC 171 jel na čas, z Berlína do Drážďan nás hbitě táhla BR 101. Na rekonstruované trati nehlučně a bez otřesů. Jen v důsledku rekonstrukce jsem to nepoznával kolem Elstewerda. V Drážďanech stroj BR 101 odstoupil a najela naše 371, zvaná „Knödelpresse“, u nás „Bastard“. I ten jel hbitě, tiše a na čas údolím Labe, přes Bad Schandau, Děčín, Ústí nad Labem do Prahy.
Jediný fujtajxl byl nákladní vlak z cisteren stojící v Bad Schandau a bránící mi ve výhledu; k mému zděšení je tamější výpravní budova značně sešlá, dokonce zmizela i střecha nad nástupištěm u budovy. Čas nejde zastavit, ale bývalo to jaksi jiné…
„Uvítací výbor“ v Praze na hlavním nádraží byl důstojný – přátelé a hlavně můj syn. Další záležitosti byly soukromé, a to až do odjezdu zpět. Snad jen tolik – ano, po letech mne museli „domorodci“ tak trochu nasměrovat.
Jako invalida jezdím po Berlíně druhým rokem zdarma. Využívám MHD bez zjevných poblemů, zejména U-Bahn a S-Bahn. Tramvaj přednostně nízkopodlažní, autobusu se vyhýbám. Nemusím, ale činim tak. V Praze je sleva od dopravního podniku administrativně natolik náročná, že jsem ji raději ani nepožadoval. Naše (ČR) velvyslanectví v Berlíně problémy DP Praha prostě neřeší. I přesto jsem přistál včas zase na hlavním nádraží s touhou usednout v klidu v EC 170. A ejhle – tu nastal opravdový problém!
Hlavní nádraží v Praze je totiž notoricky v rekonstrukci. Na odjezdové tabuli (je jich dost, těch tabulí) je vlak, resp. jeho odjezdová kolej, zobrazen nejdříve 10 minut před odjezdem, což je arci málo. Hlášení probíhá trvale a přehled prostě není. Cestující jsou jednoduše zahlceni. K tomu žalostně málo míst k sezení v hale pro cestující hledící na odjezdové tabule. Místa se prostě nedostává. Krátký čas je zase na hraně doběhnutí na místo ve vlaku. EC 170 odjížděl toho dne z nástupiště 6, a já, chodící invalida, jsem na své místo k sezení (rezervace) dorazil v minutě plánovaného odjezdu. Řeknete – právě včas. Já vznesu odpor – bez jakékoliv rezervy, vynervován. Výpravčí (či dispečer) ve směně prostě přesouvá riziko na cestující veřejnost. Dostatečně dlouho jsem coby papaláš pracoval, abych mohl tohle prohlásit – jde jen a pouze o organizaci práce. A to jak v otázce „mist k sezení v hale“, tak i časovém předstihu zobrazení odjezdové koleje. Přijímám námitku, že věčná rekonstrukce znemožňuje místo odjezdu zobrazit na mistence (jak je zvykem u DB), ale oněch 10 minut je prostě výsměch.
Cesta zpět v EC 170 proběhla normálně a témeř včas. Odměnou bylo, že jsme velmi hbitě projeli oblíbený Radebeul-Ost, s pohledem na „úzkou“ do Radeburgu přes Moritzburg. Jen ta drážní zařízení „úzké“ jsou zase jaksi chudší, je jich méně.
Za odměnu jsem si ještě večer nadělil v kávárničce „u Chorvata“ kafe s mlékem. Typická „ropná skvrna“ v poslední chvíli před zavíračkou – téměř za rohem od domova v Berlíně. Učinil jsem závěr: „I chodící invalida stihne za den dojet z Berlína do Prahy a zpět vlakem EuroCity.“
Dovětek týmu ŽelPage
Touto aktualitou dáváme na vědomí, že stoupa je zpět, opět na síti a můžete s ním na dálku komunikovat. Popřejme mu, ať se mu daří a ať se v přijatelném zdraví dočká nejen synovy maturity, ale i jeho graduace.
V loňském roce, když nás občasný návštěvník a stoupův kamarád Tommy upozornil, že je na tom stoupa finančně špatně, že on mu posílá poukázky do REWE, aby si mohl nakoupit jídlo, jsme vyhlásili sbírku pro stoupu. Sitauce se stabilizovala, stoupovi začal chodit německý důchod a na dobré cestě je i ten český. Vám všem, kteří jste přispěli, patří naše velké poděkování, že jste otevřeli svoji peněžnku. Máte dobré srdce! Tímto končíme „sbírku stoupa“. Ještě jednou – díky!
Doplnit informační tabule do podchodů a na nástupiště ke vstupům do podchodů. Časem to udělat on-line propojené s vlaky, aby člověk při výstupu z vozu již na malém infopanelu u dveří ve voze viděl přípoje a nástupiště. Když není vůz vybaven, provede hlášení četa vlaku, jako například u OBB.
Dále provést zjednodušení podávaných informací, tzn. zrušit čísla nástupišť a čísla kolejí, nově číslovat pouze nástupištní hrany. Jedno číslo je lepší než dvě, ať je historie jakákoliv (analogie s archaickým číslováním vozů ČD).
Pravidelná nástupiště a případné hlášení změn nástupišť není vhodné pro kapacitně vytížené stanice, kterých je u nás hodně na hlavních tratích.
Cestujici je zakaznik a SZDC je sluzba. Aneb, jak pravil muj US vlastnik: "If not one is responsible, no-one is responsible". Tady neni moc moznosti. Hejbat se musi SZDC, ne cestujici.
System se dela na pravidlo. Zpozdeni je bezna provozni udalost a tuto necht SZDC resi. System necht je nadrizen nahodile udalosti. V opacnem pripade vznika chaos a ten zpusobuje bordel.
Lehce mne zarazilo a vydesilo trzeni: "... nástupiště půjde možná za 5 let. Až si trochu sedne železnice... " Draha je tu jen asi 180 let - je ze zeleza a jiz si chce sednout? A co ten nebohy cestujici, nebo obcan? Muze-li, pujde na Autobus nebo gumokol.
V linkové dopravě (myšleno autobusy) jde o léty prověřený systém, tak proč by nemohla železnice? A ano, jsem si vědom rozdílu mezi silniční a železniční dopravou, jen si prostě myslím, že éra „cestující je povinen“ už dávno skončila.
A jedna drobnost zpožděný nejezdí jen vlaky končící, dost často jezdí zpožděný dokonce vlaky výchozí. Oni jsou totiž zpravidla nějaké vazby. S tím kruhem by jste měl skoro pravdu, ale to by museli mít tyto dvě věci nějakou vazbu. Oni ty vlaky zpravidla nejezdí zpožděný jen tak. A zpravidla nebývá na vinně ani výpravčí SŽDC v Praze, který se snaží pravděpodobně udělat vše co nejlépe to jde, aby i zpožděným vlakům nepřidával další. (O tom, že je to člověk se snad bavit nemusíme - tudíž i on může udělat něco ne zcela nejlépe a nebo třeba i nevhodně pro danou situaci)
Právě to, že soupravy kvůli nedostatku místa musejí jezdit i při celkem krátkých pobytech (do 45 minut) na úklid někam jinam (Vršovice, Libeň) zaviňuje hodně z problémů. Mimochodem ono furt předpokládáme optimální podmínky, reálné jsou ještě o dost jinačí.
Tak to by me zajimalo, kolik maj na jeden vlak ty rakousky, nemecky a snad i dalsi nadrazi...
Jenom hledate duvody proc to nejde. Kdyz bude mit vlak 10 minut zpozdeni, tak to jeste neznamena, ze na jeho koleji bude obsazeno. A kdyz bude, tak bude treba volno u druhy hrany stejnyho nastupiste. A kdyz nebude volno ani tam, tak se holt zahlasi mimoradna zmena nastupiste. To se neda nic delat. Navic ten zpozdenej vlak bude (jak pise R.U.R) na 90 % vlak koncici v Praze. A u vlaku koncicich neni az takovej problem, kdyz mimoradne prijedou na jiny nastupiste.
Navic - ta Vase argumentace zpozdenim (krom toho ze to je drzost :-)) je argumentace kruhem: Vlaky jezdej zpozdeny => na draze je bordel => vlaky jezdej zpozdeny =>...
Zabezpecovacku neznam, nebadam. Ja slouzil na (elektro)mechanice a tu taky modeluju.
Tak teda trochu te latiny na odlehcenou (je to fakt nadnarodni) - odposlechnuto:
1) Vlaku neznala cesujici:
"Pani pokladni, ja chci jet za sestrou do Horni Dolni. Kdy mne to jede? - a chuderu pokladni vezou....
2) Pokladni fixovana na SW (program)
"Dobry den, pani pokladni. Chci je z A do B dne xxx, vlakem EC XX1 a zpet tehoz dne vlakem EC XXO. 2. trida, rezervace, misto v ulicce."
Pohledna pokladni se pta: "A v Kolik chcete jet?" Pouceny zakaznik ucini pokus: "Rekl jsem Vam cislo vlaku a den, - kdy to jede a odkud mi snad povite Vy!"
Pokladni opaci: "Ale ja to mam tady v programu jinak - tak v kolik chcete jet?"
A pro zmenu vezou do spitalu zakaznika
Prisaham, oboji jsem zazil u renomovanych "narodnich prepravcu" V Praze i Berline... :)
Kdyby vlaky nekončily na hlaváku, ale projely a končily na Libni, na Smíchově, na Vršovicích, na Vysočanech... tak tam by až tak nezavázely, pač hlavák je jeden zatímco tadytěch nádraží je vícero.
A kdyby jim vycházely dlouhý obraty, tak klidně můžou udělat obrat na nějaký příměstský lince, třeba do Úvalů nebo do Řevnic, a ušetřilo by se ještě víc kapacity.
Aneb prvni projekty "Noveho Spojeni" jsou z 20. let minuleho stoleti, starsi, nez Nuselsky most. (viz casopis Zeleznicar). O prujezdu a otoci nekde jinde se psalo, mluvilo a ... Asi bylo malo casu.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.