..: Drážní inspekce doporučuje změnu sklápění závor :..

Poškození čelního vozu jednotky 680.003, foto: Hitrádio ORION Praha – Drážní inspekce ukončila šetření loňského střetu pendolina s nákladním automobilem ve Studénce. Připomeňme, že 22. července 2015 v 7.41 řidič nákladního automobilu vjel na čtyřkolejný železniční přejezd P6501 v době, kdy již byla dávána světelná a zvuková výstraha přejezdového zabezpečovacího zařízení. Následně došlo ke sklopení závor, které řidič neprorazil a zůstal na železničním přejezdu stát. Do stojícího kamionu narazil vlak SuperCity 512 Pendolino, 3 osoby byly usmrceny a dalších 25 zraněno, včetně strojvedoucího.

Drážní inspekce (DI) ve své závěrečné zprávě shrnula průběh mimořádné události a rovněž vydala několik bezpečnostních doporučení. Ta jsou určena Správě železniční dopravní cesty, Českým drahám, Drážnímu úřadu a Ministerstvu dopravy.

Doporučení Českým drahám i dalším dopravcům spočívá ve dvou bodech:

  • při vzdělávání strojvedoucích se systémově věnovat řešení krizových situací (formou simulátorů či praktického výcviku přímo na vozidle),
  • zaměřit se na správné označování prostor za stanovištěm strojvedoucího tak, aby byla vždy zajištěna volná úniková cesta, a důsledně dbát na volnost těchto prostor.

Nutno však dodat, že při této mimořádné události k pochybení ze strany dopravce nedošlo. „V daném případě, jak vyplývá z výše uvedeného, nebylo zjištěno nic, co by strojvedoucímu znemožňovalo nebo znesnadňovalo rychlé opuštění kabiny strojvedoucího, resp. mu překáželo v únikové cestě. Obdobně lze konstatovat, že strojvedoucí vlaku Ex 512 reagoval na náhle vzniklou situaci zcela správně a nemohl v daném případě učinit více,“ uvádí DI.

Změní se sklápění závor?

Bezpečnostní doporučení určené SŽDC a Drážnímu úřadu se týká problematiky sklápění závor. Je-li přejezd vybaven „celými závorami“, tj. dvěma páry polovičních břeven, měla by se břevna umístěná ve směru jízdy automobilů před přejezdem (vjezdové závory) sklápět již po uplynutí předzváněcí doby, u břeven za přejezdem (výjezdové závory) by sklápění probíhalo stejně jako dnes, tedy až po uplynutí vyklízecí doby. Tato změna má být provedena na všech v úvahu přicházejících železničních přejezdech, jakožto i u nově budovaných přejezdů. V rámci prohlídek či modernizací přejezdů by pak SŽDC měla provést analýzu rizik – posouzení místních podmínek, chování účastníků provozu a ověření parametrů přejezdu (nejdelší a nejpomalejší vozidlo).

Drážní úřad má přijmout taková opatření, která budou směřovat k realizaci tohoto doporučení. Rovněž je zvažována změna normy ČSN 34 2650 tak, aby byl červenobílý nátěr na vnitřní straně břeven závor nahrazen takovým, který nebude na řidiče působit zákazem proražení břevna. Uvažuje se i o doplnění nápisu, který by řidiče nabádal k urychlenému opuštění přejezdu přeražením břevna závory.

Úkolem pro Ministerstvo dopravy je rozšířit povědomí řidičů o možnosti přeražení závor tak, aby v případě uvíznutí mezi sklopenými závorami neváhali opustit železniční přejezd. Dále by mělo být sjednoceno využívání kamerových systémů k prevenci i postihování nezákonného chování řidičů na přejezdech, s čímž souvisí i možnost zvýšení sankcí za porušení zákona.

Odkazy: Zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události (PDF)

Tématu železničních přejezdů v souvislosti s loňskou nehodou ve Studénce jsme se též věnovali v článku Dva týdny po Studénce: přejezdy fungují, a co dál?, jenž byl zveřejněn 5. 8. 2015.


Radek Papež Poslat mail autorovi | 19.3.2016 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Legislativa Nehody a mimořádnosti

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel R.U.R.  mail  
27.03.2016 (15:56)  
Pro ilustraci k otázce vedení liniových staveb versus zásahy do soukromých vlastnických práv doporučuji se podívat na vedení tramvajové tratě na Edinburské letiště:
https://mapy.cz/turisticka?x=-3.3451706&y=55.9406595&z=16&l=0&source=osmp&id=11627241&q=Leti%C5%A1t%C4%9B%20Edinburgh%20Airport
Všude kolem pole, tedy volné místo, přesto trať nevede přímo, ale pravoúhle s oblouky víceméně do pravých úhlů, protože pečlivě kopíruje hranice polí v soukromém vlastnictví. (Edinburská tramvajová linka je vůbec dost zajímavý příběh ze země s vyspělou demokracií, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Edinburgh_Trams)

Na druhé straně pak máme Čínu, zemi s největším rozvojem železničních tratí na světě (a dost možná to platí pro výstavbu obecně). Tam lidé z pohledu státu v podstatě nemají ke svému majetku žádná práva, takže když se stát rozhodne někde něco postavit, tak se lidí na nic neptá, ale prostě je přestěhuje jinam, jejich domy zbourá, a na jejich místě postaví, co chce. Dle naší evropské představy o lidských právech je to naprosto nepřijatelné. Ale zvládnou stavět rychle, levně, v optimální trase, a tedy to nakonec veřejnému zájmu poslouží skvěle. Pár velmi nespokojených lidí za cenu tisíců velmi spokojených lidí, to když se sečte, tak to vychází líp než Edinburských pár mírně nepotěšených lidí a tisíce mírně potěšených lidí (a navíc za mnohem víc peněz).

Já jsem i tak pro zachování té "neefektivní" evropské tradice respektování lidských práv, ale to srovnání mi připadá zajímavé.
registrovaný uživatel SYN 
24.03.2016 (15:44)  
jak s dnesni legislativou bude nekdo chtit postavit VRT Praha-Brno...

V tom až takový zázrak nehledejte, na to existují správné postupy - územní plánování, stavební uzávěra atd. Když se tyto nástroje uplatňují dlouhodobě a cílevědomě tak neřešitelné situace nevznikají, když panuje široká neshoda a z roku na rok se přehodnocují trasy a varianty a subvarianty, tak holt člověk se zdravým rozumem musí pochopit že se to prodražuje... a ti ekonomové co počítají výhodnost/návratnost jednotlivých verzí by toto měli do svých počtů zahrnout, počítat to včas dopředu a rozumným výhledem...
Proč asi řekněme na Taiwanu vychází levněji stavět VRT převážně v tunelech a na estakádách? Právě proto že tak nejmíň narušují okolí, a jako dodatečný bonus to pak můžou dělat skoro nejkratší trasou...
Otázka zda víc stavbu prodražují požadavky postižených anebo rozkrádání projektantů/stavitelů je docela zajímavá, kam by se víc vyplatilo napřít úsilí.
Abychom si rozumněli - nějaký institut vyvlastnění je OK, ale nesmí si ten stát představovat že sám sobě spočítá (vypracuje odhad) že to má být za pusu a pak se diví že mu to za to nechtějí prodat! Kdo něco hodně chce ten holt musí zaplatit, tak to bylo je a bude. Anebo může dlouho čekat jestli se mu to podaří při nějaké příležitosti koupit zalevno...
24.03.2016 (8:50)  
JiP: Tak mi vysvetlete, jak ten clovek mohl udelat s takovymi neznalostmi test v autoskole?
Treba v tom testu nebyla otazka: "Muzu vjet na prejezd, kdyz blika cervena a jsou zvednuty zavory?".
Spis si ale myslim, ze kecal a jak je blbej, tak si myslel, ze mu ten blabol u soudu nejak pomuze.
registrovaný uživatel JiP 
24.03.2016 (1:44)  
SYN: V tomhle se asi neshodneme. Jsou urcite liniove stavby narodniho vyznamu a pokud se budeme ohlizet na kazdeho zemedelce, tak budem tam co jsme dnes. Liniove stavby jsou v podstate neprosaditelne, vse se enormne prodrazuje a hlavne trva velmi dlouho. Jsem napriklad zvedav, jak s dnesni legislativou bude nekdo chtit postavit VRT Praha-Brno..
registrovaný uživatel SYN 
23.03.2016 (14:23)  
JIP: No nevím, to co píšete je moc pěkný socializmus... ono totiž platí že nemůžete někomu jen tak bez nějaké přiměřené náhrady sebrat co mu patřilo (vyjma vyvlastnění, a je celkem dobře že to není vůbec jednoduché ani levné), a to ať už jde o majetek nebo nějaký nehmotný statek (například právo rozumně se dostat ke svému majetku třeba poli).
Taktéž vaše představa jak probíhá práce na takovém typickém poli je... opatrně řečeno poněkud mylná. Asi jako bych prohlásil že jelikož nemá lokomotiva volant tak to musí zvládnout obsloužit každej blbec, stačí zychlovat a brzdit... což jak asi většina z nás tuší je sice v principu pravda ale skutečnost je "trošku" složitější.
A to "zajet si někudy jinudy" není jenom otázka delší cesty (což samo o sobě není až tak sranda a může udělat takové zemědělské podnikání klidně i ekonomicky neudržitelné pokud to bude výrazně dál, nejen na palivo ale taky na čas), ale taky problém s takovými drobnostmi jako jsou právní vztahy... pokud jste někudy (velmi pravděpodobně přes majetek někoho jiného, a zdaleka ne jen veřejný/státní) několik generací jezdil na pole máte tam vydržené právo průchodu (průjezdu), pokud tam někdo postaví bariéru a řekne vám "klidně můžete jezdit tuhle okolo, je to jen o kousek delší" tak je to sice moc pěkné ale pokud to celou cestu nebude zrovna veřejná cesta (což není moc pravděpodobné) tak to může dopadnout klidně tak že vám majitel třeba nějakého desetimetrového frcku na nové příjezdové trase řekne "hele tudy ne, já si to nepřeju" (anebo prostě "jen" nedá oficiální závazný zaknihovaný souhlas, což znamená že to pak může říct klidně až třeba za 10 let) a jste v pr...
Takže trošku víc respektu k majetku a právům druhého laskavě, to že někdo někde chce mít železnici je otázka čistě ekonomická (skoro vždycky existují nějaké alternativy/trasy/způsoby provedení, a posouzení která přesně má být ta pravá je často otázka dost nejednoznačná, pro jednoho tak pro druhého úplně jinak) a tak holt když příjdu jako druhý do situace která už existovala, musím se logicky přiměřeně vypořádat, to prostě jinak nejde to by měl každý chápat, jinak se taky jednou může dočkat toho že mu něco postaví "před vlastní dveře" a řeknou mu něco jako "hele buď rozumnej, však můžeš lítat domů vrtulníkem..."
Jenže to se takovému státu málokdy chce dotáhnout do konce (až třeba do těch zaknihovaných věcných břemen práva průchodu) bo je s tím děsná piplačka a stát to moc neumí (efektivně)... ale jde to chce to hlavně mít projekty jasně rozmyšlené a pracovat na nich systematicky, ne stylem "letos jsme sehnali prachy tak hurá na to musí se to ještě letos uvalit!" připadně "za dva roky má nějaká komise rozhodnout která varianta se bude dělat tak to možná povede úplně jinudy" (přičemž za další dva roky by jim to klidně mohlo šoupáním s číslíčkama vyjít o dost jinak)...
registrovaný uživatel JiP 
23.03.2016 (4:45)  
Johnz: Prectete si jeste jednou co jsem napsal. Zachoval bych vybrane prejezdy ve forme prechodu pro chodce. Nehovorim o zachovani prejezdu pro auta, ale o jejich ruseni a zachovani nekterych vybranych pouze pro pesi. Ani v jednom pripade prece k ohrozeni vlaku nedojde. Bohuzel vase predstavy vybec nereflektuji historickou realitu mnoha mest, kdy zeleznice vede jejich centry a v podstate seka mnoho mest na dve zcela oddelene poloviny. Znovu opakuji, zajet si na nadjezd kilometr ci dva autem je podruznost, ale jit tam kazdy den pesky je nemyslitelne. Znovu opakuji pro mene pozorne-navrhoval jsem prejezdy zrusit s tim, ze vybrane je nutno nahradit lavkou pro pesi a mistech kde to prostorove neni mozne, zachovat prejezd ve forme prechodu pouze! pro pesi. A ohledne tech zemedelcu-to je jenom zvracenost dnesni doby, kdy kvuli jednomu traktoru a kombajnu na pole na jare tam a na podzim zachovavame prejezd. V teto situaci bych dal zemedelci vybrat, bud pojede delsi cestu na nadjezd a nebo si veskere naklady na prejezd bude platit, protoze to je v podstate statem draze zaplaceny privatni zajem jednotlivce.
registrovaný uživatel JOHNZ 
22.03.2016 (23:05)  
JiP:
Ešte raz, väčšinu podobných priecestí majú "na svedomí" poľnohospodári, ktorí výmenou za zrušenie priecestia logicky požadujú buď zjednanie inej prístupovej cesty, alebo nadjazd/podjazd zodpovedajúcich parametrov. A to je niečo, čo dokáže prípravné konanie pomerne spoľahlivo dostať do slepej uličky. Takže častokrát nie je iné východisko, než priecestie zachovať. Ostatne aj na slovenský koridor, inak "priecestíprostý" sa pôvodne presne z tohoto dôvodu tiež jedno priecestie dostalo, a trvalo niekoľko rokov, kým sa ho zbavili.

A tiež si skúste to o tej zbytočnosti ujasniť. Na jednej strane hovoríte, že je priecestí moc, aby z nich mal, podľa Vás, prospech istý dodávateľ, a na druhej strane by ste ich sám vlastne nemalú časť ponechal a možno ešte pár pridal.

Na centrále SŽDC, aspoň čo som a v médiách dočítal, nezatkli nikoho. Máte nejak lepšie informácie?
registrovaný uživatel JiP 
22.03.2016 (22:46)  
Tim za zachovate prechdody pro chodce v mistech, kde to jinak prostorove resit nejde uklidnite verejne mineni a predevsim a to je podstatne srazka s chodcem neni totez jako srazka se 40 tunovym kamionem. Tudiz jituace vyresena. Chceme prece predevsim zabranit stretu vlaku s tezkymi vozidly. Strety s chodci jsou kdyz to reknu drsne, podruzne. Navic statistiky rikaji, ze k nim stejne dochaze nejcasteji v mistech mimo prejezdy kde civilni osoba nema vubec co pohledavat. Kdyz prejezd zrusite, tak vam tam lidi stejne budou courat po hole trati, takto je to vyreseno alespon bezpecne.
Dodavatelu je sice vice, ale kolik bylo realne instalovano zarizeni techto jinych dodavatalu v pomeru ku jednomu nejmenovanemu.

Mimochodem v centrale SZDC se hromadne zatyka.....
registrovaný uživatel JOHNZ 
22.03.2016 (15:03)  
JiP: Za poľné priecestia môžu hlavne poľnohospodári, kde do hry vstupujú aj také veci ako vlastnícke vzťahy a práva na užívanie k prístupovým cestám, následné požiadavky na parametre podjazdov a pod. ktoré v prípade realizácie môžu potopiť CBA celej danej stavby, a tak sa PZZ holt ponechávajú.

Navyše prípade, že chcete priecestie beztak zachovať ako prechod pre peších, ušetríte akurát na tej gumokovovej konštrukcii a na kratších závorách. Celý zbytok (riadiaca logika PZZ, spúšťacie a vypínacie prvky, kabelizácia, uviazka do SZZ/TZZ, proste to najdrahšie) ostáva rovnaký. Takže si aj zľahka protirečíte.

PZZ majú v ČR niekoľko dodávateľov (ATE Cheb, První SaZ Plzeň, AŽD Praha, možno aj ďalší, schválené sú takisto výrobky niektorých zahraničných dodávateľov, napr. SIEMENS Eleksa, myslím, že aj BUES2000 od Scheidt-Bachmann).
registrovaný uživatel JiP 
22.03.2016 (13:21)  
JOHNZ: Ja vam reknu v cem je zasadni problem nasich prejezdu, je jich proste zbytecne mnoho! Lokalky a mene frekventovane trate bych vubec neresil. Zamerme se na pretizene koridory. Problem je pri reseni tohoto se SZDC chova jako slon v porcelanu. Zasadni problem totiz je, ze kdyz nekde zrusite nekolik prejezdu, predevsim ve mestech a nahradite ho jednim nadjezdem, tak je to funkcni reseni z pohledu automobilismu. Zcela ignorovany problem vsak je, ze mnoho prejezdu je vyuzivano chodci, kteri si kilometr tam a zpet na nadjezd chodit nebudou a tudiz zcela logicky se vzdy zvedne verejna nevole k teto akci. Aby mohlo dojit masivnimu ruseni prejezdu, je nutne vzit v uvahu tento faktor. Toto lze resit dvema zpusoby. Jednak bude potreba nahradit nektere prejezdy v zastavbe lavkou pro pesi. A za druhe bude zkratka nektere prejezdy nutno zachovat jako prechody pro chodce. POkud totiz toto neudelate, tak obcane ruseni prejezdu zablokuji uplne a kdyz se vam to nahodou povede prosadit silou, tak se spolehnete, ze vam budou lidi prechazet v nejblizsim pristupnem miste holou trat. Schvalne se divejte, kdyz jedete vlakem treba pres Pardubice, kde trat skutecne seka mesto na dve zcela oddelene poloviny. Ve sterku trati uvidite nekolik velmi pekne vychozenych pesinek pres trat. A jak uz jsem tu zminil, tyto prechody pro chodce bych klidne povolil pojizdet rychlosti 200km/h. POkud tam nekdo vleze ve 160 nebo 200 je uplne jedno, vysledek uz je takrka identicky. Pokud se k tomu pristoupi takto a zohledni se mistni pomery, tak teprve muzete cekat masivni ruseni prejezdu a nahrady nekolika prejezdu jednim nadjezdem. Ukazkovy priklad jsou napr. Pecky. Nadjezd pro auta je v podstate za mestem, ale misto puvodniho prejezdu je vybudovan podchod. Schvalne se ale podivejte na google mapy. Presto zahadne zustaly zachovany 3 polni prejezdy v tesne blizkosti pececske stanice a vybudovaneho nadjezdu, dva smerem Poricany, jeden smerem Velim. Ty smerem na Poricany snad nejsou oba dale nez par stovek metru. Nemuzu se zbavit dojmu, ze toto neni nic jineho nez dojeni statnich penez jednim (jedinym) dodavatelem tohoto zarizeni. Ceske koridory jsou doslova zapleveleny temito polnimi prejezdy.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko