..: Komfort, jídlo, personál 2016: Sylt? Kde je proboha Sylt? :..

ČD in Kooperation mit DB, foto: Aleš PetrovskýSylt - Stejně jako před Vánoci, tak i po Novém roce České dráhy přišly s výhodnou nabídkou svých Včasných jízdenek do Německa. Na spoustu zajímavých míst se dalo dojet od přibližně 520 korun v jednom směru. Nedávno jsem objevil fotky z ostrova Sylt u německo-dánských hranic. Místo mě zaujalo i způsobem, kterým se na tento ostrov dostává železnice, tedy po speciálním mořském valu. Lehký nádech exotiky a dlouhá cesta vlakem včetně ICE-T mne nenechala dlouho chladným a s nákupem jízdenky jsem příliš neotálel.

Cesta na Sylt vlaky EC 178, ICE 1514 a NOB 81716/81798

ICE pod vlajkou ÖBB mě pobavilo, foto: Aleš PetrovskýCestu jsem započal již v Plzni na „rychlíku vyšší kvality“, který odjížděl z Plzně ve 4 hodiny ráno, ale kromě nefunkční toalety již z výchozí stanice nebylo na tomto spoji nic mimořádného. První vlna naštvání přišla až po přistavení vlaku EC 178 Alois Negrelli, který přijel bez jídelního vozu. V hlášení nám vlakvedoucí lakonicky tuto skutečnost zmínil a oznámil, že je místo jídelního vozu na vlaku minibar. Bez omluvy, zkrátka jako by se nechumelilo. Pomyslel jsem si několik nelichotivých slov o jakémsi dodržování standardů u spolupráce ČD – DB a pustil jsem se do vlastní svačiny. Minibar samozřejmě začal fungovat až po skončení Happy hours, tedy za Děčínem. To mě rozpálilo do běla a v hlavě mi prolétlo několik, poněkud více nelichotivých slov směrem k JLV.

Oběd v bistrovoze ICE, foto: Aleš PetrovskýPo rychle ubíhající jízdě ve voze řady Bmz jsme brzy zastavili na hlavním nádraží v Berlíně, které prostě miluji. Ať už kvůli jeho podobě, či kvůli cvrkotu v několika patrech s obchody a s vlaky. Neodolal jsem lehké svačince v Pizza Hut (ano, je to nezdravé) a pak jsem zamířil na vlak ICE 1514 do stanice Hamburg-Altona. Rezervační systém mě nadělil místo proti směru jízdy u stolku zády k příčce oddělující první třídu od druhé. Po chvilce jsem si však odsedl na klasickou dvojsedačku po směru jízdy a musím konstatovat, že je zde na nohy více místa, než například ve voze Astra u Regiojetu. Wi-Fi za 5 euro jsem oželel a po kontrole jízdenek a průzkumu toalet jsem se vydal do bistrovozu. Zde panoval čilý ruch, občerstvení připravovali i zaměstnanci, kteří před chvílí kontrolovali jízdenky, zkrátka opravdu jeden tým. Během několika vteřin se přiřítila culící se slečna a přijala mojí objednávku na špagety s boloňskou omáčkou a jablečný střik. Zde se rozesmála, když jsem se marně snažil vyslovit „apflšorle“. Atmosféra v bistru byla příjemná a přátelská. Na výběr bylo z řady lokálních specialit, nicméně mě zajímalo, jak se zde popasují s těstovinami. Musím také podotknout, že se mi velmi líbí styl řekněme „prostírání“ příborů a celkově dalšího porcelánu. Na rozdíl od papírových kapsiček u JLV.

Interiér ICE-T, foto: Aleš PetrovskýTěstoviny dorazily záhy. Prezentace jídla tedy nebyla nic moc, ale uvařené těstoviny byly tak, jak mají být. Nerozvařené, omáčka super. Tak vida, přece jen to jde i při ohřevu udělat tak, že těstoviny nerozvaříme do bezvědomí (možná také bude hrát rozdíl kvalita vstupní suroviny). Potěšilo mě, že i talíře byly nahřáté a jídlo tak vydrželo dlouho teplé. Pochutnal jsem si a vrátil se na místo. Vyzkoušel jsem instalovaný audiosystém, který ovšem nefungoval. Musím říct, že interiér celého vlaku je velmi hezky zpracovaný, obzvláště jsem si zamiloval „neviditelné“ displeje v nerezových panelech. V Hamburku jsem doslova přeskočil do vlaku NOB ve směru na Sylt. Vlak jsem stihnout neměl, ale díky předčasnému příjezdu ICE se tak podařilo. Tři hodiny v jednotce s pevnými područkami nebyly nic moc, ale i tato jednotka měla instalovaný (funkční) audiosystém, a také zde projížděl minibar. Bohužel chybí zásuvky a o Wi-Fi se ani nemusím zmiňovat, ta je v Německu ve vlacích spíše vzácností.

Audiosystém ve vlaku NOB na ostrov Sylt, foto: Aleš PetrovskýPři „přestupu“ (šlo pouze o přečíslování vlaku) a čekání ve stanici Niebüll jsem sledoval provoz „Sylt Shuttle“ vlaků s auty, které tahaly dieslové lokomotivy řady 218 vždy ve dvojicích. Příjemnou atmosféru dokreslovala dvouramenná mechanická návěstidla či osobní vlak, čekající na odjezd do Dánska. Na samotný ostrov Sylt, do stanice Westerland, jsem bohužel přijel až za tmy. Ani to mě neodradilo od návštěvy pláže a nasátí mořského vzduchu. Poté co jsem rozmrzl v místím McDonaldu, jsem se vydal na vlak zpět (ano, správně, čas strávený na Syltu bylo celých 90 minut). Určitě se sem chci vrátit v létě, protože jízda po valu uprostřed moře musí být za denního světla super.

Cesta ze Syltu vlaky NOB 81731, RE 21035, ME 82135 a EN 447/EC171

Po 13 hodinách konečně přijíždím na Sylt, foto: Aleš PetrovskýVe vlaku NOB jsem musel absolvovat útrpnou cestu i zpět, tentokrát již bez minibaru. Tentokrát jsem však nejel až na Altonu, ale vyskočil jsem již ve stanici Elmshorn, kde jsem počkal na vlak Německých drah ve směru Hamburg Hbf. Vlak RE byl vedený klasickou push-pull dvoupatrovou regionální jednotkou s ne příliš pohodlnými sedadly (opět s pevnými područkami) a nefunkčními toaletami v několika vozech. V Hamburku jsem přesedl do vlaku dopravce Metronom a stanul v úžasu. Takový nepořádek ve vlaku jsem dlouho neviděl. Přetékající koše, špína kam se podíváš, chvályhodný snack point čítající dva automaty na nápoje a jídlo byl pokryt nánosy špíny. Fuj, fuj a ještě jednou fuj. A opět, prakticky stejná jednotka, jako jednotka DB před chvílí – opět sedačky s pevnými opěradly. Až zjistím, kdo tuhle specialitu vymyslel, tak mu pošlu děkovný dopis. Všudypřítomné piktogramy se zákazem konzumace alkoholu, které zmiňoval i průvodčí v hlášení, nikomu nevadily. Ani konzumujícím cestujícím, ani kontrolujícímu průvodčímu.

Nechutně špinavý vlak Metronomu, foto: Aleš PetrovskýPoté, co jsem přečkal útrpnou cestu ve vlaku Metronomu, jsem vystoupil na hlavním nádraží v Hannoveru. Zde mě čekalo čekání dlouhé přes dvě hodiny na vlak EN 447/171 do Berlína a Prahy. Pro noční cestovatele jsou zde otevřeny DB informace i McDonald’s (se zásuvkami a free WiFi) nonstop. Já se však nechtěl nudit v „meku“ a proto jsem cestě nasadil korunu v podobě otočky eskem na hannoverské letiště. Tím čekání uběhlo mnohem rychleji a já se po chvilce mohl ubytovat opět v kupé Bmz na cestě do Berlína a Prahy. V kupé jsem byl sám (povinně místenkový vůz až do Berlína) a tak sem provedl nezbytná opatření a krásně se vyspal až do Berlína, kde jsme nabrali ve stanici Berlin-Wansnee třicet minut zpoždění, kvůli závadě na soupravě. Vzhledem k malému nástupu cestujících se v již skromnější podobě dalo spát až k Děčínu, kde jsem odpočatý přesedlal do polohy „v sedě“. Přemýšlel jsem o návštěvě jídelního vozu, ale vzhledem k tomu, že minibar opět jel pouze na německém území, aby neprodával za „Happy hours“ ceny, tak jsem se naštval a jídelní vůz (pokud tam byl) vůbec nenavštívil. Nesnáším tyto divné praktiky. Cestu jsem zakončil ve vlaku Rx 760 do Plzně.

Příště nás čeká krátký závěrečný díl lednového povídání o cestování vlaky v rámci seriálu "Komfort, jídlo, personál 2016".

Autorský text.


Aleš Petrovský Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 23.1.2016 (6:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Služby

Další z regionu Německo Česká republika (celá)


  1 2      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel petrkl  mail  
28.01.2016 (18:42)  
Pár poznámek k vlakům v Německu. Co se týče čistoty,stává se tradičním koloritem především pátečních a sobotních večerních vlaků, že cestující vracející se z různých oslav, festů, diskoték, neřeší kam s odpadky, prostě je nechají na místě. Pokud má vlak v konečné stanici úklidovou službu, pak to ještě jde, pokud ne, pak se prvním ranním vlakem vracíte ve stejném „binci“ obvykle očištěném jen o vratné lahve, plechovky a PETky, které se s trochou nadsázky stávají negarantovanou pohyblivou složkou mzdy průvodčích a některých strojvedoucích v Německu. Dalším docela rozšířeným „problémem“je nefunkčnost WC, což se pravděpodobně stává hlavně dlouhými proběhy mezi vyprazdňováním WC a tudíž k jejich častému naplnění. Pokud ovšem jednotka má jen jedno WC, je to docela horor. Nedávno se mi dokonce stalo, že posádka jednotky řady 610 na vlaku z Norimberka do Bayreuthu po zastavení vlaku v Pegnitz, otevřela pro „úlevychtivé“ své služební WC ve stanici. Jak potom doháněla zpoždění nevím, protože já jsem v Pegnitz vystupoval, ale letmým pohledem jsem zaregistroval frontu o cca 15ti lidech před zmíněným WC.
A ještě k poznámce autora o absenci WI-FI ve většině vlaků. V Německu platí a je docela důsledně vymáhán zákon jednak o dětské pornografii a o šíření autorsky chráněných děl, čímž se ale rozumí třeba jen i stahování pro vlastní potřebu. Proto pokud už na nějakou free WI-FI narazíte, obvykle se musíte nějak identifikovat, například zadáním telefonního čísla (v Německu nejsou anonymní SIM karty). Např na mnichovském hlavním nádraží je identifikujete tel.číslem a net máte pouze na minut zdarma. I z těchto důvodů nejsou ve vlacích rozšířené WI-FI.
registrovaný uživatel j p 
25.01.2016 (13:24)  
Pekne povidanim. Jenom nevim, proc autor rika Hindenburgove hrazi "val".
25.01.2016 (10:10)  
Mám dotaz na autora. Není mi úplně jasné, co je ten "strašlivý" problém u pevných područek. Když je sedák nepolohovatelný nebo špatně tvarovaný, pak je mi jasné, že se na něm hůře vydrží na dlouhých cestách, ale područky? Nebo to nějak souvisí s autorovou tělesnou konstitucí?
25.01.2016 (8:25)  
Sim: jsem na tom velmi podobně, bohužel use case "auto okrajově potřebuju" se zaokrouhluje nahoru a auto je třeba vlastnit.

V Praze není třeba (vnitřní pásmo) vůbec řešit, 10 CZK/den je nejlepší deal, jaký v ČR najdete.

U traťovek je ale situace jiná, proto mě mrzí jejich pitomá "dělnická" konstrukce (do kolbenky a zpátky se přece musí jet vlakem každý den v týdnu). Sada zlevněných kuponů na danou relaci (bez rozlišení směru) by mi přišla mnohem vhodnější. Sleva by nemusela být ani nijak dechberoucí, ale ušetřila by voser s nákupy lístku.

Stejně tak máte pravdu s případem občasného využívání. Chápu logiku "množstevní slevy" na lítačku, ale nechápu, proč neexistuje způsob (opět třeba kuponovkou) dostat do systému ad-hoc uživatele, který je naopak dojen vysokými cenami jízdenek pro jednotlivou jízdu.
registrovaný uživatel Sim 
24.01.2016 (17:41)  
Ono s tim (ne)vyplacenim auta ve srovnani s verejnou dopravou je to docela vosemetny; zjednodusene receno, me se treba auto pro denni dojizdeni do prace vyplati i nevyplati zaroven. Proc?
Jednoduse proto, ze nejlevnejsi zpusob je verejnou dopravou a to v podobe pravidelneho jezdeni pouze s ni. Poridim si litacku a nic neresim a jezdim ... je to cenove bezkonkurencne nejlevnejsi a pritom se covek nemusi stresovat v kolonach ve meste.
Jenze, ja zhruba dvakrat do tydne potrebuju jet autem. At uz proto, ze potrebuju neco odvezt, vzit cestou vetsi nakup nebo zajet jeste nekam mimo mesto, cimz bych pri cestovani verejnou dopravou ztratil hafo casu navic. A nebo proste proto, ze mi to vyjde tak, ze skoncim v praci kolem paty a v jinak pomerne hustych IDS spojich je tu prakticky hodinovy okno, diky kterymu pak mrham casem.
No a kdyz si tedy pripustim, ze z peti pracovnich dnu v tydnu verejnou dopravu nevyuziju, prestoze ji budu mit predplacenou, znamena v teto situaci cesta autem vlastne dvoji platbu za jednu cestu.
OK, nikdo me nenuti si porizovat litacku ... takze kdyz pojedu autem, budu si platit benzin a kdyz pojedu verejnou dopravou, proste si koupim jednorazovou jizdenku. No jo, jenze pak to vychazi tak, ze za to jednorazove jizdne dam vic, nez me stoji cesta autem (a to se nebavime jen o palivu).
Navic, autem jezdim relativne malo, takze pravidelny servis delam jednou z rok a ne po prekroceni poctu km, takze je to v podstate pausalni rocni platba (stejne jako dalnicni vineta, stk, emise atd.) => cim vic toho najedu, tim levneji me v podstate vychazi kazdy ujety km, resp. kazda cesta do prace. Dostavam se tim tak trochu na dohled litacky pro verejnou dopravu.

Takze, pokud jedu verejnou dopravou, jedu na jednorazove jizdne a jedu "za priplatek" v porovnani s autem. Trva mi to dele, ale nemusim se stresovat. A ten priplatek vnimam jako jakysi dar dopravnim podnikum, ktere provozuji spoj i v pripade, ze ho nepouziju. Tak nejak jako diky za to, ze mi to tu vcelku pouzitelne jezdi. A nemam s tim problem. Jen pochybuju, ze takto smyslejicich nebude dost na to, aby to verejnou dopravu uzivilo. A ti ostatni, kteri potrebuji fungovat v podobnem rezimu (= klidne by radi verejnou dopravu vyuzivali, ale nedojizdeji pravidelne, aby se jim rentovala litacka), nemaji dostatecnou motivaci auto nechat doma (nebo si ho vubec neporizovat).
24.01.2016 (15:54)  
Jiří Bajer: Vlnu nevole? Řekl bych, že a) s fakty těžko něco zmoci a b) dost lidí tady jsou automobilisté, kteří vlaky jenom fotí, takže je možná naopak i potěšíte, stejně jako ty, kteří jízdné neřeší a rádi se vozí sami v kupé. :) Jiná věc je, kolik k tomu stojí auto samotné, údržba, pojištění a podobně - to nechť si každý zváží podle svého.

Osobně bych asi rozdíl 25 € za měsíc neřešil přechodem do auta, pokud by bylo použitelné spojení a řízení bylo spíš stresem navíc než potěšením (záleží na provozu), nicméně mě zaráží, že s klesající cenou paliv neklesá také cena jízdného - to by měla, protože pokud se to řeší spirálou méně uživatelů - menší tržby - vyšší cena, je jasné, jak to může dopadnout. Nehledě na světové důsledky plýtvání ropou, proti nimž mnozí dokáží pouze protestovat, aniž by k nim přestali přispívat.

Není to ovšem jen německá záležitost - i u nás se jízda autem oproti veřejné dopravě mnohým údajně vyplatí. Řekl bych, že v tomto Německo docela následujeme, ne-li přímo předbíháme. Rozdíly v detailech asi jsou, ale ovlivnění vnímám značné. Podobně jako v přesunu zboží na silnice.
23.01.2016 (19:12)  
Páňula, turista: Teď tu asi zvednu vlnu nevole, ale věc se má tak, že jezdit autem je v Německu ve velké většině případů výhodnější než vlakem. Uvedu jednoduchý příklad z mého života: Dojížděl jsem pravidelně trasu Bautzen - Görlitz. Po-Pá tam a zpět, typický "pendler". Používal jsem měsíční jizdenku pro ZVON za 170,50 €. Pak jsem koupil auto a měsíční ježdění stálo asi 150,- €, samozřejmě v zavislosti na tom, kde a za kolik jsem tankoval, ale v průměru to tak vycházelo. Připočtu-li nezávislost na jízdním řádu a odborářských rozmarech v podobě stávek (klidně i několikadenních), je volba jasná. Železnice v podobě S-Bahnu má význam v aglomeracích, neboť objede velkoměstské zácpy. Podle toho také vypadá obsazenost (přeplněnost) takových vlaků.

Nyní stojí měsíční jizdenka pro ZVON rovných 176,- € a benzín je levnější, takže auto bude ještě výhodnější.
23.01.2016 (15:54)  
To že ani Němci nechtějí/nejezdí vlaky je trend posledních let, jen v ČR si stále stěžujeme, jak to v zahraničí není lepší a DB máme za mekku všeho. Když se zeptáte skoro každého Němce, tak Vám odpoví, že vlaky nejezdí.

Držel bych se statistik, ptát se jednotlivců je vždy nereprezentativní.

http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tsdtr210

Němci jezdí vlakem stejně jako my - 8.5% přepravního výkonu.
registrovaný uživatel gissi 
23.01.2016 (15:24)  
Co se týká pořádku ve vlacích DB, podle mých soukromých zkušeností je veliký rozdíl, zejména v regionálních vlacích, v tom, na území které spolkové země jezdí. Na jedné straně Bavorsko, kde jsem se s výraznějšími nedostatky tykajícími se čistoty, nepočítám-li výjimky typu Oktoberfest apod., v podstatě nesetkal, a na opačném konci Pomořansko, Braniborsko, Porúří, ale třeba právě i zmiňované nejbližší pevninské okolí Hamburgu.
registrovaný uživatel Komín  mail  
23.01.2016 (14:38)  
Nějak jsem nepochopil nadpis - původně jsem čekal, že to bude nějaká narážka na neznalost pokladní ČD :D. Jinak jde o velmi zajímavou a kvalitní sérii článků, chválím. Je obdivuhodné a úsměvné, že autor se v cíli zdržel jen 90 min, ale musím přiznat, že já se někdy v takovýchto výletech také vyžívám.

Co se týče "bordelu" u DB, osobně si myslím, že je to způsobeno gigantickým rozměrem společnosti. Nemyslím si, že by Němci "ve velkém" vlakem necestovali, i když osobní zkušenost nemám. Co myslíte třeba takové ÖBB? Podle mě nabízí mnohem lepší servis (právě nejsou takovým obrem) - mají dle mého názoru menší problémy s autobusovou konkurencí, vlaky narozdíl od DB velmi přesné, nádraží i vlaky čisté. A noční vlaky slušně plné, to mám podloženo osobní zkušeností (zkušenostmi).
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2016 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko