..: České dráhy představily nový jízdní řád pro Prahu a střední Čechy :..

Hejtman Středočeského kraje Miloš Petera a náměstek Českých drah Michal Štěpán podepisují dodatek ke smlouvě o zajištění dopravní obslužnosti 10.12.2015, foto: Zdeněk Michl - ŽelPage Praha – Nový jízdní řád je již za dveřmi a s ním i některé změny v dálkové i regionální dopravě. Novinky v grafikonu konkrétně v oblasti Prahy a Středočeského kraje představily České dráhy spolu s objednateli ve středu 9. prosince na tiskové konferenci. Ta byla uspořádána vskutku ve stylovém prostředí – v jídelním voze řady WRmz817 v konferenční úpravě. Zpět ale ke změnám v jízdním řádu. Ten přinese v Praze a okolí například obnovení průjezdných vlaků na lince S7 z Řevnic přes pražské hlavní nádraží do Úval, prodloužených nově až do Českého Brodu, zavedení osmi zcela nových párů vlaků z Hostivice do Středokluk a další rozšíření provozu na linkách S3 a S8.

Představme si tedy jednotlivé změny podrobněji. Po roční pauze z důvodu rekonstrukce zastřešení pražského hlavního nádraží budou obnoveny přímé průjezdné vlaky na lince S7 z Řevnic skrz Prahu do Úval. Tyto spoje budou nově prodlouženy ještě o tři stanice dále až do Českého Brodu. Vlaky budou vedeny, stejně jako všechny ostatní osobní vlaky na tratích 011 a 171, jednotkami řady 471 City Elefant. Na lince S7 navíc dojde ještě k dalšímu drobnému posílení, a to prodloužením dvou párů špičkových posilových osobních vlaků z Prahy-Radotína do Řevnic. Všechny vlaky na lince S7 budou nově zastavovat ve všech stanicích a zastávkách, a to na základě požadavků Středočeského kraje. V praxi to znamená, že vybrané osobní vlaky již nebudou projíždět zastávky Praha-Velká Chuchle, Černošice-Mokropsy a Všenory, čímž dojde k drobnému prodloužení jízdní doby u těchto spojů.

Motorový vlak na trati 121, foto: CharyDalší významnou novinkou je rovněž již zmíněné zavedení sedmi párů osobních vlaků na trati 121 v úseku Hostivice – Středokluky. Tyto vlaky jsou objednány v souvislosti s otevřením skladu firmy Amazon v Dobrovízi. Na této nové lince S54 budou jezdit denně čtyři páry osobních vlaků ráno a dopoledne a tři páry odpoledne. Nasazen zde bude motorový vůz řady 810. První ranní vlak bude vyjíždět již ze stanice Praha-Vršovice a pojede do Středokluk po tzv. Pražském semmeringu, poslední ranní vlak pak pojede přímo do stanice Praha Masarykovo nádraží.

Od neděle se také výrazně změní časové polohy vlaků na tratích 122 a 173. Důvodem je zlepšení návazností ve stanici Praha-Smíchov mezi linkou S6 od Rudné u Prahy a vlaky linky S7 na hlavní nádraží a opačně. Zároveň je požadavkem objednatelů, aby v Rudné u Prahy na linku S6 navazovaly vlaky linky S65. Přípoje mezi těmito linkami tedy zůstanou zachovány. Naopak ve stanici Hostivice proto bude linka S65 nově navazovat namísto dnešních návazností na spěšné vlaky či rychlíky na osobní vlaky linky S5 relace Praha – Kladno (- Rakovník/Kralupy nad Vltavou). Pro úplnost dodejme, že prvotní návrh jízdního řádu s těmito opatřeními nepočítal, ale bylo k nim přistoupeno na základě připomínek cestujících.

Motorový vlak ve stanici Praha-Čakovice, foto: Honza Marek ala HonzinusMírného rozšíření provozu se dočkají také cestující na lince S8, tedy na trati 210. Nově bude v úseku Praha – Vrané nad Vltavou vypraveno v pracovní dny o dva páry vlaků více, ten odpolední pak až do a z Davle. Na lince S3 bude naopak v úseku Praha-Vršovice – Praha-Čakovice zaveden hodinový takt osobních vlaků i o víkendech – vlaky dříve jezdily jen v pracovní dny. Více vlaků o víkendech vyjede také na lince S9 mezi Strančicemi a Benešovem u Prahy, mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem bude posílen provoz v odpolední špičce pracovních dní.

V neposlední řadě je třeba zmínit také obnovení pravidelného provozu na trati 076 z Mělníka do Mšena. Slavnostní otevření tratě se koná v den začátku platnosti nového grafikonu, tedy právě v neděli 13. prosince.

814 v zastávce Rudná zastávka, foto: Michal Jaroš - ŽelPagePředstavení novinek v jízdním řádu bylo spojeno s jízdou do Rudné u Prahy, Hostivice a zpět na Masarykovo nádraží a s představením nových zastávek, které zde byly vybudovány. Zmiňme snad jen na okraj, že autoři jejich názvů projevili značnou kreativitu, když zastávky vzniklé v podstatě ve stejném období pojmenovali v každé obci jiným způsobem. Zastávka v Rudné tak byla nazvána konzervativně jen Rudná zastávka (ale u Prahy vypadlo), v Chýni bylo naopak použito aktuálně moderní pojmenování světovou stranou - tedy Chýně jih. V Hostivici pak byli tvůrci řekněme kreativní, když pojmenovali zastávky podle názvů ulic (Hostivice-Sadová) či podle přilehlých objektů (Hostivice-U hřbitova). Jinočany se pak žádného dovětku jako jediná zastávka logicky nedočkaly. I jinde v Praze ale došlo v poslední době k vybudování nových zastávek, ať už vyjmenujeme Kačerov, Podbabu nebo Hlubočepy. Aktuálně bude s novým jízdním řádem otevřena nová zastávka Praha-Běchovice střed, která napojí širší střed této městské části na linku S1, a to až čtyřikrát za hodinu ve špičkách a s cestovní dobou 15 minut do centra města.

Je nicméně dobré mít nejen výsledky, ale i vize. Z těch, které aktuálně prezentovali zástupci ČD, organizace ROPID i Středočeského kraje, jmenujme například záměr postavit zastávku Neratovice sídliště a/nebo Neratovice-Mlékojedy na trati 070. Aktuální je také záměr zastávky Dobrovíz Amazon v souvislosti s novými vlaky k nedávno vystavěnému a již zmíněnému distribučnímu skladu stejnojmenné firmy (Nu, tak přeci jenom se našel ještě jeden způsob pojmenování zastávky, podle firmy). Z dalších zastávek v Praze padla jména zastávek Eden a Zahradní Město, které by měly být vystavěny v souvislosti s rekonstrukcí úseku Vršovice – Hostivař na lince S9, a evergreen s nádražím Vyšehrad.

RegioPanter, 2. třída, foto: Juraj KováčDalší zmíněnou strategií je obnova vozového parku. V průběhu roku 2016 bude rekonstruováno 12 patrových vozů řady Bmto, které budou doplněny o nové dveře, zásuvky a wifi a v pracovní dny pak budou nasazovány na posilové vlaky na páteřních linkách, o víkendech pak nadále na trati Posázavského pacifiku číslo 210. Údajně se tak děje podle standardů ROPIDu, aby cestující měl jistotu konkrétních služeb ve vlaku, nicméně je překvapivé, že na rozdíl od jednotek 471 nebudou mít klimatizaci a ty zase nemají a v nejbližší době mít nebudou připojení k wifi, ani zásuvky ve druhé třídě. Jednotlivé vlaky tak budou mít zcela odlišný standard. Další záměr pořídit z operačního programu doprava II pro České dráhy kapacitní elektrické jednotky (přímo byla zmíněna vozidla RegioPanter z produkce Škoda Transportation) prezentoval vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje s dovětkem, že v roce 2016 ani na železnici, ani v autobusech nechystá žádné soutěže ať už z důvodu nevyjasněné pozice memoranda o financování železniční dopravy, nebo z důvodu legislativních změn v oblasti minimální výše mzdy řidičů autobusů. Další postup prý budou Praha a Středočeský kraj, které si vzájemně pochvalovaly nebývale dobrou spolupráci, koordinovat nejen spolu, ale i s Asociací krajů. Změny nás čekají i v oblasti tarifní, kdy v Praze dobíhá projekt Opencard a zároveň se ladí definitivní podoba sloučeného integrovaného dopravního systému, který bude mít patrně výsečový charakter zón, jako je tomu třeba v Mnichově nebo ve Vídni.

Zdá se tedy, že zdárně pokračujeme mírnými pokroky v mezích zákona k lepším zítřkům. V Praze roste objem objednávky o 1,5 %, ve Středočeském kraji pak o 1 %. Celý region nadále zůstává klíčovým trhem regionální dopravy v České republice. Přesto je poněkud zarážející, že například dopravce ČD nadále nenabízí svým cestujícím integrované jízdenky i pro jednotlivou jízdu a výrazně v tomto segmentu prosazuje vlastní tarif – na nádražích je sice rozmístěno několik automatů na integrované jízdenky, pokladny a průvodčí je ale vydávat nemohou. Dle sdělení ROPIDu je použití těchto jízdenek podle přepravních průzkumů zcela marginální (cca 5 %), a řeší tak v podstatě pouze předplacené časové jízdenky. Podobně tomu bylo i při dotazu na zástupce Středočeského kraje v otázce zavedení páteřních, tedy rychlých spojení například na trasách Praha – Kolín, Praha – Benešov u Prahy či Praha – Beroun, kde nedochází k žádným změnám, naopak několik existujících projetí zastávek je nově nahrazeno zastavováním. Dokonce i prodloužené vlaky do Českého Brodu oproti návrhu zastavují v Tuklatech a Rostoklatech. Jako příklad uveďme město Pečky. Ačkoliv zde osobní vlaky jezdí většinou každých 30 minut, pro zdejší cestující nemusí být 55 minut trvající cesta do Prahy (s 12 zastávkami) v porovnání s individuální dopravou atraktivní. Rezervovanost odpovědí na tyto dotazy nás překvapila. Člověku se až chce říct, jak je s podivem, že nikdo nepoužívá jízdenky, které mu neprodáváme (dostupné jednotné jízdenky), a nestěžuje si na služby, které nenabízíme (rychlá spojení center kraje).

Zdroje: České dráhy, ROPID, Středočeský kraj, jízdní řád 2016


Michal Jaroš Poslat mail autorovi , Zdeněk Michl Poslat mail autorovi | 12.12.2015 (7:52)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Tarify Jízdní řád

Další z regionu ČR Praha ČR Středočeský


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Pazzy 
17.12.2015 (23:00)  
R.U.R V Amazonu bude dělat prý až 5000 lidí, momentálně ve dvou skladech (jeden se odsune do Počernic) pracují asi 4 tisíce lidí. Každý den mají snad až 110 párů spojů... Ale to ta 809 fakt nevytrhne.
Zastávku chtějí posunout ze dvou poloh "za silnicí" do polohy "u skladu". Bude to relativně dál z Dobrovíze a Hostouně (tam by stejně asi nikdo nechodil), ale zase bude možný na místní busy...
16.12.2015 (6:46)  
Smutné je hlavně to, že ty tarifní komplikace spíš přibývají, místo aby se řešily. Proč neplatí SMS jízdenka v Praze ve vlaku a v čistě městských úsecích třístovkových bus linek? To ji řidič autobusu neumí narozdíl od jiných dokladů přečíst? Nebo to nové cestování zdarma s dítětem do 3 let, v autobusech to platí, ve vlaku "tradičně" ne, ačkoliv jednodušší doklad PID snad nelze vymyslet. Při dojíždění z vnějšího pásma není v buse problém (když má rodič kupon nebo jednotlivou jízdenku na vnější pásmo), ve vlaku problém je - průvodčí neumí doklad PID prodat a vydá jen ČD jízdenku, ty mají ale tarif úsekový a ne pásmový, takže úsek z první stanice mimo Prahu na hranice města si vlastně platím dvakrát. Takhle z té železnice páteř MHD neuděláme.

Nevoli ke zrychleným vlakům také moc nechápu, na trati 171 takto nejdříve jezdil každý druhý vlak ve špičce, pak se začalo ráno v jednom směru stavět všude, pak i odpoledne, potom i ve druhém směru... kromě toho, že většina cestujících je pořád z těch stanic kde to stavělo i zrychlené, si to pak vynucuje interval 10-20 místo 15-15. Jet zastávkovým osobákem z Čerčan do Prahy je celkem utrpení (ale při přestupu z 210 nebo 212 jinou šanci nemám), tady by hodily buď zrychlené vlaky nebo "zónová" obsluha, příkladů v Evropě je mnoho.

Ohledně spojení Vršovic a Smíchova, během rekonstrukce hl.n. toho bylo víc, každé ráno tam jezdila Silesia s přímým ukrajinským lůžkem, v neděli tam končily ostravské posilové rychlíky a při uzavírce prvního Vinohradského tunelu jezdil půlnoční rychlík do Plzně a osobák do Berouna z hlavního nádraží na Smíchov přes Vršovice. Ohledně přímého spojení Vršovic a Smíchova "severu" popravdě nevím...
registrovaný uživatel R.U.R.  mail  
15.12.2015 (19:29)  
Nehledě na to, že koupě těch jízdenek vyžaduje s sebou nosit kilo železa. A že se blbě kombinujou když chce člověk využít PID jízdenku až na druhou část cesty -- třeba když jede člověk z Rakovníka do Prahy, tak by sice moh mít jízdenku ČD třeba jenom do Ruzyně a odtamtud jet na pražskou jízdenku, ale to by si ji musel v Ruzyni označit a tam vlak nestaví. Může jet na vícepásmovou pražskou třeba už z Kladna, tam rychlík staví, takže to mu stačí na Kladně vyběhnout z vlaku, koupit si v automatu jízdenku, označit si ji, a zase zaběhnout zpátky do vlaku (pokud už má koupeno, tak stačí doběhnout jen označit, to by se asi dalo stihnout, ale stejně bych to nedělal); ve vlaku totiž nelze zakoupit ani označit... Jeden by řekl, že by to mohlo jít vyřešit SMS jízdenkou, ale hahaha, ta přece ve vlaku neplatí...
No pro začátek by mi stačilo, kdyby ČD prodávaly jízdenky PID. Kdyby je pak bylo možno "označit" za jízdy, třeba tak že se na ně propiskou napíše to co by jinak natisknul označovač, tak bych byl spokojený víc než vůbec čekám že bych kdy mohl být :-))
15.12.2015 (0:34)  
na nádražích je sice rozmístěno několik automatů na integrované jízdenky, pokladny a průvodčí je ale vydávat nemohou. Dle sdělení ROPIDu je použití těchto jízdenek podle přepravních průzkumů zcela marginální (cca 5 %)

No bodejť by nebyly marginální, když na více než 2/3 zastávek je nemám šanci koupit a přes internet mají šanci jen vlastníci opensrajdy. Neříkal tu náhodou někdo, že by soukromníci měli jít na koleje až tehdy, když se naučí používat integrovaný tarif?
registrovaný uživatel R.U.R.  mail  
14.12.2015 (19:07)  
Wow, 7 párů osobáků a uvažovaná nová stanice, to vše "jen" kvůli jednomu podniku (o zhruba 1000 zaměstnancích)! Jsem velice mile překvapen, co taky lze; rád takových případů uvidím v budoucnu víc. Nemám moc tušení, odkud tak zaměstnanci Amazonu dojíždějí, tak snad na ty osobáky budou mít i rozumné přípoje atd.
A obecně mě moc těší, jak se začíná pomalu a opatrně zjišťovat, že vybudovat novou železniční zastávku na existující trati je něco zcela proveditelného a potenciálně přínosného, a zodpovědní to začínají brát jako reálnou možnost, o které se dá uvažovat, nikoli jako jakousi kuriozitu, kterou nikdo nemyslí doopravdy vážně. Shromažďuje se někde statistika po letech o nově zřízených zastávkách?
Lepší návaznosti v Rudné a na Smíchově jsou fajn věc; škoda, že pro relaci Kladno-Beroun jsou návaznosti pořád velice velice slabé... Přitom Kladno je největší město v kraji a všechna města větší než Beroun jsou od Kladna vzdálenější než Beroun (Beroun je 6. největší). Železniční spojení sice nevede zrovna přímo, ale když zrovna náhodou sedí přípoje, tak zdatně konkuruje autobusu... Přitom ty vlaky tam jsou, akorát nenavazují. Rád bych věřil, že to takhle je na základě průzkumu dopravní poptávky, a ne že to tak jen tak náhodou dopadlo... Ale možná je to OK, z Kladna i z Berouna se jezdí hlavně do Prahy...
K názvům bychom mohli tématicky přidat i ty Středokluky (= Kněževes).

Na trati 120 je klasikou Unhošť (= Malé Přítočno), ale to se prý s rychlodráhou opraví, stejně jako všechny další problémy trati 120, s jejichž řešením se čeká na rychlodráhu. Jako třeba Praha-Výstaviště a Praha-Vltavská místo Praha-Bubny (vlak teď projíždí těsně kolem dvou zastávek PID, ale staví v brownfieldu mezi nima a v noci je to tam o strach), napojení Praha-Veleslavín na autobusový terminál a stanici metra (teď se pořád chodí kolem dokola podél kolejí), napojení Praha-Dejvice na metro a tramvaje (teď se vystupuje na druhou stranu a obchází se nádraží kolem dokola) a snad přejmenování na Praha-Hradčanská... Ještě že už víc jak 20 let víme, že se do dvou let začne stavět.
registrovaný uživatel arj 
14.12.2015 (16:45)  
Keprt: si vzpomínám z raných 90. let na osobák Praha-Tábor-ČB, který byl výchozí ze Smíchova

V době velké rekonstrukce Wilsoňáku (tj. cca 1991) pár vlaků z benešovské tratě skutečně na Smíchov bylo odkloněno ... moje žena to používala pro cestu do práce z Hostivaře (odj. cca 6:15) na Smíchov. Z Vršovic se osazenstvo vlaku skládalo z personálu na mašině (tehdy už asi jen 1), personálu vlaku (minim. 2) a pravidelných 2 cestujících (mé ženy a její kolegyně, bytem v Uhříněvsi), občas (1x týdně) počet cestujících překročil počet personálu. Tak třeba letos to už bude někoho vozit :)
registrovaný uživatel CART 
14.12.2015 (15:12)  
Njn, dokud nebudou tratě typu 011, 221, 171, či 091 čtyřkolejné, tak by ta zrychlená spojení musela být na úkor stávajících spojů.
A s intervalem delším jak 15 minut už nelze jít na nádraží a "ono něco pojede", už se musí chodit na konkrétní spoj, a rapidně klesá atraktivita pro zákazníka...
14.12.2015 (15:07)  
2008 zajížděly na Smíchov nedělní osobáky ze Světlé.
(Vida, k čemu je KJŘ dobrý.)
registrovaný uživatel Keprt 
14.12.2015 (14:44)  
Michal Janko: aniž bych chtěl rušit tvoje nadšení z S 69 nebo jak by se tomu mělo říkat, jen si dovolím poznámku k "historicky první přímé spojení Smíchov-Vršovice" - jako dětský šotouš si vzpomínám z raných 90. let na osobák Praha-Tábor-ČB, který byl výchozí ze Smíchova (363+mnoho Bymee). Jestli byl jen jeden a jestli to někdy v historii nebývalo častější, netuším. Co vy na to, pamětníci?
14.12.2015 (14:30)  
Skvělé, takže tu mám historicky první přímé spojení Vršovic a Smichova, a to v atraktivním čase po třetí hodině ráno a osvědčeným vozidlem řady 810. Přesně tak jsem si ty tangenciální linky představoval.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko