..: Podívají se ještě vlaky na Moldavu? :..

Osobní vlak v dopravně Moldava v Krušných horách, foto: Petr HolubMoldava — Nejedním celostátním médiem i železničními fóry proběhla v tomto týdnu informace o přerušení železniční dopravy na zajímavé památkově chráněné trati 135 v úseku mezi dopravnami Hrob a Moldava v Krušných horách. Důvodem je havarijní stav trati, jak potvrdil mluvčí SŽDC Pavel Tesař: „Byla zjištěna závada v geometrické poloze koleje v kilometru 15,040. Příčinou je posunutí tělesa náspu a obkladní zdi,“ doplňuje Tesař. Situaci navíc komplikuje špatná přístupnost postiženého místa. Již nyní je tak jasné, že oprava nebude jednoduchá a bude trvat podle předpokladů provozovatele dráhy minimálně do konce roku. V letní turistické sezóně tak budou cestující odkázáni na autobusy a podle zástupců Moldavy je v ohrožení i sezóna zimní, pokud opravy nezačnou během několika málo měsíců. Podle některých odhadů přitom oprava nebude levná, v současnosti se mluví o vyšších desítkách až stovkách milionů korun, což je na trať s provozem pouze o víkendech, respektive denně v sezónních obdobích, poměrně hodně.

Správa železniční dopravní cesty se přitom v případech tratí se sezónním provozem často k opravám zcela nemá. Příkladem budiž například trať 132 v úseku z Děčína do Telnice, kde sice Ústecký kraj chce objednat sezónní provoz, nicméně brání tomu dlouhodobá výluka v důsledku pádu kamení na trať a oprava by podle zástupců SŽDC nebyla rentabilní. Podobná situace řadu měsíců před lety panovala také u další trati v ústeckém regionu – dráhy 113 z Čížkovic do Obrnic, kde byl problémem nesjízdný most přes potok v Třebívlicích. Asi mediálně nejznámějším případem, rovněž na Ústecku, pak je sesuv půdy na dálnici D8 u Dobkoviček, který s sebou vzal i část tratě 097. A zatímco trať přes Třebívlice byla opravena a později přešla do majetku firmy AŽD Praha, která ji nyní rekonstruuje, v ostatních dvou zmíněných případech je obnovení provozu krajně nejisté. Přidá se na tento pomyslný seznam i trať na Moldavu?

Na tuto otázku asi zatím nikdo spolehlivě odpovědět nedokáže. Cestující jsou tak odkázáni na náhradní autobusovou dopravu, která je zavedena již z dopravny Osek město, tedy ještě před samotným vyloučeným úsekem. Pro úplnost dodejme, že provoz vlaků v pracovní dny mezi Mostem a Osekem město nijak omezen není.

Zdroje: Česká televize, EURO, Teplický deník


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 16.3.2017 (22:19)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Nehody a mimořádnosti

Weitere aus ČR Ústecký


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer DJ 
19.03.2017 (0:16)  
Správa železniční dopravní cesty se přitom v případech tratí se sezónním provozem často k opravám zcela nemá. (...) Asi mediálně nejznámějším případem, rovněž na Ústecku, pak je sesuv půdy na dálnici D8 u Dobkoviček, který s sebou vzal i část tratě 097.

Slušná mediální zkratka - smísit trať č. 097 s kategorií "tratě se sezónním provozem" (navíc, osobní vlaky na Moldavu jsou provozovány ve všech ročních obdobích, tzn. ani trať č. 135 nespadá do kategorie "se sezónním provozem").

Zvláštní je už ten nadpis - jako by se vlaky do jakéhokoliv místa jezdily "dívat"...
Registrierter Benutzer (gp) 
18.03.2017 (23:54)  
Řek bys před deseti lety, že stačí dva roky, aby měly solární panely větší výkon než Temelín? Já teda ne, ale stalo se.
Takže za deset dvacet let může být u nás elektromobilů milión, stejně jako nula, to nesouvisí s rozvojem techniky. A jestli budou na baterky nebo na palivové články, nevím, jsem si ale jist, že příštích sto let nebudou poháněné tritiem ani plutoniem, ačkoliv to jsou nejlepší baterky.
Registrierter Benutzer hank 
18.03.2017 (16:39)  
(gp): Tipneš si, kolik bude za 10 - 20 - 50 let elektromobilů? A jaké v nich budou baterky?
Registrierter Benutzer (gp) 
18.03.2017 (13:58)  
hank: pro naší debatu je podstatnější, v kolika udělátkách zmíněné kovy nejsou, ač se před šedesáti lety dalo rozumně očekávat, že tam budou v míře hojné. A nejsou. (celej vysokorychlostní internet u nás vystačí s germániem asi tak ze dvou tranzistoráků.) NiCd jsem měl v telefonu, ve vrtačce, v noťasu. Dneska tam mám Li-ion. Můžu rozumně očekávat, že lithium tam příštích aspoň padesát let vydrží? Pokud se bavíme o napájení přenosné elektroniky, největší objev posledních let byl, že zásuvka může být u každého místa v kavárně, v autobuse i ve druhé třídě vlaku čD. V trakci zůstává nepřekonána trolej.
Korrespondent oder ŽP Mitglied stoupa  mail  
18.03.2017 (8:33)  
:-) (gp) stydte se! Demagog "hank" Vás pokáral! Já osobne mu napísu dalsí mínus a pujdu v klidu "delat ostudu". :-)
Registrierter Benutzer hank 
18.03.2017 (8:12)  
(gp) napsal: "Pláče dneska někdo po rtuťových článcích a niklkadmiových akumulátorech, germániu a jiných hitech kosmického věku?"

To je ovšem totální neznalost nebo spíš pustá demagogie. Po germaniu nikdo nepláče, protože se běžně používá pro spoustu technologických účelů, o čemž se dá přesvědčit jediným klikem na Wikipedii. Vsadím se, že máš doma několik udělátek, která by bez germania nefungovala buď vůbec nebo takovým způsobem, že bys nad nimi nejspíš ohrnul nos. A jak je to s NiCd akumulátory, o tom se snadno přesvědčíš ve kterémkoli hypermarketu.

Když k této demagogii přidám mínusy za prosté sdělení, že moldavská dráha byla součástí PDE, tak mi nezbývá než si povzdechnout nad tím, že i tento dříve snesitelný web začíná upadat do obvyklých internetových móresů...
Korrespondent oder ŽP Mitglied stoupa  mail  
18.03.2017 (2:40)  
pro (gp):

no jó, ale i to radium se "ukrývalo" v rudonosné hornine "smolinec" ..... :-)
Registrierter Benutzer (gp) 
18.03.2017 (1:05)  
hank: nejcennější, co Krušné hory vydaly, bylo rádium. Štěkne po něm dneska pes? Pláče dneska někdo po rtuťových článcích a niklkadmiových akumulátorech, germániu a jiných hitech kosmického věku?
Registrierter Benutzer dandys 
17.03.2017 (22:54)  
Proč není výluka až z Dubí?
Registrierter Benutzer hank 
17.03.2017 (22:15)  
stoupa: Nechápu souvislost tohoto sdělení se skutečností, že moldavská dráha patřila pod PDE (Pražsko-duchcovskou dráhu), v r. 1892 byla zestátněna a s Buštěhradskou drahou neměla (kromě společného nádraží na Smíchově) majetkově nikdy nic společného... A velice stručně řečeno, to o tom Petschkovi platí až zhruba od r. 1900.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2017 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko