Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Chotiměř — Jsou tomu už bezmála dva roky od doby, kdy ničivý sesuv půdy poblíž obce Dobkovičky v Ústeckém kraji zcela zavalil několik desítek metrů rozestavěné dálnice D8. Kromě toho však strhl i ve svahu o něco výše položenou železniční trať 097, vedoucí z Lovosic přes Úpořiny do Teplic v Čechách. Provoz na trati tak musel být přerušen a v úseku Lovosice - Chotiměř - Radejčín byla zavedena náhradní autobusová doprava, která zde jezdí doposud. Ve zbytku trati je pak doprava zajišťována klasickými osobními vlaky, vedenými motorovými jednotkami řady 814. Představitelé Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a hlavně Ústeckého kraje od začátku zdůrazňovali ochotu a vůli poničený úsek železnice obnovit, byť bylo jasné, že se tak stane nejdříve v horizontu několika let a nebude to úplně levná záležitost. O účelnosti takové investice však mnozí pochybovali a nyní obavy o budoucnost tratě přiživilo vyjádření Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), podle kterého se s dráhou při opravách už nepočítá.
„Zástupci Ministerstva dopravy a Ústeckého kraje se dohodli, že železniční trať, která byla poničena sesuvem na D8, obnovena nebude,“ uvedla pro Deník na začátku dubna mluvčí ŘSD Nina Ledvinová. Částečně přitom její tvrzení potvrzuje i ústecký krajský úřad, který už o obnově železnice nemluví zcela jasně: „Pro Ústecký kraj je prioritou dostavba dálnice. Poté dojde na jednání o osudu železniční trati. Stále chceme tuto trať zachovat, nicméně ministru dopravy jsme předložili i několik dalších variant s možnostmi, jak tento cíl naplnit. Čekáme na jeho odpověď,“ uvedl radní pro dopravu Ústeckého kraje Jaroslav Komínek (KSČM). Naopak fakt, že by trať již neměla být obnovena, kategoricky odmítá mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Ten pro portál ŽelPage uvedl, že zatím není nic rozhodnuto a probíhají další analýzy možností, jak dále postupovat. Rozhodně však prý nelze říci, že by již bylo rozhodnuto o neobnovení tratě, naopak, dosavadní práce s jejím obnovením počítají.
Zda bude trať opravena a v dotčeném úseku znovu postavena, nebo jestli bude následovat osud tratě z Hostašovic do Nového Jičína, která byla po živelné katastrofě před několika lety nakonec zrušena, tak ukáže až čas.
Zdroje: Správa železniční dopravní cesty, Ústecký kraj, Ministerstvo dopravy, VLAKY.net, denik.cz
Michal Jaroš 
| 10.4.2015 (6:00)
| 10.4.2015 (6:00)Související zprávy
16.04.2015 (2:39)
S těmi 5 % bych nebyl tak skeptický, vždyť snad jen v Praze to bude víc.
15.04.2015 (16:30)
Ne že by referendum nebylo hezké, ale asi se shodneme že není reálné ho dělat kvůli každému prdu... a tomu se tato situace docela blíží. Každopádně se nedělá před výstavbou / rekonstrukcí / optimalizací kdejakých tratí, a vřele nedoporučuju se ho na jeden konkrétní případ pokoušet zavést nebo na tom mnohé jiné případy můžou citelně tratit (zkuste se například zeptat jaké procento lidí by podpořilo jednotlivé současně prováděné investice na železnici - nezapomínejte že hlasují všichni oprávnění voliči, nejen ti co o tom něco vědí, tím méně pak přátelé vláčků...)
S těmi rychlými soudy stylu "ŘSD to způsobilo, ať zaplatí obnovu, a přes to nejede vlak" tak to by asi platilo kdyby se jednalo o dvě právně a majetkově zcela nezávislé právnické osoby, ale oni jaksi obě patří jednomu a tomu stejnému státu, tedy tak nějak "nám všem"... pak je rozumné se při řešení problému neorientovat slepě na to "kdo za to může" ale víc vycházet z toho "jak je to dnes a kolik by to stálo to změnit a vyplatí se to?"
Přece když vám jako soukromému hospodáři spadne stodola kterou jste téměř nevyužívali, tak přece taky automaticky nezačnete stavět novou na jejím místě, aby pak případně trčela nová prázdná?
Prostě dřív pravděpodobně vycházel poměr "náklady na údržbu / užitek" výhodněji (předpoklad - náklady na údržbu byly relaivně nízké) než nyní "náklady na obnovu / užitek" (předpokládané náklady na obnovu - ze státní kapsy, to už je celkem jedno které - jsou násobně vyšší než ta pouhá údržba).
Leda by se to skutečně podařilo na nějaké konkrétní osobě (fyzické či právnické) či na pojišťovně vymoct, o čemž teda dost silně pochybuju...
S těmi rychlými soudy stylu "ŘSD to způsobilo, ať zaplatí obnovu, a přes to nejede vlak" tak to by asi platilo kdyby se jednalo o dvě právně a majetkově zcela nezávislé právnické osoby, ale oni jaksi obě patří jednomu a tomu stejnému státu, tedy tak nějak "nám všem"... pak je rozumné se při řešení problému neorientovat slepě na to "kdo za to může" ale víc vycházet z toho "jak je to dnes a kolik by to stálo to změnit a vyplatí se to?"
Přece když vám jako soukromému hospodáři spadne stodola kterou jste téměř nevyužívali, tak přece taky automaticky nezačnete stavět novou na jejím místě, aby pak případně trčela nová prázdná?
Prostě dřív pravděpodobně vycházel poměr "náklady na údržbu / užitek" výhodněji (předpoklad - náklady na údržbu byly relaivně nízké) než nyní "náklady na obnovu / užitek" (předpokládané náklady na obnovu - ze státní kapsy, to už je celkem jedno které - jsou násobně vyšší než ta pouhá údržba).
Leda by se to skutečně podařilo na nějaké konkrétní osobě (fyzické či právnické) či na pojišťovně vymoct, o čemž teda dost silně pochybuju...
15.04.2015 (10:16)
Nevím, proč silnice by měly být na prvním místě a železnice až na druhém místě...? Zde se jedná hlavně o princip.
Ten princip je úplně jednoduchý. a) je třeba rozlišovat - není silnice jako silnice, není železnice jako železnice. b) je třeba uvážit, do jaké míry je ona zničená silnice/železnice pro tu oblast důležitá, nezbytná.
Na nějaká referenda bych nesázel, značná část našich spoluobčanů na možnost ovlivňovat své okolí hlasováním u voleb/referend rezignuje a jen kafrá. Samozřejmě účast u hlasování souvisí s tím, jakou důležitost voliči přikládají otázce, o níž se hlasuje. Obecně bych si velké iluze o míře důležitosti železnice pro místní hlasující občany nedělal (kolik % obyvatel ČR aspoň jednou za měsíc využije vlak? 5%?? a menšina z nich využívá "lokálky"). Samozřejmě by to bylo velmi individuální, místo od místa. Ukončení provozu Libochovice-Straškov (Račiněves) vzbudilo menší (až nulový) zájem, než by (hypoteticky) vyvolalo zrušení trati Praha-Beroun. A věř mi, že i v tomto hypotetickém případě by se našlo dost lidí, kteří by pro zrušení 171 hlasovalo, protože je ta trať 4x denně rozčílí při čekání na přejezdu (a nejsou schopni nahlédnout, jak by vypadl provoz na té silnici, kdyby po 171 nejezdily panťáky).
Proč např. v Praze jezdí hodně cestujících metrem.
Zejména proto, že tam ti cestující jsou. Pokud kolem trati nejsou, tak nepomůže ani dvouminutový interval a kožené sesle v plyšovém salonu.
Ten princip je úplně jednoduchý. a) je třeba rozlišovat - není silnice jako silnice, není železnice jako železnice. b) je třeba uvážit, do jaké míry je ona zničená silnice/železnice pro tu oblast důležitá, nezbytná.
Na nějaká referenda bych nesázel, značná část našich spoluobčanů na možnost ovlivňovat své okolí hlasováním u voleb/referend rezignuje a jen kafrá. Samozřejmě účast u hlasování souvisí s tím, jakou důležitost voliči přikládají otázce, o níž se hlasuje. Obecně bych si velké iluze o míře důležitosti železnice pro místní hlasující občany nedělal (kolik % obyvatel ČR aspoň jednou za měsíc využije vlak? 5%?? a menšina z nich využívá "lokálky"). Samozřejmě by to bylo velmi individuální, místo od místa. Ukončení provozu Libochovice-Straškov (Račiněves) vzbudilo menší (až nulový) zájem, než by (hypoteticky) vyvolalo zrušení trati Praha-Beroun. A věř mi, že i v tomto hypotetickém případě by se našlo dost lidí, kteří by pro zrušení 171 hlasovalo, protože je ta trať 4x denně rozčílí při čekání na přejezdu (a nejsou schopni nahlédnout, jak by vypadl provoz na té silnici, kdyby po 171 nejezdily panťáky).
Proč např. v Praze jezdí hodně cestujících metrem.
Zejména proto, že tam ti cestující jsou. Pokud kolem trati nejsou, tak nepomůže ani dvouminutový interval a kožené sesle v plyšovém salonu.
15.04.2015 (9:42)
Jinou otázkou je, kdo by měl o obnově případně neobnově tratit rozhodovat: Jestli by spíše o obnově případně neobnově trati měli rozhodovat občané v referendu? Nebo zda si rozhodne kraj a ministerstvo bez ohledu na názor lidí? Otázka, jestli trať obnovit či ne je chybná. Trať tady byla, byla zničena povodní a tak by měla být logicky obnovena. Stejně jako když je povodní poničena silnice, tak se obnoví a neřeší se, jestli silnici obnovit či nikoliv... Nevím, proč silnice by měly být na prvním místě a železnice až na druhém místě...? Zde se jedná hlavně o princip. Otázka je také, jak tu rychlostní silnici postaví...??? Jestli ji postaví tak, aby se potom již železnice nedala jednoduše obnovit... ŘSD by mělo počítač i s tratí. (Aby se potom v budoucnosti nemusel dělat most přes dálnici nebo kopat tunel v zemi pod dálnicí.) A ještě jedna poznámka, že pokud po trati má jezdit více cestujících, tak by vlaky měly jezdit častěji a v pravidelném intervalu. Proč např. v Praze jezdí hodně cestujících metrem? Protože jezdí pravidelně a maximální interval je 10 minut. Kéž by i vlaky v ČR jezdily v častějších a pravidelných intervalech. (A proč se v Ústeckém kraji staví nová dálnice, místo toho, aby se postavil dobrý železniční koridor, resp. alespoň trať? Kromě koridoru do Ústí n.L., Děčína a dál do Německa jsou zde v Ústeckém kraji jen tratě, kde je maximální rychlost menší než na silnici...)
14.04.2015 (6:49)
můžeme veškeré další proklamace o úlevě silnicím a silnější dopravě po železnici
Můžete mi ve stručnosti naznačit, jak a o kolik by oprava toho kousku tratě ulevila silnicím a zesílila dopravu po železnici? Vlakem tam už předtím jezdili jen poslední zoufalci a sem tam šotouš-projížděč...
Můžete mi ve stručnosti naznačit, jak a o kolik by oprava toho kousku tratě ulevila silnicím a zesílila dopravu po železnici? Vlakem tam už předtím jezdili jen poslední zoufalci a sem tam šotouš-projížděč...
13.04.2015 (18:38)
Já nevím proč je kolem toho taková hromada řečí. Prostě je to drahý, nereálný, tak jako celek to prostě nebude. Trať se přece dá provozovat po kouskách. Pokud naši potomci budou mít zájem a peníze to propojit, tak ať si to udělají.
13.04.2015 (18:20)
Teď je ovšem nejlepší a na dlouho asi jediná příležitost, jak to udělat pořádně tak, aby se tam zpomalovat nemuselo. Kdyby to měl vzdávat optimista, nemáme u nás už jedinou železniční trať, protože pesimista by ho přesvědčil, že nakonec vlastně všechno lze odvézt po silnicích. :-) Současně, jestliže i tuto trať tímto způsobem odepíší, pak můžeme veškeré další proklamace o úlevě silnicím a silnější dopravě po železnici nadále považovat jen za mluvení do větru a cáry darmo popsaného papíru. Kapkami to začíná a deštěm to končí. Ano, toto není významný proud, ale i tak je to příspěvek přesně opačným směrem.
13.04.2015 (16:48)
Pro doplnění:Již dlouho předtím než to ujelo byla na železnici "pomalá jízda" 10km/h.Začátek a konec přesně vymezuje "ujetou" trať.Byl jsem se tam podívat a je to smutný pohled.Ani superoptimista nevsadí 1Kč. na to,že se trať obnoví.
12.04.2015 (22:52)
Sesuv by nastal taky, jen třeba někdy jindy.
12.04.2015 (17:01)
Pikehead: Problém vidím v tom, že ŘSD řekne: Prokažte, že bez stavby dálnice by sesuv nenastal. A to neprokáže nikdo, že kdyby lilo jak tehdy lilo, tak by sesuv nenastal, pokud by se dálnice nestavěla.
Podle mě na tom mohl mít lví podíl způsob odtoku vody z lomu nahoře. Záleží, kam byla plocha lomu vyspádovaná. Pokud do místa sesuvu, máme jednu z příčin.
Další nutná znalost je tvar smykové plochy* sesuvu. Jestli tato zasahuje do tělesa dálnice, nebo to všecko na dálnici jenom nateklo a smyková plocha má dno nad dálnicí, případně ze dna stoupá nad odřez dálnice.
Bez těchto dvou informací neradno soudit.
*) Představte si smykovou plochu jako povrch doskočiště lyžařského můstku s protisvahem. Všechno, co je pod tou plochou, je rostlý terén, nad plochou je sesutá zemina.
Podle mě na tom mohl mít lví podíl způsob odtoku vody z lomu nahoře. Záleží, kam byla plocha lomu vyspádovaná. Pokud do místa sesuvu, máme jednu z příčin.
Další nutná znalost je tvar smykové plochy* sesuvu. Jestli tato zasahuje do tělesa dálnice, nebo to všecko na dálnici jenom nateklo a smyková plocha má dno nad dálnicí, případně ze dna stoupá nad odřez dálnice.
Bez těchto dvou informací neradno soudit.
*) Představte si smykovou plochu jako povrch doskočiště lyžařského můstku s protisvahem. Všechno, co je pod tou plochou, je rostlý terén, nad plochou je sesutá zemina.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Logowanie
© 2001 - 2024 ŽelPage
- administratorzy
:. Projekty
:. Strony internetowe
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko