No tak pak musím mít 2 zdroje a přepínat je série/paralel, no a na to musím mít kontakty a něco, co bude zjišťovat velikost napětí, pak ty zdroje musí být schopné spolupráce v obou zapojeních, takže tahle kombinace by byla určitě dražší a spolehlivost tohoto uspořádání by taky nebyla moc veliká. Vtip spočívá v tom, že mám na výstupu kondenzátor, a na něm chci mít nějakých 560V no a ten zdroj prostě bude hlídat toto napětí a pokud poklesne tak dodá impuls, když se napětí dostane na správnou hodnotu tak se impuls ukončí, no a vůbec ho nezajímá, jaké napětí je na vstupu, pokud bude alespoň 560V. Samozřejmě na vstupu musí být menší napětí než snese spínací prvek. No a z těch 560V můstkem ze 6ti výkonových tranzistorů si udělám 3x 400V a je vymalováno.

Tyristorové televize se opravovaly podle předpisu přes oddělovací transformátor, na rozdíl od starých elektronkových, kde stačilo správně otočit síťovou zástrčku. I když se to oficiálně nesmělo, tak se to dělalo. Tyristorová televize byla napájená přes 4 diody. Zrovna tak, pokud se opravuje napájecí část u řady 416. Ono to zní směšně porovnávat televize a kolejová vozidla, ale princip je úplně stejný, rozdíl je v procházejících proudech. A kdyby to nezačalo před léty v televizích, tak by to dnes nebylo ani u vozidel.

M 474 003: Vím, to "tzv." jsem použil v kontextu, že ta řada byla pod tímto názvem známá.
Jestli to šlo nebo nešlo dobře opravovat nevím, zase tak dobře tomu nerozumím a kdesi jsem četl, že tyristorky neměly galvanicky oddělené šasi a hrabat do nich když jsou zapnuté není nejlepší nápad. To ale asi není dobré ani u modernějších 416.

Hele, já neříkám, že takový zdroj postavit nelze (sám mám na stole displej s napájením 15,6 až 156 V), ale že takový zdroj je dražší než zdroj s užším rozsahem vstup. napětí.
Bezpochyby ten můj displej by pracoval i na 12 V (i když by mu to nedělalo dobře, takhle nám odešel jeden "širokospektrální" zdroj, když delší dobu jel pod Umin - protože musel jet nad Imax) i možná na 200 V, ale zkoušet to nebudu, ten displej ještě budu potřebovat a nemám zbytečnejch hafo tisíc na případnou opravu (nejedná se o displej k PC, co stojí 3 tisíce i s podstavcem).
Pokud majitel vozu usoudí, že mu stačí provoz na 1500V AC a 3000 V DC, tak je zbytečný tam cpát zdroj 800 - 4000.

Dale Cooper

http://www.oldradio.cz/ts4287.htm

416 taky uměla už z principu pracovat ve velkém rozsahu vstupních napětí.

Řada 110 není takzvaně tyristorová ale opravdu tyristorová, byl to stejný případ jako u stejnosměrných trakčních vozidel. Nebyl k dispozici tranzistor který by splňoval napěťové parametry, tak byl nahrazen 2 tyristory. Opravit tohle uspořádání jsou orgie, protože ochrana zasáhne dřív, než stačíte něco změřit. Řada 416 byla na opravy jednodušší.

Aleš Liesk: Jen technická. TV Color 419 a 439 pocházejí z takzvané řady "416", která spatřila světlo světa v roce 1986. V roce 1983 byly k dostání akorát TV z řady "110", tzv. tyristorové. Ty Vaše jsou novější a jejich konstrukce je jiná, než byly ty "tyristorky".

znovu pro M 474 003:

Stabilizátor napetí na polovodicové bázi bylo mozno legálne koupit i v NDR, pred více nez 25ti lety. A se vsemi "jakostními razítky". Tady asi "zaspal" objednatel, resp. dovozce staronových vagonu... :-)

Pokud by někdo nechápal princip a obstaral by si knížku Zapojení s polovodičovými součástkami a uměl držet v ruce páječku, tak se může podívat na stranu 36 a ten obvod si postavit. Samozřejmě nemusí použít ty historické germaniové tranzistory, s křemíkovými to chodí taky.

Černobílý TVP se spínaným zdrojem, zdroj byl v tomto případě jednočinný a správné napětí na výstupu se dosahovalo změnou střídy. V návodu byl pro jistotu údaj 220V +15-20%, nevím proč. Tesla Color 110 mi chodila od 170V, horní hranici jsem neměl možnost změřit. Když už nic doma normálně nešlo, tak C110 měla ještě normální obraz.

Zdroj pro vozy s měnitelnou střídou není dneska problém, ono to ani jinak udělat nejde, pokud je požadavek bez přepínání.

Jednočinný zdroj pro počítač jsem jednou omylem připojil na 24Vss měl na výstupu správná napětí.

Nabíječku na mobil jsem jednou v Y A 19 41 XXX domovská stanice České Budějovice připojil na dráty, které byly určené pro napájení čtenářských lampiček a byly volně zauzlované pod zavazadlovou policí, a nabíjela taky.

Pokud televizor z Tesly Orava v roce 1983 mohl pracovat s napětím 80 až 270 V bez jakéhokoli přepínání
A to byl prosím pěkně kterej?
Já jen že jsem měl 419 a 438 a voba měly "220V +- 10%".

pro M 474 003:

Jsem elektrikar a vyjímecne Vám dám zcela za pravdu. Pracoval jsem z cistého idealizmu na dráze jako "vechtr", dostal jsem formální souhlas k dokoncení studia VS na CVUT, i nové prijimací zkousky jsem udelal. Jenze v Depu Praha-Stred, na Elektroúseku a dokonce i na Elektrizaci zeleznic se ke mne chovali tak "nezne", ze jsem hned po vojne nastoupil v Energetice. A skolu jsem zdárne dokoncil, snad i kariéru udelal. Dodnes mám rád masinky a vlácky, ale radeji si "hraju s modely".