..: Nový jízdní řád přinesl změny i v IDS JMK :..

Jednotka 560 v novém laku ČD, foto: Filip NovotnýBrno — Nový jízdní řád železniční dopravy platí jíž více jak měsíc a přinesl drobné změny i do provozu v Jihomoravském kraji. Ten je jako jeden z mála v České republice celý zařazen do integrovaného dopravního systému, v tomto případě IDS JMK. To přináší na jižní Moravě cestujícím výhody ve formě přestupních papírových i mobilních jízdenek na více druhů dopravy či propracovaný systém návazností i řízení celé integrované dopravy v kraji. V oblasti časových poloh a nasazovaných vozidel došlo od 14. prosince v IDS JMK převážně k menším změnám, mezi které můžeme zařadit postupné nasazování dalších jednotek řady 640 RegioPanter na linku S2 či mírné rozšíření provozu na lince S41. Celkový rozsah dopravy byl navýšen o 0,2 %, ale došlo i k dalšímu přesunu výkonů z méně využívaných tratí na ty hlavní, čímž by mělo dojít k dalšímu zkvalitnění veřejné dopravy v oblasti.

Přidané spoje na lince S41

Pro zahuštění příměstské dopravy na lince S41 IDS JMK (trať 244 Brno hl.n. – Hrušovany nad Jevišovkou, Moravské Bránice – Ivančice) a udržení třicetiminutového taktu vlaků v celé odpolední špičce byly ke stávajícím dvěma spěšným vlakům, jedoucím v celé trase z Brna až do Hrušovan nad Jevišovkou, přidány další dva ve zkráceném úseku do Moravského Krumlova. Právě ten je z hlediska obratu cestujících nejfrekventovanější stanicí na celé lince. Nové spoje odjíždějí z Brna ve 14:23 a 16:23 a do cíle přijíždějí v 15:10 a 17:10. Na oba nové spoje je nasazená vratná souprava složená z motorového vozu řady 842 a řídícího vozu Bfbrdtn794, místně někdy vzhledem ke svému nesourodému vzhledu nazývaná „kočkopes“. Od všech spěšných vlaků je zajištěn v Moravských Bránicích přípoj do Ivančic a v Moravském Krumlově navazuje regionální autobus obsluhující větší množství zastávek v samotném městě, případně okolní obce.

V opačném směru pak přibyl jeden spěšný vlak, který vyráží z Rakšic v 7:32 a v Brně je v 8:25. Spoj je zajištěn motorovým vozem řady 854 s přívěsným vozem. Na druhé straně byl provozní rozsah některých spojů omezen – v zimním období jsou vložené vlaky jezdící jinak z nebo do Bohutic ukončeny již v Moravském Krumlově, dalšího drobného omezení se dočkal i víkendový provoz na návazné lince S42 z Miroslavi do Hrušovan nad Jevišovkou.

Drobné změny na lince S6

Motorový vůz ř. 854 a řídící vůz , foto: Filip NovotnýNa lince S6 (trať 340 Brno hl.n. – Kyjov – Veselí nad Moravou (– Uherské Hradiště)) jede první ranní vlak Os 4102 z Veselí nad Moravou s odjezdem ve 3:55 v úseku Veselí nad Moravou – Kyjov nově pouze v pracovních dnech, v opačném směru zmizelo popůlnoční spojení z Kyjova do Veselí v noci z pátku a ze soboty. Doplněno bylo naopak páteční spojení Brna s Kyjovem s odjezdem v 17:48 (dříve vlak končil v Nemoticích) a nově přibyl od pondělí do čtvrtka mimo prázdniny vložený pár vlaků z Brna do Nemotic a zpět ve 12:49, resp. 14:11. Vlaky jsou na okolí Brna poměrně nezvykle vedeny sólo motorovým vozem řady 854.

Nový dopolední vlak na lince S8

Pro zlepšení dopolední nabídky spojů byl v pracovní dny přidán na trati číslo 246 jeden pár vlaků spojující Břeclav s Mikulovem (Os 4532, s možností přestupu na Os 4506 dále do Znojma; zpět Os 4533). Zajímavostí pro fotografy může být prémiové nasazení 3 ks motorových vozů řady 854 na tuto trať v pracovních dnech – se zde dožívajícími kulatými přívěsnými vozy řad Btx763 a Bdtx766 modernizovanými z původních „Bixů“ mohou soupravy vzhledově připomínat historické vlaky složené z motorových vozů řad 850-853 a zmíněných „krátkých Balmů“, označených později Bix, 020 a Btx761.

Úprava sezónního spěšného vlaku pro cyklisty

Po rozsáhlém přepravním průzkumu ve vlacích i na internetu v letních měsících byla upravena na základě většinového zájmu cestujících nabídka sezónního spěšného cyklovlaku spojujícího Brno s oblastí Znojemska. V minulém jízdním řádu bylo toto spojení roztříštěno na dva spoje, a to spěšný vlak Velo Pálava, jedoucí o sobotách od dubna do září z Brna přes Břeclav do Mikulova, a druhý vlak „Velo Podyjí“, který jezdil z Brna přes Moravský Krumlov a Znojmo do Šatova a byl provozovaný o sobotách od května do června. Takto nastavené schéma vyžadovalo dvě vlakové soupravy, které poté přes den stály nevyužité v obratových stanicích, a obsazenost vlaků nebyla většinou nijak závratná.

Pro rok 2015 byla zvolena kombinace předešlého konceptu v podobě spěšného vlaku „Expres Pálava – Podyjí“, který pojede o sobotách a svátcích od dubna do září a obslouží stanice a zastávky Brno-Královo Pole, Brno-Lesná, Brno-Židenice, Brno hl.n., Popice (výborná dostupnost turisticky atraktivní Pálavy), Podivín, Břeclav, Valtice město, Mikulov na Moravě, Novosedly, Hrušovany nad Jevišovkou, Znojmo, Znojmo-Nový Šaldorf a Šatov. Vlak bude vyjíždět z Brna v osm hodin ráno a zpět se bude vracet na osmou večerní. Nasazena bude zde již zavedená souprava modernizovaných i původních vozů Bdmtee se služebním vozem na jízdní kola řady Ds vedená motorovou lokomotivou řady 754.

Mírné omezení v okrajových úsecích na lince S3

Na základě minimálního využití některých převážně posilových spojů na trati 250 v úseku Žďár nad Sázavou – Tišnov – Brno – Vranovice – Břeclav (– Kúty) jsou v okrajových úsecích tyto zkráceny například o úsek Vranovice – Šakvice, Hrušovany u Brna – Vranovice, nebo Modřice – Hrušovany u Brna. Doplněn byl naopak jeden posilový pár vlaků mezi Brnem a Kuřimí na začátku odpolední špičky. Zrušením posledního přímého vlaku z Tišnova do Brna-Slatiny také zanikla linka S1, spojení je nadále zajištěno v několika časových polohách možností přestupu mezi vlaky linek S3 a S6 v Brně-Židenicích. Tato změna je efektivní zejména z hlediska oběhů souprav, kdy je motorová souprava z Tišnova do Brna vedena jako přímý vůz přecházející na spěšný vlak směr Uherské Hradiště, zatímco spoj do Slatiny zajišťuje jednotka 650 (případně 814) malým závlekem po cestě do depa.

Posilové spoje, jezdící v pracovní dny, budou mít prodloužené prázdninové období pauzy už od 15. června do konce srpna, a to zejména z důvodu plánované rozsáhlé výlukové činnosti v úseku Brno-Židenice – Kuřim. Na konci června již také jezdí méně školáků, takže to je provozně reálné, a ušetřené vozokilometry jsou využity na zmíněné posílení provozu na jiných tratích.

U motorových vlaků spojující přes hranice českou Břeclav a slovenské Kúty byla pak změněna časová poloha tak, že lépe navazují na slovenské osobní vlaky v Kútech a na vlaky EC v Břeclavi.

Nasazení nových železničních vozidel na linku S2

V průběhu minulých let byl několikrát změněn plán koncepce obnovy vozového parku na nejvytíženější příměstské lince IDS JMK S2. Ta je vzhledem k charakteru krajiny a téměř neexistujícímu rozumnému silničnímu spojení základním stavebním kamenem dojížďky z měst Adamov a Blansko, dále spojuje Brno i s Letovicemi a přes přestup ve Skalici nad Svitavou také s Boskovicemi. Na druhé straně jižním směrem představuje bezkonkurenčně rychlé spojení s městskou částí Chrlice, ale zejména se spojenými obcemi Sokolnice-Telnice, od jejichž železniční stanice navazuje vícero autobusových linek obsluhujících širší okolí na jihovýchod od Brna.

Základní interval v úseku Brno – Letovice je 60 minut, do Březové nad Svitavou pokračuje cca každý druhý spoj. V pracovních dnech je takt zahuštěn na 30 minut vloženými spoji do Rájce-Jestřebí (v sedle), resp. Skalice nad Svitavou (ve špičce). V nejexponovanějších časech jsou pak přidány ještě další vložené vlaky, které jedou v úseku Brno – Rájec-Jestřebí (doposud jezdily pouze do Blanska), a společně se spěšnými vlaky tvoří přibližně patnáctiminutový interval v nejfrekventovanější části trasy. Z Brna do Křenovic je pak základní hodnotou taktu 120 minut, v pracovních dnech zkráceno na 60 minut a v období špiček v úseku Brno – Sokolnice-Telnice až na 30 minut.

Původní interiér EJ ř. 560, foto: Filip NovotnýPo delších úvahách, jakým způsobem se ubírat při nutné modernizaci vozidlového parku na nejvytíženější lince IDS JMK bylo nakonec rozhodnuto, že i do budoucna zůstanou na lince čtyři udržované rekonstruované šestivozové pantografové jednotky řady 560, doplněné o celkem 7 moderních nízkopodlažních jednotek RegioPanter, z toho 5 ve třívozové a 2 ve dvouvozové verzi. Značně opotřebované, avšak zatím stále nenahraditelné a spolehlivé, hnací „hlavy“ 560.002, 005 a 006 společně s nerekonstruovanými vloženými vozy by po ustálení plného provozu RegioPanterů měly být definitivně odstaveny. Sestava vozidel na lince S2 před dodáním jednotek řad 640 a 650 činila 5 kusů řady 560 (se čtyřmi vloženými vozy), dvě vratné soupravy ve složení 242 + 3x Bdmtee + Bfhpvee295, jednou vlak 242 + 4x Bdmtee, dvakrát 814.2 (odpolední posilové vlaky) a v ranní špičce ještě tři kratší klasické soupravy s vozy Bdmtee.

První jednotka RegioPanter, konkrétně 650.005, dorazila do Brna v červnu 2014 a cestujícím byla představena 21. června při příležitosti oslav 10 let IDS JMK, kdy byla nasazena na zvláštní vlaky mezi brněnským hlavním nádražím a maloměřickým depem, kde probíhal den otevřených dveří. Následně se jednotka zapojila do provozu na ranním posilovém vlaku do Křenovic a Rájce a na odpoledních posilových vlacích do Blanska. Na začátku července dorazil druhý krátký panter, 650.006. Bylo vyzkoušeno spojení jednotek a spřažená souprava 2x 650 se přesunula do roky udržovaného jednodenního oběhu jednotky řady 560, který umožňuje bez komplikací nasazení jakékoliv náhradní soupravy. Vlak navíc trávil dopoledne několik hodin v Brně, takže bylo v klidu možné odstraňovat drobné závady, školit strojvedoucí a podobně.

Ve druhé polovině srpna byla dodána první třídílná jednotka označená 640.004 a po celé září a říjen tak byla provozována na stejných obratech souprava 640 + 650, kapacitně ekvivalentní doposud provozovaným „panťákům“ řady 560 a soupravám vozů Bdmtee s řídícím vozem „sysel“ a lokomotivou řady 242. Druhý krátký panter byl v případě plné provozuschopnosti nasazen opět na ranní Křenovice a odpolední Blansko, protože na posilových vlacích jinak jezdily soupravy dvou až tří vozů Bdmtee nebo motorové jednotky řady 814.2, takže i sólo „malý panter“ kapacitně dostačoval.

Vratná souprava s lok. řady 242, foto: Filip NovotnýV polovině října přijel do Brna druhý „velký“ panter 640.005 a došlo k další změně v plánovaných obratech. Na špičkové vložené spoje se vrátily původní soupravy, pantery byly spojeny do dvou dvojic 650 + 640 a nasazeny do dvoudenního oběhu namísto vratných souprav s lokomotivou 242 WTB a řídícím vozem 961. V praxi ovšem téměř denně jedna souprava se „syslem“ jezdila, protože málokdy byly všechny čtyři jednotky RegioPanter schopné provozu.

Plné nasazení elektrických jednotek 640 a 650 od začátku komplikuje hojný výskyt drobných i větších technických potíží, které se bohužel ani v intenzivní spolupráci s techniky výrobce nedaří zcela uspokojivě vyřešit. Namátkou se jedná o problémy s bateriemi, závady v komunikaci mezi spojenými jednotkami a v přenosu dat informačního systému a různé další poruchy elektrotechnického rázu. Na druhé straně na soupravách navzdory členitému terénu v okolí tratě poměrně dobře funguje bezdrátové připojení Wi-Fi, informační systém se v konečné stanici umí sám „překlopit“ na další vlak dle oběhu a podobně.

Uprostřed Vánoc přibyla do Brna jednotka 640.006 a do konce února by měly dorazit dvě zbývající třídílné jednotky. Plný stav 5 + 2 panterů však byl plánován a očekáván již před zavedením GVD, a kvůli zpoždění v dodávce nových vlaků musely být operativně upraveny oběhy souprav, aby se co možná nejvíc dodržely služby pro cestující zveřejněné v jízdním řádu, naplánované oběhy vlakových čet a tak dále. Byla tak nastolena dočasná mírně kuriózní situace, kdy ve třídenní turnusové skupině jezdí dvě jednotky 640 a jedna souprava 242 + 4x Bdmtee + Bfhpvee295, a posilové 650 připojované v přepravní špičce se částečně přizpůsobují tomu, na kterých vlacích jede zrovna řada 640. Zajímavého řešení se dočkal i přímý vůz na vlaku Os 4742 z Křenovic horního nádraží do Brna-Slatiny – pokud je na vlaku nasazena nedělitelná souprava, namísto odpojení postrkové jednotky 650 je v Brně-Židenicích uskutečněn přestup do motorové jednotky Regionova, která se v tu dobu stahuje do depa z vložených vlaků na lince S3, a je tak pro zajištění tohoto spoje volná.

Zbylé dvě nepřítomné jednotky 640 jsou pak nahrazeny jednotkami ř. 560 (trvalé spojení v pracovních dnech navýšilo potřebu pouze o jeden „panťák“). O víkendech jsou třídílné pantery provozovány sólo a dvojdílné jezdí v sobotu ve dvojici 2x 650 a v neděli na několika méně vytížených spojích dokonce sólo. Po dodání a zprovoznění všech RegioPanterů by z linky S2 IDS JMK měly úplně vymizet nepříliš oblíbené vozy Bdmtee, s výjimkou jediného posilového obratu v ranní špičce, kam přejíždí vratná souprava z linky S9 při cestě na údržbu do maloměřického depa.

Interiér RegioPanteru, foto: Filip NovotnýNezbývá než doufat, že se některé přetrvávající technické potíže podaří co nejdříve vyřešit a jednotky řad 640 a 650 se naplno zapojí do provozu podle původních předpokladů. Už teď ovšem na znatelném počtu vlaků razantně zvyšují komfort pro cestující nespornými výhodami v podobě nízkopodlažního nástupu širokými dveřmi s jednoduchým ovládáním a s automatickým zavíráním při pobytu v zastávkách (časovou prodlevu před zavřením nevyužívaných dveří lze dokonce nastavit v rozsahu 3 – 30 sekund podle počasí), vakuových jednotek WC, efektivní klimatizace, připojení Wi-Fi atd. Svižná akcelerace jednotek pak znatelně přispívá ke stabilizaci jízdního řádu pravidelně v řádu minut narušovaného zpožděním zejména dálkových vlaků EuroCity a railjet, kterými jsou osobní vlaky na trati pravidelně předjížděny.

Z dalších změn na trati si zmínku zaslouží ještě výše zmíněné prodloužení všech špičkových posilových spojů z Blanska až do Rájce-Jestřebí a přidání nového s odjezdem z Brna ve 20:29, omezení jízdy prvního vlaku z Brna ve 4:02 pouze na pondělky (v podstatě se jedná o nutný návoz soupravy) a přesun zastavování ranních spěšných vlaků do Brna ze stanice Adamov do předchozí zast. Adamov zastávka z technologických důvodů způsobených nešťastnou jednostrannou konstrukcí nástupišť v Adamově, kde v podstatě není možný nástup a výstup cestujících více než jednoho vlaku, ve směru do Brna ještě omezovaný míjením s protijedoucími vlaky.

Souhrn malých změn na ostatních tratích v kraji

Interiér vozu Bdmpee253, foto: Filip NovotnýNa rychlíkové lince R5 Brno – Břeclav – Moravský Písek (– Olomouc) byly úderem grafikonu v nadpoloviční míře nasazeny rekonstruované osobní vozy řad ABpee347 a Bdtee276, z nichž druhé zmíněné přes pochopitelně rozporuplné přijetí (ne)provedených úprav přeci jen mírně zpříjemnily cestování alespoň tím, že jsou svým velkoprostorovým uspořádáním na linku s relativně hojnou výměnou cestujících lepší, než vozy s klasickými oddíly. Na spojích s nejvyšším počtem cestujících pak jezdí i pro potřeby dálkové dopravy upravený vůz Bdmpee253, jediný svého druhu. Celé soupravy jsou vybaveny centrálním zavíráním za jízdy blokovaných dveří, což usnadňuje činnost vlakovému doprovodu a zvyšuje bezpečnost pro cestující.

Trnem v patě železniční dopravy na jižní Moravě však stále zůstává zastaralý vozový park, zejména téměř stoprocentní obsluha druhé páteřní linky S3 klasickými soupravami z neoblíbených vozů Bdmtee s lokomotivou řady 242, případně 263. Ve vozech Bdmtee je sice při pravidelných revizích měněna podlahová krytina za protiskluzovou a je zpříjemněno ovládání WC úpravou na tlačítkové ovládání, ale stísněný „koženkový“ interiér vozů zůstává. Provoz komplikuje i nutné objíždění souprav lokomotivou, které je zejména v Tišnově vybaveném pouze dvěma nástupišti, u kterých mezi projíždějícími rychlíky a nákladními vlaky v odpolední špičce každých 15 minut přistává nebo odjíždí vlak, poměrně obtěžujícím faktorem. Udržování zastaralých lokomotiv ve spolehlivém provozním stavu pak vyžaduje vyčerpávající úsilí dílenských pracovníků.

Kritice cestujících dlouhodobě podléhají i rekonstruované přívěsné vozy B(d)tx na trati z Břeclavi do Znojma, které rády „poskakují“ a v kombinaci s tvrdými tramvajovými sedačkami není jízda v nich nikterak příjemná. Na druhé straně je provozní potřeba těchto vozů každým rokem snižována a vyskytují se pouze na jediné trati. Motorové vlaky jsou převážně zajišťovány staršími, ale rekonstruovanými motorovými, přívěsnými a řídícími vozy společně s jednotkami Regionova, takže pro příměstskou dopravu 21. století stále zůstávají neuspokojivá zejména vozidla na elektrifikovaných tratích.

Zdroje: České dráhy, jízdní řád 2015, ŽelPage


Filip Novotný Poslat mail autorovi | 21.1.2015 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Jízdní řád

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
21.02.2015 (19:22)  
zdeny: Faktem je, že nízkopodlažní jsou na Brněnsku jen Pantery a těch je zatím docela málo, takže většinu vlaků na hlavních tratích zajišťují jednotky řady 560 (dnes už jen rameno Křenovice - Brno - Blansko - Letovice, eventuelně Březová nad Svitavou), případně 242 se třemi vozy Bdmtee a jedním vozem Bfhpvee295 (totéž rameno) anebo soupravy čtyř vozů Bdmtee tažené lokomotivou 242, eventuelně 263, které zajišťují vozbu většiny osobních vlaků na rameni Břeclav - Vranovice - Brno - Tišnov - Žďár nad Sázavou. Ano, máte pravdu, že většina těchto souprav rozhodně není nízkopodlažní, navíc soupravy jezdící z Břeclavi do Žďáru ani nejsou vratné. Což znamená, že v koncové stanici musí být lokomotiva od soupravy odvěšena, následně tuto soupravu objet po sousední koleji, pak na soupravu najet z druhé strany a po svěšení musí být provedena zkouška brzdy. Teprve potom je vlak připraven k další jízdě opačným směrem. Což o to, například ve Žďáru nad Sázavou má většina souprav hodinový pobyt, takže se to dá stihnout, existují však výjimky, například obraty Os 4912/4605 a Os 4602/4913 v pracovní dny, kde je obrat jen něco málo přes čtvrt hodiny. Zde stačí malé zpoždění vlaku od Brna a už se "nestíhá". Určitým řešením by bylo třeba pořízením dalších řídicích vozů (po vzoru sysla), ale s jakou lokomotivou by to jezdilo? Co se týče lokomotiv řady 242, tak pouze tři z nich jsou vybaveny řídicím systémem WTB potřebným pro komunikaci s těmito vozy - konkrétně se jedná o lokomotivy 242.240, 242.242 a 242.264. Od dalších úprav těchto lokomotiv na systém WTB bylo upuštěno proto, že se ukázalo, že úpravy lokomotiv bez elektrodynamické brzdy na tento systém jaksi není to "pravé ořechové". Kdysi jsem na jiném diskusném fóru na konkurenčním webu navrhoval úpravu prototypových lokomotiv 263.001 (Máša) a 263.002 (Dáša) na tento systém po vzoru jejich slovenských sester (263.003 až 263.012). Od znalého diskutujícího se mi dostalo odpovědi, že po trakční stránce je každá z nich jiná a dost se liší i od svých sériových sester působících na Slovensku, takže by to nedoporučoval. Na systém WTB je také upraveno 12 es (řada 362) v brněnském depu, ale ty jezdí na osobních vlacích Břeclav - Přerov a na rychlících Brno - Břeclav - Přerov - Olomouc. Tak snad jedině počkat, až budou další panteři, a zatím jezdit s tím, čím se dá...
registrovaný uživatel zdeny 
20.02.2015 (9:59)  
Jezdím na trati Brno-Adamov-Blansko. Většinou staré vlaky, vysoký nástup, při příjezdu do stanice brzdy piští, až to rve uši, vždy dávat pozor, zda dveře lze otevřít a pod. Na nový vlak narazím docela zřídka.
registrovaný uživatel Ojin 
06.02.2015 (22:53)  
Když už se tu tolik mluví o 343, myslím si, že by bylo ideální, kdyby část vlaků jezdila přes Holíč a Skalicu.
registrovaný uživatel DJ 
30.01.2015 (23:19)  
Vlára má v úseku Blažovice - Veselí nad Moravou kapacitní problém snad v jediné věci - chybějící autoblok (či alespoň rozdělení na 2 oddíly pomocí AHr.) v úsecích Blažovice - Slavkov a Slavkov - Bučovice.

To ovšem jen za předpokladu výhledového špičkového stavu 2 x Os + 1 x Sp (z toho 1 Os jedoucí až do Veselí, zatímco druhý Os končící už v Bučovicích). A tento stav zřejmě tak jako tak není "vyjezditelný" v Brně hl. n.

Výhybna Vnorovy by přinesla neideální zapojení vlakových spojů do taktového uzlu Veselí nad Moravou (má-li být Veselí taktovým uzlem, ovšem zrovna tam by cokoliv jiného bylo silně nelogické). Takže tak jako tak Strážnice plus... ano, po zrychlení (+ eventuálně zrušení zastavování v zast. Rohatec kolonie) Rohatec.

Koncepční (ne)vhodnost přímého vlakového spojení Strážnice Brnem si dovolím přirovnat ke koncepční (ne)vhodnosti přímého vlakového spojení Kobylí/Čejče/Mutěnic s Brnem.
registrovaný uživatel PN  mail  
30.01.2015 (21:50)  
Za současné podoby Vláry je to hlavně její zastaralá infrastruktura, která neumožňuje navyšovat počet vlaků. Díky tomu se kolikrát stane, že už do Veselí přijede vlak plný a z Veselí se stojí. Alternativní trasa by toto řešila. Samozřejmě, jestli se někdy podaří Vláru nějak rozumně zmodernizovat a díky tomu navýšit počet vlaků na ní (ideálně z Veselí ve špičce Sp 30 min., Os 60 min. a z Kyjova další posilové Os do 30 min. a ze Slavkova další do 15 min. intervalu), pak možná alternativní trasa přes Hodonín nebude tak lákavá. Ale i v takovémto ideálním případě by alternativa přes Hodonín mohla být zajímavá, třeba pro cesty do Hustopečí nebo do Lednicko-Valtické oblasti, i když je otázka, kolik Veselsko vyprodukuje takových turistů. Ale hlavní výhoda takového spoje stále zůstává přímé a rychlé spojení Strážnice s Brnem.
registrovaný uživatel Kakov 
30.01.2015 (21:25)  
PN:

v čem je prosím podle Vás problematická vlára pro relaci Brno-Veselí?

Děkuji
registrovaný uživatel Domis 
30.01.2015 (19:47)  
Ještě k tomu 30' taktu na 343. Pro vložení posilových spojů do současného grafikonu by byla potřeba výhybna ve Vnorovech. Další křižování by bylo v Rohatci, tam by se to snad nějak vešlo. (z Hodonína ve sledu za rychlíkem na Olomouc). V plánech Kordisu (v nějaké studii) byla nová zastávka Vnorovy-Lidéřovice. Bylo by vhodné na jejím místě vybudovat i výhybnu. Počítá se s tím do budoucna, neví někdo? To mi přijde jako jedna z mála smysluplných investic na trati 343. Elektrifikace by byl jen bonus, ale nutnost rozhodně ne.
registrovaný uživatel PN  mail  
30.01.2015 (17:31)  
DJ: Vy jste o tom nepsal, ale ostatní zjevně ano a jak vidno, takovéto mrhání peněz by se jim velmi líbilo. A ano, spojení s Hodonínem bude jistě hrát také svou roli, ale troufnu si říct, že pro tyto obce je důležitější spojení do Břeclavi a to mají jak Bořetice, tak Kobylí, stejně s přestupem. A protažení Sp Brno – Hodonín na Přerov by mnoho výhod oproti současnosti nepřineslo, naopak, protažení do Veselí by přineslo alternativu pro spojení Veselí s Brnem po problematické Vláře a přímé spojení do Brna ze Strážnice. Ale jak píšu, v současné době je to jen sen.

Karel Kovářík: Na rozdíl od některých jiných tady, já vždy posuzuji veřejnou dopravu jako celek, A celkově vzato, pokud zůstaneme v rámci Jihomoravského kraje, je jistě pravda, že důležitější jsou investice do tratí 300, 340 a hlavně železničního uzlu Brno, ale elektrifikace 343 mi přijde rozumnější, než vyhazování peněz na úseku Hodonín – Čejč nebo třeba na elektrifikaci 254. Toť můj názor.
30.01.2015 (15:59)  
Kadaň, Kadaň, Kadaň...to je trochu z ruky od JMK, aby to patřilo do problematiky tohoto článku, ne? Ono by jistě nebylo od věci dokončit leccos po republice, ale nepišme to sem ;-)
registrovaný uživatel kave 
30.01.2015 (15:02)  
PN:
Já se nestačím divit některým myšlenkovým pochodům tady.

Nápodobně, vážený pane. Elektrifikovat trať 343 a dokonce až na Slovensko je ještě větší nesmysl, než snaha KORDISu zrušit vlaky z Hodonína do Čejče. Když už tedy něco dělat, tak momentálně by bylo třeba elektrifikovat krátké úseky Kadaň-Prunéřov - Kadaň předměstí a Louka u Litvínova - Litvínov, to je smysluplné.

DJ:
protáhnout Sp Brno - Hodonín až do Přerova

Velmi dobrý nápad, možná zajíždět až do Olomouce, jenom taková maličkost chybí k realizaci. Je třeba přesvědčit i ty další dva kraje, aby stejně jako JM si to zaplatily.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2024 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko