..: Deutsche Bahn vymění informační tabule ve 120 stanicích :..

Nové informační tabule ve stanici Dresden Hbf, foto: Kai Michael Neuhold – Deutsche Bahn AGBerlín — Německý správce železniční infrastruktury DB Netz, člen koncernu Deutsche Bahn, chystá pro cestující ve 120 nejfrekventovanějších železničních stanicích nové odjezdové informační tabule na nástupištích. Prvními třemi stanicemi, kde byly již nové systémy instalovány, jsou nádraží Leipzig Hbf, Leipzig/Halle Flughafen a Karlsruhe Hbf v západní části Německa. Již do konce letošního dubna má být novou generací tabulí vybaveno 60 stanic, do konce roku pak ještě dalších 60. Kromě toho se chtějí u Deutsche Bahn více zaměřit také na kvalitu úklidu na nástupištích a nádražních budovách, a to konkrétně v 53 městech, na která poukázali sami cestující.

A v čem jsou vlastně nové německé informační panely na nástupištích inovativní? Již dnes drtivá většina informačních tabulí v Německu umí zobrazit aktuální informaci o vlaku – jako například že dnes není řazen vůz číslo 368, že je dnes vlak mimořádně veden v obráceném řazení či že je již plně rezervován. Zároveň se na nástupištních tabulích zobrazuje i základní řazení každého vlaku a také příjezdy vlaků. Nové panely zobrazí navíc ještě další dva vlaky, které z daného nástupiště odjíždějí po vlaku aktuálním, a to včetně případného zpoždění a dalších informací. Obecně pak platí, že v Německu jsou nástupiště, odkud vlaky odjíždějí a přijíždějí, stanovena již dopředu a jsou uvedena ve vlakových průvodcích a jízdních řádech. Případné změny jsou pak zpravidla vyhlašovány a vyznačovány.

Pro českého cestujícího, zvyklého na zveřejnění nástupiště většinou třeba 10 minut před odjezdem, to může vypadat trochu jako jiný svět. Informační tabule, jež používá Správa železniční dopravní cesty, se většinou liší stanici od stanice, jednotný informační systém chybí a centrálního hromadného nákupu se nevyužívá. Zobrazení aktuálních informací o vlaku na nástupištích je většinou spíše nemožné, protože tabule k tomu nejsou uzpůsobeny a umí pouze úzké spektrum možných provozních informací, pokud je umí vůbec. O zobrazení řazení vlaku přímo na odjezdové tabuli si spíše můžeme opravdu jen nechat zdát. Na rozdíl od nejen obou našich západních sousedů navíc stále mícháme koleje a nástupiště a dělíme je různě podélně na části (typicky vlak přijede k nástupišti číslo 2, kolej pátá, severní část apod.), zatímco ve světě se logicky označují jednotlivé nástupištní hrany a používají jednotné sektory označované písmeny. Přitom při vhodném nastavení sektorového systému cestující mohou dopředu přesně vědět, kde jejich vůz zastaví, a tím i zkrátit čas, který potřebují k nástupu do vlaku.

Je samozřejmě pravdou, že i český správce infrastruktury udělal v informování cestujících na nádražích v posledních letech znatelný pokrok. I přesto se však nelze vyhnout pocitu, že je v jeho systému skryt výrazný formalismus a znatelný odstup od potřeb cestujícího. To ostatně ukázala i diskuze cestujících na neoficiálním profilu České dráhy – omezení provozu na sociální síti Facebook, který informaci o nových informačních tabulích v Německu přinesl jako první.

Na některá z výše uvedených zlepšení se můžeme těšit v dohledné době i u nás – jednotné moderní označování nástupišť a sektorů má náš správce státní infrastruktury podle mnohých zdrojů již v podstatě připravené. Naopak jednotný informační systém, který by zpracovával a publikoval informace tam, kde je cestující potřebuje, a v míře a formě, která mu pomůže, je prozatím v nedohlednu. Slabou náplastí na „plechovou hubu“ meloucí stále stejnou monotónní úřední písničku a vizuální systémy fungující relativně dobře za pravidelného provozu, ale selhávající již při v podstatě banálních scénářích mimořádností, tak může být jedině iniciativa dopravců. Například České dráhy s aplikací Můj Vlak, možností rezervací prakticky veškeré meziregionální dopravy a propracovaným systémem mimořádností nastavily poměrně vysoký standard.

Zdroje: Deutsche Bahn, facebookový profil České dráhy – omezení provozu


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 16.3.2016 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Služby Stavby a projekty

Další z regionu Německo Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
17.03.2016 (1:08)  
Už při čtení prvního vlaku jsem pukal: "Tady máte vlak pět tisíc tři sta..." :-)
Prosím, jak se správně čte např. číslo 500, 1000, 1500, 27400?
Je na to nějaká norma?
Děkuji
registrovaný uživatel Honza  mail  
17.03.2016 (0:11)  
Ešus: no bóže, tak učitelka neví, jak se čte číslo vlaku, to snad nemá vliv na to, jestli vlak najde nebo nenajde.

Tomáš Kraus: na spotřebě a čitelnosti asi záleží na konkrétní technologii zobrazování. Některé Pragotrony bohužel nesvítí celou noc, ale non stop, což při osvětlení zářivkami, má spotřebu jak kráva. Pokud jde o barvu, musely by se samozřejmě použít plnohodnotné bílé LED a ne ty namodralé atrapy. Na Smíchově, ještě než zrušili klasické Pragotrony, byly místo lineárních zářivek po stranách perónních tabulí úsporné "žárovky", to taky není šťasné řešení. Spíš bych viděl řešení v podobě lineárních LED trubic (náhrady klasických zářivek).

V Lovosicích stačí, když nakouknu do haly přes zavřené dveře a vidím krásně všechny odjezdy. To jsem zvědavý, jestli to takhle hezky bude vidět, až tam dají nějaký světelný panely.
16.03.2016 (22:51)  
Honza: Ale některé pragotrony se musejí překlápět téměř neustále a navíc je to vlastně motorek, takže spotřeba energie asi nebude úplně malá. Ty venkovní právě bývají osvětlované celou noc, a než to osvětlovat LEDkami (má to vůbec smysl? byla by spotřeba na osvětlení nižší? byly by v tom vidět ty barvy zmíněného podbarvení podle kategorií?), to už tam může rovnou svítit LEDkami ten nápis. Někde jsem četl, že tyhle moderní panely mají právě spotřebu nula nula nic.

Ohledně čitelnosti si taky nejsem jistý, na pragotronu mám občas problém rozlišit 6 od 5 nebo od 8. Na světelném panelu třeba střídavě svítí pět stanic přes které vlak jede, nebo tam bliká číslo linky místo čísla vlaku, tohle pragotron nikdy umět nemůže. Taky jsem ještě neviděl, aby světelný panel ukazoval nesmysl, což se u pragotronů dost stávalo, a když pak nesedí čas odjezdu nebo cílová stanice... Ohledně zobrazování textu, který tam není - loni jezdily několik týdnů ze Smíchova NAD busy za S8/S80 do Vraného. Na pragotronu se psal odjezd spoje směr (nic) přes (nic) v 7:30, kategorie NAD, číslo peronu (nic) - to tam snad ani dávat nemuseli :-)

Ohledně těch dvou "Folgezügů", taky jsem trochu na rozpacích, jestli to nezpůsobí víc zmatků než užitku. Mělo by to asi být trochu výrazněji oddělené od toho prvního vlaku. U nás by se to někdy hodilo, dneska večer jsem viděl jak na Smíchově zastavil Švejk (nástup max. 8 lidí) a 4 minuty po něm dvojslon S7 (nástup přes 150 lidí), jehož cestující samozřejmě až do odjezdu Švejka neměli svůj spoj napsaný ani v podchodu, ani nahoře - a to ještě někdy na protější koleji "svádí" k nástupu rozsvícená cedule Beroun, ale ovšem jako linka S6, což se ovšem pro jistotu na panelu nepíše, nevadí že už 10 let tyto linky značíme. Aspoň tam svítí že to jede přes Rudnou, v podchodu je jen pod sebou Beroun a Beroun a vyber si.

Značení kolejí a nástupišť mě taky štve, třeba v Tanvaldě mají teď nějakých 6 nástupních hran, ale místo aby se značily 1-6, je to nástupiště 1 kolej 2a, nástupiště 2a kolej 1... tohle ať zůstane pro služební účely. Ani v tom Německu to občas není ideální a vychází to ze služebního číslování (stanice Büchen má hrany u kolejí 1, 4, 40, 41 a 141), ale pořád se pracuje s jedním číslem koleje, ne se dvěma.
registrovaný uživatel Ešus 
16.03.2016 (22:45)  
Kdysi jsme se v cca třetí třídě učili číst z JŘ. Byl to jízdní řád trati 250 v učebnici matematiky. Skončilo to bohužel tak, že já jsem učil učitelku... Už při čtení prvního vlaku jsem pukal: "Tady máte vlak pět tisíc tři sta..." :-)
A to byl jen jeden list JŘ. Co by dělala učitelka v případě, že bych jí dal do ruky knihu a ať najde spojení napříč republikou?
registrovaný uživatel Honza  mail  
16.03.2016 (21:18)  
SYN: otázka jestli se vyrábí nebo nevyrábí je jiná věc. Samozřejmě že za předpokladu, že se vyrábí (což samozřejmě nevyrábí). Je dost stanic, kde není ani toto.

Pragotron má řadu výhod. Jak jsem už říkal, je to přehlednější a viditelné už od vstupu do haly (každá stanice má různě velké listy, podle velikosti haly), každá kategorie vlaku má jinak barevný podklad listu.
Potřebuje to elektřinu jen při překlápění (za předpokladu že to není osvětlované 24 hodin denně, ale třeba upravené na osvětlení LED diodami). Dá se to napojit na systém INISS a používat v jedné stanici v kombinaci se světelnými panely.

Nevýhody jsou, že při změně některého parametru, se musí fyzicky překreslit příslušný list A nedá se zobrazit text, který tam není. To by řešil ten univerzální panel. Někdy se může stát, že se zobrazí nesmysl. V rámci ušetření mechanizmu se tabule nerolují po každém odjezdu, ale zpravidla až po odjetí celé první tabule, takže nejaktuálnější odjezd není vždy na prvním místěě, což ale nemyslím, že by byl extra problém.
registrovaný uživatel SYN 
16.03.2016 (20:38)  
Honza: ano jistě, tam kde je málo variant to docela dobře může stačit (i když ty doplňkové info můžou být pěkný bonus jakmile se odladí formát), ale jak dlouho myslíte že se ten systém ještě bude vyrábět (předpokládám že už teď se nevyrábí)? Takže trvalá udržitelnost není... a mít řádově desítky let kombinaci různých systémů taky není pravé ořechové...
16.03.2016 (20:10)  
SYN: Já jen odhadoval, určitě to umělo fungovat dobře a bez poruchy; nechci to zase nějak deklasovat.
Jinak si nemyslím, že by zobrazování informací na našich nádražích bylo nějak špatné, či nedostatečné. Dle mého názoru naprosto stačí cílová stanice, druh vlaku, čas a rolující informace o stanicích, přes které to jede. Co víc by tam ještě mělo jako být??
registrovaný uživatel Honza  mail  
16.03.2016 (20:04)  
V menších stanicích stačí překlápěcí pragotron, který píše cílovou stanici, kategorii vlaku, směr jízdy a čas odjezdu. Kategorie vlaku je ještě podtržená barvou políčka. Je to viditelné a čitelné na dálku. To se o těch blikajících blechách na "moderních" panelech nedá říct. Pod tím překlépěcím panelem by mohl být ještě malý LCD displej, kde by se psaly výluky a různé mimořádné věci v podobě běžícího textu.
registrovaný uživatel SYN 
16.03.2016 (20:02)  
DC: souhlas, konečná podoba pragotronů byla celkem slušná ale víme někdo jak začínaly? Pochybuju že to bylo snadné, tradicionalisté jistě potřebovali pár desetiletí než se to vychytalo a než je vzali "na milost"... jo a mimochodem puntíkový (matrix) ekvivalent pragotronů (vysoká svítivost, vysoký kontrast, nízká spotřeba) existuje, sice to nemá bůhvíjaké rozlišení ale u busů v MHD se to nějakou dobu používalo (nějaké BUSE BSXXX), teď už je to zase překonané jsou novější verze na principu jako ty na přiloženém foto...

S tou energií - pokud se pohybujeme o řád pod osvětlením nástupišť, vestibulů atd. (o trakci samotné už vůbec nemluvě, a přitom tam by se dalo potenciálně šetřit nejvíc!) tak bych to nějak moc neřešil, získáte málo a ztratit můžete dost...
16.03.2016 (19:55)  
M 474 003: Přesně tak. Moje dcera v šesté třídě aktuálně bere konstrukci hydraulických brzd, ABS, zavěšení kol a podobné systémy. Měnit kolo se učili ve druhé. Taky mají dvakrát denně čtvrthodinku nenávisti k vlakům.
K těm Pragotronům - známe, jak "kvalitní" (ano, i kvalitní, bez uvozovek) uměla být socialistická výroba. A jak se některé věci uměly s_át a s_át pořád dokola. Displej žere minimum, může se na něj napsat úplně cokoli, kdykoli. Taky nezapomínejte, že se energie dá šetřit i jinde, takže v konečném důsledku vám jedno nádraží sežere méně nebo stejně energie, jako dříve.
A jen podotek k tomu, že někdo v Ostravě nastoupí do vlaku "Praha" a jede směr Varšava? O inteligenci takového člověka lze s úspěchem pochybovat, pardon. I člověk s IQ hodně pod průměrem dojede vlakem, kam chce.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko