Aleš Liesk.: To bola obecná poznámka a povzdych, že vzťah dopravca:spoj na letisku nie je 1:n ale m:n. Nie ku konkrétnemu prípadu.

Mám několik připomínek:
1O minut před odjezdem je spíše optimistický odhad. I když musím uznat, že poslední dobou jezdívám vlakem v 18.07 a v 18.0x to tam už nástupiště bývá, někdy i před osmnáctou. Ale setkal jsem se s tím, že se to dávalo i třeba jen dvě minuty předem (je fakt, že to byl extrém) a opravdu nechápu, jak na nádraží, jehož projití svižným tempem trvá 4 minuty, mohou nastupovat lidé s omezenou schopností pohybu.
Samostatnou kapitolu tvořily svého času vlaky do benešova začínající v počernicích, tehdy jsem raději jezdil z vysočan (mám to na hlavní zhruba stejně daleko, jako do vysočan, bylo to tedy delší jen o ten úsek cesty vlakem). Ve vysočanech asi záleželo, kdo má službu - někdy byla nástupiště na tabuli odzhora až dolů, jindy také pár minut před vlakem, ale vzhledem k centrální poloze čekárny s dobrým výhledem na obě strany to vůbec nevadilo.

Tabule v českých stanicích podle mě odrážejí různé generace. Dokonce ani na trati S9 už nejsou jednotné. V právě modernizovaném hostivaři jsou jiné než v ostatních stanicích (na první pohled lepší, precejenom bílá na černém je čitelnější než zažloutlá (kdysi bílá) na modrošedém (kdysi modrém), je otázkou jak budou vypadat za 5 let). Tabule má pokud vím na starosti telematika a musí být docela těžký úkol udržovat tolik různých typů od starých "přesýpacích" (ty jsem naposledy viděl na třeba smíchově) až po současné. Ale myslím si, že výměna tabulí jen proto, že jsou tastaralé, nebo dokonce jenom proto, že už se dlouho neměnily, je nesmysl. Měnit by se měly ty, co ztrácejí čitelnost nebo přestaly sloužit.

Značení nástupišť a kolejí je na českých nádražích opravdu zmatečné. Koleje jsou číslované někdy podle služebních čísel (tedy od středu ke krajům na jednu stranu sudé, na druhou liché), někdy od nádražní budovy, někde je i kombinace (třeba prvních 5 je popořadě, následuje devátá (protože sedmá končí ve šturcu před nástupištěm) a jedenáctá, možná třináctá, ale u té se nenastupuje, pokud nejste osádka MUV). Někde se číslují nástupiště, jinde koleje (třeba na masaryčce). Severní a jižní část (ovšem na zdi na hlaváku jsou šipky k sektorům), 1B verzus B1 (to musí neznalé dost plést), sektory nebo vpravo, vlevo (to je podle mě vůbec nejzmatenější ... která část koleje je vlevo), vpředu, vzadu - označování částí nástupišť opravdu je rozličné. Mám ale i zkušenost z rakouska, kde opravdu bylo řazení vlaků hezky s vyznačením, do kterého sektoru přijde který vagón, takže jsme se postavuili k místu, kde měl přistát ten, s naší rezervací ... no a přesně jako u nás, byl úplně jinde. Takže ne všechno, co vypadá na papíře dobré, opravdu funguje (mimochodem Insbruck hbf je nejšpinavější nádraží, jaké jsem kdy viděl, pražské hlavní (tehdy dlouho před rekonstrukcí) bylo oproti němu jak z alabastru). Tato zkušenost je tak 10-15 let stará, už jsem dlouho nebyl vlakem v zahraničí, vzhledem k tomu, že cena vlaku obvykle dvojnásobně překračuje cenu autobusu a je srovnatelná s cenou letenky (to už si spíš připlatím za to letadlo, než za vlak). Na druhou stranu už tehdy, kdy u nás byly někde ještě ručně zasouvané skleněné tabulky (byť si myslím, že to je nejlepší systém), nebo černá tabule, na kterou psal výpravčí křídou, byly v rakousku i v itálii v podchodech, na nástupištích i v čekárnách televize, kde byl seznam odjezdů a informace.
No vlastně mám nedávnou zkušenost z jednoho výletu v Itálii. Začlo to nákupem jízdenek. Italské dráhy maji celkem pěkné automaty (osobní pokladny jedou tak hodinu denně a zrovna v té stanici měly měsíc výluku "due to technical problems"), které při přepnutí na angličtinu mají některé nápisy i přeložené do angličtiny (ovšem hned ten první "sempre a bigliteo" mě přivedl na pochyby, jestli jsem tu angličtinu opravdu přepnul). Abyste si mohli koupit v italském automatu jízdenku, musíte si na základě zadání startu a cíle cesty vybrat z nabízené kombinace spojů (bez možnosti to jakkoliv měnit). Automat vás varuje, že máte na přestup méně než 20 minut, ale nenabídne pozdější vlak (spojení musíte vybrat jako celek). A teď přijde první sranda. Po odsouhlasení všeho se dozvíte, že jízdenka platí 60 dnů od vydání (nejpozději 6 hodin od označení). TEDY vy jste museli si vybrat přesně konkrétní vlak(y) abyste dostali jízdenku s platností na dva měsíce! Úžasné; na to nemají ani české dráhy, národní dopravce. Ale příběh nekončí. Nastoupili jsme tedy do vlaku a po chvíli, když jsme se chystali vystupovat, abychom přestoupili, koukáme, že na tabuli na nástupišti už ten vlak visí, ovšem na stejné koleji, na kterou právě přijíždíme. Průvodčí (který viděl náš údiv) nás ujišťuje, že je to opravdu tak - HLAVNĚ že nás automat varoval, že bychom nemuseli stihnout přestoupit za těch cca 15 minut. Je vidět, že náš národní dopravce má v matení cestujících ještě co dohánět.

No, čo si aerolinky vymysleli code sharing
Čekal jsem, kdo přijde s touto teorií (AL je blbej, je to jedno a totéž létadlo) a úpřímně řečeno, je mi líto, že jste na to skočil zrovna Vy ;-)
Vězte, že jsem tímto spojem (posledním z Brusele, a nescházelo moc, a byl bych ho měl použít i dneska) letěl hodněkrát. ČSA do Prahy ve 20.00 z gejtu A40, Brussels Airlines do Prahy ve 20.00 z gejtu A57 (obvykle co nejdál od sebe, aby to přebíhači měli víc adrenalínový :-).
Pak odlety rozhodili, aktuálně tuším ČSA v 19.50 a BA ve 20.30.
Opravdu si myslíte, že je to codesharing? ;-)

Ten Stockholm či co jsem to viděl v neděli je jeden z prstu C a druhej z prstu D, tak to asi opět nebude totéž létadlo. Oba lety v 10.40 (tuším).

Frantisek:

přesně tak. Nechápu, proč už se to dávno takhle neznačí.

Ještě by chtělo upravit bordel ve značení vozů jednoduše na 1-xx. Značení trojmístnými čísly, které nejdou ani po pořadě už na moderní železnici taky nemá co dělat.

Aleš Liesk.: No, čo si aerolinky vymysleli code sharing, je to na tom letisku už úplne zabité...

Dôležitá je dnes tiež informácia o dopravcovi.
Ano, můžeme se inšpirůvať na letištích.
Svého času, asi před 2 lety, odlítaly ve 20.00 dvě létadla z Brusele do Prahy.
Teď zas z Prahy letí v 10.40 tuším dva Stockholmy či ký čerti.
Zjistit si dopravce je velmi důležité, jinak člověk běhá po letišti jak splašenej hadr na holi, neb to zjistí až na gejtu, že je blbě :-)

Tak samozřejmě že udávat jen cíl je nedostatečné! To číslování kolejí je bordel no. Třeba v Roudnici když ten ČD speaker (dost hrozný teda) hlásí rychlík do Prahy, tak přijede na třetí kolej, přitom jede na první (jede rovně po liché). A když jede naopak, tak přijede ke 2. nástupišti, bo poloperonizace. Jinde u poloperonizace mají očíslovanou zase každou tu nudli zvlášť (myslím že v Prackovicích).

kave: Vami uvádzané údaje sú samozrejme najdôležitejšie, ostatne preto sa na tabule od ELEN dávali na začiatok.

Každopádne bez informácie o trase vlaku môžu nastať prípady, kedy sa to bude zhodovať, a ani to, že sa časy odjazdu líšia, nemusí vždy znamenať spásu, pretože meškanie. Dôležitá je dnes tiež informácia o dopravcovi. Naopak informácia o čísle vlaku je naskutku dosť bezpredmetná.

Petr Lešek: Proč ne třeba pět třista osmnáct? :) Protože to tak čte plechová huba? Jistě, je to nejpohodlnější, nejméně krkolomné, ale pokud vím, žádné jazykové pravidlo na to není. Jestli o nějakém víte, tak to napište. Telefonní čísla, čísla účtů nebo čísla vozů také můžete rozdělit a číst různými způsoby bez vlivu na funkci. Stejně tak je třeba rozlišovat laické a odborné výrazy, kdy oba znamenají prakticky totéž a laik nemá povinnost znát ty odborné.

Podle mě bychom si spíš na železnici měli udělat pořádek v číslování kolejí a nástupišť, protože ten bordel, který dnes panuje (nehledě na hlášení odjezdu vlaku "z nástupiště" - pomoc, přejede mě vlak? :)), o něčem svědčí. Koleje mohou mít nadále svá čísla dělená na sudá a lichá, pokud se nástupní hrany označí každá zvlášť a po řadě směrem od budovy. Nebude se pak stávat, že první kolej je služebně druhá a druhá služebně první, že někde je u každého nástupiště kolej 1 a 2, zatímco jinde třeba 2 a 6 a 8 a 12, a ještě jinde 1, 2, 3, 4. Slovy klasika, nepořádkem u vechtrovny to začíná a srážkou vlaků to končí. :)

Honza: ale debata je o tvrdení, že cieľová stanica vlaku a čas odchodu (iba tieto dva údaje) sú vždy dostatočné na jednoznačnú identifikáciu vlaku.