Chrudim — Pardubický kraj usiluje o zlepšení železničního spojení s Vysočinou, svědčí o tom oznámení nákladné revitalizace tratě 238 v úseku Hlinsko v Čechách - Medlešice a jednání se SŽDC. Celková cena revitalizace se vyšplhá téměř na jednu miliardu korun. Rozsáhlou rekonstrukcí projdou železniční stanice, přejezdy i železniční svršek a spodek, na vybraných úsecích dojde ke zvýšení traťové rychlosti. Stavět se začne nejspíš už v příštím roce, avšak ani tato téměř miliardová investice nepomůže ke zvýšení propustnosti tratě, tzv. Medlešická spojka je zatím v nedohlednu… To, že Pardubický kraj očividně usiluje o lepší železniční spojení vzdálenějších měst s městem krajským, dokazuje zahájení projektu stavby druhé traťové koleje na trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi nebo příprava spojky mezi zastávkou Chrudim zastávka a tratí Chrudim město – Heřmanův Městec.
Pokud půjde vše podle plánů a neobjeví se někde větší problém, už v březnu příštího roku se s největší pravděpodobností promění čtyřicetikilometrový úsek trati 238 z Hlinska do Medlešic ve staveniště. Svědčí o tom oznámení záměru revitalizace tratě, které bylo založeno před pár dny do informačního systému posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Revitalizace se dotkne nejen úprav zabezpečovacího zařízení a přejezdů, oprav traťového svršku a spodku, ale i oprav stanic – např. v Hlinsku vyroste nové nástupiště. Dojde k vybudování kamerového systému ve větších stanicích a nového informačního systému pro cestující veřejnost.
Projekt mimojiné řeší zvýšení bezpečnosti cestujících, kultury cestování i propustnosti stanic. V řešení je i zastaralé zabezpečovací zařízení, které již nevyhovuje současným nárokům na provoz a bezpečnost železničního provozu. Například na nádraží v Hlinsku zaměstnanci SŽDC dodnes ovládají ručně stahované závory. Zastaralá technika „sabotuje“ i snahu obnovovat vozový park, protože např. noví RegioSpideři (Stadler RS1) z depa v Havlíčkově Brodě si zkrátka nerozumí se zastaralými přejezdy mezi Žďárcem u Skutče a Hlinskem (podobně jako na trati Jihlava – Jihlávka).
Obnovu tratě, na níž byl zahájen provoz mezi Pardubicemi a Havlíčkovým Brodem v roce 1871, zaplatí stát. „Celkové investiční náklady se pohybují okolo 995 milionů korun,“ řekl Marek Illiaš ze SŽDC.
Stavbaři dají vzniknout nejen nové výhybně Cejřov u Vrbatova Kostelce, modernizace se dotkne především stanic a některých přejezdů mezi Hlinskem a Medlešicemi. Cestujícím by se měla i zkrátit doba cestování. Zvýšit se má rychlost vlaků na mnoha úsecích:
- zvýšení traťové rychlosti ze 75 km/h na 90 km/h v úseku Hlinsko v Čechách – Holetín (km 39,971-43,046);
- zvýšení traťové rychlosti ze 70 km/h na 80 km/h v úseku Prosetín – Cejřov (km 56,746-58,057) a v úseku Horka u Chrudimi – Chrast u Chrudimi (km 66,453-67,785);
- zvýšení traťové rychlosti ze 70 km/h na 90 km/h v úseku Chrudim – Chrudim zastávka (km 81,055-82,041), čímž dojde k prodloužení souvislého úseku s rychlostí 90 km/h v délce 4,8 km;
- zvýšení traťové rychlosti ze 70 na 80 km/h v části úseku před železniční stanicí Chrudim (km 78,350-79,431) ve směru od Slatiňan;
- zvýšení traťové rychlosti ze 70 km/h na 100 km/h v km 72,991 - 75,600 (část úseku mezi zastávkou Zaječice a stanicí Slatiňany)
- zvýšení traťové rychlosti ze 70-90 km/h až na 120 km/h mezi stanicí Slatiňany a přejezdem se silnicí I/37 v Chrudimi (za obchodním domem Tesco v Chrudimi chce město Chrudim již letos zřídit novou železniční zastávku Chrudim-U Stadionu)
Cestování mezi Hlinskem a Pardubicemi se podle kraje i přes miliardovou investici výrazně nezkrátí. „Rozhodující úsek této trati, který by mohl ovlivnit zkrácení jízdních dob a zvýšení komfortu cestujících, je takzvaná Medlešická spojka. Ta ovšem není v projektu revitalizace obsažena," odvětil zastánce kratšího propojení mezi Chrudimí a Pardubicemi a krajský radní odpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Nedořešená Medlešická spojka tak bude i po plánované modernizaci brzdit plány kraje, který by rád zvýšil počty spojů na této trati. „V současnosti to není možné, a ani projekt po svém dokončení nám zvýšení kapacity a rychlosti nenabídne. Limitujícím faktorem je především úvraťová jízda z Pardubic do Chrudimi přes Rosice nad Labem a přes jednokolejný železniční most přes Labe," doplnil Jaromír Dušek.
Přílohy: Oznámení záměru „Revitalizace trati Pardubice – Ždírec nad Doubravou“ [PDF]
Zdroje: týdeník 5+2 [1], [2], [3], Železniční infrastruktura v Pardubickém kraji
Nikoliv. I Regionova má max. rychlost 80 km/h, stejně jako řada 810, z níž vzešla.
Žraloci jezdí jen do Chrudimi, Slaťiňan a do HLINSKA proto, že dál by nevyužily svůj rychlostní potenciál, což je správná politika.
Nebude spíše háček v dotačních podmínkách (nemožnost opustit území Pardubického kraje)? Nebo ti žraloci nebyli pořízeni s přispěním moudré všemocné EU?
v loňském JŘ i většina spojů Sp a Os jezdila jen do Hlinska, protože kraj Vysočina bohužel o tuto trať dlouhodobě nemá zájem..
Na poměry Kraje Vysočina je rozsah osobní dopravy v úseku HB - Ždírec slušný.
Vidím to tak, že koncept osobní dopravy platný do 12/2013, kdy vlakové spoje jezdily mezi Pardubicemi a Hlinskem jako spěšné, ale z Hlinska dále do HB pokračovaly zastávkově, byl jistě limitován i infrastrukturou, tzn. z Pardubic do Hlinska bylo potřeba spěchat, aby se stíhala potřebná křižování, zato z Hlinska do HB už se dalo zastavovat všude.
Jedna z interpretací může znít, že ty dva páry R-238 spíše překážely v existenci jiným vlakovým spojům (ne, že by to byla příčina jejich zrušení, ale...) a stejně např. v Havlíčkově Brodu neměly rychlíkové přípoje.
zvýšení traťové rychlosti ze 70-90 km/h až na 120 km/h mezi stanicí Slatiňany a přejezdem se silnicí I/37 v Chrudimi (za obchodním domem Tesco v Chrudimi chce město Chrudim již letos zřídit novou železniční zastávku Chrudim-U Stadionu)
To je "úžasná logika" - v nějakém úseku vcelku výrazně zvýšit traťovou rychlost a pak v něm vybudovat novou železniční zastávku. Ideálně takovou, v níž budou zastavovat všechny vlaky osobní přepravy. :-)
Všechny tyhle lokální úpravy tratí jsou spíš investicí pro to, aby ta trať úplně neshnila. Milarda se má příští rok narvat i do Zastávka - Třebíč a výsledek rychlosti? Z Brna do Okříšek o tuším tři nebo čtyři minuty rychleji. Znojmo - Břeclav se bude úplně nově dělat jen naprostý zlomek trati.
No právě... Znamená to snad, že trať mezi Hlinskem a HB "shnije"?
(Stejná otázka pro úseky Třebíč - Jihlava nebo Hodonice - Valtice)
To je ale vic problem, nez argument pro rekonstrukci - nikdo nevi co bude za rok, natoz pak za 3...
Já si jen myslím, že mnou naznačená trasa by měla výhodu v tom, že a)dalo by se využít toho, že měrem od Prdubic by šla trasa z kopce b) je tam daleko více prostoru pro oblouky omožňující vyšší rychlost c) momentálně se toto místo bude přestavovat, protože se zde bude I/37 napojovat na vznikající městský obchvat a tudíž by tu byla možnost "utopit" novou silnici tak, že by se dal nutný násep spojky snížit o cca 1-1.5 metru......
Hybridní regionální jednotka: doba, kdy se s poptávkou nějakého železničního vozidla muselo čekat, až ho bude mít v portfoliu jediný správný domácí výrobce, už je pryč. Dnes se na českých kolejích prohánějí produkty Siemensu, Bombardieru, Pesy, Stadleru, takže není nepředstavitelné, že by a) se koupila jednotka na bázi BGC u Bombardieru (upravená dle TSI) b) u jakéhokoliv jiného výrobce (např. Pesa je dost agilní). Ano, takových cca 10 kusů hybridů v parku ČD (nebo někoho jiného) by byl atyp s z toho plynoucími nevýhodami, to je mi jasné. Proto nejsem obecně fanoušek nějakých jednoúčelových nákupů malých skupin vozidel, kam by takováto jednotka nutně spadala.
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.