Mariánské Lázně - Po vzoru obdobných testů u společnosti JLV se náš redaktor rozhodl zamířit stranou od hlavních tratí a vyzkoušet cateringové služby na lokálkách, konkrétně u soukromého dopravce GW Train Regio v osobním vlaku 7104 z Mariánských Lázní do Karlových Varů. Zavedení cateringových služeb na lokálních drahách je příjemnou změnou od dob, kdy jste se museli spolehnout na klobásu z nádražního stánku a následně nepříjemné potíže ve vlaku, jelikož sociální zařízení ve vozech 810 nebylo příliš valné kvality.

Ještě jsem si ani neobjednal a palubní personál mně osolil cestu manipulační přirážkou, jelikož jsem si nekoupil jízdenku v pokladně Českých drah před odjezdem. Standardně bych měl po chuti, ale kvůli vám, čtenářům, jsem se tedy překonal. Požádal jsem vlakvedoucí o jídelní a vinný lístek, což okamžitě zaujalo většinu osazenstva motorového vozu. „No jo, Pražáci přijeli,“ komentovala mé počínání naproti sedící seniorka se psem na sedadle a pokračovala ve čtení bulvárního plátku, který dostala zdarma v rámci bonusového servisu ve vlaku.

Vybral jsem si z menu kávu s obloženou bagetkou a následně párečky. „Párečky už nejsou, poslední snědl strojvedoucí. Ale jestli na nich trváte, tak vám v Bečově můžu skočit do hospody,“ kontrovala vlakvedoucí. Prokázala tím tedy nadstandardní zákaznické cítění, a to se cení. Změnil jsem tedy objednávku na řízečky. Vlakvedoucí poděkovala, vypravila vlak a šla na druhé stanoviště motoráku připravovat moji objednávku.

Při průjezdu oblouky se z kabiny strojvedoucího, momentálně sloužící jako kuchyně, začala ozývat sprostá slova. Zde je třeba toto tolerovat, protože průjezd některými místy byl tak divoký, že spící jezevčík na sedačce nepozorovaně sklouzl ze sedačky, což jej ovšem nevzbudilo, a proto teď pomalu oddechoval v uličce. Během několika minut se vynořila z útrob kabiny vlakvedoucí s první částí objednávky. Přerazila se v uličce o psa, vynadala cestující a já se konečně dočkal své objednávky. Bagetka byla sice miniaturní, ale všechny použité suroviny byly čerstvé a chutné. Sýr mozzarella od místního farmáře byl výtečný. Káva zn. Jehlavanka měla pěknou, bodavou chuť. Výborně.

Ani jsem nestačil dojíst bagetku, a už už se nesl druhý chod, řízečky s pečivem. Po mém dotazu, kde řízečky ohřívají, mi bylo doporučeno, abych se v tom nešťoural. Samotné řízky měly zajímavou, tak trochu naftovou chuť. Ale hlad byl veliký, a tak jsem snědl vše. Vlakvedoucí má dokumentace jídel zarazila a vyrukovala na mě s nepříjemnou otázkou: „Hele a nejste vy ten Hruška ze ŽelPage.cz? Jak pořád nadává na ty jídeláky? Jestli nás nedoporučíte a nedáte nám tu samolepku, tak dostanete přes hubu, jasný?“

Bojovnost vlakvedoucí mě poměrně vylekala, tedy… cateringové služby u dopravce GWTR jsou na velmi vysoké úrovni, a proto jako potravinový inspektor uděluji samolepku!

Autorský text po třech pivech a pár sklenkách Pálavy.