..: Propojení Dolní Poustevny a Žebnice konečně obnovováno :..

642.638, Neugersdorf - Ebersbach, foto: NIcKONDolní Poustevna/Sebnitz — Téměř nemožné se stává skutečností – po letech odkladů německá strana dokončuje obnovu mezistátního železničního spojení mezi severočeskou Dolní Poustevnou a Žebnicí (Sebnitz). Mezi infrastrukturou SŽDC a DB Netz totiž chybělo jen několik set metrů svršku, vlaky tudy totiž ještě do konce druhé světové války jezdily. Dostavba je součástí plánů na rychlé propojení Rumburka a Šluknovska s Žandavou (Bad Schandau) a Děčínem. Po zhruba 600 metrech nových kolejí se vlaky rozjedou zřejmě již v září příštího roku. Co to konkrétně přinese a proč se přes přechod vlastně 69 let nejezdilo?

Vznikající a zanikající přeshraniční úseky

Došlo k zajímavému a zdánlivě nelogickému paradoxu, kdy se otevírá nové přeshraniční spojení mezi českou a německou stranou jen několik let poté, co byl nedaleko ukončen provoz na jiných dvou mezinárodních spojkách – s koncem GVD 2010 se přestalo pravidelně jezdit na trati 088 mezi Rumburkem, Jiříkovem a německou stanicí Ebersbach(Sachs), o čtyři roky dříve definitivně utichla německá trať 236 v úseku Seifhennersdorf – Eibau a i když přeshraniční dopravu udržuje Vogtlandbahn (dříve Arriva) v úseku Varnsdorf – Seifhennersdorf, pokračování dále do německého vnitrozemí už je dnes po zarostlém svršku s částečně rozebraným příslušenstvím nesjízdné. Z dříve nebývale bohaté, a za socialismu paradoxně udržované tamější přeshraniční dopravy tak zůstala pouze opačná větev téže tratě z Varnsdorfu do Žitavy přes Mittelherwigsdorf a dostat se vlakem z Rumburka či Šluknova do oblasti Saského Švýcarska nebo Dolní Lužice je dobrodružstvím pro trpělivé, i když jsou od sebe příslušné tratě vzdálené jen několik kilometrů či ještě méně…

Stav z nedávné minulosti

Konec světa mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKONKonec trati 083, foto: NIcKONZbytky staré spojky do Sebnitz, foto: NIcKON

Nejvíce to samozřejmě platí pro přerušený přechod mezi Dolní Poustevnou a Žebnicí. Občanské iniciativy na obou stranách hranice se snaží o obnovení tratě již od roku 1990. Záměr se přiblížil realizaci po přistoupení Česka do EU 1. 5. 2004. Další dva roky však trvalo vytvoření a podepsání příslušných smluv mezi Českými drahami, okresem Děčín a Dopravním spolkem Horní Labe (Verkehrsverbund Oberelbe, VVO), deklarujících nejen nutnost obnovy tratě a železničního nadjezdu, ale i rekonstrukce zhlaví a nástupišť v žebnické železniční stanici, která mezitím přišla o stálou dopravní službu a stala se de facto zastávkou. Ačkoliv tomu bývá často opačně, tentokrát si česká strana pospíšila, nedlouho poté dokončila kompletní obnovu svršku až ke státní hranici a v současné době pokračuje v částečné modernizaci zbytku tratě 083. Na německé straně byl proces složitější a tamější obyvatelé proti průtahům také více protestovali, zejména pomocí petic. I přes složitá jednání mezi VVO, Saskem a místními autoritami se však věci nakonec daly do pohybu. Česká strana argumentovala podstatně rychlejším spojením Šluknovska s Děčínem, než zdlouhavým objížděním Jedlové a údolím Ploučnice, Němci se zase těší na posílení turistického ruchu v oblasti s obrovským potenciálem. A tak byla v roce 2009 podepsána desetiletá smlouva mezi ČD a Ústeckým krajem, opravňující České dráhy jednat přímo s VVO, které akceptovalo smluvní vztah mezi krajským úřadem a ČD a chtělo se původně ke sjednané smlouvě připojit. O rok později však dobrý vývoj dostal trhliny - hospodářská krize přiměla saskou vládu k rozhodnutí ušetřit 7,5 % výdajů na dopravu a do přímého ohrožení se dostal mj. provoz na celé trati Bad Schandau - Pirna přes Saské Nové Město. Naštěstí spolek VVO zareagoval vysoutěžením lepších cen od koncových dopravců a ušetřil 20 % nákladů, čímž celý projekt zachránil. Kritická situace však změnila vyjednávací pozici a DB Netz nově zanesly do smluv garanci od VVO 20letého zachování přeshraničního provozu. Aktuální stav dostal do hry i DB Regio, s nímž se původně nepočítalo, a které bude v dotčeném úseku na objednávku ČD provozovat dopravu svými náležitostmi (s největší pravděpodobností půjde o desira), ačkoliv se původně počítalo se zajížděním nových motorových jednotek ČD řady 844 "RegioShark", které už v současné době do Dolní Poustevny reálně jezdí a mají v obězích vytvořen prostor pro zajíždění do Děčína (hodinové čekání v Dolní Poustevně). Takto vzniklá linka U28 má začít jezdit od července 2014 v dvouhodinovém taktu, se špičkovým posílením na hodinu v českých úsecích. V úseku Bad Schandau - Sebnitz nahradí stávající SB71, což znamená návaznost na S-Bahn linky S1 oběma směry a také rychlíky od a do Prahy. V praxi to přinese mj. několikaminutové čekání v Bad Schandau.

Současný stav

Hotový svršek na úseku Dolní Poustevna - Sebnitz, vpravo patrné zbytky původního tělesa, vedeného ostřejším obloukem severněji a přes propustek, který po rekonstrukci vzal za své, foto: NIcKONUzávěra nového traťového úseku mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKONStátní hranice mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, foto: NIcKON

Podle prognózy VVO z března 2011 mělo být v prosinci 2013 hotovo, v Česku se tedy měl provoz zahajovat s novým jízdním řádem. Spojení má obsloužit až 700 cestujících oběma směry denně. Realizace se však poněkud zpozdila, společnost Deutsche Bahn potvrdila financování projektu ze spolkových prostředků ve výši 2,5 milionu eur (původní odhady zněly na 1 milion) až 4. listopadu 2011. Dohoda mezi VVO a DB Netz AG o výstavbě a financování byla podepsána 19. 6. 2012 s nejzazším datem kompletního dokončení v červenci 2014. Jednání protáhly mimo jiné trvající dlouhodobé závazky VVO ohledně základní dopravní obslužnosti regionu, do nichž se dofinancování dopravy po novém spojení už nevešly. DB Netz nyní počítá se zahájením provozu nejdříve 31. srpna 2014, ovšem pod podmínkou, že VVO po tomto datu dopravu objedná. Nejpravděpodobnější budoucí model počítá s variantou vytvoření přímých spojů mezi Děčínem, Bad Schandau a Rumburkem, s přestupem v Žebnici do navazujících spojů směrem na Saské Nové Město (Neustadt in Sachsen). Doufejme, že další objektivní potíže už nenastanou a úsek, přes nějž kráčely evropské dějiny a na české straně už zažil pět různých státních útvarů, se dočká stodesítky tentokrát ve zdraví a plném provozu.

Křižování v Dolní poustevně II, foto: NIcKONZatím neotevřená kolej z Dolní Poustevny k hranici, foto: NIcKONPřes Německo mají jezdit RegioSharky, foto: NIcKON

Trocha historie

Trať Rumburk (Rumburg) – Dolní Poustevna (Nieder Einsiedel) (–Žebnice/Sebnitz), vedená nejprve u ČSD po číslem 37 a později u SŽDC jako 083, byla postupně budována plných 34 let od udělení koncese pro první úsek Rumburg – Schluckenau (Šluknov) 17. 7. 1871 společnosti Česká severní dráha (k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, zkratka BNB), ačkoliv se o ni ucházely i Královské saské státní dráhy (Königlich Sächsische Staatsbahnen, K.Sächs.Sts.E.B.). Uvedený první úsek se otevřel 8. ledna 1873 a napojil bohatý průmyslový Šluknov na síť BNB a zároveň ji přes Jiříkov (Georgswalde) provázal se saskými drahami. Saské království stálo o současné propojení labského údolí (Elbtal) a Budyšína (Bautzen) i celé Horní Lužice (Oberlausitz), jenže BNB odmítala dobudovat úsek na západ od Šluknova, protože se obávala konkurence svého vlastního spojení Prahy s průmyslovým Šluknovskem přes Bakov nad Jizerou (Bakofen an der Iser). Proto si KSS poradily jinak a propojily Elbtal s Budyšínem mimo území Rakouska-Uherska, nynější tratí přes Saské Nové Město se spoustou odboček k tamějším mnoha továrnám. Odtud nevšední hustota železničních tratí v tomto regionu. Pokračování štreky do tehdejšího Nixdorfu (Mikulášovic) každopádně přivítalo železniční provoz až po více než deseti letech, konkrétně 14. 12. 1884.

Zbytek nejsevernějšího rakousko-uherského výběžku zůstal bez kapacitního spojení se světem dalších 14 let, což se podepsalo na jeho dodnes patrné menší rozvinutosti. Až 27. 11. 1898 byla podepsána smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Saskem, která mj. obsahovala převedení koncesí na stavbu trati Nixdorf – Sebnitz s předpokládaným zahájením provozu do dvou let. Dohoda vyjadřovala i vůli k výstavbě žádaného spojení Šluknova se Sohlandem, ovšem bez konkrétního časového rámce. K této stavbě nakonec nikdy nedošlo (v opačném případě by Šluknovský výběžek držel rekord v počtu přeshraničních tratí na kilometr čtvereční). Mikulášovice se s Dolní Poustevnou, kde se usídlil celní úřad (proto ona dodnes stojící a zvolna chátrající obří nádražní budova, kontrastující s jedinou dnes provozovanou kolejí) propojily 15. 11. 1904, o sedm měsíců později, konkrétně 14. června 1905, vlak poprvé přejel hranici do Žebnice, určené jako hraniční stanice. Koncesi BNB obdržely 9. února 1903 na 90 let, její platnost tedy měla teoreticky vypršet teprve před dvaceti lety. Málokdo tehdy ovšem tušil, že nás čekají mj. dvě světové války. Tu první, která překreslila mapu Evropy a na stejném místě k sobě svedla dva zcela nové státní útvary – Německou a Československou republiku – ještě trať přežila. Tu druhou už bohužel nikoliv – v roce 1945 byl v rámci poválečných reparací přerušen demontáží 72 metrů kolejí na české straně přeshraniční úsek, který vydržel v provozu jen 40 let…

Zdroj: Wikipedia.org, České dráhy


NIcKON Poslat mail autorovi | 8.12.2013 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Reportáže

Další z regionu ČR Ústecký Německo Sasko /Sachsen


  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel (gp) 
10.12.2013 (13:47)  
ZdŠ: šíny byly z české strany až na státní hranici ještě v osmdesátých letech, částečně zalité v asfaltu na přejezdu té cesty, kterou se jezdilo na smetiště. Kousek kolejnic od hranice směrem do Německa opravdu chyběl, kdy zmizel, se už asi vypátrat nepodaří, ale do doby krátce po válce je zasazená krásná příhoda, jak z Poustevny ujel při posunu vagón až kamsi do Ulbersdorfu, po dvou hodinách zapískala německá mašina a přitlačila vagón až na hranici. Vagón byl vyplacen vděčně přijatým chlebem a konzervama. V archivech o tom asi záznam nebude. A jestli ty kolejnice, které z německé strany u hranice chybějí, měly na svědomí reparace nebo nějaký chytrák, který si všiml, že tam nikomu chybět mnebudou, taky nevíme.
registrovaný uživatel Kakov 
10.12.2013 (13:35)  
Zdeněk Šindlauer: i tak se mohlo jednat o reparaci, protože jsou zanamenány případy, kdy byla lidmi z SSSR demontována ČS továrna a v rámci reparací odvezena....

prostě sověti si brali dle potřeby....
registrovaný uživatel rpet  mail  
10.12.2013 (11:51)  
@ Michal Janko:

nevim, ale diky argumentaci, kterou tady pouzivas, si nejsem jistej, jestli rozumis vyznamu slova "tolerance".
10.12.2013 (11:33)  
Většina argumentů zastánců endonym mi připadá lichá.

1. Exonyma, o něž se přeme, nejsou žádným umělým produktem ani národního obrození, ani nějakého trendu posledních desetiletí. Vznikla přirozeným vývojem "odspodu", živelně, protože oba dva regiony byly úzce propojené a původně i jazykově blízké.

2. Argumentovat ad absurdum starým pravopisem je zcestné. Tady přece nejde o žádný návrat k přežitému, ale o pouhé uchování existujícího bohatství. Starý pravopis byl nahrazen novým, původní konotace, významy a kulturní vazby obsažené v exonymech nenahrazuje nic, pouze se věta hůře čte. Zjednodušený, zglajchšaltovaný jazyk = zjednodušené myšlení, to dobře věděl už třeba Orwell.

3. Liberec zná taky celá Evropa, Reichenberg jenom Němci. Přesto bychom jim neměli přikazovat, aby na své exonymum zapomněli.

4. Smysl nemá ani další argument ad absurdum: Protože platí bod 1, je zbytečné mít české exonymum pro každý geografický útvar. Zcela přirozeně máme české názvy pro blízké oblasti, o nichž nejčastěji hovoříme.

5. "Kdo cizí název zná, umí ho i vyslovovat.“ To bohužel není pravda. Vezmu jednoduchý příklad, který dobře znám: Endonymum pro Lublaň, hlavní město Slovinska, je Ljubljana. Prakticky každý ji zná. Ale skoro nikoho jsem neslyšel vyslovit její název (ač je slovanský!) správně. Nejčastěji slýchám patvary jako: Lublaňa, Ljublaň, případně Ljulbjaňa. Přitom pokud má někdo nepřekonatelnou averzi k českému exonymu Lublaň, měl by vyslovovat „Ľubľána“.

U exomyn, u kterých nelze jednoznačně určit míru frekventovanosti, je vhodné i původní cizí název (jako v tomto článku). Podobně tolerantní by však měli být i zastánci endonym. Rozhodně by pisatel neměl soudit jen podle své (ne)znalosti „Já to české exonymum, takže je určitě archaické, a kdo tvrdí opak, je středověký tmář.“ V tomhle pomůže třeba Wikipedie.

http://astro.sentvid.org/data/mentor/druzenja_slike/jes_celovec4_4_08.jpg
10.12.2013 (10:57)  
Já si rád najdu čas, abych byl u toho, až ten (po dlouhé přestávce) první vlak mezi Poustevnou a Sebnitz pojede. Vždyť kolika znovuotevření tratí přes hranice se ještě dožiju...
K textu o historii nadnáším tři malé poznámky:
* Královské saské státní dráhy měly zkratku "K.Sächs.Sts.E.B."
* Budyšín je centrum Horní Lužice, nikoli Dolní Lužice
* opravdu bylo 72 m koleje u hranic odstraněno v rámci válečných reparací? Pokud vím, úsek od stanice D. Poustevna na státní hranici byl majetkem ČSD, tedy Československa, tudíž se na něj těžko mohly vztahovat reparace. Snesen ovšem částečně byl, s tím souhlasím; skutečný důvod se mi však zatím vypátrat nezdařilo.
Zdravím, ZdŠ
10.12.2013 (10:20)  
Velký respekt všem, kteří se o obnovu železničního spojení zasadili a taky díky za zajímavou reportáž. Další fotky doporučuju shlédnout na k-repu v diskusi k příslušné trati.

Je na jednu stranu škoda, že jazyková diskuse převládla, na druhou stranu Luxianův "frekvenční" přístup k užívání českých toponym je doposud nejrozumnější, jaký se v těchto diskusích vyskytl. Zároveň odhalil i největší problém těchto názvů, a to je jejich archaičnost (= neužívanost v současném jazyce). Uznávám, že v Rumburku se může B. Schandau říkat Žandava, nebo že se ve středověku Žandavě skutečně tak říkalo, na druhou stranu by asi celostátní médium jako Želpage mělo vycházet z širšího jazykového konsensu, pro které tyto argumenty rozhodně nestačí.

Ještě poznámka ke zde zmíněnému "udržování kulturního dědictví" používáním těchto názvů. Takový názor je pomýlený, archaismus je z pohledu živého jazyka nefunkční forma, která budí rozpaky, nebo v případě toponym přímo zmatek - což ostatně ukazují i reakce mnohých čtenářů. (A nemyslím si, že vyrábět rozpaky nebo zmatek je cílem jakéhololiv duševně zdravého novináře.) Dovedeno do důsledku by to znamenalo nespokojit se s Mylhúzy a Žebnicí, ale vytáhnout to hezky celé i formou, a dočíst se pak na Želpage něco tímto jazykem: "Na Počátku stwořil Bůh nebe a zemi. 2 Země pak byla nesličná a pustá: a tma byla nad propastj: a Duch Božj wznássel se nad wodami. 3 Y řekl Bůh: Buď swětlo: Y bylo swětlo." (Bible Kralická)

Míru přispění podobných počinů ke zkulturnění češtiny nechme na posouzení laskavého čtenáře. :)
registrovaný uživatel KubiX 
09.12.2013 (22:40)  
Žebnice, Žandov... Mein (Karl) Gott! Co dál? Cmunt, Lišov Celovec, Velký Varadín? A to rozhodně nejezdím do Meißenu, Aachenu ani do Dresdnu, ale čeho je moc, toho je příliš...
Also gute Fahrt nach neunzehnte Jahrhundert :)
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
09.12.2013 (22:29)  
Ta debata má smysl a měla by se pokud možno dokončit s jednoznačným závěrem, aby nevypukla pokaždé, když někdo bude mít pocit, že byl nějaký počeštěný název užitý nad míru jeho vkusu. Můj názor, vedoucí k možné dohodě zní, ať si je používá každý podle vlastního citu, pokud budou správné a neopomene v souladu s normami aspoň jednou v textu uvést i původní znění, neexistuje objektivní důvod mu k v tom bránit. Jazyková pravidla to neošetřují, někteří mají pocit že to má smysl, druhým to připadá překonané, zbytečné či dokonce směšné, obě strany mají svůj kus pravdy, čili zbytek nechme na toleranci obou stran.
registrovaný uživatel rpet  mail  
09.12.2013 (22:11)  
ta debata je celospolecensky hrozna.

na jednu stranu se muzeme setkat s nasilnym zavadenim "angloismu" do cestiny (dneska mame mitink a brifing. na zejtra sef naplanoval brajnstorming a na vikend mame tym koucing...) a na druhou stranu - a to si priznejme - zcela nelogicke nasilne "pocestovani" nazvu zahranicnich mest, obci, pamatek...

asi by nebylo od veci, kdyby jste to ukoncili a jali se u sklenice piva premejslet nad tim, ze nekdy je to pocestovani kontraproduktivni a trapne uplne stejne, jako nasilna implementace anglo-americkych terminu do jazyka ceskeho.

osobne jsem toho nazoru, ze ne kazdy nazev zahranicniho mesta by se mel automaticky pocestovat.

z Rebeloústí zdravi rpet ;)
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
09.12.2013 (22:08)  
rpet: Podle toho, co jsem se narychlo pokusil vyčíst já, je oponentura připomínkovací proces, jehož součástí může být i kritika.
  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko