Canberra — Australská vláda se zavázala, že částkou 52 milionů australských dolarů podpoří výstavbu první vysokorychlostní železniční trati, která spojí Sydney s Melbourne přes Canberru. Finance jsou prvotně určeny na ochranu preferované trasy. Dále se zřídil nový drážní úřad (HSRA), který bude dohlížet na rozvoj projektu. Příslušné australské státní instituce nyní budou prověřovat budoucí způsob financovaní výstavby i provozu, otevřena je i možnost zapojení soukromých investorů. První úsek mezi Melbourne a Sydney je předběžně odhadnut na 23 miliard dolarů, celá trasa až do Brisbane pak na 114 miliard dolarů. Z opozičních řad ale zazněla výtka, že se zatím obdobné projekty nikdy nepostavily v určeném čase a za původně kalkulované peníze. Výhledově se nicméně počítá s tím, že každý dolar vynaložený na stavbu přinese zpět 2,3 dolaru.

Jedním z důvodů k výstavbě vysokorychlostní tratě je vývoj společnosti. Nejen demografický, vyjádřený nárůstem počtu obyvatel, ale i postupná změna jejich životních zvyklostí. Lidé více cestují, ať už za prací nebo jen pro zábavu, a to se odráží i v urbanistice měst. S tím musí držet krok i dopravní infrastruktura a pokud se investuje do rozvoje dálnic, tak železniční obdobou je výstavba vysokorychlostních tratí. Bez dobré infrastruktury by mohla Austrálie ztrácet pozvolna na prosperitě. Výhodou je, že přibližně dvě třetiny Australanů žijí poblíž tohoto zhruba 1750 km dlouhého koridoru. V první řadě je nutno zajistit ochranu trasy, což může být problematické zejména v intravilánech a centrech měst. Australané se podívali po světě a ze zkušeností jiných se rozhodli pracovat sice s výhledem do delší budoucnosti (horizont 30 let), ale nechtějí se pouštět do nějakého megaprojektu. Raději budou svou síť skládat postupně z několika částí, které se budou v daném období jevit jako nejvýhodnější (proto se zatím neuvažuje o napojení Brisbane, na něj zřejmě dojde až později).

Australanům se již ozvaly společnosti z Japonska, Španělska, Itálie a Francie, které mají zkušenosti s projektováním vysokorychlostních tratí, a projevily zájem se připravovaného projektu účastnit.

Výstavba vysokorychlostní trati mezi Canberrou a Sydney by mohla začít v roce 2022 a provoz by mohl být zahájen v roce 2030. Vlaky by při rychlosti 350 km/h celou trasu zvládly za o něco málo více než jednu hodinu. Podle prvních propočtů by jízdné v rozpětí 42 až 69 australských dolarů konkurovalo nabídce leteckých společností. Je ale otázkou, zda nízkonákladové letecké společnosti, jakým jsou dnes třeba Jetstar nebo Tigerair, nebudou schopny nabídnout ještě nižší ceny. Jestli se v současnosti uskuteční ročně asi 100 tisíc cest mezi městy, předpokládá se, že v roce 2050 to bude 264 tisíc.

Propojení Melbourne a Sydney by mohlo být hotovo do roku 2035 a cestující by strávili ve vlaku asi 2 h 45 min. Po trase by vlaky měly zastavovat také ve stanicích Wagga Wagga, Albury Wodonga a Shepparton. Po dobu výstavby by bylo vytvořeno až 10 tisíc nových pracovních míst. Některé studie ale připouštějí, že by mohlo být třeba až 20 tisíc pracovníků, což by bylo zřejmě nešlo pokrýt z místních zdrojů a bylo by možná nutné otevřít trh i zahraničním pracovníkům.

Otevírají se samozřejmě otázky, zda preferovat přímé spoje non stop či s minimálním počtem zastavení, či do projektu zařadit více zastávek i v menších sídlech a kromě velmi rychlých spojů do sítě zařadit i vlaky nižších kategorií, jak to funguje třeba v Japonsku.

Zdá se, že zatím největším oříškem bude napojení Sydney CBD. Je pravděpodobné, že zbude jediné možné řešení, vedoucí k výstavbě tunelu o délce až 67 km. A v případě, že by byla výstavba VRT opravdu reálná, asi by se zmrazily plány uvažující o výstavbě druhého letiště v Sydney, protože vlaky by převzaly část vnitrostátní letecké kapacity.

Zdroje: ABC, Australian Government, Global Rail News, High Speed Rail Advisory Group, The Canberra Times, The Australian, The Conversation, The Sydney Morning Herald, Wikimedia Commons [1], [2], [3]