..: Zajímavá rekonstrukce českolipského hlavního nádraží :..

Pohled na část nové stanice Česká Lípa hlavní nádraží, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPageČeská Lípa — Cestující, kteří po delší době pojedou na českolipské hlavní nádraží, si mohou po výstupu nyní snadno připadat jako v jiném světě. Tento železniční uzel totiž v poslední době prošel velkou rekonstrukcí a změnil se prakticky k nepoznání. Celá stanice se posunula o několik set metrů blíže k centru města, původní nízké peróny nahradila standardizovaná nástupiště ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice, doplněn je i obligátní nový audiovizuální informační systém. Po dokončení stavby bude do prakticky nové stanice zaústěna i regionální trať 087 z Lovosic, která doposud ústila na samostatné nástupiště na druhé straně původní stanice. Nejzajímavější na celé stavbě je však bezpochyby nová výpravní budova, která je zajímavým architektonickým počinem, jenž nemá zatím v České republice při srovnatelných stavbách obdoby.

Samozřejmostí v nové budově jsou kromě pokladen či toalet také místa k sezení pro cestující a další zázemí. Řada prvků je však ještě před dokončením. Chybí například jakákoliv možnost občerstvení, jako automat na kávu a drobné pochutiny či přímo nějaký bufet nebo trafika. Využita zatím nejsou ani autobusová stání před nádražní budovou, takže cestující musí jít při přestupu na autobus nebo na dočasně zachované lovosické nástupiště mírně delší cestu.

Původní staniční budova, která již nebude mít pro cestující využití, bude nadále sloužit jako zázemí pro zabezpečovací zařízení. V přízemí také vznikne dispečerské pracoviště pro pracovníky řízení dopravy SŽDC. Horní patro by pak mělo být využito k administrativním účelům. Výpravní budova také přijde o část nevzhledných doplňovaných přístaveb, čímž by jí měl být vrácen původní historický vzhled.

Celá rekonstrukce stanice Česká Lípa hl.n. vyjde asi na miliardu korun, přičemž na financování se bude výraznou měrou podílet Evropská unie. Zhotovitelem je stavební firma SKANSKA.

Pohled na stanici od města, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Interiér s pokladnami, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Samozřejmostí jsou nové toalety, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage K dispozici je zázemí pro čekání cestujících, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Pohled na zhlaví ve směru starého nádraží, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Ve stanici byl vybudován podchod včetně bezbariérového přístupu a informačního systému, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Ve stanici byl vybudován podchod včetně bezbariérového přístupu a informačního systému, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Informační systém je praktický, nové označení linek MD však zobrazit neumí. Zásadní však je celý řádek s textem POZOR!! Zkušební provoz., foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Nové nádraží láká nejednoho šotouše, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Stále probíhají dokončovací práce, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage

Další stavby na severu Čech

Stanice Jedlová, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPageRekonstrukce stanice v České Lípě není jedinou stavbou, která byla v severních Čechách v poslední době dokončena či je dokončována. Správa železniční dopravní cesty v listopadu ukončila mimo jiné například modernizaci železniční trati číslo 081 v úseku mezi Benešovem nad Ploučnicí a Rumburkem, která přišla celkem rovněž na bezmála miliardu korun. Na trati byla provedena obnova železničního svršku i spodku, stejně jako mostů, propustků a zabezpečovací techniky. Rekonstruována či nově instalována byla také přejezdová zabezpečovací zařízení. V neposlední řadě byla obnovena stanice Markvartice, kde od nového grafikonu pravidelně probíhá křižování osobních vlaků. Jízdní doba osobních vlaků z Benešova nad Ploučnicí do Rumburku se snížila o přibližně 5 až 10 minut na dnešní hodinu a dvě minuty.

Výrazně se začala měnit také podoba stanic Raspenava a Frýdlant v Čechách na trati 037 v Libereckém kraji. Při stavební akci v hodnotě mezi 300 a 400 miliony korun získají obě stanice stejně jako v předchozích případech nová nástupiště, zabezpečovací a sdělovací zařízení i informační systém pro cestující. Tato stavba je zatím teprve v poločase a dokončena bude v průběhu letošního roku. Přesto již obě stanice prošly velkou proměnou, jak můžete nahlédnout na několika reportážních fotografiích.

Příjezd do stanice ze směru Liberec, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPageV Raspenavě budou nově tři nástupiště, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPageOsobní vlak do Nového Města je připraven k odjezdu, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPagePozor vlak!!, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage

Zdroje: Správa železniční dopravní cesty, Liberecká drbna, Silnice - železnice


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 7.1.2017 (6:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Reportáže

Další z regionu ČR Liberecký ČR Ústecký


  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
10.01.2017 (14:59)  
a jeste znovu pro (gp):

Abychom mohli provést syntax, musíme nejdríve provést analyzu a v jejím rámci primerene zjedodusovat. A tak v klidu odhodíme toho kdo to postavil (stejne mu musís hnedle zaplatit) a ekologii (stejne ji nemám rád).

Svýcari mají dostatek vody z ledovcu. Na Liberecku od doby ledové zádné ledovce nejsou, a prehrady se stavely primárne pro zadrzování vody z tajícího snehu.
Vydelává se hlavne na (úcetne) odepsaném zarízení. A to Svýcarské vodní elektrárny zpravidla jsou. Pak holt vlastník stanoví cenu, jakou uzná za vhodnou.

Mohli bychom to jeste zkomlikovat typem elekrárny - jinak se chová prutocná, zádrzná/spickovací nebo precerpávací. Cena u té poslední je opravdu "veda". Není vyjímkou, ze cena precerpávání je v nekterém rezimu stanovena jako "cena záporná".

Moc dlouho trvalo i (bývalým) vlastníkum Tp.Liberec, nez pochopili jejich cenotvorbu. Ale výsledek byl kladný a jejich mrnavý TG (6 MW) se vesele tocil a prodával proud.
registrovaný uživatel (gp) 
10.01.2017 (13:34)  
stoupa:
Příroda je sice nebezpečná, ale za to je všude. Když se chceš ohřát, nalámat větve a zapálit funguje stejně dobře na Roklanu, na okraji Radovesický výsypky i na Karláku, a to by za "přírodu" poslední dvě lokality označil málokterý "ochránce přírody".

Jak je to ve skutečnosti s tou levnou švýcarskou elektřinou,
víme z Liberce: žádná tamní přehrada neměla elektrárnu, protože uhlí z hrádecké pánve bylo příliš blízko. A opět se dostáváme zpátky k problematice oceňování vlastní výroby - je lepší pálit uhlí z vlastního dolu, nebo brát "lacinou" elektřinu z přehrady, kterou postavila nějaká pražská firma? (to se rozumí, pražská, tak za drahé peníze, že ano.) Později se sice ukázalo, že i když Jizerky nejsou Alpy, pár megawattů z nich vyždímat lze.
registrovaný uživatel Honza  mail  
10.01.2017 (13:26)  
Já 1: to je taky jediný, čím se polostrov od ostrova liší. Ještě se liší šířkou, ostrovní oboustranné má být široké 6,1 m, poloostrovní oboustranné 4,3 m. Ale to nevidím jako zásadní rozdíl.
registrovaný uživatel Já 1 
10.01.2017 (12:55)  
Údajně při ostrovním nástupišti musí být podchod zatímco při poloostrovním stačí úrovňový přechod.
10.01.2017 (12:10)  
Také téměř nepoznávám stanici, kam jsem před prakticky 15 lety často jezdil za svou ex... Tehdy bylo spojení z Prahy výrazně horší než dneska, muselo se to někdy kombinovat s osobákem, víkendový rychlík se zamračenou v zimě nocoval v Tanvaldě a zpátky jel jen v neděli. Na ranním Sp (možná už nově R) z Kolína do Rumburka jezdil pravidelně brejlák s vozem AB a třemi Bt, občas se tam ukázal i nepravidelně třeba s Bixy. A to jak jsem pozdě večer na lovosickém nasedl do 010 a během dlouhé cesty na nějaký Sp do Lovosic usínal visíce přes stoleček, už se také asi nezopakuje.
Nová budova se architektonicky povedla - je fajn že nádraží je blíž městu, i když ani předtím to nebylo nijak tragické. Dokonce možná bylo dříve nádraží i blíže k autobusovému, kdyby tedy ovšem fungoval ten nadchod přes koleje, resp. kdyby tam byl (oficiální) pěší přechod. Jenom takový detail, je ještě v dnešní době zapotřebí ten dodatek "hlavní nádraží"? Nechci jim to v Lípě upírat, ale přijde mi to už jako zbytečný doplněk, který má význam spíš pro železničáře.
10.01.2017 (12:00)  
Ostrov zvyšuje počet lidí, kteří musí přejít centrální přechod (poté, co vystoupili "na opačnou stranu"). Viz třeba Dvůr Králové.
registrovaný uživatel Honza  mail  
09.01.2017 (22:38)  
Komín: Ty Litoměřice jsem taky moc nepochopil, ale stejně oboustranné polostrovní nástupiště by neušetřilo ten centrální přechod.
registrovaný uživatel bugear 
09.01.2017 (21:29)  
@Radek Papež: Jak jako trať? Snad pro staniční posun, ne? :)

@Komín: Tipoval bych normativně-technologické.
09.01.2017 (19:06)  
Zásadní otázka elektrifikace je: Dokážete zajet Děčín-Česká Lípa za 25-26 minut, když zapícháte sloupy k současné trati?
Pokud ne, vyvstává další otázka: Kolik by stály úpravy současné trati, aby systémová půlhodina vyšla?
Pokud moc, tak radši nic nedrátovat, jelikož dráty to zabijou na 30 let a více let a nebude to rychlejší, pápá Švýcarsko.
Viz jízdní doba Nezamyslice-Vyškov v elektrice (17 minut, R) a v dieslu (15 minut, OS) dle současného jízdního řádu: http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady/k300.pdf
Kde se vzaly ty dvě minuty? Ten R křižuje.
registrovaný uživatel Komín  mail  
09.01.2017 (18:17)  
Někdo se tu, tuším, ptal na význam jednostranných ostrovních nástupišť. Taky to nechápu - namísto 3 jednostranných v Raspenavě by bejvalo stačilo jedno jednostranný u budovy a jedno ostrovní oboustranný. Dál mě napadá třeba Litoměřice - horní nádraží anebo Praha - Bráník.
  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko