..: Zajímavá rekonstrukce českolipského hlavního nádraží :..

Pohled na část nové stanice Česká Lípa hlavní nádraží, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPageČeská Lípa — Cestující, kteří po delší době pojedou na českolipské hlavní nádraží, si mohou po výstupu nyní snadno připadat jako v jiném světě. Tento železniční uzel totiž v poslední době prošel velkou rekonstrukcí a změnil se prakticky k nepoznání. Celá stanice se posunula o několik set metrů blíže k centru města, původní nízké peróny nahradila standardizovaná nástupiště ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice, doplněn je i obligátní nový audiovizuální informační systém. Po dokončení stavby bude do prakticky nové stanice zaústěna i regionální trať 087 z Lovosic, která doposud ústila na samostatné nástupiště na druhé straně původní stanice. Nejzajímavější na celé stavbě je však bezpochyby nová výpravní budova, která je zajímavým architektonickým počinem, jenž nemá zatím v České republice při srovnatelných stavbách obdoby.

Samozřejmostí v nové budově jsou kromě pokladen či toalet také místa k sezení pro cestující a další zázemí. Řada prvků je však ještě před dokončením. Chybí například jakákoliv možnost občerstvení, jako automat na kávu a drobné pochutiny či přímo nějaký bufet nebo trafika. Využita zatím nejsou ani autobusová stání před nádražní budovou, takže cestující musí jít při přestupu na autobus nebo na dočasně zachované lovosické nástupiště mírně delší cestu.

Původní staniční budova, která již nebude mít pro cestující využití, bude nadále sloužit jako zázemí pro zabezpečovací zařízení. V přízemí také vznikne dispečerské pracoviště pro pracovníky řízení dopravy SŽDC. Horní patro by pak mělo být využito k administrativním účelům. Výpravní budova také přijde o část nevzhledných doplňovaných přístaveb, čímž by jí měl být vrácen původní historický vzhled.

Celá rekonstrukce stanice Česká Lípa hl.n. vyjde asi na miliardu korun, přičemž na financování se bude výraznou měrou podílet Evropská unie. Zhotovitelem je stavební firma SKANSKA.

Pohled na stanici od města, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Interiér s pokladnami, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Samozřejmostí jsou nové toalety, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage K dispozici je zázemí pro čekání cestujících, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Pohled na zhlaví ve směru starého nádraží, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Ve stanici byl vybudován podchod včetně bezbariérového přístupu a informačního systému, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Ve stanici byl vybudován podchod včetně bezbariérového přístupu a informačního systému, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Informační systém je praktický, nové označení linek MD však zobrazit neumí. Zásadní však je celý řádek s textem POZOR!! Zkušební provoz., foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Nové nádraží láká nejednoho šotouše, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage Stále probíhají dokončovací práce, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage

Další stavby na severu Čech

Stanice Jedlová, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPageRekonstrukce stanice v České Lípě není jedinou stavbou, která byla v severních Čechách v poslední době dokončena či je dokončována. Správa železniční dopravní cesty v listopadu ukončila mimo jiné například modernizaci železniční trati číslo 081 v úseku mezi Benešovem nad Ploučnicí a Rumburkem, která přišla celkem rovněž na bezmála miliardu korun. Na trati byla provedena obnova železničního svršku i spodku, stejně jako mostů, propustků a zabezpečovací techniky. Rekonstruována či nově instalována byla také přejezdová zabezpečovací zařízení. V neposlední řadě byla obnovena stanice Markvartice, kde od nového grafikonu pravidelně probíhá křižování osobních vlaků. Jízdní doba osobních vlaků z Benešova nad Ploučnicí do Rumburku se snížila o přibližně 5 až 10 minut na dnešní hodinu a dvě minuty.

Výrazně se začala měnit také podoba stanic Raspenava a Frýdlant v Čechách na trati 037 v Libereckém kraji. Při stavební akci v hodnotě mezi 300 a 400 miliony korun získají obě stanice stejně jako v předchozích případech nová nástupiště, zabezpečovací a sdělovací zařízení i informační systém pro cestující. Tato stavba je zatím teprve v poločase a dokončena bude v průběhu letošního roku. Přesto již obě stanice prošly velkou proměnou, jak můžete nahlédnout na několika reportážních fotografiích.

Příjezd do stanice ze směru Liberec, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPageV Raspenavě budou nově tři nástupiště, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPageOsobní vlak do Nového Města je připraven k odjezdu, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPagePozor vlak!!, foto: Michal Jaroš/Zdeněk Michl - ŽelPage

Zdroje: Správa železniční dopravní cesty, Liberecká drbna, Silnice - železnice


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 7.1.2017 (6:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Reportáže

Další z regionu ČR Liberecký ČR Ústecký


  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   
editor nebo admin ŽP Radek Papež  mail  
12.01.2017 (13:53)  
Jiří Kocurek: Na Vámi odkazovaných fotografiích jsou ovšem nástupiště poloostrovní, nikoliv ostrovní…
registrovaný uživatel Já 1 
12.01.2017 (11:21)  
Jiří Kocurek: Dříve šlo stavět úrovňové přechody i na ostrovní nástupiště, ale v loňském roce se změnily předpisy a už to nejde. Alespoň to tvrdily chlapi od CHaT kterých jsem se ptal proč v Dobrovicích staví dvě poloostrovní nástupiště místo jednoho ostrovního.
11.01.2017 (21:48)  
Já 1, Honza: I na ostrovní nástupiště může vést úrovňový přechod. Z hlavy: Šumperk a Kroměříž.
http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/zabreh-sumperk-ukonceni/fotogalerie/z-s-002.jpg
http://www.vlaky.net/upload/galeria/005719/193592.jpg

Ale nejsem si jist tím, jestli by pak v Kromeříži za dešťů jinak nevedl na nástupiště místo podchodu sifon. Znají nejen speleologové.
registrovaný uživatel mah 
11.01.2017 (17:23)  
Dale Cooper - Ano. Pres Ztaec taha alektrika naklady na Březno u Chomutova
http://www.sd-kd.cz/aktuality.asp?DetailID=3
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
11.01.2017 (16:03)  
pro (gp ):

Nejvetsi prusvih teplárenství v Liberci bylo (a asi jeste je), ze dodávka tepla byla (kvuli prumyslu) v páre, a ne v horké vode. Kdyz pak prestala vyrábet zejména Textilana.... Oproti tomu je prechod z uhlí na TTO vlastne sranda.

Malinko mne tahá za usi "laciná Svýcarská elektrina", radeji bych pouzil "odlisna cena el. energie úmerná místním podmínkám".

Pokud jde o státní podporu na Liberecku, s duverou se obratte na vedení Libereckého kraje. Treba se stal zázrak - kdyz jsem je pred lety poznal, rozumeli problematice o neco méne, nez já. :-)
registrovaný uživatel (gp) 
11.01.2017 (13:15)  
jenže příčina toho, že Švýcaři mají elektrické dráhy, tkví právě v tom, že nemají uhlí. Původ představy, že mají lacinou elektřinu je týž. Vodní elektrárna vydrží bez větších oprav jet sto let v kuse. To se uhelnýmu dolu nebo parní elektrárně podaří zřídka. Díky tzv. podpoře čsl. státu se i na Liberecku podařilo ulejt pěkných pár korun. Jestli mi to nepřipomíná dnešní solárníky.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
11.01.2017 (0:42)  
a zase pro (gp):

Jakákoliv investicní úvaha/rozvaha se tvorí na:
- ekonomickou zivotnost investice
- celkovou technickou zivotnost investice.
Obojí zahrnuje i provozní náklady.
No a pak máte moznost/povinnost se rozhodnout. Rozhodnete-li nesprávne, vytvorená zpetná vazba Vás na to upozorní a mozná máte i prostor na opravu rozhodnutí.

"How elementary, my dear Watson"!

Svýcari zacali stavet vodní elektrarny (jako jedni z prvních), protoze nemeli vlastní uhlí. (viz "Trainmania", clánek o historii BLS) A dva by se hádali o to, kdo koho provokoval. Cesi, nebo Prusové? DB (dríve DRG), ÖBB, Svýcari i Skandinávie mají v trakcním vedení snízený kmitocet a 15 kV. U nás více-méne pokusy se stejnosmerem, nejprve 1,5 kV, az po válce 3 kV. K samostudiu o tzv. podpore csl. státu doporucuji Pameti prof. Lista. Ale lze to udelat i jinak.
registrovaný uživatel (gp) 
10.01.2017 (23:36)  
Jo. Jenže nejde stavět dráhu nebo elektrárnu proto, že za x let bude konečně odepsaná. A jaksi ani nejde argumentovat zpětně, že švýcarské dráhy jsou elektrické, protože díky odepsaným elektrárnám mají lacinou elektřinu. Především stabilní průtoky dělají z elektrické vozby poháněné vodními turbínami velmi příhodnou volbu nejen technicky a hospodářsky, ale i strategicky.

Nechci Prusy podezřívat ze špatných počtů, ale vzhledem k intenzitě, s jakou čsl. stát podporoval všeužitečnou elektrizaci (a tím přechod od uhlí na kolejích k proudu v drátech), byla elektrizace trati do Kořenova spíš než promyšlenou investicí velmi dobře promyšlenou provokací.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
10.01.2017 (17:08)  
dodatek pro (gp):

Uhlí se kdysi vozilo do Liberce ze Slezska (viz zubacka Tanvald - Korenov). On si jiz tehdy, za Liebiga, hrál Liberec tak trochu na Sudetskou a Pruskou notu a to opravdu nebyla K.u.K. nota z Vídne... :-)
registrovaný uživatel CART 
10.01.2017 (15:18)  
BARTIK09 - ad pacifik - měl jsem na mysli elektrifikaci třeba na Zbraslav, kde by končily vložené vlaky třeba Zbraslav-H.Počernice, zatímco ostatní vlaky, pokračující dále na Vrané, by byly vedeny motorově, ale něčím svižnějším, než je Regionova, aby dokázaly udržet stejné jízdní doby.
Ale ano, samozřejmě lze totéž provést i plně motorovým taktem, kdy budou i ty vložené vlaky v dieselu, případně třeba nějaké hybridy, které by Krč-Zbraslav dojely na baterie...
  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko