Komentář — Kroutíte hlavou nad titulkem, že se vám to nezdá? Nedivte se! Po vládě rozpočtové odpovědnosti se do díla pustila vládu odborníků a jejich práce zasáhla mimo jiné do dlouhodobé koncepce dopravní infrastruktury. Česká republika ani po dvaceti letech nedokázala zrekonstruovat svou páteřní železniční síť tak, aby vlaky po ní mohly bez omezení jezdit rychlostí alespoň 160 km/h. Zatím to nejde ani mezi Prahou a Českou Třebovou. A některé koridorové úseky ve směru na Cheb pro jistotu na tuto rychlost nejsou ani projektovány. Že za našimi hranicemi začíná být rychlost 160 km/h pro dálkovou osobní dopravu již překonaná? To nám přece nevadí. Dodnes není hotov jediný koridor, který nás propojuje se zahraničím, kde by bylo možno jet bez rychlostních omezení. Dálková doprava se nám začne pomalu, ale jistě vyhýbat – ti kteří budou pro dopravu z Německa do Rakouska chtít využít železnici, to už začínají mít rychlejší mimo naše území.

Teď se ozvou ti, kteří neschopnost příslušných ministerstev a ředitelství budou připisovat tomu, že pomalé práce na železniční infrastruktuře nahrávají gumokolistům. Není to pravda. Jediným napojením dálnice na panevropskou dálniční síť byla donedávna D5 u Rozvadova. Teprve vloni u Bohumína D1 překročila česko-polskou hranici. (Napojení D2 u Břeclavi na slovenskou síť nepočítám. Čtyřproudovka mezi Ostravu a Žilinou, slibovaná při výstavbě automobilky v Nošovicích, se vypařila spolu se slibujícími politiky.) Trošku tristní stav po více než dvaceti letech – chybí spojení Prahy s Berlínem, Prahy přes České Budějovice (když my ještě pořád nevíme kudy, že?) s Lincem, není kapacitní silnice mezi Brnem a Vídní, D11 zamrzla 3 km před Hradcem Králové a směrem na Polsko je to pořád spíše sci-fi. Alternativa k D1 – tah Olomouc/Brno – Svitavy – Hradec Králové byl odsunut do nedohledna, místo toho se začala zachraňovat rozpadající se D1. Jen opravovat, místo aby se už konečně udělala v profilu 3+3, v okolí Prahy a Brna pak 4+4. Když vyrazím jako gumokolista z Ostravy do Českých Budějovic, tak to mám pohodlnější a příjemnější přes Znojmo a dále přes Rakousko. Je to sice o pár kilometrů delší, ale v Rakousku jsou lepší cesty – nerozbité, s dobrým značením. Podobně to řeším při cestě do Náchoda (přes Polsko) nebo do Ústí nad Labem (přes Polsko a Německo). Ještě že v zahraničí jsou rozumnější ministři dopravy, kteří více dbají na tamější dopravní infrastrukturu.

Kolega, který ještě minulý týden psal o nekončícím příběhu při nákupu railjetů, má teď jistě hlavu v dlaních – příběh končí. Nová dozorčí rada vystavila konečnou stopku tomuto nákupu s obligátním zdůvodněním – nejsou peníze. „Ano, generální ředitel dostal úkol opci na nákup nevyužít,“ potvrdil deníku E15 předseda rady Zdeněk Žemlička. (Pokud některá sázková kancelář vypsala sázky na to, zda railjety budou, tak jeden náš jihočeský čtenář se může radovat, pokud si vsadil, protože už před časem prorokoval, že railjety nebudou, protože se doc. Žemličkovi nelíbí.) Opce na pořízení railjetů je sice prodloužena do 6. září, ale i přesto, že současný ministr financí (v demisi) zvládne různá kouzla s chybějícími penězi, v této záležitosti budu pesimista.

Ale nebojte se, že se pohodlně nedostanete z Drážďan třeba do Budapešti nebo Bělehradu. Na Hradě bylo vymyšleno, že se přeci jen zřídí plavební kanál Dunaj – Odra – Labe a současný ministr dopravy (už zase v demisi) je pro. Určitě stihne ještě zadat alespoň zpracování studie proveditelnosti. (Po kolikáté už?) Jen si to představte, jaké to bude krásné za pár let. V Praze u Karlova mostu nastoupíte na loď pravidelné dálkové linky Praha – Magdeburg – Hamburk. Ta vyčká zpožděného lodního spoje z Českých Budějovic maximálně 5 minut. Lodě budou odplouvat v pravidelném dvacetiminutovém intervalu (v páteční špičce i častěji) a v Mělníku můžete přestoupit na lodě jiných dopravců na linkách Vídeň – Magdeburg. Bude možnost si zvolit i přímou loď mezi Prahou a Budapeští. Někteří možná přestoupí i jinde než v Mělníku, třeba na lodě Wroclaw – Opole – Přerov – Vídeň – Passau. V té době babitron bude nabízet i sledování lodí a protože České dráhy nebudou mít railjety, místo nich budou provozovat vlastní lodní flotilu. A na ŽelPage bude samozřejmě v „řazení“ možnost se podívat i na rozmístění kajut (a mnozí si budou vybírat lodě tak, jak si dnes vybírají vagony). Je docela možné, že se zmenšujícím se počtem vlaků nebude v naší galerii co vystavovat a z ŽelPage se stane LoďPage. Když se totiž podíváte na mapu, jak by měl kanál vést: Mělník – Choceň – Zábřeh na Moravě – Olomouc – Přerov – Ostrava, tak potom bude zbytečné provozovat v souběhu pendolina na trati do Ostravy. A i žlutý s černozlatým budou muset přesunout své vlaky na jiné destinace. Jestli railjety měly být nejmodernější vlaky Českých drah, tak shipjety budou nejmodernější lodě Labské plavební, nebo jiné z plavebních společností.

Že bude cestování pomalejší, než vlakem? Sami přece nevěříte, že by si vláda odborníků neporadila s takovou drobností. Existují přece rychlé lodě – už v Sovětském svazu se v loňském století vyráběly pod označením „raketa“, „kometa“ nebo „meteor“ – a od té doby šla technika kupředu. Nové typy, které pro nás chystá současný ministr dopravy, budou určitě nejen rychlé, ale ani za sebou při rychlé plavbě v kanálech nevytvoří vlny (což se nesmí). Možná ale přijdou ke slovu vznášedla – zdymadla místo zdržování jen „obletí“. Vznášedla navíc nepotřebují tolik vody, jako lodě, odpadly by problémy se zanášením řečišť po povodních. Takže nebuďte smutní, že u nás nebudou railjety (možná ani ty, co mají být nasazeny už příští rok mezi Prahou a Grazem, protože nějaká firma s neznámými a nedohledatelnými vlastníky se snaží soudně o zrušení celé smlouvy), budeme mít něco lepšího. A kdybyste se jimi přeci jen chtěli svézt, tak do Vídně to je kousek.

Lze jen doufat, že pár příznivců vlaků se nedomluví a nekoupí si několik, byť jen úzkých, pásů pozemků v místech, kudy by měl v budoucnu vést plavební kanál. Mohli by na těchto pozemcích vykonávat nějakou zemědělskou činnost nebo na nich dokonce vysadit nějaké vzácné dřeviny či na tyto pozemky zavléct nějaké chráněné živočichy (stačí nějaké malé). Tím by se mohla výstavba vodní cesty výrazně zkomplikovat a plavba lodí mezi Prahou a Budapeští o hodně oddálit. Ale možná přijdou pozdě a předběhnou je někteří poslanci, kteří s podobnými transakcemi mají už zkušenosti.

O mnoha rozhodnutích politiků se dá psát s nadhledem, s úsměvem, lehkým perem. Ale Viaggio Comfort je již osvědčený produkt, který vyrábí přední německá společnost. České dráhy jsou akciová společnost ve 100% vlastnictví České republiky. A rozhodování Ano – Ne – Ano – Ne jen dle politického a nikoliv odborného náhledu je – těžko se mně hledají slova – směšné. Svědčí to o naprosté absenci koncepce, která by měla trvání delší, než právě vládnoucí politická reprezentace. Takto se stát řídit nedá. Jak vypadá Česká republika v očích obchodních partnerů? Siemensu, který odkládá plnění? Zahraničních železničních správ, se kterými bylo předjednáno nasazení railjetů? Jaký to bude mít dopad na rating Českých drah? Snažil jsem se informace o tom, co se posledních dnech děje kolem naší železnice, pojmout v úsměvném stylu. Ale je mi z toho spíše smutno.

Zdroje: Wikimedia Commons [1], [2], [3]

Komentář nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.