..: Finové chtějí prodloužit železnici až na norské arktické pobřeží :..

Kirkenes - přístav, foto: Janter Kirkenes — Spojení Finska a Norska novou železniční tratí se dostalo v nedávné době i do popředí jednání nejvyšších představitelů obou států. Tato agenda nechyběla ani při poslední návštěvě finského prezidenta v Norsku – pan Sauli Niinistö potvrdil při jednání s králem Haraldem zájem finské strany o projekt, kdy by byla trať z finského Rovaniemi dobudována až na norské arktické pobřeží. Rovaniemi je zatím nejsevernější bod, kde končí finská železnice. Její prodloužení směrem na sever by umožnilo přepravovat zejména rudu do přístavu, ze kterého by se mohla dále transportovat směrem na východ. Bylo by to blíž, než když kdyby se doprava směřovala, jako dnes, do přístavů v Botnickém zálivu. Je předpoklad, že by denně mohlo z Finska do přístavu směřovat až 40 vlaků. Opačným směrem by se pak mohl přepravovat zkapalněný zemní plyn.

ortografická projekce přes Kirkenes Norsko, foto: Geo Swan Malé norské městečko Kirkenes, ve kterém žije 3444 obyvatel (stav z roku 2012), by se mohlo stát novým překladovým hubem na severu Norska. Do místního přístavu je zatím přivedena železniční trať z asi 9 km vzdálených dolů na rudu v Bjørnevatn. Trať byla slavnostně otevřena v roce 1910, o dva roky později byla elektrifikována. Během 2. světové války byla hodně zničena, ale v roce 1952 byla znovu otevřena. Po dvanáctiletém uzavření byla v roce 2009 novým majitelem dolů opět zprovozněna a dnes ji využívá až 20 vlaků s železnou rudou denně. V budoucnu by se mohlo Kirkenes stát významnějším přístavem. Postupné tání ledu v Arktidě totiž rok od roku otvírá severní mořskou cestu stále na delší čas. Dosud ji využívaly pouze lodě ruské, nyní ji poprvé využila i loď čínská. Cestu do Rotterdamu si severní cestou zkrátí o 15 dnů oproti klasické cestě přes Suez. Pokud by se náklady mohly překládat už na severu Evropy a odpadla by cesta až do Rotterdamu, došlo by k dalším časovým úsporám.

Pro Finsko nabývá užší spolupráce s Norskem v poslední době na významu. Norsko může využívat dlouhé pobřeží Arktidy, zatímco Finsko má přístup jen do Botnického zálivu a ke světovým mořím má přístup jen přes Balt. Finové ale mají moderní loďařský průmysl a jsou na světové špici v rámci výzkumu dopravy v ledových podmínkách. V pozadí bližší spolupráce také mohou stát složitější vztahy jak Finska, tak Norska s jejich východním sousedem – s Ruskem. Nová železnice by oživila přes sto let staré finské plány. Již v 19. století, kdy Finsko bylo součástí ruské říše, se totiž uvažovalo o vybudování železniční trati na arktické pobřeží.

Zdroje: Barents Observer [1], [2], IHNED.cz, Railway Bulletin, Wikimedia Commons [1], [2]


Vlad Poslat mail autorovi | 21.8.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Finsko Norsko


  1 2      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel CART 
26.08.2013 (8:15)  
Borovička - vot těchnika... :))))
24.08.2013 (7:46)  
Právě čtu, že čínská loď s kontejnery to vzala severním ledovým a stihla to za jeden den.-) A dopluli dlouho před setměním.
registrovaný uživatel CART 
23.08.2013 (15:18)  
Borovička - to samozřejmě ano, ale bavíme se spíš o importu z Číny, ne? Z/do Sibiře by to asi netahali severem lodí, mj. když východně od Murmansku a Archangelsku moc velkých přístavů už není...
23.08.2013 (13:31)  
CART: no snad to co pojede z Ruska se stejně ruské kvalitě nevyhne...
registrovaný uživatel CART 
23.08.2013 (12:46)  
Borovička - o Murmansku evidentně nikdo neuvažuje jako o reálné variantě, asi hned z několika důvodů... kvalita přístavu, kvalita trati, není to EU, možná i kvůli ruské korupci...
22.08.2013 (15:37)  
Před těmi lety jsem poblíž trati spal. Provoz tam byl zdánlivě hustý, ale ráno místo vlaků jezdila traťová technika a byla výluka. Zřejmě tam nějaké rezervy v propustnosti budou - je to přece jednokolejka. A z Ruska taky mohou náklady směrovat na Murmansk a bez změny rozchodu.
registrovaný uživatel M 
22.08.2013 (15:33)  
Borovicka: Pokud ty lodě mají plout stejně na jih, tak je Narvik rovnocený cíl

Clanek: Její prodloužení směrem na sever by umožnilo přepravovat zejména rudu do přístavu, ze kterého by se mohla dále transportovat směrem na východ.

Sice beru, ze ze severniho Norska je "na jih" skoro kterymkoliv smerem, ale stejne mi neco rika, ze smysl te zeleznice je "jiny jih" a proto argumentace Narvikem nema smysl.
registrovaný uživatel CART 
22.08.2013 (13:51)  
Možná je v Narviku nějaký jiný problém, anebo je možná ta trať už dostatečně vytížená železnou rudou ze Švédska... pokud vím, tak na ní neustále zvyšují přípustný nápravový tlak... Nebo by bylo nutné rozšiřovat přístav v Narviku a není to z nějakého důvodu možné...
22.08.2013 (11:46)  
V Kirkenesu jsem byl a je to opravdu pěkná díra, cesta do Finska jde totální pustinou a každý sebemenší kopeček je celoročně zasněžený. Na rozdíl od pobřeží Norska je tam zima, a to nejen v ziomě, ale i v červenci. Rovaniemi je už obyvatelnější, i když hlavně díky nízké nadmořžské výšce. Pokud ty lodě mají plout stejně na jih, tak je Narvik rovnocený cíl, a snad jen ten rozchod je technickou překážkou, pokud se tam má tranzitovat něco z hlouby Ruska a Sibiře.
registrovaný uživatel CART 
22.08.2013 (8:30)  
To chtějí prodlužovat z Kolari nebo z Rovaniemi? Nebo z Kemijärvi?
Do Kirkenesu by to dávalo smysl spíš z toho Rovaniemi, ať už via Kemijärvi nebo přímo, přestože Kolari je severněji...

ad pan Borovička - a kam na norské pobřeží vede trať už dávno? Nejblíž do Narviku, a to je od Kirkenesu 500km vzdušnou čarou, nemluvě o jiném rozchodu, a tedy nutnosti překládek na švédsko-finských hranicích...
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko