..: Bude tunel mezi Estonskem a Finskem? :..

SR1 3107, Helsinky, foto: Antti Havukainen Tallin / Helsinky — Evropská komise poskytne v příští finanční sedmiletce (2014 až 2020) až 10 miliard eur na rozvoj železniční dopravy v Evropské unii. Předpokládá se, že finanční prostředky budou rozděleny na zlepšení spojení mezi střední a východní Evropou a Německem. Podle Siima Kalase, evropského komisaře pro dopravu, sice existuje mnoho projektů na rozvoj železničního spojení, ale jen málo z nich by mohlo být považováno za perspektivní a obdrží finanční prostředky z EU. Mimo jiné sdělil, že Rail Baltica se bude moci ucházet o dotace EU v prvním stupni.



Rail Baltica, spojující Helsinky - Tallin - Rigu - Kaunas - Varšavu; návazně by měla pokračovat do Berlína, foto: Ministerstvo dopravy a spojů Lotyšské republiky Rail Baltica je jedním z prioritních projektů EU – Transevropské dopravní sítě (TEN-T). Cílem je spojit Varšavu s pobaltskými státy – Kaunasem v Litvě, Rigou v Lotyšsku a Tallinem v Estonsku. Nová trasa by měla být vedena mimo Kaliningradskou oblast (Rusko), měla by mít standardní evropský rozchod 1435 mm a kompletně by měla být dokončena v roce 2022. Ale zatím nejsou plně vyjasněny vztahy v Lotyšsku, protože někteří politici by spíše preferovali jako důležitější železniční spojení mezi Rigou a Moskvou. Polská strana chce na projekt Rail Baltica navázat zkvalitněním železničního tahu mezi Varšavou a Berlínem. Propojení s Finskem se v rámci Rail Baltica předpokládá pomocí trajektů. Na projekt Rail Baltica je ale zájem navázat a trajekty nahradit tunelem, takže by odpadly ztrátové časy při nakládce a vykládce, problémy se špatným počasím. Doba cestování mezi Tallinem a Helsinkami by se zkrátila na necelou hodinu, z centra Helsinek do centra Berlína by bylo možné se dostat během pěti hodin.

Tunel Tallin - Helsinky, foto: Helsingin Sanomat Projekt, který by tunelem propojil Finsko s pobaltskými státy, není nový. Přišli s ním Finové a estonským partnerům ho představili v roce 1994. Když byl před nedávnem znovu „vytažen na světlo“, byla evropskými úředníky pro dopravu žádost o dotaci 800 tisíc eur na studii proveditelnosti smetena se stolu a v letošní sedmiletce nezískal žádnou podporu z evropských zdrojů. Ale obě zainteresované strany se nevzdávají. V loňském roce estonská strana zahájila a finská strana zadala zpracování studie, která by měla prověřit geologické podmínky pro stavbu tunelu. Kalle Suuroja, přední estonský geolog, který je zapojen do průzkumných prací, říká, že by na stavbě neměly být žádné technické překážky. Z technického hlediska by vybudování nového tunelu mělo být – ve srovnání s tunelem spojujícím Francii a Velkou Británii – hračkou. Eurotunel je sice kratší, ale byl budován v pro stavbu nepříznivém měkkém podloží. Oproti tomu až 90 % trasy nového tunelu by bylo raženo v jednolitém skalním podloží, stejném, ve kterém se před časem budoval 120kilomerový přivaděč vody pro Helsinky. Problémy ale mohou nastat v horních vrstvách kvartérních sedimentů (písek, štěrk, ledovcový nános), které pokrývají velkou plochu mořského dna v mocnosti 20 až 60 metrů. Vzhledem k tomu, že složení sedimentů se velmi liší a má různé vlastnosti, mohlo by to v některých úsecích komplikovat výstavbu. Předpokládá se, že výstavba tunelu by mohla začít v letech 2050 až 2070 a trvala by asi 20 let.

Tunel Tallin - Helsinky, foto: Jyri Vänskä Výstavba tunelu není zatím přijímána jednoznačně pozitivně. Pro projekt jsou obě hlavní města, ale obě vlády se k němu zatím staví velmi rezervovaně. Náklady, které by měly dosáhnout dvou až tří miliard eur, podle jiných až deseti miliard, se zdají oběma ministrům financí velmi vysoké, návratnost investice do 10 let jako nereálná, protože objem přepravy osob mezi Finskem a Pobaltím (cca 7 milionů osob ročně) bude výrazně nižší, než mezi Velkou Británii a kontinentální Evropou. Stejně tak na tom bude i objem nákladní přepravy, pro kterou v současné době postačuje kontejnerové lodní spojení. „Estonsko by mohlo spustit svůj vlastní kosmický program a taky poslat lidi na Měsíc, ale to není reálné. Tunel mezi Tallinem a Helsinkami je jen podobná mystifikace,“ vysvětlil ministr Ruuda vládní stanovisko. Evropský komisař pro dopravu Siim Kallas uvedl, že tunel není realistický a že by byl astronomicky drahý.

A jedna informace pod čarou – pokud přemýšlíte, co se bude dít v příští finanční sedmiletce v Česku. Podle českého velvyslance při EU je jeden z nejdůležitějších cílů vlády v oblasti železnic dokončení modernizace železniční trati mezi Prahou a Brnem (a nejedná se o VRT).

Zdroje: EstiPäeveleht, Estonian Public Broadcasting, Helsingin Sanomat [1], [2], Railway Bulletin [1], [2], [3], Tallinn-Helsinki Permanent Rail Connection - Preliminary Analysis, The Baltic Course, Twin-city in making: Integration scenarios for Tallinn and Helsinki capital regions, Wikimedia Commons [1], [2]


Vlad Poslat mail autorovi | 27.5.2013 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Evropa Polsko Finsko


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Komín  mail  
27.05.2013 (20:06)  
Podle českého velvyslance při EU je jeden z nejdůležitějších cílů vlády v oblasti železnic dokončení modernizace železniční trati mezi Prahou a Brnem (a nejedná se o VRT).

Co si pod tím mám představit?! To jako, že žádnou vrtku mezi Prahou a Brnem neplánujou a chtěj zběsile modernizovat Praha - H. Brod - Brno, nebo snad chtěj ještě vylepšit Praha - Č. Třebová - Brno (což by byl ještě větší nesmysl)??!
27.05.2013 (16:27)  
Dnešní trend je Moskva ... ideálně trať Berlin - Varšava - Minsk - Moskva, pokud bude Lukašensko zlobit Rusko pořád s vízy a bude se točit námitkám EU zády ... tak jediná možná vzniknuvší trať povede na trase Berlin - Varšava - Vilnius - Moskva ...

To je trať kde 90% bude přeprava zboží a 10% chudých Evropanů směr Moskva za kšeftem nebo toulkou.
Pro EU je celé Pobaltí jedna velká ekonomická žumpa a žádná trať to nespraví, mozky jsou pryč a bída zůstala v zemi.

Toto je nápad z hlav rusofóbních Eurohujerů, Němci a realisti budou preferovat obchod s Ruskem a tudíž trať na Moskvu, maximálně jako vůle největšího vzdoru obejdou Bělorusko.

To, že něco píše a tvrdí Wiki, vůbec neznamená, že je na tom cokoli skutečného nebo něco víc než zbožné přání jisté hrstky lidí. Podívejte jak dopadlo plánování ropovodů a plynovodů mimo Rusko. - a kolik jich skutečně bez Ruska vznikne. Rusko je tvrdý hráč a má největšího spojence - Německo ... Tento převzatý mnohočetný zdroj informací v tomto článku je utopie ...
registrovaný uživatel thingie  mail  
27.05.2013 (13:21)  
Jo, politická i demografická mapa dneška (to je ta, na které není SSSR) je dobrý argument proč ty tratě potřeba jsou.
registrovaný uživatel kobros 
27.05.2013 (12:49)  
thingie:
no vzdyt prave - ve vychodo - zapadnim smeru zeleznici maji v dostacujicim stavu a severojizni smer nepotrebuji.
Ano, jako zeleznicniho fandu me stve, ze se jedna zrovna o osu jedne z nejstarsich zeleznic v Evrope vubec - Petrohrad - Varsava, s odbockou do Kralovce, ale jaksi politicka a demograficka mapa od te doby vypada uplne jinak.
27.05.2013 (11:32)  
Keprt

EU nedělá nic jiného než likviduje průmysl a podnikatelské prostředí na východě, aby tam mohla mít své trhy, pro své západní továrny ... je to největší mor, ještě větší než RVHP.
registrovaný uživatel thingie  mail  
27.05.2013 (10:40)  
kobros: To je strašně blbá otázka. Podíl nákladní železniční dopravy v pobaltských státech je mezi 40 a 60 procenty, ve všech třech zemích. Co by za to ve zbytku Evropy dali. (Jasně, je to především kšeft s Ruskem, má to všelijaká svoje specifika a tak dál dál dál...)
registrovaný uživatel kobros 
27.05.2013 (10:26)  
thingie:
Mno, a k cemu to lepsi spojeni zeleznici do Pobalti bude?
Lidi tam ubyva a je jasne, ze v nejblizsich destiletich trend opacny nebude a nakladni doprava - to co nejde prevezt kamionem, se nalozi v Rize na lod a v Hamburku ci Rotterdamu na vagon.
registrovaný uživatel kobros 
27.05.2013 (10:22)  
Fučida:
Dotace a tim padem urcovani cen je jina forma planovani. Viz zemedelstvi a energetika.
registrovaný uživatel thingie  mail  
27.05.2013 (10:06)  
No, ten tunel je tady v té zprávičce zbytečná senzace. Lepší železnice (a vůbec jakékoliv spojení) do pobaltských států je určitě velmi žádoucí projekt pro celou EU a to už opravdu co nejdříve.

Tunel je opravdu scifi. Navíc v současné době bych si snad ani nebyl jistý, jestli by opravdu v Tallinnu až tak moc stáli o ten příval ožralých Finů.
27.05.2013 (9:58)  
Pokud budeme od všeho čekat návratnost do 10 let, tak to dopadne tak, že se ty peníze stejně utratí, s tím rozdílem, že po nás nezůstane nic.
K té informaci pod čarou. Tak to vypadá, když se zeptáte nekompetentní osoby. Každopádně dobrý námět na další článek.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko