..: Bude tunel mezi Estonskem a Finskem? :..

SR1 3107, Helsinky, foto: Antti Havukainen Tallin / Helsinky — Evropská komise poskytne v příští finanční sedmiletce (2014 až 2020) až 10 miliard eur na rozvoj železniční dopravy v Evropské unii. Předpokládá se, že finanční prostředky budou rozděleny na zlepšení spojení mezi střední a východní Evropou a Německem. Podle Siima Kalase, evropského komisaře pro dopravu, sice existuje mnoho projektů na rozvoj železničního spojení, ale jen málo z nich by mohlo být považováno za perspektivní a obdrží finanční prostředky z EU. Mimo jiné sdělil, že Rail Baltica se bude moci ucházet o dotace EU v prvním stupni.



Rail Baltica, spojující Helsinky - Tallin - Rigu - Kaunas - Varšavu; návazně by měla pokračovat do Berlína, foto: Ministerstvo dopravy a spojů Lotyšské republiky Rail Baltica je jedním z prioritních projektů EU – Transevropské dopravní sítě (TEN-T). Cílem je spojit Varšavu s pobaltskými státy – Kaunasem v Litvě, Rigou v Lotyšsku a Tallinem v Estonsku. Nová trasa by měla být vedena mimo Kaliningradskou oblast (Rusko), měla by mít standardní evropský rozchod 1435 mm a kompletně by měla být dokončena v roce 2022. Ale zatím nejsou plně vyjasněny vztahy v Lotyšsku, protože někteří politici by spíše preferovali jako důležitější železniční spojení mezi Rigou a Moskvou. Polská strana chce na projekt Rail Baltica navázat zkvalitněním železničního tahu mezi Varšavou a Berlínem. Propojení s Finskem se v rámci Rail Baltica předpokládá pomocí trajektů. Na projekt Rail Baltica je ale zájem navázat a trajekty nahradit tunelem, takže by odpadly ztrátové časy při nakládce a vykládce, problémy se špatným počasím. Doba cestování mezi Tallinem a Helsinkami by se zkrátila na necelou hodinu, z centra Helsinek do centra Berlína by bylo možné se dostat během pěti hodin.

Tunel Tallin - Helsinky, foto: Helsingin Sanomat Projekt, který by tunelem propojil Finsko s pobaltskými státy, není nový. Přišli s ním Finové a estonským partnerům ho představili v roce 1994. Když byl před nedávnem znovu „vytažen na světlo“, byla evropskými úředníky pro dopravu žádost o dotaci 800 tisíc eur na studii proveditelnosti smetena se stolu a v letošní sedmiletce nezískal žádnou podporu z evropských zdrojů. Ale obě zainteresované strany se nevzdávají. V loňském roce estonská strana zahájila a finská strana zadala zpracování studie, která by měla prověřit geologické podmínky pro stavbu tunelu. Kalle Suuroja, přední estonský geolog, který je zapojen do průzkumných prací, říká, že by na stavbě neměly být žádné technické překážky. Z technického hlediska by vybudování nového tunelu mělo být – ve srovnání s tunelem spojujícím Francii a Velkou Británii – hračkou. Eurotunel je sice kratší, ale byl budován v pro stavbu nepříznivém měkkém podloží. Oproti tomu až 90 % trasy nového tunelu by bylo raženo v jednolitém skalním podloží, stejném, ve kterém se před časem budoval 120kilomerový přivaděč vody pro Helsinky. Problémy ale mohou nastat v horních vrstvách kvartérních sedimentů (písek, štěrk, ledovcový nános), které pokrývají velkou plochu mořského dna v mocnosti 20 až 60 metrů. Vzhledem k tomu, že složení sedimentů se velmi liší a má různé vlastnosti, mohlo by to v některých úsecích komplikovat výstavbu. Předpokládá se, že výstavba tunelu by mohla začít v letech 2050 až 2070 a trvala by asi 20 let.

Tunel Tallin - Helsinky, foto: Jyri Vänskä Výstavba tunelu není zatím přijímána jednoznačně pozitivně. Pro projekt jsou obě hlavní města, ale obě vlády se k němu zatím staví velmi rezervovaně. Náklady, které by měly dosáhnout dvou až tří miliard eur, podle jiných až deseti miliard, se zdají oběma ministrům financí velmi vysoké, návratnost investice do 10 let jako nereálná, protože objem přepravy osob mezi Finskem a Pobaltím (cca 7 milionů osob ročně) bude výrazně nižší, než mezi Velkou Británii a kontinentální Evropou. Stejně tak na tom bude i objem nákladní přepravy, pro kterou v současné době postačuje kontejnerové lodní spojení. „Estonsko by mohlo spustit svůj vlastní kosmický program a taky poslat lidi na Měsíc, ale to není reálné. Tunel mezi Tallinem a Helsinkami je jen podobná mystifikace,“ vysvětlil ministr Ruuda vládní stanovisko. Evropský komisař pro dopravu Siim Kallas uvedl, že tunel není realistický a že by byl astronomicky drahý.

A jedna informace pod čarou – pokud přemýšlíte, co se bude dít v příští finanční sedmiletce v Česku. Podle českého velvyslance při EU je jeden z nejdůležitějších cílů vlády v oblasti železnic dokončení modernizace železniční trati mezi Prahou a Brnem (a nejedná se o VRT).

Zdroje: EstiPäeveleht, Estonian Public Broadcasting, Helsingin Sanomat [1], [2], Railway Bulletin [1], [2], [3], Tallinn-Helsinki Permanent Rail Connection - Preliminary Analysis, The Baltic Course, Twin-city in making: Integration scenarios for Tallinn and Helsinki capital regions, Wikimedia Commons [1], [2]


Vlad Poslat mail autorovi | 27.5.2013 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Evropa Polsko Finsko


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel M@ra 
05.06.2013 (13:32)  
Tunelů (jako ten pod Kanálem) bylo už dost, ale moderní trať do Pobaltí by to chtělo. A pro začátek by mohlo stačit, kdyby tam aspoň platil Interrail...
registrovaný uživatel JB 
29.05.2013 (7:37)  
Martin Utajený: Neřešíte rozchod, což Via Baltica řešit chce. Momentálně se jezdí kozí drahou ze Suwalek do Šeštokai, kde se přestupuje / překládá. To je nejslabší místo celého řetězce, je to obloukovitá trať, co do směru zajížďka, jede tam jeden vlak denně a je to jen pro otrlé. Pokud bychom chtěli postupovat po ekonomicky dostupných krocích, logické je začít stavět tady a přestupovat v Marijampole. Dál už je celkem přímá trať, ovšem pětistopá.
EDIT: O trase, která mine Vilnius, už je rozhodnuto. On leží opravdu hodně stranou.
registrovaný uživatel kobros 
28.05.2013 (15:03)  
Martin Utajeny: To vite, kdyz jim Evropani cpou penize za energeticke suroviny horem dolem a nehodlaji na tom nic menit, nebo naopak slavnostne se jim snazi tech penez nacpat jeste vic.
Horsi je, ze nejsirsi vrstvy obyvatel z toho v Rusku moc nemaji.
28.05.2013 (14:31)  
Martin Utajený: trochu se vám plete Litva a Lotyšsko. ;-) Taky se mi to pletlo, dokud jsem tam nebyl.

Jiank si myslím, že stavba skončí ve Varšavě a dál to nepůjde. Nějak si nedokážu představit davy lidí, které by jezdily dál na sever.
28.05.2013 (13:08)  
JB

ano máte pravdu díval jsem se vadně, do Ruska létám a na Ukrajinu jezdím vlakem - když se dívám nebo busem - když spěchám a vlastně tak moc Bělorusko v jeho severních částech neznám ... Je to země, která tvrdě odráží všechny pokusy EU o ekonomické ovládnutí země a tak ji EU nemá rádo a podporuje opozici a proto si nemyslím, že přes ni povede vlak.

Na druhou stranu si nemyslím, že by Lotyšsko souhlasilo s tím, že nová trať, která má být stěžejní pro EU by minula hlavní město Vilnius a vedla jen přes Kaunas - Rigu - Tartu - Talinn.

Myslím, že napřed zvítězí nová trať přes Vilnius na Moskvu pro 160km/h a ve vašem zmíněném městě Daugavpils v Litvě se napojí na novou trať na Moskvu, a severně na Talinn

Co vím ... staví se nová trať Berlín Varšava ... z Varšavy dále bude proveden jen upgrade na rychlost 160 km/h na trati z Varšavy přes Bialystok - Trakiszki, kde následuje nově postavená trať se standardním rozchodem Trakiszki-Kaunas, pak zase nově postavená trať do Joniškis a upgrade trati do Rigy. Nová na Tartus a Upragade trati Tartus na 160km/h do Talinnu ... to je celé Via rail baltica
28.05.2013 (11:01)  
kobros

Víte, máte velký kus pravdy ... Myslím, že ta válka se dnes vede penězy ... třeba Rusové se nespokojili s Karlovými vary a skoupili i Baden Baden... Ruové kupují po Evropě úplně všechno co má nějakou investiční hodnotu. Zajímá je vše ale hlavně Německo, Francie ...

Jinak je třeba také říct, že se z Rusů, kteří před 30 lety jezdili v Žigulících a Moskvičích stali neuvěřitelně bohatí a arogantní lidé. kteří si o Evropanech myslí, to stejné co my o Rusech před 30 lety.
registrovaný uživatel JB 
28.05.2013 (7:01)  
Martin Utajený: Nerozumím Vaší první větě - mezi Vilniusem a Moskvou je pořád to Bělorusko. Musel byste na sever až do Daugavpilsu, po té trati vedoucí do Petrohradu, o které se tu už mluvilo. (Momentálně je na ní v tomto úseku snesena jedna kolej. A mezi Běloruskem a Litvou je provoz zastaven úplně.)
registrovaný uživatel kobros 
27.05.2013 (20:28)  
Komin:
K dokonceni I. koridoru aktualne chybi useky: Nelahozvesky tunel, Sedlec-Balabenka-Liben-Uvaly, prujezd Pardubicemi, Chocen-Usti nad Orlici, prujezd CT, prujezd Brnem + hl.n., Breclav, posledni cast stavby.
registrovaný uživatel kobros 
27.05.2013 (20:16)  
Martin Utajeny:
mno uz je to sice silny offtopic, ale ma predpoved jak do budoucna dopadnou Nemci se svym kamaracoftem s Ruskem je, ze v lepsim pripade stejne jako minule, ale realne tak, ze se Rusove na Labi tentokrat nezastavi. A vubec to nemusi byt takto natvrdo jako minule - spise nejaka soft verze. Jestli uz to neni realita....
registrovaný uživatel kobros 
27.05.2013 (20:12)  
thingie:
ta severojizni trat tam vznikla jen kvuli tomu, ze byl Petrohrad hlavnim mestem Ruskeho imperia a Pobalti se ocitlo po ceste do stredni Evropy. Kvuli Pobalti v zadnem pripade nevznikla. A nemyslim, ze Helsinki svym dnesnim vyznamem jsou schopne zastoupit imperialni Petrohrad jako zdroj dopravy.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2017 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko