..: Návrat nákladních vlaků do Tovačova :..

742.082 odváží první loženou soupravu dne 10.9.2014, foto: Michal Boček Tovačov — Lokální trať z Kojetína do Tovačova dlouhá 11 km je už od počátku 80. let známá tím, že po ní nejezdí pravidelné osobní vlaky, avšak je zde silná nákladní doprava. Tato skutečnost bezpochyby platila až do počátku nového tisíciletí, po roce 2001 však začala nákladní doprava na trati pozvolna upadat. Ubylo vlaků se štěrkem, které využívají přibližně dvoutřetinový úsek trati od bývalé hlásky Skašov po žst. Kojetín, a dříve hojné kusové zásilky uhlí pro tovačovské uhelné sklady a betonových výrobků z místní Prefy (později TOPOS) i méně hojné zásilky pro různé odběratele při nákladišti v Lobodicích v podstatě dojezdily do roku 2004.

726.516 v Toposu dne 12.9.2012, foto: kolmix V následujících letech zahrnoval provoz na trati pouze vlaky se štěrkem ze Skašova v rozsahu průměrně jeden vlak každý pracovní den a až do Tovačova zajížděl manipulační vlak jen v některých obdobích cca 2x do týdne s uhlím pro uhelné sklady, které se ale v roce 2009 ocitly v insolvenci a přepravy, stejně jako dopravní ruch na tovačovském nádraží, zcela ustaly.

Neexistence pravidelné dopravy na trati vedla až k zahájení správního řízení na úplné zastavení provozu v úseku od hlásky Skašov po bývalou stanici v Tovačově (tehdy už pouze nákladiště, navíc od roku 2006 bez přítomnosti dopravního zaměstnance), které u Drážního úřadu v roce 2011 iniciovala SŽDC. Nebýt aktivity dopravců MBM Rail a KŽC Doprava a občanského sdružení Kroměřížská dráha (KMD), které zalarmovalo vedení Olomouckého kraje, město Tovačov i vlečkaře při trati, aby napsali do správního řízení svá odvolání, by tak dnes už možná byla tato část trati zrušena. Přibližně ve stejné době ale závod TOPOS v Tovačově koupila německá stavební skupina GOLDBECK, mimo jiné právě proto, že podnik je napojen na železniční síť.

742.102 v Tovačově 19.9.2014, foto: Aleš Krška Avšak dříve, než by se dalo uvažovat o nějakých přepravách po kolejích, musel GOLDBECK celý upadající podnik opět „postavit na nohy“ – začaly masivní investice do výrobních technologií, hledání nových odbytišť, změny ve výrobním programu atd. Vlastní vlečku, na které stál naposledy nákladní vůz v roce 2004, si na jaře roku 2011 společně pronajala obč. sdružení KPKV Brno a KMD na deponii historických vozidel pro využití na zvláštních osobních vlacích, které právě KMD na trať do Tovačova pravidelně vypravuje od roku 2007. Tato aktivita byla podnikem přivítána právě i proto, že vlečka bude připravena pro případné využití k expedici výrobků, jejíž zahájení je pouze otázkou času.

Členové obou sdružení zajistili provizorní opravu i administrativní zprovoznění vlečky v první polovině roku 2011, následně na vlečce našlo svůj domov 5 historických osobních vozů řad Bix a Be a v remíze „karkulka“ T444.1516 KPKV Brno, které se vždy v říjnu představují na zvláštních vlacích na tradiční Výlov Hradeckého rybníka. V létě roku 2014 nabral „z čista jasna“ konkrétních obrysů také předpoklad obnovení nakládky na vlečce podniku, když byla už na září ohlášena nakládka 100 vozů betonových dílců do Švédska.

oprava 7 let nevyužívané vlečky členy KMD a KPKV dne 16.4.2011, foto: kolmix oprava 7 let nevyužívané vlečky členy KMD a KPKV dne 16.4.2011, foto: kolmix vlečka Topos po opravě dne 10.9.2014, foto: kolmix

Následovalo tedy rychlé řešení technologie obsluhy vlečky a zároveň bylo třeba v rekordně krátkém čase provést důkladnější opravu vlečky, k čemuž pochopitelně neměly oslovené železniční stavební firmy v období srpnových výluk volné kapacity. Ještě týden před zahájením nakládky, naplánovaném na pondělí 8. září, byla vlečka ve stavu schopném provozu jen s velkými omezeními. Avšak nemožné se nakonec stalo skutečností a několik skupin dělníků z Čech i vlastních zaměstnanců podniku pod odborným vedením provedlo do stanoveného termínu výměnu několika desítek pražců pod kolejemi i výhybkami a hlavně vykopali z letitých nánosů hlíny a betonu koncovou část vlečky pod portálovými jeřáby. Akce byla v neděli 7. 9. 2014 završena odbornou kontrolou vlečky a už následujícího dne nasunula lokomotiva 742.328 dopravce ČD Cargo na vlečku první skupinu pěti vozů k nakládce.

820.113 na vlečce Toposu 5.5.2012, foto: kolmix 748.538 na vlečce Toposu 21.10.2012, foto: Michal Boček nakládka na vlečce Topos dne 10.9.2014, foto: kolmix 742.328 návoz první prázdné soupravy po deseti letech 8.9.2014, foto: Michal Boček

Od tohoto dne probíhá obsluha Tovačova každý pracovní den časně ráno (obvykle kolem 7. hodiny), a to tak, že lokomotiva ČD Cargo nejprve do stanice Tovačov přiveze pětici prázdných vozů, odstaví je a zajede na vlečku pro ložené vozy z předešlého (pracovního) dne. Po jejich navezení do stanice ložené vozy odstaví a zasune na vlečku prázdné vozy k další nakládce. S loženými vozy pak z Tovačova odjede do Kojetína. Případné zájemce o zdokumentování po 10 letech prvních nákladních vlaků do Tovačova upozorňujeme, že jde prozatím pouze o jednorázovou akci a nakládka bude trvat jen do konce září. Přestože další nakládka už v letošním roce zřejmě neproběhne, je velmi pravděpodobné, že bude podobných akcí v dalších letech přibývat a bude-li se podniku dařit, snad se v budoucnu opět dočkáme i pravidelného provozu nákladních vlaků do Tovačova, kterými bývala trať proslulá.

Na závěr bychom Vás také chtěli pozvat na svezení zvláštními osobními vlaky po tovačovské trati, které se na svou pouť vydají ve dnech 27. 9. 2014 (motorový vůz M131.1 ČD), 28. 9. 2014 (parní lokomotiva 433.002 NTM a motorový vůz M152.0002 ČD) a ve dnech 18. a 19. 10. 2014, kdy se v čelech zvláštních vlaků na Výlov Hradeckého rybníka prostřídá lokomotiva FAUR 748.538 s motorovým vozem 850.044 sdružení KPKV Brno.

Informace o jízdách najdete na webu Kroměřížské dráha věnovaném trati Kojetín - Tovačov.

Zdroj: Kroměřížská dráha - Tovačovka


Kolmix Poslat mail autorovi | 24.9.2014 (19:31)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Pozvánky

Další z regionu ČR Olomoucký


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Sandik 
25.09.2014 (12:34)  
Kolmix: Díky za doplnění. S tím časem máte samozřejmě pravdu a když jsem psal, že se to "nevyplatí", měl jsem na mysli právě tenhle aspekt. Přesně proto lidé kupují například betonové stropní prefabrikáty, i když přímo na stavbě by betonové stropy prakticky vždycky dokázali udělat citelně levněji. Jenže pak se musí šest týdnů čekat než je odbední, zatímco u těch prefabrikátů je mají hotové během několika málo hodin.
registrovaný uživatel Kakov 
25.09.2014 (12:23)  
Sandik:

ano, bylo to za socialismu, nějaká 80. léta tuším
registrovaný uživatel Kolmix  mail  
25.09.2014 (12:18)  
Sandík, je to do Švédska určitě, i když cílovou stanici teď z hlavy neřeknu (zkusím to opsat, vydržte), po kusech to jezdí tuším do Přerova, a pak uceleně (tedy tak se to plánovalo, nevím, zda se realita neliší).
Jinak jde o speciály, z části i nadrozměry, z nějakého materiálu, na který je v Tovačově speciální linka.

Před lety, když jsem ještě za Cargo ty potenciální přepravy řešil, říkali nám na podniku, že problémem není ani tak cena (ta je někdy na železnici i příznivější), ale hlavně rychlost přepravy, která je u železnice katastrofální. Jako příklad udávali betonové dílce nástupiště, které před lety vezli na nádraží v Popradě a potřebovali je tam mít do dvou dnů. A železnice to prostě nebyla schopna zajistit, tak to jelo kamionem...
registrovaný uživatel Sandik 
25.09.2014 (11:42)  
Karel Kovářík: Tak to se moc omlouvám, tuhle větičku jsem při čtení naprosto přehlédl. Ty "speciální dílce" budou asi pěkně drahé, když se jim taková přeprava vyplatí. Pokud jde o PS Plzeň, to zase není tak šílená vzdálenost a navíc předpokládám, že to je příběh z doby socialismu, kdy bylo "i nemožné možné " (a taky naopak) ;o)
registrovaný uživatel Kakov 
25.09.2014 (11:30)  
Sandik:

V létě roku 2014 nabral „z čista jasna“ konkrétních obrysů také předpoklad obnovení nakládky na vlečce podniku, když byla už na září ohlášena nakládka 100 vozů betonových dílců do Švédska.

jinak ohledně přepravy, máte pravdu jen částečně, protože u speciálních dílců se to klidně na větší vzdálenost vozí, navíc, když PS Plzeň stavěly sídliště v Praze, taky si vozily panely z Dobřan...
registrovaný uživatel Sandik 
25.09.2014 (11:18)  
M 474 003: To je podle mého nesmysl. Prostě o tom jen nikdo při zřizování těch průmyslových zón ani neuvažoval. Suchou úřední řečí "nebylo to požadováno" a když po úředníkovi něco nechcete, tak to pro něj zkrátka neexistuje. Koneckonců a co si budeme povídat, ten podnik v Tovačově (jak jasně vyplývá z článku) taky drtivou většinu přepravy řeší po silnici a to nejen v případě finálních výrobků ale i v případě dodávek štěrku, písku, armovacího železa atp. Po železnici se jim to z nějakého důvodu jednoduše ekonomicky nevyplatí a tak vozí jen to, co je natolik těžké a uceleně přepravitelné, že by to bylo gumokoly dražší. To je to celé...
registrovaný uživatel Sandik 
25.09.2014 (10:51)  
Keprt: Z čeho usuzujete, že to vozí do Švédska? To by se u betonových výrobků rozhodně nevyplatilo. Podobné výrobky zpravidla putují do vzdáleností nejvýš kolem 100 Km, málo kdy dál, protože jsou velmi těžké a zároveň (v poměru ceny na kg) relativně levné, takže by je náklady na přepravu do větší vzdálenosti výrazně prodražily. Skeletový systém, který ta firma vyrábí (a který je vidět i na fotkách v článku), je navíc i velmi rozměrný. Ostatně právě proto ta firma jistě koupila podnik v Česku (respektive dva, jukněte na jejich web). Vozit podobné věci z Německa by se jim jednoduše nevyplatilo, tak pro tuzemský trh vyrábí tady.
25.09.2014 (10:36)  
Napadlo někoho, že logistická centra a průmyslové zóny byly postaveny schválně tak, aby se k nim nikdy nemohla postavit trať? Příklad třeba Jažlovice, z trati 221 je vidět jako na dlani, a pokud by tam někdo chtěl postavit vlečku, tak jedině snad lanovku.
Zrovna tak Postřižín, trať vede zezadu kolem, ale musel by tam být výtah a točna. Někdo to prostě dobře promyslel, aby dal utržit silničním dopravním firmám.
registrovaný uživatel Keprt 
25.09.2014 (7:43)  
Výborna zpráva, dík a poklona všem, kteří se zasloužili na realizaci těch přeprav. A snad bude i pokračování.

Dotaz: jak ty vagóny dále pokračují do Švédska? Vlakotvorbou (kudy?), nebo se někde hromadi do ucelenky? A jaka je cilova stanice? Děkuji
registrovaný uživatel JiP 
25.09.2014 (3:27)  
Tento priklad myslim ukazuje dosti zasadni vec. Neni pravda, ze by firmy mely apriory averzi k zeleznicini doprave, mnohde by byla dokonce i logickym resenim. Zasadni problem co jsem se ale obvykle dozvedel je ona koncovka mezi lokalitou firmy a nadrazim. Dnes nikdo nebude nakladat kamion, aby ho po 15 km prelozili (rucne !!) na vagon a to cele na konci dopravy znovu. To je casove a hlavne ekonomicky dneska mimo. Z toho jsou dve cesty-pouzitiom kontejneru, coz se dnes nastesti zacina pomerne masove dit a nebo mit vlecku a nakladat zrovna do vagonu. A zde bych videl zasadni dluh, kdy bylo vybudovano mnoho prumyslovych zon, kde byla ocekavana i znacna vyrobni kapacita a napojeni na zeleznici, nejen ze nebylo realizovano, ale obvykle nebylo ani uvazovano. A pak se divime, ze mame plne dalnice kamionu. Nevim cemu se kdo divy, kdyz podminky byly takto nastaveny. Za tohoto stavu zeleznice zkratka nemuze nic nabidnout at uz je to CDCargo nebo jakykoliv soukromy dopravce.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko