..: Návrat nákladních vlaků do Tovačova :..

742.082 odváží první loženou soupravu dne 10.9.2014, foto: Michal Boček Tovačov — Lokální trať z Kojetína do Tovačova dlouhá 11 km je už od počátku 80. let známá tím, že po ní nejezdí pravidelné osobní vlaky, avšak je zde silná nákladní doprava. Tato skutečnost bezpochyby platila až do počátku nového tisíciletí, po roce 2001 však začala nákladní doprava na trati pozvolna upadat. Ubylo vlaků se štěrkem, které využívají přibližně dvoutřetinový úsek trati od bývalé hlásky Skašov po žst. Kojetín, a dříve hojné kusové zásilky uhlí pro tovačovské uhelné sklady a betonových výrobků z místní Prefy (později TOPOS) i méně hojné zásilky pro různé odběratele při nákladišti v Lobodicích v podstatě dojezdily do roku 2004.

726.516 v Toposu dne 12.9.2012, foto: kolmix V následujících letech zahrnoval provoz na trati pouze vlaky se štěrkem ze Skašova v rozsahu průměrně jeden vlak každý pracovní den a až do Tovačova zajížděl manipulační vlak jen v některých obdobích cca 2x do týdne s uhlím pro uhelné sklady, které se ale v roce 2009 ocitly v insolvenci a přepravy, stejně jako dopravní ruch na tovačovském nádraží, zcela ustaly.

Neexistence pravidelné dopravy na trati vedla až k zahájení správního řízení na úplné zastavení provozu v úseku od hlásky Skašov po bývalou stanici v Tovačově (tehdy už pouze nákladiště, navíc od roku 2006 bez přítomnosti dopravního zaměstnance), které u Drážního úřadu v roce 2011 iniciovala SŽDC. Nebýt aktivity dopravců MBM Rail a KŽC Doprava a občanského sdružení Kroměřížská dráha (KMD), které zalarmovalo vedení Olomouckého kraje, město Tovačov i vlečkaře při trati, aby napsali do správního řízení svá odvolání, by tak dnes už možná byla tato část trati zrušena. Přibližně ve stejné době ale závod TOPOS v Tovačově koupila německá stavební skupina GOLDBECK, mimo jiné právě proto, že podnik je napojen na železniční síť.

742.102 v Tovačově 19.9.2014, foto: Aleš Krška Avšak dříve, než by se dalo uvažovat o nějakých přepravách po kolejích, musel GOLDBECK celý upadající podnik opět „postavit na nohy“ – začaly masivní investice do výrobních technologií, hledání nových odbytišť, změny ve výrobním programu atd. Vlastní vlečku, na které stál naposledy nákladní vůz v roce 2004, si na jaře roku 2011 společně pronajala obč. sdružení KPKV Brno a KMD na deponii historických vozidel pro využití na zvláštních osobních vlacích, které právě KMD na trať do Tovačova pravidelně vypravuje od roku 2007. Tato aktivita byla podnikem přivítána právě i proto, že vlečka bude připravena pro případné využití k expedici výrobků, jejíž zahájení je pouze otázkou času.

Členové obou sdružení zajistili provizorní opravu i administrativní zprovoznění vlečky v první polovině roku 2011, následně na vlečce našlo svůj domov 5 historických osobních vozů řad Bix a Be a v remíze „karkulka“ T444.1516 KPKV Brno, které se vždy v říjnu představují na zvláštních vlacích na tradiční Výlov Hradeckého rybníka. V létě roku 2014 nabral „z čista jasna“ konkrétních obrysů také předpoklad obnovení nakládky na vlečce podniku, když byla už na září ohlášena nakládka 100 vozů betonových dílců do Švédska.

oprava 7 let nevyužívané vlečky členy KMD a KPKV dne 16.4.2011, foto: kolmix oprava 7 let nevyužívané vlečky členy KMD a KPKV dne 16.4.2011, foto: kolmix vlečka Topos po opravě dne 10.9.2014, foto: kolmix

Následovalo tedy rychlé řešení technologie obsluhy vlečky a zároveň bylo třeba v rekordně krátkém čase provést důkladnější opravu vlečky, k čemuž pochopitelně neměly oslovené železniční stavební firmy v období srpnových výluk volné kapacity. Ještě týden před zahájením nakládky, naplánovaném na pondělí 8. září, byla vlečka ve stavu schopném provozu jen s velkými omezeními. Avšak nemožné se nakonec stalo skutečností a několik skupin dělníků z Čech i vlastních zaměstnanců podniku pod odborným vedením provedlo do stanoveného termínu výměnu několika desítek pražců pod kolejemi i výhybkami a hlavně vykopali z letitých nánosů hlíny a betonu koncovou část vlečky pod portálovými jeřáby. Akce byla v neděli 7. 9. 2014 završena odbornou kontrolou vlečky a už následujícího dne nasunula lokomotiva 742.328 dopravce ČD Cargo na vlečku první skupinu pěti vozů k nakládce.

820.113 na vlečce Toposu 5.5.2012, foto: kolmix 748.538 na vlečce Toposu 21.10.2012, foto: Michal Boček nakládka na vlečce Topos dne 10.9.2014, foto: kolmix 742.328 návoz první prázdné soupravy po deseti letech 8.9.2014, foto: Michal Boček

Od tohoto dne probíhá obsluha Tovačova každý pracovní den časně ráno (obvykle kolem 7. hodiny), a to tak, že lokomotiva ČD Cargo nejprve do stanice Tovačov přiveze pětici prázdných vozů, odstaví je a zajede na vlečku pro ložené vozy z předešlého (pracovního) dne. Po jejich navezení do stanice ložené vozy odstaví a zasune na vlečku prázdné vozy k další nakládce. S loženými vozy pak z Tovačova odjede do Kojetína. Případné zájemce o zdokumentování po 10 letech prvních nákladních vlaků do Tovačova upozorňujeme, že jde prozatím pouze o jednorázovou akci a nakládka bude trvat jen do konce září. Přestože další nakládka už v letošním roce zřejmě neproběhne, je velmi pravděpodobné, že bude podobných akcí v dalších letech přibývat a bude-li se podniku dařit, snad se v budoucnu opět dočkáme i pravidelného provozu nákladních vlaků do Tovačova, kterými bývala trať proslulá.

Na závěr bychom Vás také chtěli pozvat na svezení zvláštními osobními vlaky po tovačovské trati, které se na svou pouť vydají ve dnech 27. 9. 2014 (motorový vůz M131.1 ČD), 28. 9. 2014 (parní lokomotiva 433.002 NTM a motorový vůz M152.0002 ČD) a ve dnech 18. a 19. 10. 2014, kdy se v čelech zvláštních vlaků na Výlov Hradeckého rybníka prostřídá lokomotiva FAUR 748.538 s motorovým vozem 850.044 sdružení KPKV Brno.

Informace o jízdách najdete na webu Kroměřížské dráha věnovaném trati Kojetín - Tovačov.

Zdroj: Kroměřížská dráha - Tovačovka


Kolmix Poslat mail autorovi | 24.9.2014 (19:31)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Pozvánky

Další z regionu ČR Olomoucký


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
26.09.2014 (9:57)  
Výborná reportáž, díky!
registrovaný uživatel Kakov 
26.09.2014 (8:53)  
topič:
tak to pardón, netušil jsem že jsme kolegové ;-)

možná jsem reagoval moc přehnaně, je to trochu dáno tím, že se často setkávám s odbornými názory lidí, kteří o stavebnictví ví jen, že používá cihly....
registrovaný uživatel Keprt 
26.09.2014 (8:01)  
Ještě k tem prepravam betonových prefabrikátů - pravidelne jezdivaly z Vrdu (taky Goldbeck) do Německa, možná stále jezdí. Před pár lety melo Betonbau Malešice zakázku na kompletne vybavene vezenske cely do Švýcarska - takova věznice z lesa . Ty se vozily na vagonech z Hostivare.

K odbednovani: ty časy závisí na druhu konstrukce (vodorovna/svisla) a použitém cementu - u 52,5 R je to i u těch stropu pár dni. V rozhodování prefa/monolit taky hraje roli cena lidske prace. U nás je to "nerozhodne", směrem na západ vede prefa, na východ monolit. K výhodám prefy bych ještě přidal realizaci predpinani a kontrolu kvality.

Kolmix: Děkuji.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
26.09.2014 (0:14)  
Karel Kovářík: Mám stavební průmyslovku a stavební fakultu, dělal jsem několik let stavbyvedoucího.
Sandik psal, že se musí čekat 6 týdnů než se odbední. 28 dní není nutných, stačí 70% pevnosti, to bývá obvykle do 3 týdnů, pokud nejsou extrémní povětrnostní podmínky atd. V praxi se to málokdy dodržuje, zvláště u jednoduchých staveb.

Sandik: Není třeba vysvětlovat jaký je rozdíl mezi monolitem a montovanou konstrukcí. Obojí jsem "stavěl". U systému Larsen-Nielsen se podle technologických předpisů mohlo zaklápět stropními panely 3 dny po osazení nosných stěnových a částečném vytvrdnutí spojovacího betonu. 6e praxe byla jiná věc je jiná věc. Ne vždy je montovaná stavba znatelně rychlejší než monolit. Záleží na typu stavby a mnoha dalších faktorech.
registrovaný uživatel Kakov 
25.09.2014 (22:46)  
topič:

V zásadě má Sandik pravdu (mimo jiné mám vystudovanou stavební fakultu, ale také jsem pracoval jako mistr na stavbě), ten údaj vychází z faktu, že beton má zrát 28 dní (4 týdny), pokud započítáte zhotovení a demontáž bednění, armování, betonování, do toho nějakej víkend, jsme na 6 týdnech zhotovení konstrukce. Z prefabrikátů uděláte totéž max. za několik dní.

doba zrání může být ovlivněna druhem a tvarem konstrukce, tloušťkou, počasím.

Obyčejně se dříve odbedňuje čelo (po třech dnech, pro kontrolu průřezu), ale podpůrná konstrukce se rozhodně odbedňuje po delší době (neříkám, že vždy po 28 dnech), byť například systém bednění NOE umožňuje díky systému padací hlavy sundat bednící desky stropu výrazně dříve, musí se ponechat stojky.

pozor na dvě věci:

1) pochozí je beton už po dvou dnech, ale to neznamená, že se může odbednit..

2) že na mnoha stavbách nedodržujou techologické postupy, ještě neznamená, že je to správně
registrovaný uživatel Sandik 
25.09.2014 (22:27)  
topič: No, dobrá, odbednit to můžete dřív ale to je přece slovíčkaření ne? Samozřejmě vím, že se ta doba na stavbách obvykle různě zkracuje, ale těch šest týdnů vychází z technologických předpisů. Vtip je v tom, že to zkrátka trvá nepoměrně dýl, protože zatímco na místě litý beton musí nějakou dobu zrát, panel nikoliv...
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
25.09.2014 (22:24)  
Sandik: Jenže pak se musí šest týdnů čekat než je odbední,...
To je úplný nesmysl, kdes na to přišel?
registrovaný uživatel Sandik 
25.09.2014 (16:52)  
M 474 003: A nebo tam je pro takhle velkou zakázku volná kapacita. Koukal jsem na web té firmy a betonárek má jen pár (asi čtyři), z toho dvě v ČR, zbytek v Německu.
25.09.2014 (15:52)  
dobrý den, dovolím si trochu mimo téma:
problémem není ani tak cena (ta je někdy na železnici i příznivější), ale hlavně rychlost přepravy,
moje příbuzná silně ekologicky zaměřená si dovolila asi před 10 lety ve firmě prosadit při změně dodavatele vápna z vápenky rovněž změnit způsob dopravy ze silnice na železnice.
To, že doprava po železnici měla být mnohem dražší než po silnici, ji prošlo.
To, že doprava po železnici měla trvat mnohem déle než po silnici, ji také prošlo.
To, že při dopravě po železnici je nutno zajistit ještě dopravu z nádraží do firmy, ji také prošlo.
To, že doprava po železnici měla být pro mnohem větší dodávku než po silnici a že bude nutno rozvážet vápno po podniku do více míst, ji také prošlo.
Co by neudělali pro ekologii.
Co ji však neprošlo, bylo zjištění, že termín příjezdu vápna na nádraží nelze přesně stanovit, ale že cisterna musí být vyložena do 3 hodin po příjezdu, jinak se platí zdržné.
A to už neprošlo.
25.09.2014 (13:48)  
Tak na ty dílce je asi v Tovačově nějaká forma, zase jich není tolik, aby se vyplatilo někde jinde vyrábět další formu, forma je pro svou velikost nepřepravitelná a určitě to někdo dobře spočítal, aby se to vyplatilo. Určitě to ty podniky nedělají pro to, aby na trať nastoupili šotouši s foťákama, nebo aby je nějací ekologičtí aktivisté pochválili. Co se týče dílů pro nástupiště, to je situace typická, kdyby někdo chtěl, tak operativně zavede nějaký vlak, a ten dílce dopraví, jenomže se nechce, tak se jede po silnici. Stejně poslední cesta těch dílců byla nějakým ručně tlačeným kolejovým vozíkem co se přivěšuje za MUV.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko