..: Návrat nákladních vlaků do Tovačova :..

742.082 odváží první loženou soupravu dne 10.9.2014, foto: Michal Boček Tovačov — Lokální trať z Kojetína do Tovačova dlouhá 11 km je už od počátku 80. let známá tím, že po ní nejezdí pravidelné osobní vlaky, avšak je zde silná nákladní doprava. Tato skutečnost bezpochyby platila až do počátku nového tisíciletí, po roce 2001 však začala nákladní doprava na trati pozvolna upadat. Ubylo vlaků se štěrkem, které využívají přibližně dvoutřetinový úsek trati od bývalé hlásky Skašov po žst. Kojetín, a dříve hojné kusové zásilky uhlí pro tovačovské uhelné sklady a betonových výrobků z místní Prefy (později TOPOS) i méně hojné zásilky pro různé odběratele při nákladišti v Lobodicích v podstatě dojezdily do roku 2004.

726.516 v Toposu dne 12.9.2012, foto: kolmix V následujících letech zahrnoval provoz na trati pouze vlaky se štěrkem ze Skašova v rozsahu průměrně jeden vlak každý pracovní den a až do Tovačova zajížděl manipulační vlak jen v některých obdobích cca 2x do týdne s uhlím pro uhelné sklady, které se ale v roce 2009 ocitly v insolvenci a přepravy, stejně jako dopravní ruch na tovačovském nádraží, zcela ustaly.

Neexistence pravidelné dopravy na trati vedla až k zahájení správního řízení na úplné zastavení provozu v úseku od hlásky Skašov po bývalou stanici v Tovačově (tehdy už pouze nákladiště, navíc od roku 2006 bez přítomnosti dopravního zaměstnance), které u Drážního úřadu v roce 2011 iniciovala SŽDC. Nebýt aktivity dopravců MBM Rail a KŽC Doprava a občanského sdružení Kroměřížská dráha (KMD), které zalarmovalo vedení Olomouckého kraje, město Tovačov i vlečkaře při trati, aby napsali do správního řízení svá odvolání, by tak dnes už možná byla tato část trati zrušena. Přibližně ve stejné době ale závod TOPOS v Tovačově koupila německá stavební skupina GOLDBECK, mimo jiné právě proto, že podnik je napojen na železniční síť.

742.102 v Tovačově 19.9.2014, foto: Aleš Krška Avšak dříve, než by se dalo uvažovat o nějakých přepravách po kolejích, musel GOLDBECK celý upadající podnik opět „postavit na nohy“ – začaly masivní investice do výrobních technologií, hledání nových odbytišť, změny ve výrobním programu atd. Vlastní vlečku, na které stál naposledy nákladní vůz v roce 2004, si na jaře roku 2011 společně pronajala obč. sdružení KPKV Brno a KMD na deponii historických vozidel pro využití na zvláštních osobních vlacích, které právě KMD na trať do Tovačova pravidelně vypravuje od roku 2007. Tato aktivita byla podnikem přivítána právě i proto, že vlečka bude připravena pro případné využití k expedici výrobků, jejíž zahájení je pouze otázkou času.

Členové obou sdružení zajistili provizorní opravu i administrativní zprovoznění vlečky v první polovině roku 2011, následně na vlečce našlo svůj domov 5 historických osobních vozů řad Bix a Be a v remíze „karkulka“ T444.1516 KPKV Brno, které se vždy v říjnu představují na zvláštních vlacích na tradiční Výlov Hradeckého rybníka. V létě roku 2014 nabral „z čista jasna“ konkrétních obrysů také předpoklad obnovení nakládky na vlečce podniku, když byla už na září ohlášena nakládka 100 vozů betonových dílců do Švédska.

oprava 7 let nevyužívané vlečky členy KMD a KPKV dne 16.4.2011, foto: kolmix oprava 7 let nevyužívané vlečky členy KMD a KPKV dne 16.4.2011, foto: kolmix vlečka Topos po opravě dne 10.9.2014, foto: kolmix

Následovalo tedy rychlé řešení technologie obsluhy vlečky a zároveň bylo třeba v rekordně krátkém čase provést důkladnější opravu vlečky, k čemuž pochopitelně neměly oslovené železniční stavební firmy v období srpnových výluk volné kapacity. Ještě týden před zahájením nakládky, naplánovaném na pondělí 8. září, byla vlečka ve stavu schopném provozu jen s velkými omezeními. Avšak nemožné se nakonec stalo skutečností a několik skupin dělníků z Čech i vlastních zaměstnanců podniku pod odborným vedením provedlo do stanoveného termínu výměnu několika desítek pražců pod kolejemi i výhybkami a hlavně vykopali z letitých nánosů hlíny a betonu koncovou část vlečky pod portálovými jeřáby. Akce byla v neděli 7. 9. 2014 završena odbornou kontrolou vlečky a už následujícího dne nasunula lokomotiva 742.328 dopravce ČD Cargo na vlečku první skupinu pěti vozů k nakládce.

820.113 na vlečce Toposu 5.5.2012, foto: kolmix 748.538 na vlečce Toposu 21.10.2012, foto: Michal Boček nakládka na vlečce Topos dne 10.9.2014, foto: kolmix 742.328 návoz první prázdné soupravy po deseti letech 8.9.2014, foto: Michal Boček

Od tohoto dne probíhá obsluha Tovačova každý pracovní den časně ráno (obvykle kolem 7. hodiny), a to tak, že lokomotiva ČD Cargo nejprve do stanice Tovačov přiveze pětici prázdných vozů, odstaví je a zajede na vlečku pro ložené vozy z předešlého (pracovního) dne. Po jejich navezení do stanice ložené vozy odstaví a zasune na vlečku prázdné vozy k další nakládce. S loženými vozy pak z Tovačova odjede do Kojetína. Případné zájemce o zdokumentování po 10 letech prvních nákladních vlaků do Tovačova upozorňujeme, že jde prozatím pouze o jednorázovou akci a nakládka bude trvat jen do konce září. Přestože další nakládka už v letošním roce zřejmě neproběhne, je velmi pravděpodobné, že bude podobných akcí v dalších letech přibývat a bude-li se podniku dařit, snad se v budoucnu opět dočkáme i pravidelného provozu nákladních vlaků do Tovačova, kterými bývala trať proslulá.

Na závěr bychom Vás také chtěli pozvat na svezení zvláštními osobními vlaky po tovačovské trati, které se na svou pouť vydají ve dnech 27. 9. 2014 (motorový vůz M131.1 ČD), 28. 9. 2014 (parní lokomotiva 433.002 NTM a motorový vůz M152.0002 ČD) a ve dnech 18. a 19. 10. 2014, kdy se v čelech zvláštních vlaků na Výlov Hradeckého rybníka prostřídá lokomotiva FAUR 748.538 s motorovým vozem 850.044 sdružení KPKV Brno.

Informace o jízdách najdete na webu Kroměřížské dráha věnovaném trati Kojetín - Tovačov.

Zdroj: Kroměřížská dráha - Tovačovka


Kolmix Poslat mail autorovi | 24.9.2014 (19:31)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Pozvánky

Další z regionu ČR Olomoucký


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Sim 
29.09.2014 (21:19)  
Potvrzuji slova hubitelova; pokud budu mluvit za sveho chlebodarce, nejsme automotive a zeleznici mame par metru za plotem. Vyrabime ze zeleza, tedy veci pro drahu teoreticky optimalni. Toci se u nas na dvore desitky kamionu privazejicich suroviny a stejne tak desitky kamionu vyrobky odvazejici za den ... jenze, jednim smerem jedou bezne maximalne dva, vyjimecne tri ... a to je proste na vlak malo. V ramci vnitropodnikove dopravy mezi jednotlivymi zavody nam pendluji neustale tri nakladaky ... ktere to za den v extremnim pripade otoci 3x. To by teoreticky uz na aspon nekolikavozovou prepravu bylo ... ale zase jsme u toho, ze pokud se nekde dopoledne naklada, odpoledne se na to uz ceka, aby se s tim dal pracovalo. Pokud od prijeti objednavky do doruceni hotovych produktu mame bezne terminy 12 az 16 dni, v podstate si nemuzeme dovolit ztratit dalsi tyden tim, ze to budem nekam lifrovat vlakem. I kdyz by se to financne velmi pravdepodobne rentovalo.
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
29.09.2014 (16:44)  
Keprte, a není to tak trochu dotaženo k dokonalosti metodou just-in-time, kdy jako skladiště slouží vozidla na cestě?
registrovaný uživatel Keprt 
29.09.2014 (12:55)  
Jen drobný přípodotek - příklad - k tomu, co napsal hubitel. Jednou jsem četl nějaký článek o logistice jakési USA chemické firmy, která odněkud vozila polysterenové granule v cisternách v "ucelenkách" a tyto cisterny pak v přijímajícím závodě sloužily jako silo a postupně se z nich foukaly granule do výroby. Viděno naší optikou - nezvyk, ale zřejmě s tím počítali a ekonomicky jim to vyšlo - odpadá výstavba stabilních sil (a jedna manipulace).
Nejsem nijak zběhlý v severoamerických železnicích, jen je němě obdivuji.
29.09.2014 (11:00)  
M 474 003:
logistický centra se stavěj ne daleko od železnic, ale především blízko dálnic, jelikož většina z nich funguje na principu "just-in-time", kde se železnice těžko uplatňuje... aby se omezilo nadbytečný skladování, naváží se do moderních továren komponenty na přesnej čas po jednotlivých kamionech, podobně to funguje i v obchodu... třeba automobilka minulosti vypadala tak, že se do ni navozily základní komponenty a suroviny, kde se to naskládalo do skladů a postupně odebíralo pro výrobu, dneska tý továrně její logistickej systém ukazuje, že třeba mezi 11:00 a 13:00 se spotřebuje x kusů určitýho komponentu, takže v 10:30 přijede do továrny kamion přesně s tím počtem kusů, kterej se spotřebuje a za 2 hodiny přijede další... a to nemluvim o tom, že dneska se každá součástka vyrábí ve zvláštní firmě, která chrlí jenom ten jeden dílek, jedna továrna šroubky, druhá továrna matičky, když to přeženu... celý je to o tom, že výstavba a obsluha těch obrovských skladů, který by třeba taková automobilka měla, vyjde tu továrnu dráž, než platit naftu do těch tisíců kamionů, který tu fabriku zásobujou... takže za vyřazení železnice z větší části nákladní dopravy v evropě nestojí to, že by za ním stála nějaká lobby, ale to, že se takovýhle logistice železnice těžko přizpůsobuje... na druhou stranu je to v podstatě výhradně evropskej problém, třeba v USA je postavení železnice nesrovnatelně lepší
registrovaný uživatel Sandik 
28.09.2014 (17:07)  
M 474 003: Jasně, a ty lidi v hospodě a v nemocnici taky platí nějaký automobilový lobbista, aby vám otravoval život. To je přece naprosto logické, že?
28.09.2014 (12:33)  
M 474 003
Já vám netykám, tak mi prosím taky netykejte. Váš pohled vám neberu, ale je to na hlavu. A ano, za vším stojí ropná lobby, jsme práškováni z letadel a celému světu vládne židozednářská lože, která nemá ráda železnici.
Mějte se hezky i se svými bludy.
28.09.2014 (11:06)  
Dale Cooper

A jaký jiný cíl by to mělo??? Tak se rozhlédni kolem sebe, případně po mapě, všechna logistická centra a průmyslové zóny jsou navázány na dálnici nebo silnici první třídy v takovém terénu kam normální trať s normálními sklonovými a směrovými parametry nikdo nezavede. Všechno je vymyšleno tak, aby se i do budoucna obhájila kamionová doprava. Rozhodují o tom ti, kteří profitují na ropě, a to celosvětově. Zrovna tak je to s osobní dopravou, přesvědčit lidi, aby měli své auto, uctívali ho jako modlu a starali se o něj jako o člena rodiny. Všechno je to masáž v reklamě a přesvědčování lidí že bez auta přestávají být lidi. Stačí když přijdu do hospody, jiná debata než o autech od vedlejších stolů slyšet není. V nemocnici jsem si musel zaplatit nadstandard, protože jsem ty kecy jak si nechal svařit výfuk a jak měnil pneumatiky už nemohl poslouchat. Lidi trochu se rozhlížejte, nechoďte jenom po kolejích.
27.09.2014 (22:38)  
M 474 003
Člověče, vy se opravdu jděte léčit. Nic ve zlém, ale některé Vaše názory opravdu nevypustí zdravý člověk. Mám tím na mysli třeba to, že někdo schválně staví logistická centra mimo železnici a jediným jeho cílem je železnici škodit.
registrovaný uživatel DJ 
27.09.2014 (17:04)  
Neexistence pravidelné dopravy na trati vedla až k zahájení správního řízení na úplné zastavení provozu v úseku od hlásky Skašov po bývalou stanici v Tovačově (tehdy už pouze nákladiště, navíc od roku 2006 bez přítomnosti dopravního zaměstnance), které u Drážního úřadu v roce 2011 iniciovala SŽDC. Nebýt aktivity dopravců MBM Rail a KŽC Doprava a občanského sdružení Kroměřížská dráha (KMD), které zalarmovalo vedení Olomouckého kraje, město Tovačov i vlečkaře při trati, aby napsali do správního řízení svá odvolání, by tak dnes už možná byla tato část trati zrušena.

Tohle správní řízení se týkalo i tratí, kde do toho okamžiku nákladní doprava byla. Například Jemnice.

Je velmi zvláštní, že ve výčtu subjektů, které se proti tomu podivnému správnímu řízení (jakož všem podivnostem z onoho konce roku 2010 a snaze rušit/znesjízdňovat tratě) postavily. Je samozřejmě dobře, se se našly subjekty, které Tovačovce pomohly, ale je nutné si všimnout, že někomu to asi bylo jedno - neozvali se.

Ten "někdo" jsou nádrážáci - odboráři.

No hlavně že si o necelý rok dřív vyřvali změnu již platného a účinného zákona o DPH (přesněji jeho části o tom, z jaké částky se vypočítává DPH z nepeněžitých benefitů).
Aspoň se ale ukázalo, co komu vadí a co nevadí.
registrovaný uživatel Kolmix  mail  
26.09.2014 (21:52)  
Takže ta cílová stanice nákladů je OSKARSHAMNS HAMN...
Jinak část produkce do Německa, kde tolik nazáleží na rychlosti, by snad v budoucnu taky mohlo jít z Tovačova, bylo to to první, co chtěl podnik na koleje převést.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko