..: Rakouský railjet byl představen české veřejnosti :..

Railjet v Brně, foto: Matouš Danielka Břeclav — Rakouská souprava railjet předvedla ve středu další „kolejotrysk“ s cestujícími po České republice. Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) a České dráhy symbolickými akty v Břeclavi, Brně a Praze zahájily reklamní kampaň, která bude postupně gradovat až do prosince 2014, kdy 7 souprav Siemens Viaggio Comfort v barvách ČD a 3 soupravy v barvách ÖBB spojí po železnici Prahu, Vídeň a Graz. Ano, byli jsme také účastníky druhého představení railjetu v ČR, proto si dovolíme prezentovat několik fotografií, komentář a rekapitulaci projektu railjet i akvizice souprav Českými drahami.

Podívejme se nejdříve do historie netrakčních jednotek railjet

railjet, 1216.226 a 1116.219, Jezernický viadukt, EC100104, 15.6. 2009, foto: Josef Petrák Začátek nového tisíciletí: ve Francii již mají vysokorychlostní jednotky TGV, v Německu ICE… Rakouské dráhy ÖBB zatím nic podobného nerealizovaly, a tak střádají velkolepé plány o náhradě vozů klasické stavby. V roce 2006 objednaly u společnosti Siemens 23 sedmivozových souprav railjet. Následující rok bylo objednáno dalších 44 netrakčních jednotek, celkem tedy 67 railjetů. Jednotky měly nahradit na dálkových vnitrostátních a mezinárodních spojích soupravy klasické stavby. Koncept netrakčních jednotek byl zvolen díky vysokému počtu moderních lokomotiv Taurus, kterými ÖBB disponovaly. Byla navržena tři barevná schémata, která ÖBB nechaly nanést na lokomotivy Taurus. Na veřejnosti bylo vybrat to nejlepší. Nakonec vyhrálo červeno-šedo-černé schéma. Výroba jednotek začala nabíhat v dílných ÖBB Technische Services ve Vídni na Grillgasse. V září 2008 byla představena první jednotka novinářům. Souprava nabízí celkem 408 míst k sezení – 316 v druhé třídě Economy, 71 v první třídě First, 16 v nejluxusnější třídě Premium a vlakové bistro. Květen 2009 přinesl první cestu railjetu do Česka. Do Výzkumného ústavu železničního na zkušební okruh u Cerhenic zavítal na testy nový vlak, který zatím nebyl zapojen do turnusu. Testy měly přinést jejich schválení na síti SŽDC, ačkoliv se v té době o jejich pravidelném provozu v Česku neuvažovalo. Hnacím vozidlem byla třísystémová lokomotiva Taurus 1216.226 „Tschechien“ s polepem reprezentujícím české barvy na fotbalovém EURU 2008. Mezitím už byly railjety nasazovány do pravidelného provozu na trase Budapest – Wien – München a Wien – Bregenz. Hned následující měsíc, červen 2009, přinesl mimořádnou nabídku – svezení railjetem z Břeclavi do Ostravy na veletrh Czech Raildays, kde byla jednotka následně vystavena, a tak se mohla poprvé svést široká veřejnost railjetem v Česku.

Možná podoba netrakčních jednotek ČD, foto: CJOctavian Koncem roku 2010 se začaly objevovat první plány na nákup 16 netrakčních jednotek railjet Českými drahami. Rakouské dráhy byly nákupem railjetů a výstavbou vídeňského hlavního nádraží finančně vyčerpány, a tak definitivně rozhodly o neodebrání posledních 16 jednotek. ČD naopak měly nedostatek vozů na dálkové vlaky a hledaly vhodná vozidla. Nákup ojetých vozů od Deutsche Bahn se nerealizoval, a tak opce od Österreichische Bundesbahnen přišla vhod. Díky nasazování railjetů do provozu měly ÖBB nadbytek relativně kvalitních vozů. Toho nejdříve využil RegioJet pro rozjezd open-access linky Praha – Ostravsko, a pak zbytek vozů, o které neměl zájem, „dohodil“ Českým drahám, které tímto hlavní problémy zažehnaly. České dráhy nejdříve plánovaly railjety nasadit na linku do Hamburku s tím, že budou dle požadavků Deutsche Bahn soupravy osmivozové a celkový počet jednotek bude o jednu méně – patnáct. Nakonec však linku do Hamburku vyfoukl Českým drahám RegioJet. ČD tak hledaly uplatnění pro railjety jinde a našly ho na spojích Praha – Wien/Budapest.

Přetahovaná o railjety

Škoda Transportation chce u ČD prosadit výlučně vlastní vozidla, foto: ŽelPage Ne snad, že by měl o neodebrané jednotky ÖBB zájem další provozovatel, ale mediální masáž a sérii žalob, kterou spustila Škoda Transportation v roce 2011 proti nákupu, neměla v našich končinách obdoby. Škodovka podala stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který následně vydal předběžné opatření, aby ČD nemohly nákup uskutečnit. Kritizovala přímý odběr bez vyhlášení výběrového řízení. Stejným způsobem však sama takto uzavírala smlouvy s Českými drahami, ve kterých nešlo o bezkonkurenční nabídku, jakou je kontrakt na railjety. Prezentovala vlastní nabídku s neznámými patrovými jednotkami odvozenými od CityElefantů, kterou se snažila konkurovat. Nechala si udělat kontroverzní studii na ČVUT o nevýhodnosti railjetů. Nakonec byly všechny obžaloby zrušeny a ČD mohly podepsat smlouvu s ÖBB a Siemensem. Soud však nedávno zrušil rozhodnutí ÚOHS, a tak bude muset úřad nákup railjetů znovu prověřit.

Poslední kus pro ÖBB

Křest railjet 51, Wien Meidling, 30. 7. 2012, foto: Josef Petrák Railjet fifty-one na Semmeringbahn, foto: Matouš Danielka Poslední netrakční jednotku Viaggio Comfort slavnostně předal Siemens Mobility rakouským drahám 30. července 2012. Jednotka dostala název railjet fifty-one podle toho, že je padesátou první dodanou. Výroba pro ÖBB byla ukončena po necelých čtyřech letech. Railjety pokrývají vozební ramena IC/EC vlaků Vídeň – Graz, Vídeň – Villach a Budapešť – Vídeň – Salzburg – Mnichov, resp. Innsbruck – Bregenz/Lindau/Curych. Díky nakonec relativně včasnému potvrzení objednávky ze strany ČD nebyly technologie na výrobu railjetů z dílen odstraněny, a tak mohlo dojít k jednodušší obnově výroby. Jednotky pro ČD se budou nakonec lišit jen minimálně – vnějším korporátním lakem, přítomností věšáku pro jízdní kola, jídelním vozem. Business třída bude nabízet pouze 6 míst k sezení, první 42 a druhá 384+10. Bistro uspořádání se u ÖBB neosvědčilo, proto jsou dodatečně vozy předělávány na jídelní, poslední jednotky již měly jídelní uspořádání z výroby a stejně tak to bude i u modrých jednotek. Pro ČD bude vyrobeno celkem 7 vlaků pro linku Praha – Wien – Graz, kde budou jezdit spolu s jednotkami ÖBB na spojích EC v celodenním dvouhodinovém intervalu. Další 8 sedmivozových jednotek bude, podle slov zástupců Českých drah, na 90 % také vyrobeno. Ty by měly jezdit na lince Praha – Budapest. Maďarský dopravce MÁV-START si chce však zatím ponechat jeden pár spojů do Prahy se svými vozy, čímž by nabourával jednotný koncept vlaků railjet a snižoval kvalitu přepravy. Koncept provozu do Budapešti je tak stále v jednání.

Čím to budou teda nakonec tahat?

10. dubna vyrazila lokomotiva 1216.229 poprvé v laku railjet do Česka na páru spojů Gustav Klimt z Grazu, foto: Matouš Danielka Při objednávce lokomotiv řady 380 plánovaly ČD jejich nasazení také na spoje do Rakouska. To se však nakonec neuskuteční kvůli průtahům s jejich schvalováním (byť už k jejich definitivnímu schválení zbývá jen krůček) a neochotě rakouské strany i Škody Transportation je využívat spolu s netrakčními jednotkami Viaggio Comfort. Dále budou tedy nasazovány, jako na dnešních EC spojích, lokomotivy ÖBB řady 1216, které dostanou patřičné barevné schéma podle toho, s jakou soupravou budou jezdit. První se do nového hávu převlékla lokomotiva 1216.229, která je zároveň první třísystémovou lokomotivou ÖBB v laku railjet. Dne 10. dubna 2013 vyrazila poprvé na trať na páru spojů Gustav Klimt do Prahy, na kterém vydržela jezdit do neděle 14. dubna, aby ve středu mohla vyrazit s railjetem na „turné“ po Česku. Díky většímu nasazení lokomotiv řady 1216 v nákladní dopravě, především do Ostravy, byly zpětně převedeny na verzi ES64U4-C (pro provoz v Rakousku, Německu, Česku a Slovensku) stroje 1216.228 – 231. Celkem už k nám tedy zajíždí 15 strojů této řady.

Railjet v Česku

railjet za Brnem, foto: Martin Grill První letošní zkušební jízda do Čech s jednotkou railjet proběhla 21. února. Souprava se s lokomotivou 1216.210 „Kapsch“ vydala na ověřovací neveřejnou jízdu do Dlouhé Třebové přes Brno a zpět přes Olomouc zpět do Vídně. Při jízdě byla ověřován funkce vzájemné kompatibility v komunikaci mezi řídícím vozem a lokomotivou řady 1216, se kterou railjet ještě nikdy dřív nejezdil. Netrakční jednotky dosud jezdily pouze na střídavém systému, pro který plně postačují taury řady 1016, případně 1116 do Budapešti. Po dohodě s českými strojvedoucími byly vykonávány drobné softwarové úpravy pro snadnější ovládání ze stanoviště strojvedoucího v „modu ČR“.

První railjet s cestujícími do Prahy

Railjet vedený jako vlak EC 30000 v čele s lokomotivou 1216.229 přijíždí na české území do stanice Břeclav, foto: Matouš Danielka Datum 17. dubna 2013 se zapíše do železničních dějin jako cesta prvního vlaku railjet s cestujícími ve své trase z Vídně do Prahy. Ze stanice Wien Meidling vyrazil v 8.39 dopoledne vlak EC 30000 s příjezdem do Břeclavi v 9.45, kde byla 35minutová pauza pro potřeby novinářů i odborné veřejnosti. Jízdenky na vlak byly v běžném prodeji. Po příjezdu do Brna v 10.55 následovalo slavnostní předání modelu vlaku railjet, od rakouského výrobce Jägerndorfer, generálnímu řediteli ČD Petru Žaludovi z rukou generálního ředitele ÖBB Holdingu Christiana Kerna a zástupce Siemensu CZ Romana Kokšaly. Christian Kern spěchal zpět do Vídně, a tak proběhla tato část programu právě v Brně. Při celé cestě z Břeclavi do Prahy nás tým palubního personálu, caterera Henry am Zug, zásoboval nejrůznějšímu vzorky jídla, které bylo opravdu velice chutné a jejich servírování bylo i vhodně časově naplánováno – snídaně, svačina, oběd, odpolední káva…, a protože i láska k vlaku může procházet žaludkem, připojujeme i fotodokumentaci některých pochutin.

Přípitky zúčastněných zástupců ČD, ÖBB a Siemensu po křtu lokomotivy Spirit of Praha, foto: Matouš Danielka Při cestě z Pardubic nám dělalo společnost letadlo, ve kterém jistě nechyběl alespoň jeden „aerovlakošotouš“. Podle zástupců drah totiž nešlo o jimi objednanou dokumentaci vlaku. V Praze, dle plánovaného programu, proběhly na prvním nástupišti proslovy zástupců ČD, ÖBB a Siemensu, vždy v češtině a němčině. Následoval křest lokomotivy 1216.229, která dostala jméno Spirit of Praha, podle již tradičního označování u railjetů. Snad jen samotný akt křtění mohl proběhnout elegantněji, než pouhým třísknutím lahve šampaňského o lokomotivu. Jednotka byla následně přístupná široké veřejnosti. V 16.29 odjela souprava jako vlak SC 513 Pendolino do Českého Těšína se servisem jako v běžném pendolinu. Catering zajišťovalo, jako u běžného spoje, společnost JLV. Následující den se jednotka vrátila zpět do Prahy na vlaku SC 506 Pendolino a „turné“ po českých kolejích zakončila zvláštním vlakem EC 30003 z Prahy v 11.44 s příjezdem do stanice Wien Meidling v 16.21.

Akce se těšila obrovskému zájmu médií. Z pohledu dopravce šlo o začátek reklamy na nový koncept cestování mezi Prahou a Vídní, který přijde v prosinci 2014. První jednotka railjet ČD by měla však zasáhnout do provozu již za rok. V současnosti jsou vyrobeny hrubé skříně prvních dvou vozů. České dráhy s nákupem jednotek railjet získají velké množství kvalitních vozů a jednotný standard služeb – až na catering a drobnosti v uspořádání interiéru. Díky nákupu railjetů zrekonstruuje a zrychlí rakouská strana trať Břeclav – Wien, a tak možná i tam budou moci jednotky využít svou maximální rychlost 230 km/h. Český cestující bude jistě maximálně spokojen, snad jen nepatrně větší hlučnost v interiéru a nutnost mávat na čidlo pro otevření vstupních dveří do oddílu trošku ubírají jednotce na kráse. Naopak pochválit může pohodlná velká sedadla dávající i ve velkoprostoru dávku soukromí, přítomnost polic pro velká zavazadla přesto, že je v jednotce i tak hodně místa. Reklamní informace na displejích o nabídce vlakových tříd a další informace byly již při této prezentaci v češtině. Nejmenší jistě potěší Kinderkino v posledním voze před lokomotivou. Na toaletách není potřeba pátrat, jak umístit ruce, aby čidlo sepnulo a voda tekla, i sušič rukou sušil. Vše se ovládá velkými tlačítky.


Matouš Danielka Poslat mail autorovi | 22.4.2013 (15:03)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 3 4 5 6 7 ... 14      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel JiP 
23.04.2013 (20:23)  
To Stoupa, SYN , bartik09.
Ja osobne panove jezdim z CT na Prahu (MuN). Obavam se, ze ani jeden z Vas, nevystihl podstatu problemu. Me osobne by bylo v podstate zcela jedno, jestli pojedu R, IC, EC nebo Railjetem, kdybych v kategorii techto vlaku dostal rekneme na urcite urovni srovnatelny servis. Problem je, ze kategorie R je dodnes ve vetsine pripadu bud kozenkove B, v lepsim pripade dehumusovane B a to cele tazene slabymi a pomalymi lokomotivamy x63, nebo x62. Pokud by mi na tom R prijela souprava napr. co pouziva LeoExpress (Vmax 160), rychla akcelerace a jizdi doba se bude lisit od EC (Railjet) rekneme o nejakych 10(15) minut, tak do takoveho R klidne rad vlezu a nemam potrebu se tlacit s Japoncema co jedou z Vidne. Zapomente na nejake sotouske uvahy, podivejte se na to ocima bezneho cestujiciho. Uvaha je zcela jednoducha - proc bych jel za stejne penize trasu vlakem pomalym a jeste hnusnym, kdyz muzu jet rychle a na urovni. A pokud takoveho cestujiciho do toho hnusneho R natlacite nasilim(zrusite zastavovani vlaku na urovni), tak se vam na to vy..... a pojede priste radsi autem.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
23.04.2013 (19:27)  
Pro bartík09:

Umím si vážit pohodlí, po mnoho pětiletek Praha-Brno jezdím nejraději vlakem a produkty EC/IC poměrně často používám (ideál=ICE, RJ jeví se dokonce pohodlnější). Sobecky a subjektivně se však hlásím k větě, kterou krásně a slušně naformuloval SYN: "...ovšem na druhé straně si vyženete (kvůli delší jízdní době a kupě rušných krátkodobých cestujích) určité procento drahocenných dálkových cestujících platících mezinárodní jízd"

Taky nečekám, že mi EC bude stavět na Zast. Cítov - byť tam prosviští kolem mého příbytku v ČR 160 km/h....
23.04.2013 (18:47)  
SYN, stoupa: obsluha Chocně, UO a ČT je typicky regionální záležitost ...a EC (notabene railjet) je ultimatni vlak, kterej musi zastavovat jen ve velkych evropskych mestech (+100 tisic obyv.). Na to si muzeme hrat do ty doby, dokud to bude MD, potazmo danovej poplatnik platit, potom uz bude potreba zacit vozit lidi trochu efektivne. Realita je takova, ze to EC i R jsou dotovane (i pres to určité procento drahocenných dálkových cestujících platících mezinárodní jízdné) a mezi Pardubicemi a Brnem je prumerna obsazenost dost pod 50 % u obojiho. Proto si myslim, ze by nemuselo bejt marny presunout cestujici z/do Chocne/UO/CT z toho rychliku do EC/Ex. Rychlik z becek z Brna do Prahy se fyzicky podle me blizi spis dalkove doprave, nez primestske.

dojezdu spojů podle JŘ, což se u nás bohužel jaksi bez nějaké vaty prakticky nedá dosáhnout Mj taky proto, ze u nas jezdi hromada kratkych vlaku s podobnou trasou ve stejne casove poloze, ze?. A to to budem donekonecna resit nakou vatou?

Vy tu vatu možná považujete za zbytečnou, někteří jiní cestující si ovšem na druhé straně cení včasného dojezdu Tak mne je celkem ukradeny, jestli mam 3 minuty stat v Koline, v Pardubicich u Parama, nebo v Praze v tunelu. Cestujicimu, kterej by rad v tom Koline nastoupil uz to tak jedno asi neni a klidne by to riziko par minut zpozdeni podstoupil...

Samozrejme to nemam podlozeno zadnymi realnymi cisly a jedna se vicemene jen o moje dojmy, takze to neprosazuji, jako nejake dogma.
registrovaný uživatel SYN 
23.04.2013 (17:53)  
Chocen, UO a CT obsluhovat jen EC a Ex
No víte, jen tak si říkám, není on nějaký reálný důvod v tom že se vlaky na příměstskou/regionální dopravu a vlaky na dálkovou dopravu nějak fyzicky (obvykle) odlišují? Myslím tím samozřejmě především počet/polohu/velikost dveří a nástupních prostorů, uspořádání a typ sedadel, prostory pro zavazadla atd.atd.?
Jako samozřejmě že i přes toto se dá vy(zne)užít i jedno na druhé (řekněme viz posilové R v elefantu), ale není to moc ekonomicky ani organizačně dobré.
Ono kdybyste řekněme nechal stavět RJ ve Vranovicích (regionální přestupní bod IDSJMK), tak byste se ani nemusel moc divit jaký by o něj najednou byl obrovský zájem mezi Vranovice-Brno, to dá rozum... vždyť by to bylo na dané relaci nejrychlejší a nejkvalitnější (vozy) spojení... OVŠEM, co tím získáte a co tím ztratíte? Získáte pochopitelně nehynoucí vděčnost určitého množství cestujích, kteří platí vcelku pár korun na této destinaci, ovšem na druhé straně si vyženete (kvůli delší jízdní době a kupě rušných krátkodobých cestujích) určité procento drahocenných dálkových cestujících platících mezinárodní jízdné??

Pokud by se redukovala ta zbytecna vata mezi Pce a Pha, tak by se ani nemusela moc prodluzovat jizdni doba
Vy tu vatu možná považujete za zbytečnou, někteří jiní cestující si ovšem na druhé straně cení včasného dojezdu spojů podle JŘ, což se u nás bohužel jaksi bez nějaké vaty prakticky nedá dosáhnout.
Anebo jinak - bral byste tu zastávku Kolín za podmínky že se bude zastavovat jen když se jede na čas, a v případě zpoždění se bude vypouštět??
registrovaný uživatel Raquac 
23.04.2013 (16:34)  
Ythomas_ct: Sam oisete o tom, ze Siemens v roce 2010 vyhral vyberko nad nekolika realnymi konkurenty. Citite ten rozdil, oproti vyberku na jednotky pro CD? Jestlize byly tehdy vsichni ostatni drazsi, logicky z toho vyplyva, ze Siemens nenacpal ÖBB svuj fabrikat predrazene. A ze dnes stoji jednotka vic? Kdyz nekdo otali (inflacni dolozka) a vymysli si zmeny, tak holt musi priplatit - to by platilo i v pripade BT ci Alstoma.

Ze jsou 7Ev dodavany vcas mne taky tesi, vcetne jejich pravidelneho zkusebniho provozu s cestujicimi.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
23.04.2013 (16:30)  
Pro bartík09:

Kamenovat Vás určitě nebudu, ale obsluha Chocně, UO a ČT je typicky regionální záležitost - tedy ne kategorie SC, EC/IC (Ex). Čímž netvrdím, že by tam měla jezdit jen M 152.0 v různých mutacích.

Myšlenka D1Ex je podle mého názoru dobrá - jak bude prosperovat, ukáže čas. D1Ex nabízí pohodlí a "nenervování se" za volantem na D1, přičemž bus je z mého subjektivního pohledu nejméně pohodlný...
23.04.2013 (15:28)  
Karel Kovářík: Takze mame velmi slusne obsazene EC + rychlik z Prahy do Pce, pak oboje slabe obsazene mezi Pce a CT. Dal to neznam, ale od CT do Brna to bude asi lepsi... Asi za to budu ukamenovan, ale neprijde mi jako uplny nesmysl zastavit ten rychlik v Pardubicich (nebo ho uhnout do HK) a Chocen, UO a CT obsluhovat jen EC a Ex. Pokud by se redukovala ta zbytecna vata mezi Pce a Pha, tak by se ani nemusela moc prodluzovat jizdni doba. O tom, jak dulezita je rychlost a zadne zastavky cestou pro cestujici Praha - Brno nam neco napovi pocet vozu a obsazenost D1E.
registrovaný uživatel Keprt 
23.04.2013 (14:22)  
bez té korupce (jinde se tomu říká lobbing a je to vesměs legální) to ovšem asi opravdu nejde...

To je nesrovnatelné - legální lobbing spočívá v tom, že se sejde lobbista s decision-makerem a přednese mu své argumenty a své představy (a v budoucnu nebude tu schůzku vehementně zatloukat). Korupce jsou ty peníze v igelitce, eventuelně proměněné za letenky na golf. Nějaká únosná realita bude někde na půl cesty.
registrovaný uživatel Kakov 
23.04.2013 (14:11)  
bartik09:

to přidání vlaku bych realizoval jen ve špičce, ale jak jsem sám psal, kapacita tratě to nejspíš nedovolí
23.04.2013 (13:10)  
Ad bartik09:
Myslim, ze s tim se da vcelku i souhlasit,...
No právě! Na nákupu railjetů se určitě dají najít jak pozitiva, tak negativa. Médii se ovšem vláčí jen ta tzv. "kontroverzní studie ČVUT o nevýhodnosti railjetů", zpracovaná na zakázku Škodovky. O tom, že ty posudky, které si nechaly na zakázku zpracovat ČD, mohou být analogickým způsobem možná až "kontroverzně pozitivní", nikde nic nenajdete...

Jenze to prosazovani si nepredstavuji pres brekot v mediich a korupci...
Tak to asi nikdo si to tak nepředstavuje... Jiná věc je, že bez té korupce (jinde se tomu říká lobbing a je to vesměs legální) to ovšem asi opravdu nejde...


Ad Raquac:
...ÖBB od nenakupuji nijak draze a tlaci je ucinne ke splneni svych pozadavku.
Tak pokud budeme porovnávat obdobná vozidla, tedy Desira ML pro ÖBB a RegioPantery pro ČD, tak se v tom článku praví, že jedno Desiro vyjde ÖBB při té stokusové sérii na 5,4, resp. 5,5 milionu EUR, což je nějakých zhruba 135 milionu Kč, což je náhodou tak nějak i cena třívozového JPJ od Škodů, dodávaného za stejnou cenu v podstatně menší sérii, včas a v porovnání s jinými (nejmenovanými :-)) vozidly dokonce i velmi rychle schváleného. Za zmínku by v tomto případě možná také stálo (když už jsme tedy u toho zmiňování ;-)), že Siemens sice nabídl ÖBB v roce 2010 dvousetkusovou sérii Desir za nejnižší cenu (ve srovnání s Bombardierem, Stadlerem a Alstomem), avšak současná jednotková cena za vozidlo je suverénně nejvyšší...
  1 ... 3 4 5 6 7 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko