..: Rakouský railjet byl představen české veřejnosti :..

Railjet v Brně, foto: Matouš Danielka Břeclav — Rakouská souprava railjet předvedla ve středu další „kolejotrysk“ s cestujícími po České republice. Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) a České dráhy symbolickými akty v Břeclavi, Brně a Praze zahájily reklamní kampaň, která bude postupně gradovat až do prosince 2014, kdy 7 souprav Siemens Viaggio Comfort v barvách ČD a 3 soupravy v barvách ÖBB spojí po železnici Prahu, Vídeň a Graz. Ano, byli jsme také účastníky druhého představení railjetu v ČR, proto si dovolíme prezentovat několik fotografií, komentář a rekapitulaci projektu railjet i akvizice souprav Českými drahami.

Podívejme se nejdříve do historie netrakčních jednotek railjet

railjet, 1216.226 a 1116.219, Jezernický viadukt, EC100104, 15.6. 2009, foto: Josef Petrák Začátek nového tisíciletí: ve Francii již mají vysokorychlostní jednotky TGV, v Německu ICE… Rakouské dráhy ÖBB zatím nic podobného nerealizovaly, a tak střádají velkolepé plány o náhradě vozů klasické stavby. V roce 2006 objednaly u společnosti Siemens 23 sedmivozových souprav railjet. Následující rok bylo objednáno dalších 44 netrakčních jednotek, celkem tedy 67 railjetů. Jednotky měly nahradit na dálkových vnitrostátních a mezinárodních spojích soupravy klasické stavby. Koncept netrakčních jednotek byl zvolen díky vysokému počtu moderních lokomotiv Taurus, kterými ÖBB disponovaly. Byla navržena tři barevná schémata, která ÖBB nechaly nanést na lokomotivy Taurus. Na veřejnosti bylo vybrat to nejlepší. Nakonec vyhrálo červeno-šedo-černé schéma. Výroba jednotek začala nabíhat v dílných ÖBB Technische Services ve Vídni na Grillgasse. V září 2008 byla představena první jednotka novinářům. Souprava nabízí celkem 408 míst k sezení – 316 v druhé třídě Economy, 71 v první třídě First, 16 v nejluxusnější třídě Premium a vlakové bistro. Květen 2009 přinesl první cestu railjetu do Česka. Do Výzkumného ústavu železničního na zkušební okruh u Cerhenic zavítal na testy nový vlak, který zatím nebyl zapojen do turnusu. Testy měly přinést jejich schválení na síti SŽDC, ačkoliv se v té době o jejich pravidelném provozu v Česku neuvažovalo. Hnacím vozidlem byla třísystémová lokomotiva Taurus 1216.226 „Tschechien“ s polepem reprezentujícím české barvy na fotbalovém EURU 2008. Mezitím už byly railjety nasazovány do pravidelného provozu na trase Budapest – Wien – München a Wien – Bregenz. Hned následující měsíc, červen 2009, přinesl mimořádnou nabídku – svezení railjetem z Břeclavi do Ostravy na veletrh Czech Raildays, kde byla jednotka následně vystavena, a tak se mohla poprvé svést široká veřejnost railjetem v Česku.

Možná podoba netrakčních jednotek ČD, foto: CJOctavian Koncem roku 2010 se začaly objevovat první plány na nákup 16 netrakčních jednotek railjet Českými drahami. Rakouské dráhy byly nákupem railjetů a výstavbou vídeňského hlavního nádraží finančně vyčerpány, a tak definitivně rozhodly o neodebrání posledních 16 jednotek. ČD naopak měly nedostatek vozů na dálkové vlaky a hledaly vhodná vozidla. Nákup ojetých vozů od Deutsche Bahn se nerealizoval, a tak opce od Österreichische Bundesbahnen přišla vhod. Díky nasazování railjetů do provozu měly ÖBB nadbytek relativně kvalitních vozů. Toho nejdříve využil RegioJet pro rozjezd open-access linky Praha – Ostravsko, a pak zbytek vozů, o které neměl zájem, „dohodil“ Českým drahám, které tímto hlavní problémy zažehnaly. České dráhy nejdříve plánovaly railjety nasadit na linku do Hamburku s tím, že budou dle požadavků Deutsche Bahn soupravy osmivozové a celkový počet jednotek bude o jednu méně – patnáct. Nakonec však linku do Hamburku vyfoukl Českým drahám RegioJet. ČD tak hledaly uplatnění pro railjety jinde a našly ho na spojích Praha – Wien/Budapest.

Přetahovaná o railjety

Škoda Transportation chce u ČD prosadit výlučně vlastní vozidla, foto: ŽelPage Ne snad, že by měl o neodebrané jednotky ÖBB zájem další provozovatel, ale mediální masáž a sérii žalob, kterou spustila Škoda Transportation v roce 2011 proti nákupu, neměla v našich končinách obdoby. Škodovka podala stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který následně vydal předběžné opatření, aby ČD nemohly nákup uskutečnit. Kritizovala přímý odběr bez vyhlášení výběrového řízení. Stejným způsobem však sama takto uzavírala smlouvy s Českými drahami, ve kterých nešlo o bezkonkurenční nabídku, jakou je kontrakt na railjety. Prezentovala vlastní nabídku s neznámými patrovými jednotkami odvozenými od CityElefantů, kterou se snažila konkurovat. Nechala si udělat kontroverzní studii na ČVUT o nevýhodnosti railjetů. Nakonec byly všechny obžaloby zrušeny a ČD mohly podepsat smlouvu s ÖBB a Siemensem. Soud však nedávno zrušil rozhodnutí ÚOHS, a tak bude muset úřad nákup railjetů znovu prověřit.

Poslední kus pro ÖBB

Křest railjet 51, Wien Meidling, 30. 7. 2012, foto: Josef Petrák Railjet fifty-one na Semmeringbahn, foto: Matouš Danielka Poslední netrakční jednotku Viaggio Comfort slavnostně předal Siemens Mobility rakouským drahám 30. července 2012. Jednotka dostala název railjet fifty-one podle toho, že je padesátou první dodanou. Výroba pro ÖBB byla ukončena po necelých čtyřech letech. Railjety pokrývají vozební ramena IC/EC vlaků Vídeň – Graz, Vídeň – Villach a Budapešť – Vídeň – Salzburg – Mnichov, resp. Innsbruck – Bregenz/Lindau/Curych. Díky nakonec relativně včasnému potvrzení objednávky ze strany ČD nebyly technologie na výrobu railjetů z dílen odstraněny, a tak mohlo dojít k jednodušší obnově výroby. Jednotky pro ČD se budou nakonec lišit jen minimálně – vnějším korporátním lakem, přítomností věšáku pro jízdní kola, jídelním vozem. Business třída bude nabízet pouze 6 míst k sezení, první 42 a druhá 384+10. Bistro uspořádání se u ÖBB neosvědčilo, proto jsou dodatečně vozy předělávány na jídelní, poslední jednotky již měly jídelní uspořádání z výroby a stejně tak to bude i u modrých jednotek. Pro ČD bude vyrobeno celkem 7 vlaků pro linku Praha – Wien – Graz, kde budou jezdit spolu s jednotkami ÖBB na spojích EC v celodenním dvouhodinovém intervalu. Další 8 sedmivozových jednotek bude, podle slov zástupců Českých drah, na 90 % také vyrobeno. Ty by měly jezdit na lince Praha – Budapest. Maďarský dopravce MÁV-START si chce však zatím ponechat jeden pár spojů do Prahy se svými vozy, čímž by nabourával jednotný koncept vlaků railjet a snižoval kvalitu přepravy. Koncept provozu do Budapešti je tak stále v jednání.

Čím to budou teda nakonec tahat?

10. dubna vyrazila lokomotiva 1216.229 poprvé v laku railjet do Česka na páru spojů Gustav Klimt z Grazu, foto: Matouš Danielka Při objednávce lokomotiv řady 380 plánovaly ČD jejich nasazení také na spoje do Rakouska. To se však nakonec neuskuteční kvůli průtahům s jejich schvalováním (byť už k jejich definitivnímu schválení zbývá jen krůček) a neochotě rakouské strany i Škody Transportation je využívat spolu s netrakčními jednotkami Viaggio Comfort. Dále budou tedy nasazovány, jako na dnešních EC spojích, lokomotivy ÖBB řady 1216, které dostanou patřičné barevné schéma podle toho, s jakou soupravou budou jezdit. První se do nového hávu převlékla lokomotiva 1216.229, která je zároveň první třísystémovou lokomotivou ÖBB v laku railjet. Dne 10. dubna 2013 vyrazila poprvé na trať na páru spojů Gustav Klimt do Prahy, na kterém vydržela jezdit do neděle 14. dubna, aby ve středu mohla vyrazit s railjetem na „turné“ po Česku. Díky většímu nasazení lokomotiv řady 1216 v nákladní dopravě, především do Ostravy, byly zpětně převedeny na verzi ES64U4-C (pro provoz v Rakousku, Německu, Česku a Slovensku) stroje 1216.228 – 231. Celkem už k nám tedy zajíždí 15 strojů této řady.

Railjet v Česku

railjet za Brnem, foto: Martin Grill První letošní zkušební jízda do Čech s jednotkou railjet proběhla 21. února. Souprava se s lokomotivou 1216.210 „Kapsch“ vydala na ověřovací neveřejnou jízdu do Dlouhé Třebové přes Brno a zpět přes Olomouc zpět do Vídně. Při jízdě byla ověřován funkce vzájemné kompatibility v komunikaci mezi řídícím vozem a lokomotivou řady 1216, se kterou railjet ještě nikdy dřív nejezdil. Netrakční jednotky dosud jezdily pouze na střídavém systému, pro který plně postačují taury řady 1016, případně 1116 do Budapešti. Po dohodě s českými strojvedoucími byly vykonávány drobné softwarové úpravy pro snadnější ovládání ze stanoviště strojvedoucího v „modu ČR“.

První railjet s cestujícími do Prahy

Railjet vedený jako vlak EC 30000 v čele s lokomotivou 1216.229 přijíždí na české území do stanice Břeclav, foto: Matouš Danielka Datum 17. dubna 2013 se zapíše do železničních dějin jako cesta prvního vlaku railjet s cestujícími ve své trase z Vídně do Prahy. Ze stanice Wien Meidling vyrazil v 8.39 dopoledne vlak EC 30000 s příjezdem do Břeclavi v 9.45, kde byla 35minutová pauza pro potřeby novinářů i odborné veřejnosti. Jízdenky na vlak byly v běžném prodeji. Po příjezdu do Brna v 10.55 následovalo slavnostní předání modelu vlaku railjet, od rakouského výrobce Jägerndorfer, generálnímu řediteli ČD Petru Žaludovi z rukou generálního ředitele ÖBB Holdingu Christiana Kerna a zástupce Siemensu CZ Romana Kokšaly. Christian Kern spěchal zpět do Vídně, a tak proběhla tato část programu právě v Brně. Při celé cestě z Břeclavi do Prahy nás tým palubního personálu, caterera Henry am Zug, zásoboval nejrůznějšímu vzorky jídla, které bylo opravdu velice chutné a jejich servírování bylo i vhodně časově naplánováno – snídaně, svačina, oběd, odpolední káva…, a protože i láska k vlaku může procházet žaludkem, připojujeme i fotodokumentaci některých pochutin.

Přípitky zúčastněných zástupců ČD, ÖBB a Siemensu po křtu lokomotivy Spirit of Praha, foto: Matouš Danielka Při cestě z Pardubic nám dělalo společnost letadlo, ve kterém jistě nechyběl alespoň jeden „aerovlakošotouš“. Podle zástupců drah totiž nešlo o jimi objednanou dokumentaci vlaku. V Praze, dle plánovaného programu, proběhly na prvním nástupišti proslovy zástupců ČD, ÖBB a Siemensu, vždy v češtině a němčině. Následoval křest lokomotivy 1216.229, která dostala jméno Spirit of Praha, podle již tradičního označování u railjetů. Snad jen samotný akt křtění mohl proběhnout elegantněji, než pouhým třísknutím lahve šampaňského o lokomotivu. Jednotka byla následně přístupná široké veřejnosti. V 16.29 odjela souprava jako vlak SC 513 Pendolino do Českého Těšína se servisem jako v běžném pendolinu. Catering zajišťovalo, jako u běžného spoje, společnost JLV. Následující den se jednotka vrátila zpět do Prahy na vlaku SC 506 Pendolino a „turné“ po českých kolejích zakončila zvláštním vlakem EC 30003 z Prahy v 11.44 s příjezdem do stanice Wien Meidling v 16.21.

Akce se těšila obrovskému zájmu médií. Z pohledu dopravce šlo o začátek reklamy na nový koncept cestování mezi Prahou a Vídní, který přijde v prosinci 2014. První jednotka railjet ČD by měla však zasáhnout do provozu již za rok. V současnosti jsou vyrobeny hrubé skříně prvních dvou vozů. České dráhy s nákupem jednotek railjet získají velké množství kvalitních vozů a jednotný standard služeb – až na catering a drobnosti v uspořádání interiéru. Díky nákupu railjetů zrekonstruuje a zrychlí rakouská strana trať Břeclav – Wien, a tak možná i tam budou moci jednotky využít svou maximální rychlost 230 km/h. Český cestující bude jistě maximálně spokojen, snad jen nepatrně větší hlučnost v interiéru a nutnost mávat na čidlo pro otevření vstupních dveří do oddílu trošku ubírají jednotce na kráse. Naopak pochválit může pohodlná velká sedadla dávající i ve velkoprostoru dávku soukromí, přítomnost polic pro velká zavazadla přesto, že je v jednotce i tak hodně místa. Reklamní informace na displejích o nabídce vlakových tříd a další informace byly již při této prezentaci v češtině. Nejmenší jistě potěší Kinderkino v posledním voze před lokomotivou. Na toaletách není potřeba pátrat, jak umístit ruce, aby čidlo sepnulo a voda tekla, i sušič rukou sušil. Vše se ovládá velkými tlačítky.


Matouš Danielka Poslat mail autorovi | 22.4.2013 (15:03)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6 ... 14      Zpráv na stránku:   
24.04.2013 (9:28)  
Také zhruba dvakrát do měsíce dojíždím z České Třebové do Prahy a zpět, a za sebe mohu říci, že nabídku spojů co do počtu považuji za nadstandardní. Vzhledem k tomu, že cena se značně různí podle toho, jak moc dopředu vím, že budu mít volno (což sám moc neovlivním), neváhám v případě vyšší ceny použít rychlejší a pohodlnější spoj. Pohodlnější tím, že mohu využít sólo sedadlo v koutě velkoprostorového vozu a nemusím se svým velkým batohem přeskakovat lidi v kupé. Většinou však vybírám spoj hlavně podle časové polohy, aby mi to vyšlo akorát na sbalení se po práci a pak abych byl co nejdříve doma. Pokud by se jízdní doba lišila skutečně jen o ta zastavení navíc, vůbec by mi nevadilo spojení jen po hodině, to je podle mě dostatečně krátký interval pro výběr optimálního spoje. Plus možná - když už kupé - tak alespoň po šesti s oddělenými sedadly. Myslím, že brzdit dálkové vlaky projíždějící půl Evropy v každém menším městě není řešením. Sám totiž taková spojení jindy také využívám. A jestli se má stát ve stanici nebo na mezi - nemá, má se zkrátit jízdní doba. A namísto dalšího zkracování denního intervalu raději přidat nějaký ten spoj pozdě večer.
registrovaný uživatel Raquac 
24.04.2013 (8:42)  
bartik09: Take nemam zcela konkretni cisla. Ale napriklad na vetvi Praha - Graz tech 10 minut znamenalo jeste pred par lety prosvihnout prestup ve Vidni a cekat 50 minut na dlasi (dneska je to lepsi, ceka se jen 40). Nehlede na to, ze je to minuta k minute a na dlouhe trase je z toho pul hodina.

Krome toho, predstavte si, co vsechno musite udelat, aby jste zrychlil vlak na dejme tomu 300 kilometru dlouhe trati o 10 minut. To jsou miliardy korun..
24.04.2013 (8:37)  
Jiří Hovorka, tarten: Jen se obavam, ze jsou vicemene vycucane z prstu (i kdyz radove to bude asi odpovidat). A ano, taky myslim, ze mezi Pardubicemi a Prahou je obsazenost nezanedbatelne vyssi, nez mezi Pardubicemi a Brnem.

Půjdou-li počty cestujících nahoru, bude se muset řešit uvolnění kapacity odstraněním úsekové frekvence - tedy nezastavení ČT a Kolín No tak to je skvely reseni. Nebo by slo ten vlak uplne zrusit a bude po problemu s jeho kapacitou.

Pro špičkové dny jsou však hodnoty cca dvojnásobné. - podle me jadro problemu. Pondelni/patecni, pravdepodobne vydelavajici, EC s obsazenosti blizici se 100 %, jede v ostatni dny poloprazdne. Proto si myslim, ze by melo smysl zastavovat i ve vybranych mensich sidlech, aby se snizil pomer dennich a tydenich cestujicich.

Farkač Karel: "bezny cestujici" je neco jako "bezny cistici prostredek"?
registrovaný uživatel tarten 
24.04.2013 (8:18)  
JH:
To jsou zajímavé počty. Zdá se, že Hungaria a možná i Vindobona by stála za zachování i mimo takt.

Jen se mi nějak nezdá, že by v Perníkově nastoupilo totéž co vystoupilo.
registrovaný uživatel tarten 
24.04.2013 (8:11)  
Frk: Pro někoho rozhodně. :-D
23.04.2013 (23:13)  
Jednou stručnou větou: pro běžné české cestující - naprostá zbytečnost a ještě drahá. Podobně jako pendolíno.
23.04.2013 (22:43)  
Díky D1E si můžeme rámcově odvodit některé frekvence:
za hodinu se nám v Brně generuje cca 100 cestujících do Prahy. K tomu připočteme dalších cca 100/2 hod. ze Slovenska, nebo cca 50/2 hod z Rakouska. Brno - Pardubice dělá dalších cca 50/hod. Brno - ČT by mohlo být kolem 10/hod, stejně tak Brno-Kolín. Břeclav-Praha 5/hod.

Při dnešním modelu obsluhy to dělá z Brna v běžné dny:
50+5+100+20 = 175 cestujících (rakouská větev)
100+5+100+20 = 225 cestujících (slovenská větev)
Kapacita 384+42+6 míst je tedy dostatečná. Pro špičkové dny jsou však hodnoty cca dvojnásobné. Dostáváme se na cca 350 cestujících v rakouské větvi. A kapacita RJ - 384 ve 2. třídě... Konečně si všichni sednou... Podívejte se na dnešní EC, kde není problém v uličce napočítat 30 lidí

Na slovenské větvi to bude trochu horší.Předpoklad je cca 450 lidí. Zde tedy stojící budou i při nasazení RJ.

Dále si vezmeme frekvence z ČT do Prahy cca 40/hod (vlak 2x za hodinu), z Pardubic z cca 100/hod, Kolín stejně (2x za hodinu, cestující přeci nebudou používat podřadné vlaky R, Sp)

V našem modelu v ČT vystoupí 10 lidí z Brna a na nastoupí 20 lidí do Prahy - jsme na cca 185 (370 špičky). Dojedeme do Pardubic, kde vystoupí 50 a nastoupí 50. Stále jsme na 185 (370). Problém nastává u Kolína... Máme 225 (450). V Pardubicích dochází k výměně jako u rakouské větve. Dojede se ale do Kolína, kde vystoupí 20 (40), ale nastoupí 50(100). V slabé dny OK - 255, silné dny se stojí - 510. Vezmeme-li k tomu místní frekvenci Pardubice-Kolín nebo Pardubice-ČT po 40 lidech na vlak, nevidím v běžné dny žádný problém. V silné dny se bude stát, ale nebude to ta katastrofa, co dnes díky vyšší kapacitě. Otázka je, co udělá reko D1... Půjdou-li počty cestujících nahoru, bude se muset řešit uvolnění kapacity odstraněním úsekové frekvence - tedy nezastavení ČT a Kolín
23.04.2013 (21:01)  
JiP: Jinymi slovy: "Nasadte na rychlik soupravu v parametrech EC a ja nebudu resit, jaky je u toho na pragotronu napsany pismeno."? To by totiz nebylo o tom, ze jsem nevystihl podstatu problemu, ale o tom, ze kazdy popisujeme nejaky jiny. Vy mluvite o srotech, ktery jezdej na rychlicich a ja o tom, ze tam jezdej 2 poloprazdny prodelavajici vlaky (i pres to procento japoncu jedoucich za mezinarodni jizdne).

Raquac: Ja nemam prakticky zadna konkretni cisla, mate je snad vy - tedy kolik asi cestujicich by jelo radsi autem, kdyby ten vlak byl o 10 minut pomalejsi? Pripadne o kolik vic cestujicich v cele trase Praha - Brno je v odpolednim D1E oproti o 30 minut drive jedoucim drakovi, kterej zastavuje na dvou mezich?
registrovaný uživatel JiP 
23.04.2013 (20:44)  
To Raquac: Nerikam, ze nemate pravdu, ale ono se to toci porad dokola okolo jedineho. Sice jsme tady za miliardy postavili infrastrukturu, ale porad po ni jezdime ve vetsine pripadu starymi pomalymi sroty, ktere si k jejim limitum a parametrum ani zdalky nepricuchnou. Jaksi se nam tady na koridorech otevrely povestne nuzky mezi parametry trati a vlaku po nich jezdici. A muzu vam rict, ze ten cestujici v MuN mnohdy ani nevi, odkum a do jake cilove stanice to EC jede, natoz aby resil, ze bude rusit nejakeho Japonce. Problem proste je, ze na vlacich meziregionalniho charakteru jezdi ty nejvetsi sroty a kdyz je moznost, tak cestujici utecou do lepsiho - na tom snad neni nic neprirozeneho a nelogickeho. A tim ale take nerikam, ze je to spravne.
registrovaný uživatel Raquac 
23.04.2013 (20:33)  
A pokud takoveho cestujiciho do toho hnusneho R natlacite nasilim(zrusite zastavovani vlaku na urovni), tak se vam na to vy..... a pojede priste radsi autem.

A co ti dalkovi cestujici? Ty takhle vytlacite, protoze z dalkoveho vlaku udelate rychlik... Je mimochodem vtipne, jak vsichni akceptuji miliardy nalite do rekonstrukce trati v ramci zrychleni dopravy a potom zahodime velmi draze ziskane minuty zastavovanim ve stanicich jako je Decin, Kolin nebo MuN.
  1 2 3 4 5 6 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko