Obecně: Já bych udělal na znamení všechny zastávky(ne stanice). Pokud dopravce zrovná má vlak bez tlačítek, tak zastaví, jeho problém, že ho baví platit rozjezd.

M 152.0: Proč chcete mermomocí zachraňovat zastávku v polích, ze které nikdo nejezdí? Tím přestupem z autobusu by se stonavští dostali kam? Do Karviné autobus dojede, do Českého Těšína se jezdí přes Albrechtice.

M 152.0: ale zastávka na znamení z hlediska efektivity provozu nic moc neřeší. Pořád musíte kvůli pár cestujícím denně udržovat velkou zastávku a např. kvůli jednomu cestujícímu rozjíždět 200t vlak. Není teda lepší a levnější zastávku zrušit a směřovat integrované spoje na hl.n.?

Jak napsal R 646, udělal bych z Darkova zastávku na znamení. Ještě nedávno to nebylo možné, protože tam jezdily Tornáda „bez tlačítek“. Teď už se tam ale nasazují Ešusy, a ty už tlačítka mají. Pravdou je, že ta zastávka teď moc využívaná není (ještě vzhledem k tomu, jak je tam omezeno zastavování vlaků), ale kdyby se jízdní řády autobusů ze Stonavy upravily tak, aby existovaly přípoje, využitelnost by se určitě zvýšila.

Jako ideální se mi jeví zavedení linky ČD Bus, která by efektivněji a hlavně mnohem rychleji propojila hůře dostupné místní části rozsáhlé karvinské aglomerace včetně čtvrtí, které se nacházejí na "pomalém" poddolovaném traťovém úseku BKD - třeba na trase Petrovice u K.-Závada-Karviná hl. n.-Darkov-Louky nad Olší-Stonava-Albrechtice(-nebo Chotěbuz). Co vy na to?

R646: Protože vlaky nejsou vybavené příslušnými tlačítky.

Tu redukci zastavujících spojů opravdu provedly ČD? Rozhodování o tom, kde se bude stavět, nechává objednavatel na dopravcích?

Neznám místní poměry, ale proč se z ní tedy neudělá zastávka na znamení?

Zastávám názor, že pro město Karviná a jeho okrajovou část tato zastávka ztratila význam už v 90. letech po rozsáhlé, téměř kompletní demolici domů v přilehlém poddolovaném území. Od této doby se také datuje omezování počtu spojů, které tu zastavují.
Jaký takýs význam dnes může mít jen pro nedalekou Stonavu, a to ještě za podmínky, že se zintegrují návazné autobusové spoje k vlakům. Město Stonava už léta ale spíš směřuje autobusovou obslužnost na Albrechtice na trati Č. Těšín-Havířov, do Karviné je to přece jen rychlejší autobusem.

Tomu číslu 10 osob týdně bych celkem i věřil. Když se od roku 1980 začaly bourat Lipiny a od roku 1990 zbylé části Darkova za Olzou, zůstala tato zastávka bez valného pohybu cestujících. Když si uvědomíme, že v části za řekou zůstalo už jen asi 8 stojících domů v ulicích Svornosti a U Olše, pak není divu, že to týdně využívá 10 osob. 1 jezdí denně někam do práce a o víkendu prarodiče jedou za vnuky do Těšína a do Ostravy. A ti mají nakonec blíže zastávku MHD u léčebny, než zastávku ČD.
Nikdo, kdo jede do lázní nebude vystupovat na zastávce Darkov, ale v Karviné hl.n. Především si zajistí taxi nebo jiný transfer až k ubytování, což z Darkova lze jen pěšky nebo příšernou oklikou kolem centra města nebo kolem hlavního nádraží... Také valná část ubytovaných hostů jezdí spíše do sanatoria v Karviné-Hranicích.
Zajímavý je názor IC540 na přestupní vazbu ze Stonavy k vlakům v Darkově, ale vidím tam problém v mimoúrovňovém napojení zastávek ČSAD na mostě a vlaků dole (schody).
A pokud jde o jezero, to je otázka budoucnosti, ale jestli si Hanzel myslí, že kvůli tomu bude v létě na zastávce v Darkově nějaký pohyb, pak ať si ji vybojuje. Já to nevidím nijak pozitivně. Především, pro většinu obyvatel Karviné je to dostupnější autobusem, bez přestupu, než s MHD na nádraží a pak jednu zastávku vlakem.

Honza: nevím, jestli jsou termíny fixní/variabilní náklady v tomto případě úplně správně, ale je to myšleno tak, že variabilní náklady se odvíjí od počtu ujetých km, zatímco fixní ne. Fixní náklady na provoz vozidla jsou u železnice všeobecně vysoké - jde především o vysoké odpisy vozidel, režijní náklady, platy fíry a dalšího personálu, ale třeba také energie na topení a pomocné pohony u stojícího vozidla. Variabilní náklady pak jsou hlavně trakční energie a cena dopravní cesty. Dopravce ale dostane zaplaceno jenom za ujeté km.
Aby byl provoz vlaků efektivní, tak je potřeba dosáhnout co největších proběhů vozidel, což ale se zstavováním co kousek dost dobře nejde.
Proto jsem spíše zastánce rušení menších zastávek a investováním ušetřených peněz do zkvalitňování větších přestupních uzlů, do kterých může cestující svážet mnohem levněji autobus. Typickým příkladem je zastavování vlaků ve vesničkách mezi Prahou a Kolínem.