Berlín/Brno — Již počátkem roku vyjádřil německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich znepokojení nad bezpečnostní situací v Německu. V té době probíhala občanská válka v Mali a znovu se komplikovala situace v Egyptě. Rozhodl se proto prosazovat přísnější zákony o boji proti terorismu. Připomínal i islámský útok ve Frankfurtu. Jednou z věcí, které si vytkl za prioritu, je rozšíření kamerových systémů a prodloužení doby, po kterou je možno archivovat záznamy kamer.

V současné době je na 640 německých nádražích v provozu přes 4 800 kamer. Dalších asi 18 tisíc je instalováno v regionálních vlacích a vozech linek S-Bahn. Záznamy jsou uchovávány po dobu 48 hodin. Pouze policie může archivovat nahrávky až 30 dnů.

Koncern DB připravuje rozšíření kamerových systémů a v průběhu deseti let do nich chce investovat 60 miliónů eur. V prvních pěti letech to budou dvě třetiny z celkově uvažované částky. Německá vláda schválila plán pro nadcházejících šest let na zvýšení dohledu v železničních stanicích. Ze státního rozpočtu bude uvolněno 36 miliónů eur a Deutsche Bahn (DB) a policie budou moci kamery instalovat jak ve vlacích, tak ve stanicích po celé zemi. Generální ředitel DB Dr. Rüdiger Grube to komentoval slovy: „I když naše vlaky a stanice jsou již bezpečnými místy, chceme více investovat do bezpečnosti našich cestujících a dále posílit jejich pocit bezpečí.“

Pohybujete-li se v prostorách německých železnic, můžete se setkat i s další technikou – s dronem, použit je typ Microdrones MD4-1000. Nenese insignie německého letectva, ale je, jako většina lokomotiv, v červené barvě s logem DB. Jeho kamerový systém poskytuje vynikajicí kvalitu obrazu, takže jeho záznamy mohou být použity i jako důkazní materiál u soudu. Zaznamenává i souřadnice GPS. Pořízení jednoho dronu vyjde DB na 60 tisíc eur, stroj může zůstat ve vzduchu po dobu až 80 minut. Pohybuje se téměř nehlučně rychlostí až 54 km/h, výšková dostupnost je 150 m. Ovládat jej lze „z místa“ do okruhu 500 m a nebo dálkově – do vzdálenosti 40 km.

K pořízení takovéto techniky vedl koncern DB problém s grafitti. Jen v roce 2012 na německých železnicích způsobili sprejeři škody převyšující 7,6 miliónů eur, které musely být vynaloženy na odstraňování více než 14 tisíc grafitti. V budoucnu, až se flotila dronů rozroste, není vyloučeno, že by železniční správa mohla s jejich pomocí monitorovat i pohyb cestujících na kritických místech.

Někteří němečtí komentátoři ale tyto kroky kritizují. Obdobná zařízení (drony) si totiž před nedávnem pořídila čínská policie. Obávají se toho, že by se z Německa lehce mohl stát policejní stát, protože setkání s přáteli na nádraží přestane být příjemné při vědomí, že vedené rozhovory a všechna setkání (pohyb osob) jsou nahrávány. Do protikladu stavějí případ, kdy byl před časem zadržen policií fotograf, který na nádraží v Kolíně nad Rýnem fotografoval jen logo supermarketu (na fotografii nebyli žádní lidé). Propuštěn byl až poté, co se identifikoval svým poslaneckým průkazem.

Německo není zdaleka jediným státem, který kamerami monitoruje provoz na železnici. Materiály by se měly v souladu s předpisy mazat, ale přeci jen tu a tam něco unikne na veřejnost nebo je cíleně uvolněno jako „odstrašující“ případ. Převážně jsou to záběry opilých cestujících, jak padají pod vlak – žena na nádraží v Bransley, „nehodyˆˆ“ cestujících ve Spojeném království v čase vánočním.

Kamery v Česku

Českem proběhly před nedávnem zprávy o tom, že prvním dopravním podnikem, který získal od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) souhlas s uchováváním nahrávek z tramvají typu 13T, je ten brněnský. „V boji s vandalismem jsme postoupili o další velmi výrazný krok kupředu. Záznam z kamer nám usnadní identifikaci pachatelů trestných činů – ať už se jedná o poškozování našeho majetku nebo poškozování majetku či zdraví našich cestujících,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna (DPMB) Miloš Havránek.

Čechy zatím netrápí ani tak moc terorismus, jako spíše vandalismus. Nerozšířenější jsou sprejeři, kteří kromě sprejů používají i nesmývatelné fixy. Další skupina se zaměřuje na škrábání nebo leptání skel. Ta boční ve vozech už pracovníci DPMB ani nevyměňují, na to už nezbývají finance. Řešit musí zejména čelní skla vozů, neboť je to vyžadováno z hlediska bezpečnosti silničního/drážního provozu. Zcela zničené někdy zůstávají sedačky vozů. Další skupiny pak demolují jízdní řády - zcela proti heslu „Nenič mne - sloužím všem“, které si řada z vás jistě vybaví. Všechny takto zbytečně vynaložené peníze na neustálé opravy by DPMB mohl použít jinak a efektivněji, ve prospěch cestujících.

V Brně jsou zatím kamery ve všech šalinách „Porsche“ a v dalších dvaatřiceti šalinách jiných typů, zejména v těch, které prošly rekonstrukcí. Monitoruje se jak nástupní prostor a vnitřek vozidla, tak i bezprostřední okolí – umožňuje to sledovat lidi, kteří se chovají podezřele. DPMB už díky kamerovému systému má prvního zadrženého sprejera přímo při činu. „Ačkoli jsou v každé naší tramvaji 13T čtyři kamery, záznam jsme zatím pořizovat nesměli. Nyní nahrávat můžeme a záznam smíme uchovat po dobu dvou pracovních dnů,“ vysvětlil technický ředitel DPMB Jaromír Holec. V současné době probíhá výběrové řízení na dodávku nových autobusů, v nich by kamery již měly být součástí standardní výbavy.

Další společností, která se snažila získat souhlas s instalací kamer v dopravních prostředcích (včetně archivace záznamů), je Student Agency (SA). Žádost SA ale byla ÚOOÚ zamítnuta, což se jejímu majiteli Radimu Jančurovi nelíbí a obrátil se proto k soudu. „Pochopím, že ÚOOÚ nepovolí sledování zaměstnanců v kanceláři, protože mají právo i při práci na soukromí. My jsme však žádali o sledování řidičů, a to ve veřejném zájmu. Řidič má v rukou životy cestujících a my potřebujeme mít důkaz, zda si stoprocentně plnil své povinnosti. Jestli nekouřil, nepil, netelefonoval. (…) Snažil jsem se tuto záležitost po negativním stanovisku vysvětlit vedení úřadu i jeho řediteli, marně. ÚOOÚ je úřad, který vedou úředníci zahledění jen do sebe, nikoliv na potřeby bezpečnosti. Věc jsme už dali k soudu,“ komentoval situaci Jančura. Ve vlacích RegioJet se pak zatím s instalací kamer neuvažuje.

Zákaz nově kritizují i České dráhy. Zdroje blízké Nábřeží nám potvrdily, že se o kamerovém systému uvažuje coby standardním vybavení zejména příměstských souprav, kde jsou zaznamenávána největší poškození ze strany vandalů.

Kamery v pražském metru bereme jako samozřejmost. Používání kamer na nádražích nebo v jejich bezprostředním okolí se i v Česku stává běžným standardem. Jedním z posledních, kde se kamerový systém nově instaluje, je loňský vítěz soutěže Nejkrásnější nádraží 2012 – Opava východ. Město ve spolupráci s Českými drahami a Správou železniční dopravní cesty instaluje kamerový systém, který pokryje celý prostor nádraží přístupný veřejnosti. Zejména mladší bezdomovci se scházejí na rampě a po jejich nočních pitkách zůstává na nádraží nepořádek. Kamery by také měly odhalit jak ničení, tak znečišťování podchodu východního nádraží a strážníci městské police by pak mohli okmažitě zasáhnout.

Zdroje: Bild, Brněnský deník, Deutsche Wirtschafts Nachrichten [1], [2], [3], DPMB, E15, Global Rail News, iBRNO, Opavský deník