..: OUIGO: SNCF spouští nízkonákladovou vysokorychlostní divizi :..

TGV Duplex OUIGO, foto: OUIGO (Facebook) Lyon — Francouzské dráhy SNCF v uplynulém týdnu představily projekt OUIGO, kterým chtějí nabídnout nízkonákladové, a tedy i levné cestování vysokorychlostními vlaky na území Francie. Cestující tak nově dosáhnou na nebývale atraktivní ceny jízdného, ovšem výměnou za řadu zásadních omezení. Tento nápad přitom zdaleka není prvním pokusem o nízkonákladovou železniční alternativu na evropských železnicích; z dosud avizovaných a realizovaných projektů se ale nejvíce přibližuje modelu levných aerolinek – zcela nepochybně také proto, že na trase Paříž - Marseille vlakům silně konkurují Air France i dravý Ryanair. SNCF proto vyhradila několik dvoupodlažních jednotek TGV Duplex 760, opatřila je novým tyrkysovým lakem s rudým logem OUIGO, vyměnila sedadla za model používaný v příměstských vlacích TER, zrušila první třídu a zavedla atraktivní tarif s neatraktivními poplatky a přepravními podmínkami. Boj o cestující může začít.

Pohádkově levné TGV, má to ale háček

OUIGO spojí 3-4× denně Paříž, Lyon a Marseille, resp. Montpellier, přitom ale nebude vyjíždět, striktně vzato, z pařížských nádraží. Místo toho bude jeho výchozí stanicí Marne-la-Vallée - Chessy, konečná příměstské linky RER A4, situovaná přibližně 30 km vzdušnou čarou od pařížského nádraží Gare de Lyon. I když hůře dostupná z centra metropole, má nová destinace naopak blíže k letišti Roissy-Charles de Gaulle i francouzskému Disneylandu. Podobnou taktiku již delší dobu volí řada leteckých dopravců v čele s Ryanairem, když kvůli výši letištních poplatků využívají menší a levnější letiště, např. Hahn namísto Frankfurtu, Charleroi jižně od Bruselu, nebo Beauvais-Tillé 85 km severně od Paříže. U SNCF je na místě otázka, zda je hlavním motivem úspora provozního času, kdy soupravy nemusí zajíždět do centra; nebo naopak různá výše „ošlapného“ při použití periferního nádraží. Svou roli nepochybně sehrává i snaha neodvádět cestující z vlastního vlajkového produktu TGV, jehož klientela mj. připlácí právě za komfort přepravy „z centra do centra“.

OUIGO interiér, foto: SNCFVyjma na první pohled horší geografické dostupnosti bude lowcostový produkt odlišovat i podoba samotných souprav. Ty prošly úpravou s cílem navýšení kapacity – pryč šla první třída i bistrooddíl, naopak zde své místo našla sedadla z vlaků TER v uspořádání 1+3 a 2+2. Celková obsaditelnost vzrostla o cca. 20 % na 630 míst, přičemž už dnes se očekává nasazení zdvojených jednotek s celkovou kapacitou přes 1200 míst. Posádka má být podle společnosti minimálně čtyřčlenná.

Na specializovaném webu ouigo.com zahájily SNCF prodej akcí na 400 tisíc jednosměrných jízdenek za 10 eur, zatímco na pokladnách jsou jízdenky k mání za 40 eur. Cena se pro jednotlivé vlaky bude po vyprodání nejlevnějšího kontingentu zvyšovat a cenový strop je nastaven u hodnoty 85 eur, což je cena srovnatelná s nejlevnější nabídkou u klasických vlaků TGV.

Na poměry západní Evropy pohádkové ceny jsou ovšem vyváženy nemalou dávkou omezení: ceník překvapí třeba celou řadou poplatků, včetně sazby 5 eur za druhé a každé další zavazadlo, 30 eur za přepravu zvířete nebo 2 € za použití zásuvky 230 V. Jízdenky se kontrolují před nástupem do vlaku, a tak dopravce požaduje po cestujících, aby se dostavili k odbavení nejpozději 30 minut před odjezdem. „Průměrná cena zpáteční cesty mezi Paříží a Marseille, rezervované tři měsíce v předstihu, činí 72 eur v TGV, 50 eur s Air France, 34,23 eur s Ryanairem a 25 eur na palubě OUIGO,“ porovnává ceny jízdenek deník Le Figaro. Ostrý provoz bude zahájen 2. dubna.

Nízkonákladoví dopravci v Evropě

OUIGO není prvním nízkonákladovým drážním projektem, v Evropě ani ve Francii. Na rozdíl od leteckých společností ovšem za dosavadními pokusy nestojí ani tak soukromá konkurence, jako spíše snaha tradičních státních železnic přilákat do obecně drahých vlaků nové cílové skupiny zákazníků. Svou roli zde nepochybně hraje dlouhodobý vzestup levných letů i expanze autobusových dopravců, jež dokázali oslovit značné množství cestujících pomocí radikálnějšího kompromisu nízkých cen při slabších službách. Zatímco vysokorychlostní vlaky po celém kontinentu reprezentují spíše luxusnější svezení za poněkud prémiové ceny, lákají lowcosty své klienty zcela strohým pojetím "přeprava a nic víc". Přizpůsobení se tomuto trhu nebylo pro dráhy vždy jednoduché, zejména pokud nechtějí ohrozit vlastní lepší produkty. Musejí proto hledat nástroje, jak ponechat platící cestující v dražších spojích, a zároveň nabídnout levnou alternativu pro zákazníky citlivé na cenu.

Jedním z nejčastějších modelů, které můžeme vidět v Evropě, je odlišení jízdenek podle přepravních podmínek. Ještě několik úrovní za nevratnými sporotikety ČD tak nalezneme třeba francouzské nabídky TGV Prem's a iDTGV, nebo neflexibilní jízdenky Eurostaru a severských železnic. OUIGO posouvá toto rozdělení ještě mnohem dál, prakticky do podoby zcela samostatného produktu, u něhož se SNCF stávají jen technickým operátorem v pozadí nové značky.

O něco podobného se před několika lety pokoušely italské FS-Trenitalia s nízkonákladovým projektem TrenOK, v řadě aspektů ne nepodobným OUIGO. Spoje, vedené výhradně v okrajových časech dne, zajížděly na méně frekventované římské nádraží Tiburtina, ovšem za cenu začínající už na 9 € pro cesty do Bari a Milána. Pro porovnání, soukromé .italo dnes tuto relaci ve velkém předstihu nabízí za cenu od 35 €. Kýžené odlišení produktu u TrenOK zajišťovalo zejména nasazení starších pendolin řady ETR450 z roku 1988, jež nedokázaly držet krok se všemi požadavky na moderní cestovní komfort a vybavenost. I přes určitou popularitu se ovšem TrenOK nedokázal udržet dlouhodobě, a jeho místo časem nahradily méně výhodné, ale zato konzistentnější akční nabídky mateřské Trenitalie.

Tam, kde nepřežilo low-cost vnitrostátní spojení, ovšem dnes pořád žije nízkonákladová alternativa mezinárodní. Vlaky Thello jsou společným projektem státní Trenitalie a francouzské Veolie Transdev a nabízejí noční spojení regionu Île-de-France se severní Itálií již od 35 €. Cesta v lehátkovém voze tak vyjde levněji, než přímý denní přesun v TGV, začínající na 55 eurech.

Samostatnou kapitolou nízkonákladové dopravy, jež se patrně stane aktuálnější v blízké budoucnosti, je pak vytváření dceřiných společností, které přebírají část původních dopravních výkonů velkého dopravce. Motivem je obvykle levnější kolektivní smlouva, než jakou je vázaná mateřská společnost. Na železniční scéně patří mezi první podobné pokusy změna operátora na třech německých InterCity ramenech – Köln - Norddeich Mole, Köln - Leipzig a Norddeich Mole - Dresden. Ta by měla převzít divize DB Transport, patřící pod DB Regio, díky čemuž by zaměstnanci pracovali za podmínek regionální části koncernu, zatímco ve vlacích by platily jak nabídky regionální, tak tarif dálkové divize DB Fernverkehr. Podle nedávných zpráv přitom o podobném řešení výhledově uvažují také České dráhy, u nichž je pozice odborových organizací historicky silně zakořeněna. Stejný proces přitom můžeme už několik let pozorovat opět v letecké dopravě, kde k obdobnému řešení přistoupily mj. rakouské Austrian Airlines s pomocí dceřiné společnosti Tyrolean, nebo (v menším rozsahu) německá Lufthansa s divizí Germanwings. Naopak identický plán Českých aerolinií skončil po dvou letech nezdarem, když byla nově vzniklá divize Holidays Czech Airlines opětovně začleněna do Českého aeroholdingu.

Zdroj: International Railway Journal, Railway Gazette, Železniční magazín, Telegraph, The Local, Holiday Pirates


Josef Petrák Poslat mail autorovi | 28.2.2013 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Služby

Další z regionu Francie


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
02.03.2013 (0:16)  
Nechic: Jenže ten jeden případ je permanentně plná D1 se 30.000 až 50.000 projíždějícími vozidly denně s podílem na cestách více než 90%.
Je to nejsilnější přepravní proud nad 100 km v ČR. Pokud je někde v ČR možné pro železnici získat významný podíl na trhu na úkor silnice, tak je to tady.
Dojkolejnou železnici mezi krajskými městy na 120 až 160 km/h má smysl postavit Pardubice-Hradec, z těch ne-do-pražských tras. Nikde jinde není dostatečný přepravní proud aby se využila kapacita dvojkolejky nebo už tam ta dvojkolejka je. Na Brno-Praha a Brno-Ostrava je to zase příliš pomalé - za dvě hodiny? Pardon, ale zaplatíme 3/4 nákladů na stavbu VRT* abychom nepředjeli ani Favorit či Fabii?

*) uvažuji VRT bez nákladní dopravy => větší stoupání => lehčí a kratší mosty, tunelů málo a pouze krátké, podobné těm na Novém spojení.
registrovaný uživatel Nechic  mail  
01.03.2013 (18:07)  
Jiří Kocourek: To máte jen jeden příklad. Ostatní pojedou buď levně po staré trati (pokud to pujde), autobusem nebo ve 2+ lidech autem. Radši bych zvednul kapacitu a rychlost (pokud možno na 120-160kmh) spojnic krajských měst než jednu VRTku.
01.03.2013 (17:33)  
Nechic: A když pojedu autem, tak mě to vyjde na 500 Kč jenom za palivo. Dle cenové logiky by musela být D1 prázdná.
Pokud pojedu služebně autem na firmu, tak jsme na 6 Kč/km - 1200 Kč plus minimálně 2 hodiny nekrácené mzdy. A odvodů ze mzdy, i to je mzdový náklad zaměstnavatele. Celkem vyjde jedna cesta od 1600 Kč nahoru.
Vlakem po VRT: 500 Kč vlak, 200 Kč taxi plus hodinová náhrada mzdy: Od 900 Kč nahoru.
registrovaný uživatel rpet  mail  
01.03.2013 (15:49)  
@ Rail-2005

se mnou je diskuse jednoducha, pokud je to diskuse, a ne prezentace nicnerikajicich vymyslu, nic nedokazujicich polopravd a navic hrube neznalosti prikladu, jez jsi ty sam zminil.

ale jak chces: udelam zapisek na blogu, popisu presne nesmysly a omyly, kterych jsi se tady dopustil, a muzeme v te debate pokracovat jinde, at se nasi kolegove zeleznicari nepropadnou hanbou, ze se diskuse stocila malinko jinam (coz je u diskusi vcelku bezne).

pokud neupresnis sva tvrzeni ani na pude "nezavisle" diskuse, bude jen potvrzeni toho, ze placas nesmysly.
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
01.03.2013 (11:39)  
rpet:

To je zase s Vámi diskuse.

1) Já netvrdím, že AF 447 je primárně chyba pilota. To je chyba celého systému tak, jak byl nastaven před 20 lety. Od A až po Z.

2) Nikde jsem nešešil to palivo, to přitáhl někdo jiný - rozhodně to není hlavní problém, jsou jiné mnohem závažnější, mezi které patří hlavně přetěžování lidského činitele v dnešním leteckém businesu.

A konec - šmitec, už se k ničemu dál na toto téma zde nebudu vyjadřovat, protože bez hlubší znalosti problematiky to stejně nepochopíte a navíc na tento server to nepatří.
registrovaný uživatel rpet  mail  
01.03.2013 (11:10)  
musim se k necemu priznat: zneuzil jsem situace. Nebohy kolega Rail-2005 netusi, ze krom toho, ze obcas neco spacham pro Zelpage, tak krom toho miluju litani, a pokud muzu, letim. Obcas i docela obskurni trasy, jako devitihodinovy trip Londyn - Kolin n. Rynem - Praha. Jen proto, abych poznal dopravce a pro mne nove letiste... Pravidelne kazdy den ctu forum na www.airways.cz , kde jsou diskutujici skutecne o dost vice znali, nez ja. Taky si samozrejme nenecham ujit zadnou prilezitost, abych o svych zazitcich napsal tzv. trip-report, neboli hodnoceni daneho letu a me dojmy, to vse doplneno bohatou fotogalerii z dane cesty, ktere publikuju jak na foru, tak i na svem blogu. ted zrovna zrizuju web, kde budou ciste jen fotografie z cest, a nejen o letadlech - budu fotit i vlaky, protoze mi konecne mrdlo v bedne a jednoho dne jsem se probudil vstal, zasel do sousedniho baraku, kde je prodejna s fotoprislusentsvim a kupil jsem tam kompletni vybavu pro zacinajiciho spottera [DSLR Canon 400D plus Tamron 70-300mm, stativ, batoh, futral na stativ]. mimochodem, mam takovy pocit, ze i josef petrak si na foru airways strihnul report, pokud jsem ho "odhalil" spravne a nespletl si ho s nekym jinym... takze mam oproti Rail-2005 zasadni vyhodu: pohybuju se v kontaktu s lidmi, kteri tomu skutecne rozumi, a diky nim a jejich znalostem jsem nasel i spoustu zajimavych webu, kde lze dohledat mnoho detailnich informaci o leteckem provozu jako takovem.

neni treba si hrat "na Boha". vetsina informaci se opravdu da dohledat - jedna z vyhod internetu.
registrovaný uživatel rpet  mail  
01.03.2013 (11:03)  
jezisi, spletl jsem ci ceny v tom jednom prispevku:

cena £69 neplati, to bylo s germanwings v loni v zari. Letos to tedy bylo s British Airways a cena byla £78 one way.

ale i tak je to vyrazny posun smerem dolu u prepravce typu BA, vzdyt jeste pred rokem byl problem sehnat letenku pod 120 liber!!!
registrovaný uživatel rpet  mail  
01.03.2013 (10:58)  
@ Rail-2005:

A mladší "vituální" pilot nebyl schopen rozpoznat, že ztrácí výšku a manévrem, který začal, to celé ještě zhoršil.

stoji me to hodne sil nepouzit pejorativni vyraz, kterym bych te pojmenoval. hrajes si na chytryho? ok, dostanes, o co si rikas:

proc chces za kazdou cenu rozpoutavat mezi lidma paniku? proc, kdyz uz tak svedomite popisujes situaci v kokpitu, nedoplnis i ten zbytek????

tedy, aby pritomni disktueri rozumneli tomu, proc me to tak vytocilo:

v kokpitu nebyli dva, nybrz TRI piloti: kapitan, FO a CO-Pilot. tedy to, ze by tragedie letu byla zpusobena neznalosti procedur FO, je prinejmensim hodne diskutabilni, i kdyz ne vse bylo v poradku. oni totiz mezi sebou ty varianty probirali, a je tam i jasne zaznamenano, ze chteli opustit nebezpecnou oblast stretu dvou klimatickych proudu a vystoupat vys, ale jednim ze zasadnich faktoru, ktery jim to neumoznil, byl dramaticky rozdil teplot (indikovanych) a opakovane selhavajici spojeni s rizenim letoveho provozu DACAR...

... je toho tolik, ze to sem vypisovat nebudu. ale zajemci o pokraocvani si muzou precist vyslednou zpravu, zverejnenou BEA:

http://www.bea.aero/docspa/2009/f-cp090601.en/pdf/f-cp090601.en.pdf

proste, RAIL-2005, venuj se psani o zeleznici, to ti jde. ale fakt prestan strasit lidi debatama o necem, cemu pravdepodobne dost malo rozumis - stejne, jako ja.

jenze ja si alespon umim najit informace od odborniku...

(jsem chory - boli me mandle. nesmim cist nektere prispevky na zelpage, nebo se rozcilim jeste vic, budu jeste vic nemocny a praskne mi cevka...)
registrovaný uživatel rpet  mail  
01.03.2013 (10:37)  
@ Rail2005:

Let AF 447 (A330-203 F-GZCP) nad Atlantikem budiž dostatečným mementem.

normalne pises zajimavy aktuality. ale kde se v tobe bere ta demagogie?? >>>

Temporary inconsistencies between the airspeed measurements, possibly due the aircraft's pitot tubes being obstructed by ice crystals, caused the autopilot to disconnect, and the pilots, who had not received specific training in "manual airplane handling of approach to stall and stall recovery at high altitude", a non-standard training requirement at the time of the accident, executed inappropriate control inputs that destabilized the flight path, leading to an unrecoverable aerodynamic stall

tim je receno ze onen pilot neprosel vycvikem radne? ze si typovku udelal "narychlo" jako jde udelat ridicak v cesky autoskole???

prestan lidem vnucovat paniku. vysetrovani prokazalo, ze pilot nebyl dostatecne trenovan pro situaci, ktera nastala (zamrzly pitotky, nahle zmeny tlaku, turbulence, spatne povetrnostni podminky, nepresne ukazujici pristroje). nikoliv, ze byl NEZPUSOBILY PILOTOVAT!

proste soubeh nekolika stavu najednou. kolik si myslis ze pilotu by to ustalo? bez ohledu na kvalifikaci, typovku, hodiny a hard-push trenink pro kriticke situace???

jezisi, to je zase debata...
registrovaný uživatel rpet  mail  
01.03.2013 (10:26)  
@ bartik09:

Otazka na mistni letecky odborniky (bez urazky a naprosto seriozne): Existuje nejaka statistika, ktera by prokazala, ze nizkonakladovky (nejlepe srovnatelne, kdyz uz ne presne ty zde jmenovane) maji casteji nehody?

ne, zadna statistika nedokazuje, ze by evropsti dopravci voboru LCC meli vice,m ci mnohem vice fatalnich udalosti, nez klasicke LC.

vice informaci a inspiraci k premysleni ti da www.avherald.com , ktery mne osobne donutil k zamysleni, jak to, ze BA a LH maji vic incidents jak FR/WIZZ/EZY/4U... proste, low-cost neznamena automaticky pruser.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko